Podívejte se na nejzásadnější změny, které nás potkaly v tomto roce v daňovém řádu. Zabývat se budeme zejména novinkami z těch oblastí, se kterými se běžný daňový subjekt setkává dnes a denně.
Většina daní má své zákonné určení a způsob používání zakotveno v samostatném zákoně, ať už se jedná o daně z příjmů, daň z přidané hodnoty, silniční daň apod. Ovšem nad těmito jednotlivými daňovými zákony stojí ještě daňový řád, zákon č. 280/2009 Sb. (dále jen „DŘ“), který upravuje obecně správu daní.
Předchůdcem daňového řádu byl zákon o správě daní a poplatků. Daňový řád nabyl účinnosti 1. 1. 2011, je součástí veřejného práva a upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají v daňovém řízení při správě daní.
Od začátku své účinnosti prošel daňový řád nejednou novelizací. Prozatím poslední zásadní novelou byla novela k 1. 1. 2014, která mimo jiné tento zákon aktualizovala na nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) a obecně se ho snažila dát do souladu s rekodifikací soukromého práva. Součástí daňových zákonných opatření Senátu, kterými tato změna byla provedena a která vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 340 a 344/2013 Sb., je značný rozsah daňových změn od 1. 1. 2014.
Nemalou změnou bylo uvedení terminologie daňových zákonů do souladu se změnami soukromého práva k 1. 1. 2014, dále nové principy či instituty. Například se jedná o náhradu pojmu „půjčka“ novým termínem „zápůjčka“ a věcí movitou je nově i obchodní podíl.
Daňové opatření Senátu k rekodifikaci soukromého práva č. 344/2013 Sb. obsahuje i některé důležité daňové změny, které s rekodifikací nesouvisí vůbec, nebo souvisí jen částečně. Jedná se např. o přesun darů a zděděných příjmů pod zákon upravující daně z příjmů, nová pravidla pro práci s cenami obvyklými, částečná změna některých daňových pojmů (např. odpisovatel), samostatné vymezení finančního leasingu apod.
Dalšími změnami je zvýšení limitu pro dary odečitatelné od daňového základu daně z příjmů fyzických osob na 15 %, resp. u právnických osob na 10 %, dále prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od daně z příjmů fyzických osob z 6 měsíců na 3 roky, zjednodušení tvorby opravných položek k pohledávkám, zrušení tzv. superhrubé mzdy, rozšíření možnosti zahrnovat nesplacené pohledávky do daňových nákladů do výše přijatého pojistného plnění apod.
Pouze jeden správce
Jednotné inkasní místo (dále jen „JIM“) je plánováno již delší dobu. Nicméně jeho účinnost je prozatím nastavena na 1. 1. 2015. Jeho cílem je integrovat výběry příjmů veřejných rozpočtů, tj. veškerých daní, cel a sociálního a zdravotního pojištění na jeden účet, aby poplatník a plátce měl při plnění veškerých svých povinností (registrační, platební atd.) jen jednoho správce.
První legislativní krok byl učiněn již v roce 2011, kdy byl s účinností k 1. lednu 2015 schválen zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.
V principu se jedná o přenos kompetencí ke správě sociálního a zdravotního pojištění na finanční úřady, s čímž souvisí řada dalších změn, např. přiznávání daní i sociálního a zdravotního pojištění na jednom formuláři, placení na jeden účet, kontrola všech odvodů najednou z jednoho místa, sjednocení procesních pravidel (lhůty, pravidla pro doručování, pro odvolání atd.). Ještě než nabyl zákon o JIM své účinnosti, byl sám novelizován.
Tento článek se zaměřuje především na rozbor zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., kterým se mění daňové zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, a jeho části dvanácté, kterou se mění DŘ. Zákonné opatření o daňových změnách ve své sedmnácté části mění ještě právě zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.
