

V prvním dílu Výdajů souvisejících se zaměstnanci jsme se věnovali úvodu do této problematiky, v návaznosti na něj vám přinášíme díl druhý, ve kterém se podrobně zaměříme na postup zdanění mezd a odměn ze zaměstnání, které se následně odrazí ve výdajích v daňové evidenci.
Zatímco neziskové organizace se bez dotací, kterými je obvykle hrazena jejich hlavní činnost, neobejdou, v soukromé sféře je přijetí dotací méně běžné, ale ne výjimečné. V článku vám ukážeme, jak různé druhy dotací zaevidovat v podnikání.
Dnes vám přinášíme první část článku o výdajích, které podnikatelům vznikají, když se rozhodnou přijmout zaměstnance. V úvodu k problematice zaměstnávání se podíváme na základní informace, podmínky a administrativu ohledně výdajů spojených s odměňováním.
V posledních letech nabývá na popularitě využívání taxislužby prostřednictvím mobilních aplikací, mezi které se řadí například Bolt, Liftago a Uber. Zvažujete-li, že byste si začali (při)vydělávat tímto způsobem, tento článek je určený přesně pro vás.
Podnikání fyzické osoby může být podpořeno z veřejných zdrojů prostřednictvím poskytnutí dotace na úhradu provozních výdajů nebo výdajů na pořízení majetku k dlouhodobému užívání v podnikání. V dnešním článku se podíváme na to, jak se tyto dotace promítnou do daňové evidence podnikatele.
V životě podnikatele – FO se stává, že v souvislosti se svou podnikatelskou činností přijme podporu na své podnikání z veřejných zdrojů. Může se jednat o podporu ze státního rozpočtu ČR, z rozpočtu krajů, obcí, ale i z prostředků Evropské unie. Obě tyto varianty z hlediska daňové evidence si rozebereme v dnešním článku.