Fond kulturních a sociálních potřeb od roku 2024


Ing. Martina Truhlářová
16. 2. 2024
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Konsolidační balíček si vytkl za jeden ze svých cílů posílení spoření na stáří.

Foto: Depositphotos

 

Konsolidační balíček mimo jiné od roku 2024 zrušil vyhlášku o fondu kulturních a sociálních potřeb. Pojďme se tedy podívat na to, jak by měly subjekty, povinné tento fond tvořit, dále postupovat.


 
Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), mimo jiné zrušil od 1. 1. 2024 vyhlášku č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“). Ministerstvo financí proto v zájmu zajištění jednotné správní praxe při tvorbě a hospodaření s FKSP vydalo dne 21. 12. 2023 metodické doporučení (verze 1.0).

Tento metodický pokyn je účinný od 1. 1. 2024obsahuje doporučení pro následující subjekty:
  • organizační složky státu, jež hospodaří dle rozpočtových pravidel,
  • příspěvkové organizace zřízené organizačními složkami státu,
  • příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí,
  • státní podniky,
  • školské právnické osoby zřízené ministerstvem, územními samosprávnými celky nebo dobrovolným svazkem obcí,
  • veřejné výzkumné instituce,
  • veřejné vysoké školy,
  • České dráhy a.s., Správa železnic.
Do konce roku 2023 všechny povinné subjekty postupovaly podle vyhlášky o FKSP. Nová právní úprava však nejenže zrušila tuto vyhlášku, ale zasáhla i do další legislativy. Nejvýznamnějšími změnami v oblasti FKSP jsou tyto:
  • zrušení vyhlášky o FKSP,
  • snížení základního přídělu do fondu z 2 % na 1 %,
  • povinnost použít nejméně 50 % základního přídělu do fondu na produkty spoření na stáří zaměstnanců,
  • výše uvedené změny se týkají i subjektů, které nepodléhaly dosud povinnosti postupovat podle vyhlášky FKSP (např. veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce).
Právní úprava tvorby a hospodaření s fondem bude nově upravena již pouze na úrovni příslušných zákonných předpisů, a to jejich novelizací konsolidačním balíčkem. Tyto právní předpisy tak převzaly některé principy ze zaniklé vyhlášky o FKSP, je tedy potřeba, aby každá organizace znala aktuální znění pro ni relevantních právních předpisů.

Uveďme si všechny zákonné předpisy, ve kterých došlo k právní úpravě FKSP od 1. 1. 2024:
  • zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla,
  • zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
  • zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku,
  • zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
  • zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
  • zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

Základní principy nové právní úpravy

Nejprve si uveďme, že základní smysl a účel fondu zůstává i po nové legislativní úpravě stejný. Tento fond je určen i nadále k průběžnému zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Konsolidační balíček si vytkl za jeden ze svých cílů posílení spoření na stáří. A právě proto je nově část fondu povinně vyhrazena na produkty spoření na stáří. I kdyby zaměstnanci neměli o tento benefit zájem, organizace, jež tvoří FKSP, budou muset povinně definovanou část fondu na produkty na podporu spoření na stáří použít.

Plnění, na které lze z fondu přispívat, bude nově strukturováno tak, že základní příděl budeme dělit na:
  • účelově vázanou část přídělu (nejméně 50 % ze základního přídělu k 1. lednu rozpočtovaného roku),
  • volnou část přídělu.
Účelově vázanou část přídělu organizace musí použít na produkty spoření na stáří zaměstnanců. Volnou část přídělu lze použít v souladu se smyslem a účelem fondu.

Veškerá další, v zákonech neupravená pravidla, si účetní jednotka stanoví v kolektivní smlouvě, kolektivní dohodě nebo interním předpisem. Pokud tedy chce postupovat obdobně, jako byla dosud zvyklá a její postup není v rozporu s aktuální legislativou, může si do svých interních předpisů tento postup uvést a dále podle něj postupovat. Nepředpokládá se, že by byl v blízké budoucnosti přijat jiný právní předpis, který by FKSP dále upravoval. Organizace si tedy musí pravidla normovat samy.

Dále by si dotčené organizace měly uvědomit, že na ně bude kladena zátěž ve formě nutnosti znát a používat příslušná ustanovení zákona o daních z příjmů a případně i právních předpisů upravujících jednotlivé produkty spoření na stáří. Taktéž by měly mít v patrnosti úpravu plnění osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti. Zde máme na mysli zákonnou úpravu a výklad týkající se zaměstnaneckých benefitů (Finanční správa uveřejnila dne 22. 12. 2023 na svých webových stránkách metodickou informaci k zaměstnaneckým benefitům od 1. ledna 2024).

Komu lze nově poskytnout příspěvek z FKSP

Metodická informace uvádí, že právní úprava oprávněných osob není zcela jednotná a některé právní předpisy upravující tvorbu a hospodaření s fondem explicitně vůbec nestanoví, komu může být z fondu plněno. Lze tak říci, že osobní působnost je obecně upravena volněji než doposud a plnění z fondu tak lze poskytnout de facto komukoli. Doporučuje se proto precizně vydefinovat okruh osob a plnění, která jim budou poskytována ve vnitřních předpisech.

Při tomto definování by pak organizace měly vzít v potaz zejména:
  • aby byl naplněn smysl a účel fondu,
  • že v případě příspěvku na produkty spoření na stáří je možné přispívat pouze zaměstnancům,
  • zvážit dopady poskytnutého plnění na zdanění (zdanění benefitů) – tj. zda se bude jednat na straně příjemce o plnění od daně z příjmů osvobozené, či nikoli.

Účelově vázaná část přídělu a produkty spoření na stáří

Od 1. 1. 2024 je fond kulturních a sociálních potřeb tvořen základním přídělem z rozpočtu příslušné organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a ostatní odměny a plnění.

Nejméně 50 % z takto tvořeného základního přídělu má pak organizace povinnost použít na příspěvky na produkty na spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Tato nová povinnost však platí až na základní příděl, který je rozpočtován k 1. 1. 2024 a v dalších letech, kdy pak celá účelově vázaná část přídělu již nikdy nepůjde použít na nic jiného než na podporu produktů spoření na stáří. Zůstatek fondu z roku 2023 může organizace použít dle svého uvážení, ten totiž ještě nebyl tvořen podle nových pravidel.

Metodická informace se vyjádřila i ve věci, jak správně stanovit rozsah účelově vázaných prostředků na spoření na stáří. Postup, podle kterého by se mělo postupovat, je následující:
  • vždy k 1. lednu daného rozpočtového roku učinit rozhodnutí o rozdělení (půjde o kvalifikovaný odhad, založený na dostupných informacích organizace – rozpočtované prostředky, výhled vývoje platů a počtu zaměstnanců),
  • toto rozdělení základního přídělu na účelově vázanou část a volnou část přídělu je pak určující pro zbytek daného roku, a to i v případě, že se skutečný základní příděl do fondu v průběhu roku změní,
  • v případě, že skutečná výše základního přídělu bude vyšší než rozpočtovaná, rozdíl zúčtujeme na volnou část přídělu,
  • v případě, že skutečná výše přídělu bude na konci roku nižší než rozpočtovaná, nebude se proporcionálně krátit vázaná část přídělu, ponížení půjde na úkor volné části přídělu.
Doporučuje se mít rozhodnutí o rozdělení základního přídělu k 1. lednu sepsané ve formální podobě, např. formou zápisu o rozdělení základního přídělu.

Do konce roku 2023 nám dával zákon o daních z příjmů možnost daňové výhody u penzijního připojištění, resp. doplňkového penzijního spoření a u životního pojištění. Poplatník – fyzická osoba, tak uplatnil roční odpočet 24 000 Kč na penzijní a 24 000 Kč na životní pojištění. Současně zaměstnavatel mohl zaměstnanci poskytnout až 50 000 Kč ročně na tyto produkty s tím, že na jeho straně se jednalo o daňově účinný výdaj a na straně zaměstnance o osvobozený příjem.

Od 1. 1. 2024 se zavádí nová definice produktu spoření na stáří. Jedná se o:
  • penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění,
  • soukromé životní pojištění,
  • dlouhodobý investiční produkt („DIP“).
Souhrnným názvem se tyto tři instrumenty nazývají „produkt spoření na stáří“.

Došlo ke sloučení výše uvedených limitů, tj. ročně bude možné využít daňový odpočet ve výši 48 000 Kč souhrnně na všechny uvedené produkty spoření na stáří a navíc i na pojištění dlouhodobé péče. Limit u zaměstnavatele zůstane ve výši 50 000 Kč a zde bude pouze rozšířena možnost využití o dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče, současně na straně zaměstnance půjde stále o osvobozené plnění od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Od 1. 1. 2024 bude možné příspěvek zaměstnavatele z FKSP na spoření na stáří stanovit bez ohledu na výši příspěvku zaměstnance. Tím, že zanikla vyhláška, zaniklo i omezení, dle kterého mohl zaměstnavatel přispívat maximálně ve stejné výši, jakou si spořil zaměstnanec.

Dlouhodobý investiční produkt je novým daňově zvýhodněným nástrojem, rozšiřujícím okruh možností spoření na stáří. V tuto chvíli se jedná o instrument, který je ve fázi příprav. Nepůjde ovšem o nový produkt, ale vlastně o seskupení již existujících produktů bankovního a investičního typu. Každý si v rámci DIP bude moci dle svého zvážení nastavit, jak moc rizikově chce se svými finančními prostředky na stáří zacházet – od konzervativního bankovního vkladu či spořicího účtu až po kolektivní či individuální investování.

DIP budou moci poskytovat pouze banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy a zahraniční osoby s obdobnou činností, jako již uvedené, které mají oprávnění poskytovat své služby v ČR. Všechny tyto instituce budou muset mít poskytování DIP nahlášeno u České národní banky, která povede jejich seznam.

Majetek, vedený v DIP, budou moci tvořit:
  • peněžní prostředky,
  • investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na zákonem specifikovaných trzích,
  • dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát EU nebo centrální banka takového státu,
  • kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě EU,
  • cenné papíry kolektivního investování a
  • deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.
Zaměstnavatel nebude smět ovlivňovat zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu ani přijmout pobídku, která může vést k porušení tohoto zákazu.

Zároveň by zaměstnavatelé měli zohlednit šíři nabízených produktů na spoření na stáří a nediskriminovat své zaměstnance tím, že by např. přispívali jen na jeden typ produktu.

Další příjmy do fondu

Zde nedochází k žádné změně. Stejně jako doposud jsou zdrojem příjmů fondu také:
  • náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb,
  • peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb,
  • splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb (zde nejde o změnu, nesplacená část zápůjčky je v souladu s právními předpisy v oblasti účetnictví vedena jako pohledávka za zaměstnancem),
  • pouze v případě příspěvkových organizací zůstávají příjmem fondu také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z FKSP.

Volná část přídělu

Z volné části přídělu FKSP může organice poskytovat příspěvky zcela dle vlastního uvážení. Opět i zde platí, že vnitřní předpis by měl stanovit komu, na co a v jaké výši bude z FKSP plněno.

Při tvorbě vnitřních předpisů bychom měli mít na paměti následující pravidla:
  • naplnění smyslu a účelu fondu jako takového,
  • mělo by se tedy jednat o plnění, která povedou k zajištění sociálních, kulturních či jiných potřeb osob – primárně zaměstnanců,
  • zohlednit nová pravidla pro zdanění benefitů, neboť se vždy nemusí jednat o plnění na straně zaměstnance osvobozená od daně z příjmů, což by pak vyvolalo další dodatečné náklady organizace na sociální a zdravotní pojištění.

Změny v právní úpravě ohledně stravování

Ze zrušené vyhlášky se do rozpočtových pravidel přesouvá limitace, dle které může být hrazeno příspěvkem z FKSP nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování. Na tomto principu se tedy nic nemění. Nově je uzákoněno, že v případě odpracování více než 11 hodin zaměstnancem v jednom dni, je možné mu poskytnout další peněžitý příspěvek na stavování.

Stravovací vyhláška (tj. vyhláška č. 296/2022 Sb.) je stále v platnosti i po 1. 1. 2024, a to beze změn. Do její aplikace ovšem zasahuje novela daně z příjmů, jež limituje maximální hodnotu poskytnutého nepeněžního plnění osvobozeného od daně, a to stejnou výší, jako tomu je u peněžitého příspěvku na stravování (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč).

V legislativě, jež se zaobírá stravováním podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů, také nedochází k žádným změnám. Zrušení vyhlášky o FKSP však zrušilo limit pro poskytnutí příspěvku z FKSP na peněžitý příspěvek na stravování. Jeho maximální hodnota je tak nově omezena pouze zákonem o daních z příjmů, tj. maximálním od daně osvobozeným příspěvkem, jak jsme uvedli výše.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Flexibilní novela zákoníku práce

16. 4. 2024 | Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo novelu zákoníku práce s cílem zvýšit flexibilitu pracovních vztahů a posílit konkurenceschopnost zaměstnavatelů. Změny zahrnují podporu rodičů malých dětí, nová pravidla pro výpovědi a možnosti organizace pracovní doby. Další inovace zahrnují zkrácení výpovědní doby a možnost zaměstnancům vykonávat práci v jiné měně. Novela reaguje na potřeby trhu práce a podněty z jednání s odborníky a zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
www.knihovnicka.cz
brněnská digitální tiskárna s nabídkou expresního tisku nejen knih.
www.knihovnicka.cz

Věra Zajícová
Vedení a zpracování účetnictví a DE pro malé a střední firmy.
seznam.cz

Kurzovní lístek

25,27 Kč
0,000 Kč
23,71 Kč
0,044 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.04.2024

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme