Odpovědi na dotazy z online poradny – 30. díl

Daň z přidané hodnoty

Dobrovolná registrace k DPH
Chci se dobrovolně přihlásit k DPH jako fyzická osoba, a to z důvodu blížícího se překročení zákonem stanoveného obratu za 12 po sobě jdoucích měsíců. Chtěl bych poradit, jaký paragraf uvést v kolonce 06 přihlášky k registraci k DPH – důvod registrace podle konkrétního ustanovení zákona o DPH.
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V případě dobrovolné registrace se postupuje podle § 6f zákona o DPH: „Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, je plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.“ V případě dobrovolné registrace je třeba v přihlášce k registraci navíc slovně uvést důvod registrace, např. plánované překročení obratu.
 

Kdy je termín zdanitelného plnění u rezervačního poplatku?
Společnost zabývající se zprostředkováním koupě a prodeje nemovitostí (plátce DPH) vybírá dle smlouvy tzv. rezervační poplatek. Příklad – všechny zúčastněné strany dne 1. 3. 2015 podepíší smlouvu o rezervaci a kupující uhradí tzv. rezervační poplatek s tím, že kupní smlouva bude uzavřena do 31. 5. 2015. Pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy ze strany zájemce, rezervační poplatek zůstane jako sankce zprostředkovateli. Pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy ze strany prodávajícího, rezervační poplatek se vrátí. Kdy je termín zdanitelného plnění u rezervačního poplatku? Odvede se daň na výstupu ke dni přijetí rezervačního poplatku, a když nedojde k uzavření smlouvy, tak bude vystaven opravný daňový doklad?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z hlediska DPH lze na rezervační poplatek pohlížet jako na uhrazenou zálohu a datum zdanitelného plnění je ke dni přijetí platby. Pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy, daňový subjekt se řídí ustanovením § 42 zákona o DPH („ZDPH“) a vystaví opravný daňový doklad podle § 45 odst. 1 ZDPH.
 

Třístranný obchod a DPH
Chtěla bych se zeptat na problematiku třístranného obchodu a DPH. Podnikatel v ČR (prostřední osoba – identifikovaná osoba v ČR) pořídí zboží z Itálie (od osoby registrované v Itálii – prodávající). Prodá toto zboží do Chorvatska (osobě registrované v Chorvatsku – kupující). Zboží je přepraveno přímo z Itálie do Chorvatska. Lze se při tomto obchodu řídit § 17 zákona o DPH? Případně jak postupovat z hlediska DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona o DPH je třístranným obchodem obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího.
 
V daném případě by u plátce byly naplněny znaky třístranného obchodu a vykazoval by plnění jako prostřední osoba v třístranném obchodu. Hodnotu pořízeného zboží prostřední osobou formou třístranného obchodu by uvedl v daňovém přiznání na ř. 30. Hodnotu dodaného zboží by uvedl na ř. 31 a zároveň vykázal v souhrnném hlášení s kódem 2. Identifikovaná osoba může v třístranném obchodě vystupovat pouze jako kupující, kdy má povinnost odvést daň z pořizovaného zboží.
 

Jak vystavit fakturu za bourání cihelny?
Jsme plátci DPH a dostali jsme zakázku bourání cihelny. Jak mám vystavit na toto fakturu? Slyšela jsem, že se vystavuje bez DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Když poskytne plátce plátci stavební nebo montážní práce, které podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008, použije se režim přenesení daňové povinnosti (viz § 92e zákona o DPH). Tento režim se použije, pouze pokud stavební nebo montážní práce poskytuje český plátce DPH českému plátci DPH. Nepoužije se tedy např. při poskytování stavebních nebo montážních prací neplátci DPH.
 
Při použití režimu přenesení daňové povinnosti vystaví dodavatel daňový doklad s nulovou daní, ale musí uvést platnou sazbu DPH a sdělení „Daň odvede zákazník“. Odběratel – český plátce DPH, má povinnost daň přiznat a zároveň má nárok na odpočet DPH. Dodavatel i odběratel mají povinnost podat elektronicky spolu s přiznáním k DPH „Výpis z evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 92a zákona o DPH“. Poskytnutí stavebních nebo montážních prací v režimu přenesení daňové povinnosti vykáže dodavatel v přiznání k DPH na ř. 25.
 
Pod kódem 43 lze mimo jiné nalézt i demoliční práce. Aktuální přehled klasifikace produkce CZ-CPA lze nalézt na stránkách Českého statistického úřadu. Více informací k režimu přenesení daňové povinnosti lze nalézt např. na stránkách Finanční správy nebo na Portálu POHODA.
 

