Závazné posouzení finančním úřadem


Ing. Michal Kadlec
13. 5. 2022
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V případech, které stanoví zákon, může daňový subjekt podat příslušnému správci daně žádost o závazné posouzení.

Foto: 123RF

 

Při řešení daňových otázek se často setkáváme s problémem, na který máme určitý názor, ale nevíme, jestli na něj bude mít stejný názor i náš správce daně. V takovémto případě můžeme využít institutu závazného posouzení.


 
V případech, které stanoví zákon (zákon o DPH a zákon o daních z příjmů), může daňový subjekt podat příslušnému správci daně (v některých případech Generálnímu finančnímu ředitelství) žádost o závazné posouzení. Tedy o vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků, které pro něj vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných.

Například provedeme zásah do majetku a máme se rozhodnout, jestli se jedná o opravu, nebo technické zhodnocení. Ačkoliv shromáždíme veškeré informace a nějaký názor si o dané záležitosti uděláme, stále můžeme mít pochybnosti, jestli správce daně bude mít stejný názor. V tomto případě můžeme využít právě institut závazného posouzení, kdy naši „nejistotu přesuneme“ na správce daně. Správce daně buď bude s naším názorem souhlasit, nebo nebude a my budeme mít toto jeho stanovisko písemně potvrzené.

Nicméně tento institut nefunguje jako daňová poradna, kdy se správce daně zeptáme na nějaký dotaz a on nám odpoví (navíc zdarma). Celý proces má svá pravidla.

Nejdříve je třeba uvést, že závazné posouzení je možné využít jen v omezeném počtu případů, a to v těchto:
  • závazné posouzení sazby DPH,
  • závazné posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti (DPH),
  • závazné posouzení – oprava x technické zhodnocení,
  • závazné posouzení podmínek pro uplatnění ztráty,
  • závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti zčásti používané k podnikání (nebo nájmu) a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako daňový výdaj (náklad),
  • závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům,
  • závazné posouzení – cena sjednaná mezi spojenými osobami,
  • závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje,
  • závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny.
Dále musíme počítat s tím, že tato „služba“ není zdarma – správní poplatek za vydání rozhodnutí o závazném posouzení je 10 000 Kč. Navíc se výše tohoto poplatku odvíjí od počtu posuzovaných skutečností (předmětů) závazného posouzení.

Systém funguje tak, že poplatník podá příslušnému správci daně (u otázek DPH nebo v případě více správců daně Generálnímu finančnímu ředitelství) žádost o závazné posouzení (a zaplatí poplatek) a správce daně (případně Generální finanční ředitelství) vydá rozhodnutí o závazném posouzení.

Žádost o závazné posouzení musí obsahovat předepsané náležitosti, ty můžeme rozdělit do tří částí:
  • Identifikační údaje:
    • jméno, bydliště a sídlo podnikatele (fyzická osoba),
    • název, právní forma a sídlo (právnická osoba),
    • daňové identifikační číslo (pokud bylo přiděleno),
    • provozovny.
  • Popis rozhodných skutečností (otázku s podklady k odpovědi):
    • v této části uvádíme nejen „na co se ptáme“, ale dokládáme veškeré skutečnosti, na základě kterých je možné na samotnou otázku odpovědět.
  • Návrh výroku rozhodnutí (odpověď):
    • zde uvádíme, jakou bychom „si představovali“ odpověď – tj. jaký je náš názor, ke kterému jsme došli na základě posouzení všech doložených relevantních skutečností.
Správce daně (nebo GFŘ) pak vydá rozhodnutí o závazném posouzení, kde se buď ztotožní s naším návrhem výroku, nebo ne.

Výrok rozhodnutí o závazném posouzení obsahuje kromě obecných náležitostí (označení stran, odkazy na zákonná ustanovení, poučení, podpis, datum atp.) i časový a věcný rozsah závaznosti vydaného rozhodnutí. Nemilou skutečností může být to, že proti rozhodnutí o závazném posouzení nelze uplatnit opravné prostředky.

Rozhodnutí o závazném posouzení je při stanovení daně účinné vůči správci daně, který rozhoduje o daňové povinnosti daňového subjektu, na jehož žádost bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno, pokud v době rozhodování o daňové povinnosti je skutečný stav věci totožný s údaji, na jejichž základě bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno. Rozhodnutí o závazném posouzení se stává neúčinným, pokud došlo ke změně zákonné úpravy, na jejímž základě bylo toto rozhodnutí vydáno.