Přehled změn podle zákona o jednotném inkasním místě, které nabyly účinnosti dne 1. 1. 2014:
- zrušení nutnosti vyhotovovat úřední záznam o tom, kdo je v dané věci úřední osobou,
- doručování zásilek právnickým osobám,
- rozšíření informační povinnosti správce daně,
- jednoznačnější definice pojmu „upřesnit rozsah daňové kontroly“,
- možnost podat dodatečné daňové přiznání po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k umožnění zahájení daňové kontroly,
- předvolání osoby při jiném postupu při správě daní,
- nedoručování rozhodnutí o zastavení řízení,
- náhrada nákladů ustanovenému zástupci osoby zúčastněné na správě daní,
- nově formulovaný odpis nedoplatku pro nedobytnost,
- nový důvod, kdy neběží lhůta pro placení daně,
- stanovení záloh jinak,
- změny v ustanoveních o daňové exekuci,
- podání daňového přiznání právnickou osobou v likvidaci,
- pořádková pokuta nejen v průběhu řízení.
Níže si uvedeme pár bodů, ve kterých došlo k praktickým změnám od 1. 1. 2014 v souvislosti se změnami v daňovém řádu a případně i souvisejících zákonech.
Jedná se především o:
- Automatické zřízení daňové informační schránky všem daňovým subjektům, které mají datovou schránku – měl tak zřídit správce daně daňovou informační schránku automaticky nejpozději do 31. 3. 2014. Tento proces sice státní správa nastartovala, ale do dnešního dne se potýká s technickými potížemi, jako je např. problémové přihlášení do daňové informační schránky, nebo nepřesné či neúplné informace v ní obsažené.
- Podání vůči správci daně může být učiněno také datovou zprávou „s tzv. ověřenou identitou podatele“.
- Snížení pokuty za opožděné podání daňového tvrzení na polovinu v případě, že daňový subjekt naplní současně obě podmínky, a sice že podání daného daňového tvrzení bude učiněno do 30 dnů od uplynutí zmeškané lhůty pro jeho podání a navíc se bude jednat o první pochybení tohoto druhu v daném kalendářním roce u daného správce daně (tolerováno nebude ani pětidenní nesankcionované zpoždění). Notoričtí opozdilci této výhody využívat nemohou.
- Možnost správce daně podat návrh na zrušení živnostenského oprávnění daňového subjektu až po 4 letech, ve kterých daňový subjekt neprovozuje danou živnost.
- Zrušení povinnosti podat řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, které uplynulo ke dni podání návrhu na zrušení konkursu, ke dni zrušení konkursu a ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku.
- Úprava lhůty pro podání řádného daňového tvrzení za část zdaňovacího období, které uplynulo ke dni vstupu do likvidace, a sice z 1 měsíce na 30 dnů ode dne vstupu do likvidace.
- V případě mezinárodní spolupráce při správě daní nepoběží lhůta pro stanovení daně.
- Proti exekučnímu příkazu bude možné podat pouze námitku, nebude možné podat odvolání ani uplatnit jiný opravný prostředek.
- Správce daně může k vydobytí pohledávky patřící do společného jmění manželů („SJM“) postihnout i majetek druhého manžela, který není součástí SJM.
Podrobnější změny daňového řádu
Podrobnější průvodce změnami daňového řádu dle jednotlivých částí zákona:
V první části daňového řádu se objevila spíše jen terminologická úprava pojmu související právě s rekodifikací soukromého práva. Jedná se o náhradu termínu „právní úkon“ za nový termín „právní jednání“. Vychází to z jedné z hlavních zásad při správě daní, a sice že správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání. V ostatních částech DŘ zůstal pojem úkon zachován, a to zejména u postupů správce daně, jakožto např. „úkon procesní“.
Kromě místní příslušnosti správce daně se v této části DŘ pojednává i o zastupování daňových subjektů, ale i počítání lhůt a času pro daňové účely, doručování, místním šetření, daňové kontrole a opravných prostředcích.
V této části převažují změny spíše v terminologii v návaznosti na nový občanský zákoník, jako např.:
- jménem = jméno i příjmení,
- namísto nemovitosti se nově používá termín nemovitá věc,
- namísto správce dědictví se používá termín osoba spravující pozůstalost,
- způsobilost k právním úkonům je nahrazena svéprávností,
- podnik je nově obchodním závodem,
- sídlo se může chápat nejen pro právnické osoby, ale i pro fyzické osoby zapsané ve veřejném rejstříku (jinak nadále adresa místa pobytu),
- nemalou změnou je zde nový právní institut svěřenský fond (dle § 1448 a násl. NOZ), který sice nemá právní subjektivitu, ale vzhledem k tomu, že může být založen za účelem dosažení zisku, má daňovou subjektivitu,
- v souvislosti se svěřenským fondem byl doplněn i svěřenský správce, který plní povinnosti svěřenského fondu dané daňovými zákony,
- výše uvedené rozšíření možností využití daňové informační schránky (DIS), do které má mít přístup každý daňový subjekt, kterému byla zřízena datová schránka, jejíž pomocí se do DIS také může hlásit,
- rozšíření možností elektronického podání datovou zprávou s ověřenou identitou podatele přes daňový portál, a to stejným způsobem jako se činí přihlášení do datové schránky.
Jedná se o nejobsáhlejší část DŘ, která pojednává asi o nejdůležitějších věcech správy daní počínaje registračním řízením, vyměřovacím a doměřovacím řízením přes placení daní, jejich zajištění, daňovou exekuci až po srážkovou daň a daňové nástupnictví v případě smrti daňového subjektu.
Poslední zmiňovaný bod (daňové nástupnictví) začíná v § 239a DŘ výkladově zajímavou formulací „Pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.“ S touto fikcí „prodloužení života“ daňového subjektu je spojeno i mnoho dalších změn v DŘ, např. v čase mezi smrtí zůstavitele a skončením řízení o pozůstalosti bude plnit daňové povinnosti zůstavitele osoba spravující pozůstalost, a to vlastním jménem a na účet pozůstalosti.
Upraven byl i přechod daňové povinnosti u právnických osob, který ovšem nebyl tak radikální jako u zmíněných osob fyzických. Prakticky zachovány zůstaly i lhůty pro podání příslušných daňových tvrzení.
Právě proto, že je to část nejobsáhlejší, týká se jí asi nejvíce novelizačních změn. Většina jich je spíše v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, jako např. nově koupě obchodního závodu, namísto dřívější koupě podniku a další.
Významnými změnami prošla i část exekuční. Byla zrušena povinnost správce daně zastavit daňovou exekuci na mzdu, pokud daňový subjekt pobírá po dobu jednoho roku tak nízkou mzdu, že z ní nemohou být prováděny srážky. Daňový exekutor ztratil pravomoc rozhodovat o výhradách podaných k průběhu dražby. Ty se proto budou řešit jako námitka proti úkonu správce daně při placení daní nebo jako stížnost proti postupu správce daně.
Nově se již nelze odvolat proti exekučnímu příkazu a nelze ani navrhnout povolení obnovy řízení. Jedinou právní ochranou dlužníka proti případným nedostatkům exekučního příkazu, resp. zahájeného exekučního řízení, tak bude námitka, že vymáhaná daň již byla zaplacena, nebo že neexistuje vykonatelný exekuční titul. Spor nebude rozhodovat nadřízený orgán, ale rovnou prvostupňový správce daně (takže teoreticky správní orgán bude rozhodovat spor sám o sobě).
Další změnou v této části je možnost správce daně stanovit na žádost daňového subjektu zálohy nejen nižší, jako doposud, ale také vyšší.
Když jedna ze stran zúčastněných na správě daní poruší své povinnosti, následují obvykle sankce. Tato část řeší úroky z prodlení za pozdní úhradu daní, pokutu za opožděné podání tvrzení a penále za doměření daně odhalené správcem daně. Díky novele od letošního roku může správce daně uplatnit pouze poloviční pokutu za pozdní podání tvrzení, pokud bylo podáno maximálně o 30 dnů později (viz informace výše v textu).
Další novinkou je, že nevzniká úrok z prodlení u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele až do dne skončení řízení o pozůstalosti.
Můžeme shrnout, že postupy a řízení zahájené do 31. 12. 2013 poběží do jejich skončení dle starého daňového řádu platného do konce roku 2013. V praxi to může mimo jiné znamenat dopady např. u exekučních příkazů a odvolání proti nim, které dle nového DŘ již možné nejsou.
V tomto textu byly popsány nejzásadnější změny, které nás potkaly v tomto roce v daňovém řádu. Změn jako takových bylo v DŘ a stejně tak i dalších daňových a účetních legislativních předpisech vícero. Nejsou zde obsaženy veškeré změny, např. méně významné či méně obvyklé, ale spíše ty, se kterými se běžný daňový subjekt může potýkat na denní bázi.
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.