Uplatnění DPH při pořízení nákladního návěsu
Můžu při pořízení nákladního návěsu koupí uplatnit celou DPH z ceny? Jak toto správně zaúčtovat v Pohodě?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud bude nákladní návěs použit výhradně k výkonu ekonomické činnosti, lze uplatnit nárok na odpočet DPH v celé výši. Nárok na odpočet plátce uplatní na ř. 40 a zároveň vyplní hodnotu pořizovaného majetku na ř. 47. V programu POHODA se k tomuto účelu použije Členění DPH PDmaj. Pokud by nákladní návěs sloužil i k jiným účelům než výkonu ekonomické činnosti daňového subjektu (např. k soukromým potřebám zaměstnanců nebo podnikatele), uplatní se DPH pouze v poměrné výši.
 

Zařazení prací do Klasifikace produkce CZ-CPA
Kam přesně zařadit v Klasifikaci produkce CZ-CPA jednu z našich činností, což jsou montážní práce, a to konkrétně obkladové práce plastových desek na stěny zásobníků, násypek a různých kovových zařízení elektráren, cementáren, lomů, sil apod.? Někdy se jedná o nové „první“ obklady těchto konstrukcí a staveb, někdy se jedná o opravy již stávajících a poničených.
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Je potřeba si uvědomit, že zařazování výrobků a služeb do Klasifikace produkce CZ-CPA je poměrně vysoce odborná záležitost, kterou se v souvislosti se stanovením sazby DPH, přenesením daňové povinnosti nebo odpisovými skupinami nezabývá ani Český statistický úřad, který je jinak správcem a tvůrcem tohoto číselníku. Tuto činnost provádí několik tzv. zatřiďovacích společností (např. ÚRS Praha) v rámci jejich zpoplatněných služeb. Nejsem tedy kompetentní, abych závazně zatřiďoval jednotlivé činnosti do Klasifikace produkce, a mohu Vám poskytnout pouze subjektivní náhled na tuto problematiku.
 
I když to z otázky přímo nevyplývá, předpokládám, že Vás zajímá zařazení zejména pro účely režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH. Pokud se tedy podíváme na Klasifikaci CZ-CPA, pak podle mého názoru by se obkladové práce uvedené v dotazu daly zahrnout pod kód 43.3. – Kompletační a dokončovací práce, konkrétně pak by se mohlo jednat o kódy skupiny 43.33.
 
Pokud jde o část dotazu týkající se nikoli první instalace obkladových desek, ale oprav již dříve instalovaných a následně poničených desek, pak bych vycházel ze stanoviska GFŘ, které u prací zařazených pod kódy 43 CZ-CPA použilo vysvětlivky platné pro dřívější klasifikaci CZ-NACE. Podle tohoto stanoviska „veškeré příslušné opravy a údržba zařízení pevně připojeného ke stavbě, představující svým charakterem stavební a montážní práce (s výjimkou drobných oprav a údržby prováděných v rámci „správcovské“ činnosti či komplexního úklidu pod kódem 81), uvedené jako takové v kódech 41 až 43, musí být považovány za stavební a montážní práce, na které se vztahuje ustanovení § 92e zákona o DPH, jestliže daná oprava či údržba není explicitně uvedena v jiných kódech CZ-CPA např. v kódech 28, 33, 95.“
 
V případě, že chcete mít naprostou jistotu o správnosti určení, zda se na Vámi prováděné práce vztahuje režim přenesení daňové povinnosti, máte možnost podat si na GFŘ žádost o závazné posouzení podle ustanovení § 92i zákona o DPH, které je zpoplatněno správním poplatkem ve výši 10.000 Kč.
 

DPH u celoročního pronájmu
Máme živnostenské oprávnění k poskytování ubytovacích služeb. U ubytovacích služeb účtujeme DPH ve výši 15 %. Pronajímáme chatky a byty. U některých chatek a bytů máme celoroční pronájem. Chci se zeptat, jestli u celoročního pronájmu účtujeme též DPH 15 %.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Ubytovací služby jsou z hlediska DPH zdanitelným plněním zahrnutým do Standardní klasifikace produkce CZ-CPA pod kódem 55, uvedené v příloze č. 2 zákona o DPH („ZDPH“) a tudíž podléhající první snížené sazbě DPH na výstupu (sazba 15 %). Hlavním znakem všech ubytovacích služeb je jejich krátkodobost a dočasnost.
 
Nájem či pronájem ubytovacího zařízení však podléhá z hlediska DPH zcela jinému režimu. Dle § 56 ZDPH je nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozen od daně bez nároku na odpočet (osvobození se netýká krátkodobého nájmu). Plátce se však může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností uplatní daň na výstupu a tím mu vznikne nárok na odpočet DPH na vstupu u všech plnění týkajících se zdaňovaného pronájmu. Poté by se na výstupu uplatnila základní sazba DPH 21 %.
 

Doklad o zaplacení DPH na evidenci vozidel
V ČR jsem koupila od Čecha skútr, který on koupil v Itálii. Skútr má najeto 600 km, registrován byl v Itálii 7. 5. 2014. Na evidenci vozidel chtějí doložit doklad o zaplacení DPH. Nevím, co jim předložit (já mám kupní smlouvu s Čechem a italský techničák od skútru).
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o DPH je předmětem daně rovněž pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, tedy i běžným občanem. Přičemž novým dopravním prostředkem se podle ustanovení § 4 odst. 4 písm. b) bodu 1 zákona o DPH myslí pro tyto účely vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm³ nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do šesti měsíců ode dne prvního uvedení do provozu, nebo má najeto méně než 6 000 km. Vzhledem k tomu, že uvádíte, že skútr má najeto jen 600 km, je zřejmé, že do výše uvedené definice zapadá.
 
Rovněž dle dotazu soudím, že uvedený motocykl nebyl původním kupujícím v ČR vůbec zaregistrován. Vám tedy vznikla povinnost postupovat podle ustanovení § 19 odst. 6, příp. odst. 7. To znamená, že jste měla do 10 dnů ode dne pořízení motocyklu předložit správci daně daňové přiznání k DPH včetně kopie daňového dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku. Na základě tohoto přiznání Vám měl správce daně vyměřit částku daně, kterou jste měla do 25 dnů od vyměření zaplatit, a vystavit Vám potvrzení o zaplacení DPH, na jehož základě by byl motocykl zaregistrován v ČR v evidenci vozidel. Nyní je tedy nutno učinit výše uvedené úkony dodatečně.

Účetnictví

Jak správně zaúčtovat dárkové poukázky?
Jak správně v DE maloobchodu zaúčtovat dárkové poukázky v hodnotě 100 až 1.000 Kč? Jedná se o zboží, u kterého bylo na vstupu uplatněno DPH a základ daně do daňových nákladů. A) Na hodnotu poukázek byla sepsána darovací smlouva v souladu se zákonem o DPFO. Při prodeji zboží byla hodnota poukázky odečtena od ceny vybraného zboží. B) Dárkové poukázky byly rozdány různým zákazníkům bez splnění podmínek zákona DPFO a při prodeji odečteny od ceny vybraného zboží na prodejně. Jak zaúčtovat prodej tohoto zboží z hlediska daně z příjmů a DPH?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle mého názoru není podstatou dotazu účtování prodeje zboží, ale spíše otázka daňové uznatelnosti nebo neuznatelnosti poskytování darů ve formě dárkových poukázek. Zboží samotné bylo dle Vašich informací standardně nakoupeno a prodáno, s tím rozdílem, že prodávající poskytl v případě A i v případě B kupujícímu dárkovou poukázku, která byla použita na částečnou nebo plnou úhradu prodejní ceny zboží. Nejedná se tedy o poskytnutí daru v nepeněžní podobě, ale o dar peněžní. Dárkové poukázky totiž jsou jen ceninami neboli platebními prostředky, které zastupují peníze při placení nakoupeného zboží. Jejich poskytnutí je tedy stejné, jako kdyby prodávající kupujícímu poskytl hotové peníze.
 
Pokud jde tedy o samotné pořízení a následný prodej zboží maloobchodníkem, v DE se na straně vstupu jedná o daňově uznaný výdaj s nárokem na odpočet DPH a na straně prodeje o zdanitelný příjem podléhající povinnosti odvést z tohoto prodeje příslušnou DPH.
 
Zbývá nám dořešit obecnou otázku daňového řešení darů v peněžní podobě. Protože se jedná o dosti obsáhlou problematiku, zaměříme se pro náš případ jen na dary přijaté pouze fyzickými osobami, nikoli osobami právnickými. Rovněž budeme předpokládat, že výše uvedené dárkové poukázky maloobchodník zakoupil za cenu ve výši nominální hodnoty jako ceniny od třetí osoby, tedy pro něj znamenaly skutečný peněžní výdaj, nikoli že si je „natiskl“ sám ve vlastní režii. Pokud by si totiž prodávající natiskl vlastní „dárkové poukázky“ (platné zřejmě jen v jeho vlastních prodejnách), pak by jejich poskytnutí zákazníkům bylo svou podstatou poskytnutím slevy na prodávané zboží, nikoli peněžním darem.
 
Jen doplním, že v případě pořízení poukázek nákupem jako cenin se jedná o plnění, které není předmětem DPH.
 
Z pohledu dárce (poskytovatele daru) je hodnota poskytnutých darů v našem případě daňově neuznaným výdajem. Hodnotu těchto darů je však možno při splnění určitých podmínek uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů („ZDP“), případně podle ustanovení § 20 odst. 8 ZDP v případě právnických osob.
 
V dotazu uvádíte dva různé případy (typy) poskytnutí poukázek, přičemž se odvoláváte na ZDP. Z tohoto usuzuji, že můžete mít v případu A) na mysli poskytnutí darů na účely vyjmenované výše uvedeným § 15 odst. 1 či § 20 odst. 8 ZDP a v případu B) poskytnutí daru na jiné účely, těmito paragrafy nevymezené. Pak byste samozřejmě v souvislosti s tím, co jsme si již uvedli, mohli hodnotu darů poskytnutých v případu A) uplatnit jako snížení základu daně z příjmů, zatímco dary v případě B) nikoli.
 

Musím ke každému zboží vystavit fakturu?
Pokud mi zákazník zaplatí za zboží převodem na účet, stačí mu v balíčku se zbožím poslat jen bankovní doklad o platbě, nebo musím ke každému zboží vystavit fakturu? Vedu pouze daňovou evidenci.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Způsob vystavení a podoba dokladu o prodeji zboží podnikatelem vedoucím daňovou evidenci se řídí zásadní skutečností – zda podnikatel je či není plátcem DPH. Pokud se nejedná o plátce DPH a podnikatel vede daňovou evidenci, řídí se ustanovením dle § 31 odst. 14 živnostenského zákona. Podnikatel je dle tohoto ustanovení povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby.
 
Na dokladu musí být uvedeno, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak:

• označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením,
• identifikační číslo,
• datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby,
• cena.

Jestliže zboží prodává plátce DPH, má povinnost přiznat DPH ke dni přijetí platby a vystavit zákazníkovi do 15 dnů od přijetí platby daňový doklad dle § 26 zákona o DPH („ZDPH“) a s náležitostmi dle § 29 ZDPH:

• označení osoby, která uskutečňuje plnění,
• DIČ osoby, která uskutečňuje plnění,
• označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
• DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
• evidenční číslo daňového dokladu,
• rozsah a předmět plnění,
• den vystavení daňového dokladu,
• den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
• jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
• základ daně,
• sazbu daně,
• výši daně (tato daň se uvádí v české měně),
• odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně,
• „vystaveno zákazníkem“, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu,
• „daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.

Doplnění účetního dokladu
Je nutné na účetní doklad doplnit účetní předkontaci nebo k dokladu připojovat tzv. košilku s uvedenou předkontací?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Předkontací účetních dokladů rozumíme stanovení souvztažných účtů, které zachycují daný účetní případ. Doplnit účetní doklad předkontací není zákonem stanoveno. V praxi se však často předkontace používá, je součástí tzv. košilky, což je formulář s předtištěnými náležitostmi účetního dokladu. Samotnou košilku však také není povinné k dokladům přikládat a náležitosti účetního dokladu stanovené zákonem o účetnictví lze doplnit jiným způsobem.
 
Účetní doklady musí obsahovat (viz § 11 zákona o účetnictví):

• označení účetního dokladu,
• obsah účetního případu a jeho účastníky,
• peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
• okamžik vyhotovení účetního dokladu,
• okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle předchozího bodu,
• podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Jaký předpis určuje výši smluvní pokuty?
Jakým předpisem je nyní určena výše smluvních pokut, jestliže odběratel včas nezaplatí fakturu? Na přijatých fakturách se nyní objevuje věta „Dovolujeme si účtovat úrok z prodlení v zákonné výši…“ Jaká je zákonná výše?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Smluvní pokuta je jedním z nástrojů k zajištění smluvního závazku, v novém občanském zákoníku ji řeší ustanovení v § 2048 až § 2052. Výše smluvní pokuty není ze zákona omezena konkrétní částkou. Smluvní pokuta by však neměla dosahovat nepřiměřené výše. Ačkoliv záleží vždy na konkrétním případě, z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že u procentuálně stanovených smluvních pokut je pomyslnou hranicí 0,5 % z dlužné částky za den prodlení.

Daň z příjmů

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění
Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci 300 Kč měsíčně na penzijní pojištění. Smlouvu uzavřel zaměstnanec, výplata plnění z penzijního pojištění je až po 60 kalendářních měsících, ale není nejdřív v roce dosažení věku 60 let zaměstnance. Podléhá částka 300 Kč měsíčně dani ze závislé činnosti a odvodům na sociální a zdravotní pojištění? Je částka u zaměstnavatele daňově uznatelná?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny platby zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30.000 Kč ročně jako příspěvky na penzijní pojištění, a to za podmínky, že byla ve smlouvě sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Na straně zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.
 
V opačném případě musí být částka zahrnuta do hrubé mzdy zaměstnance a zdaněna, zároveň podléhá i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele to potom není daňově uznatelný náklad.
 

Může syn po termínu odevzdání podat ještě daňové přiznání?
Můj syn byl v červenci 2014 na brigádě, kde si vydělal cca 10.000 Kč čistého. Je student. Ale syn neodevzdal včas potvrzení, tak mu byla výplata zdaněna. Do konce dubna 2015 nestačil odevzdat daňové přiznání. Je ještě možnost podat daňové přiznání ohledně vrácení daně? Myslím, že jsem četla, že možnost je jen s pokutou, tak se také chci zeptat, v jaké výši je pokuta?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud poplatník u zaměstnavatele podepsal prohlášení dle § 38k zákona o daních z příjmů, měl nárok na slevu na poplatníka a případně slevu na studenta, kterou by mu zaměstnavatel zahrnul do výpočtu měsíční mzdy, pokud by doložil potvrzení o studiu. V tom případě by při uvedené čisté mzdě studentovi vyšla v daném měsíci nulová záloha na daň z příjmů fyzických osob. Student, jak je v dotazu uvedeno, nedoložil potvrzení o studiu, ale pokud měl podepsané prohlášení, byla mu odečtena sleva na poplatníka ve výši 2.070 Kč, záloha na daň by pak byla ve výši 255 Kč.
 
Možnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 byla do 1. 4. 2015. V přiznání by syn uplatnil také slevu na studenta.
 
Dle § 250 daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč.
 
V uvedeném případě tedy správce daně pokutu za pozdní podání nepředepíše.

Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí v dědickém řízení
Zajímalo by mě, jak to bude s placením daně z nemovitostí v roce 2015. Maminka (tj. poplatník) zemřela v únoru 2015 a dědické řízení bude ukončeno v červnu 2015. Tedy po termínu zaplacení daně. Máme jako dědicové složenku uhradit, nebo počkat na skončení řízení?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Přechod daňové povinnosti u fyzických osob řeší § 239a daňového řádu. Daňová povinnost zůstavitele (zemřelého) dle uvedeného ustanovení přechází na dědice rozhodnutím soudu o dědictví. Pro daňovou pohledávku zůstavitele neběží lhůta pro placení daně ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.
 
Budoucí dědicové nejsou tedy povinni hradit pohledávky zůstavitele, dokud není ukončeno řízení o pozůstalosti. Přesto se doporučuje o úmrtí zůstavitele informovat správce daně.

Pracovněprávní oblast

Je možné poskytovat příplatek za víkendy ve formě paušálu?
Je možné v soukromé sféře sjednat se zaměstnancem dohodu o tom, že výše příplatků za soboty a neděle bude vyplácena ve formě paušálu? Pokud to tak lze, je nějaká minimální částka, pod kterou daný paušál nesmí zajít?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Již od roku 2007 byl spolu se změnou zákoníku práce („ZP“) změněn i zákon o daních z příjmů („ZDP“). Do § 24 odst. 2 písm. j) ZDP byl zařazen bod 5, podle něhož se za daňově uznatelné náklady považují práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o daních z příjmů nebo zvláštní zákon (např. zákoník práce) nestanoví jinak. ZDP v podstatě tímto umožňuje zaměstnavatelům například zvýšení některých mzdových příplatků, včetně příplatku za práci v sobotu a neděli (nad limit stanovený zákoníkem práce), jako daňově uznatelného výdaje.
 
Obdobně jako i u jiných druhů příplatků k základní mzdě v souvislosti s prací v různých podmínkách a prostředí, lze i u příplatku za práci v sobotu a neděli sjednat podle ustanovení § 118 ZP mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jinou minimální výši příplatku a jiný způsob určení příplatku, například dohodou o výplatě příplatku paušální částkou. Základní podmínkou ovšem je, že takto stanovená paušální částka v porovnání s poskytnutou mzdou za práci nesmí být nižší než minimální příplatek stanovený zákoníkem práce, který podle § 118 ZP činí nejméně 10 % průměrného výdělku.