Co se považuje za součást pořizovací ceny majetku?

Dnešní článek vám napoví, co vše se stane součástí pořizovací ceny majetku, a co naopak přímo ovlivní náklady běžného roku. Budeme se zabývat okruhem dlouhodobého hmotného majetku, byť se dají příslušná ustanovení aplikovat i u nehmotného majetku, protože způsoby oceňování stanoví účetní vyhláška č. 500/2002 Sb. pro podnikatele pro oba typy majetku shodně.
 
A zpozornět by měli též podnikatelé – fyzické osoby, kteří vedou daňovou evidenci. Také je daňové předpisy odkazují na zákon o účetnictví (a tím pádem i na navazující vyhlášku o účetnictví a účetní standardy), pokud se jedná o ocenění majetku.
 
Vyhláška o účetnictví stanoví v § 47, co je součástí ocenění majetku, k jejichž výčtu přidám praktický pohled a upozornění na možné chyby. Ty totiž způsobí, že nějaké prvotní náklady nejsou evidovány na účtu nedokončeného majetku, ale zaúčtovány přímo do nákladů, což povede nejen k chybnému ocenění aktiv v účetnictví, ale i k chybnému uplatnění daňových výdajů, které ovlivní základ daně jednorázově, nikoli postupně formou odpisů.

Co je součástí ocenění majetku?

• Náklady na přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku

Rozumí se jimi zejména odměny za poradenské služby, zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertizy, rešerše a předprojektové přípravné práce.
 
Z praxe vím, že se často zapomíná na správní poplatky registru vozidel při pořízení automobilu, právní poradenské služby při nákupu majetku nebo např. provize realitní kanceláře při nákupu nemovitosti.
 

• Úroky z úvěru, pokud se tak účetní jednotka rozhodne

Podotýkám, že se úroky takto kapitalizují jen do doby uvedení majetku do provozu, byť je pak úvěr dále úročen. Někomu by se mohlo zdát nesmyslné dobrovolně se rozhodnout „vzdát“ se jednorázového nákladu se snížením daňového základu. Ale mohou se vyskytnout určité situace, kdy je to naopak výhodné.
 
Důvodem může být skutečnost, že investice je značně vysoká a úroky daného roku by firmu uvedly do ztráty, se kterou je spojeno prodloužení doby možnosti provedení kontroly ze strany finančního úřadu, a možné doměření daně (nebo také horší pohled na ztrátovou firmu v očích bank, investorů apod.).
 
Druhým důvodem, proč se alespoň v době pořízení rozhodnout úroky z úvěru začlenit do ocenění dlouhodobého majetku, je situace, kdy si společnost půjčuje od spřízněné osoby a má problém s testem nízké kapitalizace – tedy situace, kdy by úroky nemusely být daňově účinné vůbec, protože úvěr překročil stanovený násobek vlastního kapitálu.
 
Když úroky zahrne firma do ocenění majetku, stanou se tyto částky daňovým nákladem ve formě uplatněných odpisů majetku, byť s časovým posunem.
 

• Odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské a lesní půdy
• Průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení, zařízení staveniště, odstranění porostu a terénní práce, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby

Tento výčet uvedený ve vyhlášce v § 47 odst. 1 písm. d) je velice nesourodý. Za upozornění zde stojí montáž majetku, kdy se často zapomíná na tu, kterou zajišťuje jiná firma než ta, která majetek dodává.
 

• Licence, patenty a jiná práva využitá při pořízení majetku

Nepatří sem však ty, které mají sloužit pro budoucí provoz.
 

• Vyřazení stávajících staveb v důsledku nové výstavby

Pokud zbývá zůstatková cena tohoto díla v účetnictví, stane se součástí vstupní ceny nového majetku (zůstatková cena tedy nebude účtována do nákladů, ale přímo na účet pořízení dlouhodobého majetku).
 

• Náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci, náhrady za omezení v obvyklém užívání

Zde mne napadají např. poplatky technické správě komunikací za to, že bude načas zabrán kus veřejného prostoru pro výstavbu či instalaci majetku.
 

• Úhrada podílu na oprávněných nákladech provozovatele přenosné soustavy nebo distributora spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu, dodávky plynu a tepelné energie

Tyto náklady budou zejména při výstavbě nebo pořízení přípojek energií.
 

• Úhrada nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci
• Zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání
• Zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování

Při ukončení pořizování je pak nutné náklady, evidované na účtu pořízení majetku v účtové třídě 0, přesunout do nákladů (zda daňových či nedaňových, záleží na konkrétní situaci, proč k zastavení pořízení došlo – jestli se jednalo o zmařenou investici apod.).
 
Od roku 2014 se objevila nová otázka v souvislosti s daní z nabytí nemovitých věcí. Pokud dojde k dohodě, že poplatníkem této daně je kupující, což zákon umožnuje, jak tedy účtovat tuto daň? Přímo do nákladů, jak by byla účtována u prodávajícího, který by nemovitost vyřazoval, nebo jako součást pořizovací ceny, jak je stanoveno např. u cla nebo správních poplatků?
 
Kloním se k té odborné veřejnosti, která považuje tuto daň, hrazenou kupujícím jako poplatníkem daně dle dohody obou účastníků, za součást pořízení majetku.
 
Druhá část odborníků se klaní k účtování rovnou do nákladů, kam by se daň u kupujícího dostala v případě ručení, kdyby ji prodávající neuhradil. Neexistuje zatím žádné shodné stanovisko KDP ČR a MF ČR ve formě zápisu z Koordinačního výboru, nebo informace Finanční správy, a ani účetní předpisy o tomto zatím nepojednávají. Proto je na zvážení každé účetní jednotky, jaké argumenty pro sebe zvolí.

Co se za součást pořizovací ceny majetku nepovažuje?

Vyhláška vymezuje i negativně, co se naopak za součást pořizovací ceny majetku nepovažuje – náklad takto vynaložený tedy umožňuje účtovat rovnou do nákladů na příslušné výsledkové účty s ovlivněním i základu daně.
 
Mezi tyto položky, které se tedy nemohou objevit v pořizovací ceně majetku, patří:

• Opravy a údržba
• Náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předcházejícího stavu
• Kursové rozdíly
• Smluvní pokuty a úroky z prodlení
• Nájemné za stavební pozemek, kde probíhá výstavba
• Náklady na zaškolení pracovníků (často je tato položka fakturována v jedné faktuře s dodávkou a montáží majetku; je nutné vyčlenit částku přímo do nákladů a zbytek faktury evidovat na pořízení majetku)
• Zásoby související s pořizovaným majetkem (např. u nápojového automatu první zásobení nápoji)
• Náklady na biologickou rekultivaci
• Náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení do užívání (např. ostraha výstavby po dobu stavby bude součástí pořizovací ceny, po kolaudaci bude součástí nákladů přímo)

Závěrem bych ráda uvedla, že při pořizování majetku se téměř pokaždé generují i některé další náklady, které je třeba rozklíčovat z hlediska začlenění do pořizovací ceny majetku či nikoli.
 
A může se lehce stát, že majetek pořízený v jednotkové ceně pod limitem pro zatřídění do dlouhodobého majetku (buď hranice dle rozhodnutí účetní jednotky, nebo částka 40.000 Kč stanovená v zákoně u hmotného majetku vyjma staveb) se díky započtení dalších nákladů, které musí vstoupit do pořizovací ceny, stane majetkem, který je nutné odepisovat.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.