Rozhodnutí o závazném posouzení není taky účinné pro posouzení daňových důsledků vyplývajících z rozhodných skutečností, které nastaly ve zdaňovacím období, jehož běh započal po uplynutí tří let ode dne, v němž nabylo toto rozhodnutí právní moci, pokud správce daně nestanoví lhůtu kratší.

Pokud se při stanovení daně prokáže, že podmínky, za kterých bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno, nejsou splněny, nelze toto rozhodnutí v tomto daňovém řízení použít.

Pojďme se nyní podívat na všech devět možných závazných posouzení podrobněji.

1. Závazné posouzení sazby DPH

Pokud si nejsme jisti sazbou daně u zdanitelného plnění, můžeme požádat o závazné posouzení, zda jsme toto plnění zařadili správně do základní (21 %), první snížené (15 %) nebo druhé snížené (10 %) sazby daně. Rozhodnutí vydává Generální finanční ředitelství.

V žádosti uvedeme popis zboží nebo služby, kterých se žádost týká (v jedné žádosti můžeme uvést maximálně jednu položku), a návrh výroku rozhodnutí.

2. Závazné posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti

Předmětem tohoto závazného posouzení je určení, zda se při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije (nebo nepoužije) režim přenesení daňové povinnosti.

V žádosti uvedeme opět popis zdanitelného plnění, jehož se žádost týká (opět jen jedno), a návrh výroku rozhodnutí. Rozhodnutí vydává Generální finanční ředitelství.

3. Závazné posouzení – oprava/technické zhodnocení

Posouzení skutečnosti, zda zásah do majetku je opravou nebo technickým zhodnocením, je mnohdy složité a každý případ je velmi individuální. Špatné posouzení má pak důsledky ještě mnoho let. Pokud si nejsme jisti, můžeme využít institut závazného posouzení – žádost podáváme příslušnému správci daně.

V žádosti uvádíme popis posuzovaného majetku – název, číselné označení majetku, datum a způsob pořízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o účetním a daňovém odpisování. U souboru hmotných movitých věcí uvádíme i jednotlivé části souboru včetně hodnotového vyjádření a včetně uvedení položek přiřazených nebo vyřazených (včetně dat). Uvádíme také zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí týkat.

Dále popíšeme stav majetku při pořízení a před zahájením zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu.

Důležité je uvést výdaje (náklady), ať již skutečné, tak odhadované, u kterých máme pochybnosti o postupu. A to včetně zdůvodnění těchto pochybností, popis prací, které budou (jsou nebo byly) vykonány v rámci zásahu.

Na závěr uvedeme návrh výroku rozhodnutí.

K žádosti přikládáme:
  • doklad o vlastnictví majetku (souhlas vlastníka/pronajímatele se zásahem),
  • dokumentaci umožňující posouzení (stavební dokumentace).

4. Závazné posouzení podmínek pro uplatnění ztráty

Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu (nebo její část) mimo jiné v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví. Ztrátu však nelze odečíst, pokud došlo u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu nebo kontrole (tzv. podstatná změna).

Podstatnou změnou se rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, a změny, kterými získá člen obchodní korporace rozhodující vliv. Rozhodným pro zjištění, zda došlo k podstatné změně, je úhrn změn ve složení osob, ke kterým došlo mezi posledním dnem období, za které byla daňová ztráta stanovena, a posledním dnem období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna.

Pokud však poplatník, u něhož k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů v období, kdy došlo k podstatné změně, a v obdobích, ve kterých má být uplatněna daňová ztráta, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta stanovena, může si daňovou ztrátu uplatnit.

Uplatnění ztráty má tedy svá specifická pravidla, a ne vždy si jsme jistí tím, jestli je splňujeme. Pokud nám vzniknou pochybnosti o nároku na uplatnění ztráty, můžeme požádat správce daně o závazné posouzení, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

Kromě nezbytných identifikačních údajů uvádíme v žádosti o rozhodnutí o posouzení:
  • přehled veškerých tržeb v členění podle činností – za období, za které daňová ztráta vznikla, i za období, za která má být případně uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,
  • návrh výroku rozhodnutí, že daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou do základu daně.
Pokud by rozhodnutí o závazném posouzení bylo poplatníkovi doručeno po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, může ztrátu uplatnit v rámci dodatečného daňového přiznání.

5. Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti zčásti používané k podnikání (nebo nájmu) a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako daňový výdaj (náklad)

Poplatník, který má příjmy z podnikání (§ 7 zákona o daních z příjmů) nebo z nájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů) a používá nemovitou věc zčásti k činnosti, ze které tyto příjmy plynou, a zčásti k soukromým účelům, může požádat příslušného správce daně o závazné posouzení, zda způsob uplatnění výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci do daňových výdajů (nákladů) je správný.

Kromě identifikačních údajů uvádíme v žádosti i adresu, na které se nemovitá věc nachází, plochu a objem jednotlivých obytných i neobytných prostor s rozdělením na prostory využívané a nevyužívané k podnikání (nájmu), včetně údajů o vytápění, klimatizaci atp. Dále uvádíme popis, jak jsou jednotlivé prostory využívány k podnikání (nájmu) a popis a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s provozem uplatněny. Nakonec uvedeme návrh výroku rozhodnutí.

6. Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům

Pokud má poplatník příjmy (výnosy), které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, s těmito příjmy (výnosy) budou souviset i výdaje (náklady), které nelze „daňově“ uplatnit. Přiřazení konkrétních výdajů (nákladů) ke konkrétním příjmům (výnosům) nemusí být jednoduché. Pokud si nejsme správností jisti, můžeme požádat o závazné posouzení.

Žádost adresovanému příslušnému správci daně doplníme o:
  • výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výši celkově dosažených příjmů (výnosů), včetně dotací, příspěvků a podpor z veřejných zdrojů,
  • výši a stručný popis jednotlivých vynaložených výdajů (nákladů) souvisejících jednak se zdanitelnými příjmy (výnosy) a jednak s příjmy (výnosy), které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny (a výši těchto jednotlivých druhů příjmů),
  • údaje o majetku používaném na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a u majetku, ke kterému má poplatník vlastnické právo, i rozsah jeho využívání v souvislosti s těmito příjmy,
  • zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí týkat,
  • návrh výroku rozhodnutí,
  • zdůvodnění navrhovaného způsobu rozdělení výdajů (nákladů) souvisejících s jednotlivými druhy příjmů.

7. Závazné posouzení – cena sjednaná mezi spojenými osobami

Pokud se liší ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, musí poplatník upravit svůj základ daně o zjištěný rozdíl.

Osoby spojené mohou být spojené kapitálově nebo jinak spojené.

Osoby jsou kapitálově spojené, jestliže se jedna osoba přímo (nebo nepřímo) podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo (nebo nepřímo) podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob (všechny takové osoby jsou pak kapitálově spojené).

Jinak spojené osoby jsou:
  • když jedna osoba se podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,
  • když shodné osoby nebo osoby blízké se podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, a tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými,
  • ovládající a ovládaná osoba (a osoby ovládané stejnou ovládající osobou),
  • osoby blízké,
  • osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
Za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy jedna osoba je členem dozorčích rad obou osob. Ani účast v kontrolní komisi nebo obdobném kontrolním orgánu a provádění kontroly za úplatu se nepovažují za podílení se na kontrole.

Podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech ve zdaňovacím období se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů.

Poplatník, který sjednává cenu s osobou, která je vůči němu „osobou spojenou“, může požádat o závazné posouzení způsobu, jakým je vytvořena cena, a zda tento způsob odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek.

Žádost musí obsahovat také popis organizační struktury (i mimo ČR), obchodních činností zúčastněných osob, daného obchodního vztahu i popis a dokumentaci způsobu, jakým byla cena vytvořena (včetně potřebných údajů). Nakonec je třeba doplnit návrh výroku rozhodnutí.

O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne správce daně, u kterého byla žádost podána (předpokládejme, že byla podána u správného správce daně). Pokud by zúčastněné osoby spadaly pod více správců daně, rozhodnutí by vydal správce daně nejblíže nadřízený nejblíže nadřízenému správci daně těchto správců daně (Generální finanční ředitelství).

Generální finanční ředitelství také posuzuje takzvané bilaterální či multilaterální předběžné cenové dohody („APA“ – Advance Pricing Arrangements), tedy dohody, u nichž poplatník požaduje, aby byly posouzeny více než jednou daňovou správou.

8. Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje

Jednou z položek odčitatelných od základu daně je i odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).

Mezi výdaje vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do „odpočtu“ jsou například výdaje (náklady) na:
  • experimentální či teoretické práce,
  • projekční a konstrukční práce,
  • výpočty,
  • návrhy technologií,
  • výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho částí souvisejících s realizací projektu výzkumu a vývoje.
Tyto výdaje (náklady) musí splňovat obecné podmínky na uznatelnost výdajů (nákladů). Musí být vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů).

Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do „odpočtu“ naopak nejsou:
  • výdaje (náklady), na něž byla (byť zčásti) poskytnuta podpora z veřejných zdrojů,
  • výdaje (náklady) na služby (kromě zákonem stanovených výjimek),
  • licenční poplatky,
  • výdaje (náklady) na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob (s výjimkou zákonem „povolených“).
Pokud výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, zahrnují se do výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do „odpočtu“ pouze v poměrné výši.

Předmětem závazného posouzení je ručení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do „odpočtu“.

Žádost adresovaná příslušnému správci daně obsahuje:
  • název a cíle projektu výzkumu a vývoje,
  • výčet činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje spolu s odůvodněním, proč poplatník tyto činnosti považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje,
  • výčet výdajů na činnosti, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje,
  • výčet činností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje na tyto činnosti vynaložené jsou výdaji na výzkum a vývoj zahrnovaného do odpočtu spolu s uvedením těchto pochybností,
  • způsob rozdělení jednotlivých výdajů vynaložených jak na realizaci projektu výzkumu a vývoje, tak na ostatní činnosti, a použitá kritéria rozdělení,
  • období, kterého se má rozhodnutí týkat,
  • návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

9. Závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny

Předmětem závazného posouzení je určení, zda způsob určení základu daně nebo daňové ztráty daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny nevede k nižšímu základu daně či vyšší daňové ztrátě, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek daňový rezident ČR.

Daňový nerezident v žádosti podané příslušnému správci daně (v českém jazyce) uvádí:
  • jméno, bydliště nebo sídlo, umístění stálé provozovny, DIČ (včetně zahraničního, pokud má přiděleno),
  • popis organizační struktury a popis všech jeho stálých provozoven (i mimo ČR),
  • popis obchodních činností nerezidenta včetně popisu obchodních činností vykonávaných prostřednictvím předmětné stálé provozovny, spolu s popisem transakcí mezi touto stálou provozovnou a ostatními částmi daňového nerezidenta; dále předpokládané další příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR, které nejsou dosahovány prostřednictvím dané provozovny,
  • zdaňovací období, na které se má rozhodnutí vztahovat,
  • popis a dokumentace způsobu, jakým byly přiřazeny předmětné stálé provozovně příjmy a výdaje (nebo odhady),
  • návrh výroku rozhodnutí.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Zvýšení limitu pro registraci k DPH i prodloužení mimořádných odpisů

19. 5. 2022 | Návrh na zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun připravilo Ministerstvo financí. V návaznosti na zvýšení limitu návrh novely počítá i se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně. Kvůli širokému rozpětí příjmů paušalistů se v návrhu mluví také o zavedení tří pásem odvozených primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu. Předkládaný návrh prodlužuje také mimořádné zrychlené odpisy na majetek zařazený v 1. a 2. odpisové skupině pořízený v letech 2022 až 2023. Pokud novela projde celým legislativním procesem, měla by nabýt účinnosti od 1. 1. 2023.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
TJ SLAVOJ VELKÉ PAVLOVICE
Turistická ubytovna TJ Slavoj Vám nabízí nejlevnější ubytování v místě
www.ubytovani-velke-pavlovice.cz

KADERKOVA s.r.o.
Vedení účetnictví, daňové evidence, zpracování mezd, daní.
www.kaderkovaucetnictvi.cz

Daňový kalendář

25. 5. 2022 Přiznání DPH (za duben 2022)
25. 5. 2022 Souhrnné hlášení (za duben 2022)
25. 5. 2022 Kontrolní hlášení (za duben 2022)
31. 5. 2022 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,66 Kč
-0,035 Kč
23,32 Kč
-0,148 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme