Mzdy a práce

Exekuce ze mzdy
U nového zaměstnance jsem spočítala srážku ze mzdy – exekuci na mzdu. První měsíc jsem vypočítanou částku srazila, ale po pár dnech přišla na téhož zaměstnance další exekuce na mzdu. Obě pohledávky jsou nepřednostní. Ráda bych věděla, jestli můžu vypočtenou částku rozdělit mezi oba exekutory, nebo ten druhý musí počkat, až se uhradí první exekuce. To může trvat třeba několik let.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Exekuce se sráží v pořadí, v jakém byly doručeny zaměstnavateli. Pokud je ve stejný den doručeno více exekucí, uspokojují se ve stejném pořadí poměrně (viz § 280 odst. 3 občanského soudního řádu).

Placení periodické prohlídky
Zaměstnavatel mě posílá na periodickou prohlídku. Zdravotnické zařízení, které bude tuto prohlídku provádět, po mně platit za prohlídku nechce. Ale vyžaduje vyplnění dotazníku (zdravotní stav, historie nemocí apod.) mým ošetřujícím lékařem, který za to chce zaplatit. Ovšem zaměstnavatel mi odmítá tento poplatek uhradit. Je tento poplatek součástí periodické prohlídky, nebo si ho budu muset opravdu uhradit ze svého?

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
V této souvislosti je nutné vzít v úvahu to, jak o této problematice hovoří zákoník práce. V § 101 odst. 6 je uvedeno, že náklady spojené se zajišťováním a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel. Zároveň je zde přímo stanoveno, že tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. Pokud je tedy poplatek za vyplnění dotazníku nezbytně nutný pro provedení zdravotní prohlídky, jinými slovy, bez tohoto dotazníku nelze zdravotní prohlídku v daném zdravotnickém zařízení provést, měl by tyto náklady nést na svůj vrub zaměstnavatel. V případě nejasností doporučujeme také požádat o stanovisko Státní úřad inspekce práce, který může být v dané věci nápomocný.

Převzetí potvrzení o zaměstnání
Pokud zaměstnavatel vystaví potvrzení o zaměstnání „dohodáři“ a ten si jej osobně nepřevezme, má zaměstnavatel povinnost mu potvrzení zaslat poštou, popř. doručit jiným způsobem?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Novelou zákoníku práce byla zavedena od roku 2012 povinnost vydávat potvrzení o zaměstnání i při skončení dohody o provedení práce. Potvrzení je třeba zaměstnanci vydat poslední den pracovního poměru. Zaměstnanec má povinnost poskytnout patřičnou součinnost – tedy potvrzení o zaměstnání převzít. Pokud zaměstnanec součinnost neposkytne například tím, že se bez vážného důvodu nedostaví k převzetí potvrzení o zaměstnání, ačkoli o tom věděl, nemá zaměstnavatel povinnost mu potvrzení zasílat. Pokud se zaměstnanec nemůže dostavit z objektivních důvodů (např. pro nemoc či kvůli dovolené), je vhodné mu potvrzení poslat poštou do vlastních rukou. V praxi doporučuji zvážit, zda šlo o skončení pracovního poměru či dohody, která zakládá účast na pojištění, či dohody o provedení práce bez účasti na pojištění. A také, zda potvrzení obsahuje informace nezbytné pro nového zaměstnavatele (např. informace o srážkách ze mzdy). V takových případech doporučuji potvrzení zaslat, i když to přináší nějaké náklady.

Účetnictví

Jak zaúčtovat přerušení podnikání?
Jak zaúčtovat v programu POHODA Mini (vedu daňovou evidenci) přerušení podnikání od května do prosince 2013? V lednu 2014 opět zahájím činnost. A co vše se musí doložit?

Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Jak uvádí zákon o daních z příjmů (ZDP), v případě přerušení podnikatelské činnosti, a zároveň, pokud tato činnost není zahájena do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly podnikatelská nebo jiná samostatná výdělečná činnost nebo pronájem přerušeny, je poplatník, tedy fyzická osoba, povinna upravit základ daně podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Nicméně Vy činnost znovu zahájíte, proto by se na Vás toto ustanovení nemuselo vztahovat. V každém případě máte za povinnost přerušení podnikatelské činnosti nahlásit na všech dotčených úřadech a institucích státní správy (tzn. na finančním úřadě, živnostenském úřadě, zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení). Tato skutečnost také bude zřejmá i na tzv. Přehledech (pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ) za rok 2013.

Zaúčtování nákupu zboží
Jak zaúčtovat, když zaměstnanec nakoupí např. zboží pro zaměstnavatele a na daňovém dokladu jsou data zaměstnance místo data zaměstnavatele? Co s tím v účetnictví?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud je daňový doklad vystaven na jiný subjekt (i když jde o Vašeho zaměstnance), nemůžete ho zaúčtovat do svého účetnictví. Je potřeba domluvit s dodavatelem opravu daňového dokladu.
 

Zaúčtování přijaté faktury za telefon
Jak vyřešit zaúčtování přijaté faktury za telefon? Dala jsem na 521/325, je to tak správně? Telefon je na splátky (1 rok). Jak poté účtovat měsíční faktury, v kterých je rozpis splátky?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Účet 521 slouží k zúčtování hrubých mezd. Skupina 52 je určena pro účtování osobních nákladů a není vhodná pro účtování o pořízení telefonu. Pokud má účetní jednotka ve svých vnitřních předpisech stanoveno, že drobný majetek v hodnotě do 40.000 Kč účtuje přímo do nákladů, doporučuji použít účet 501. Pro přijaté faktury se v praxi používá spíše účet 321, ale účetní předpisy umožňují tvorbu účtu v rámci skupiny podle vnitřních předpisů účetní jednotky, takže lze akceptovat i účet 325. Optimální zaúčtování by bylo 501/321. Co se týče splátek, nepíšete žádné bližší informace. Půjde-li pouze o postupné placení faktury, budou jednotlivé platby účtovány na bankovním výpise předpisem 321/221. Pokud by však šlo o půjčku či úvěr, je třeba účtovat o vzniku úvěru dlouhodobého či krátkodobého, o splátkách úvěru a úrocích a v úvahu připadá i možnost časového rozlišení úroků.

Daně

Družstevní byt z dědického řízení
Matka získala v dědickém řízení po synovi družstevní byt v roce 2010. Doposud jej pronajímala, v nejbližší době se chystá byt prodat. Chtěla bych vědět, zda bude muset z tohoto bytu platit daň z převodu nemovitostí (jedná se vlastně o převod podílu – družstevní byt). Dále, jak to bude s daní z příjmů. Byt byl v dědickém řízení oceněn na částku 650 000 Kč. Za tuto cenu nebude možné byt prodat, cena bude určitě nižší. Bude muset zdanit příjem z prodeje bytu z celé částky (podíl nevlastnila 5 let), nebo si bude moci uplatnit nějaký náklad?

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
Pokud jde o daň z převodu nemovitostí, pak platí, že družstevní byt této dani nepodléhá. Důvodem je skutečnost, že v takovém případě nejde o převod vlastnictví k nemovitosti (bytová jednotka zůstává majetkem bytového družstva), ale jde pouze o převod členských práv v bytovém družstvu, která opravňují dotyčný byt užívat.
 
Co se týče daně z příjmů v souvislosti s tzv. prodejem družstevního bytu, v legislativní terminologii jde o příjmy z převodu členských práv družstva. Takovéto příjmy podléhají dani z příjmů fyzických osob a jsou tedy zdanitelným příjmem v souvislosti se zákonem o daních z příjmů. Zároveň je však důležité určit, zda se nejedná o příjem, který by mohl být od této daně osvobozen. Na okraj pouze dodáváme, že převodem členských práv družstva podle uvedeného právního předpisu se také rozumí převod práva užívání (nájmu) družstevního bytu na jiného člena bytového družstva či osobu, která se v souvislosti s tímto převodem stane členem bytového družstva. Pro zjištění, zda se na vás vztahuje osvobození, doporučujeme seznámit se s ustanovením § 4 odst. 1 písm. r) a u). Z písm. r) vyplývá, že je rozhodujícím kritériem pro osvobození doba mezi nabytím a převodem v délce 5 let. Dle písm. u) může jít o osvobození v případě využití finančních prostředků získaných z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud bude zároveň zrušena nájemní smlouva k bytu a použijete-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.
 
Pokud by se na Vás nevztahovalo osvobození dle výše uvedeného, základ daně z tzv. „prodeje družstevního bytu“ se stanoví jako rozdíl mezi prodejní a nabývací cenou členských práv. Součástí nabývací ceny jsou např. výdaje na nákup členských práv, vklad do družstva, poplatky, jež souvisí s nákupem a prodejem členských práv. Zároveň sem patří prokazatelně vynaložené výdaje, které byly v souvislosti s předmětným družstevním bytem do družstva vložené.

Dodatečné daňové přiznání na úroky z úvěru
Dočetla jsem se, že pokud chci podat dodatečné daňové přiznání na úroky z úvěru, které nebyly v řádném daňovém přiznání, nedá se s tím nic dělat, pokud nedodaním i nějaké příjmy. Je to tak, nebo mám ještě nějakou možnost, jak to provést?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Tato speciální úprava týkající se uplatnění nezdanitelných částek podle § 15 v dodatečném daňovém přiznání je zakotvena v § 38p odst. 2. Nezdanitelné částky lze v dodatečném daňovém přiznání uplatnit, pouze pokud nedojde ke snížení původní daně a nový základ daně je alespoň o 100 Kč vyšší než původní. Podmínkou pro uplatnění nezdanitelných příjmů je tedy i současné navýšení příjmů (resp. základu daně) o částku uplatňovaných úroků + 100 Kč.

Odkdy se stane společnost plátcem DPH?
Účtuji společnost, která se zabývá vymáháním pohledávek. Má několikamilionový obrat, není plátcem DPH. Co by se muselo stát, aby se společnost musela stát plátcem DPH?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Do obratu pro účely povinné registrace k DPH (dosažení obratu 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců) se počítají uskutečněná plnění za dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, a to za zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně a plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně (viz § 4a zákona o DPH). Vymáhání pohledávek lze považovat za poskytování služeb. Zároveň není tato činnost osvobozena od daně ani s nárokem ani bez nároku na odpočet. Z výše uvedených informací mi tedy nevyplývá žádný jednoznačný důvod, proč se společnost domnívá, že by neměla být plátcem, pokud je místo plnění služby v tuzemsku. Doporučuji povinnost plátcovství prověřit.

Příjmy za služby poskytované zemím mimo EU
Od října 2012 jsem OSVČ, neplátce DPH, a od Nového roku poskytuji překladatelské služby i do zahraničí (převážně jen klienti mimo EU – např. USA, Kanada, Indie, Čína, Hong Kong apod.). Chtěla bych se zeptat, jakým způsobem se do daňového přiznání vyplní příjmy za služby z těchto zemí mimo EU?

Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Jak vyplývá z pokynů pro vyplnění daňového přiznání, své příjmy ze zahraničí uvedete do Přílohy č. 1 k daňovému přiznání. Sem se uvádí úhrnné příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na české koruny. Přitom platí, že příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro tyto účely rozumí příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které snížíte o související výdaje, a to buď ve skutečné výši, nebo tzv. „výdaji procentem“.
 
Jak vyplývá z § 25 odst. 1 písm. i) zákona, nelze za výdaje (resp. náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů vyňatých podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uznat výdaje převyšující tyto příjmy. Je také důležité pamatovat na to, že pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí podle § 38f zákona se pro přepočet měny použije jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1, jestliže nepoužijete kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví.
 
Jak dále vyplývá z pokynů pro daňové přiznání, při použití metody prostého zápočtu pro daň zaplacenou v zahraničí se podle § 38f odst. 8 zákona metoda provádí za každý stát samostatně. Proto v případě, že Vám plynou příjmy z více států (a zároveň jste zaplatila daň v zahraničí), použijte k výpočtu za každý další stát samostatný list Přílohy č. 3. Tato příloha tedy slouží pouze pro výpočet tzv. zápočtu daně zaplacené v zahraničí. V každém případě se držte pokynů, které jsou vydané k vyplnění předmětného formuláře Přiznání k dani z příjmů za příslušné zdaňovací období. 

Spolupracující osoba a sleva na dítě
Manžel jako OSVČ uplatňuje příjmy a výdaje klasickým způsobem a část přerozděluje na mne jako spolupracující osobu. Já mám nějaké menší vlastní příjmy a na ty uplatňuji výdaje % z příjmů. Budu si moci uplatnit slevu na děti? Základ daně přerozdělený na mne od manžela bude více než 50% (cca 80 %).

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
Co se týče slevy na dítě, tu můžete uplatnit buď Vy, nebo Váš manžel, nikoliv oba za stejný měsíc najednou. Zároveň je nutné pamatovat na to, že v případě uplatnění výdajů tzv. paušálem nelze zároveň uplatnit slevu na dítě. To neplatí v případě, že poplatník (Vy nebo manžel) má navíc příjmy ze zaměstnání a ty tvoří více než 50 % základu daně z příjmů. Kromě uvedeného doporučujeme se seznámit s článkem Podnikání spolupracující osoby. Zde se dozvíte více o možnostech přerozdělení příjmů a výdajů. Z článku vyplývá, že lze takto maximálně přerozdělit 50 % příjmů (a potažmo i výdajů) za splnění stanovených podmínek. Vámi uváděná výše „cca 80 %“ nemá v zákoně své opodstatnění.

Paušální výdaj na ubytovací služby
Jaký paušální výdaj mám použit na poskytování ubytovacích služeb?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ubytovací služby jsou volnou živností. Podle § 7 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů se u všech živností kromě řemeslných použije výdajový paušál ve výši 60 %.