Daňové informační schránky nejsou to samé co datové schránky. Poskytují informace vztahující se k finančním úřadům a týkají se výlučně daňových povinností. V čem vám tyto daňové informační schránky mohou být nápomocné?
Daňové informační schránky jsou nástrojem, který by měl na jednom místě přístupném přes internet zpřehlednit systém evidence daňových povinností, úroků z prodlení, převodu přeplatků aj., jak je eviduje správce daně. Také dává možnost k nahlížení do seznamu evidovaných písemností u správce daně. V čem je toto užitečné, napoví dnešní článek.
V úvodu bych ráda poznamenala, že daňové informační schránky (dále jen „DIS“) nejsou totožné s datovými schránkami, jak si často lidé pletou. DIS slouží k informovanosti ve vztahu k finančním úřadům (FÚ), jsou zřízeny podle daňového řádu a týkají se výlučně daňových povinností.
Propojení s datovými schránkami je od letoška takové, že všem osobám, které mají datové schránky, měly být daňové informační schránky zřízeny od 1. 1. 2014 ze zákona (dříve se o jejich zřízení muselo žádat) a k přístupu do nahlížení do DIS by měly stačit stejné přihlašovací údaje jako do datové schránky.
Protože však aplikace nebyla připravena dostatečně, došlo k hromadnému zřízení až k 1. 4. 2014, jak informovala Finanční správa na svých webových stránkách, a na přihlašování pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky se ještě pracuje. Zatím se tedy bez zaručeného elektronického podpisu neobejdete. Ti, kteří nemají zřízenou datovou schránku, žádají i nadále o zřízení daňové informační schránky dle svého uvážení.
Přístup do DIS je umožněn na základě plné moci, kterou daňový subjekt udělí konkrétní fyzické osobě. Může se jednat o daňového poradce, účetní či účetního (zaměstnance) nebo jakoukoli jinou osobu, která má zaručený elektronický podpis. Pokud má tato osoba více plných mocí, uvidí po přihlášení všechny DIS v jedné nabídce a dále si vybírá podle DIČ daného subjektu.
Obecné informace k DIS zveřejnila Finanční správa na svých webových stránkách.
Údaje o platbách se zobrazí do 3 dnů
Naše kancelář se bez takto zřízených DIS prakticky již neobejde. Pravdou je, že se na údaje v DIS nebylo možné v loňském roce plně spolehnout, protože probíhaly převody dat z jednotlivých územních pracovišť FÚ pod kraje, ale v současnosti již DIS opět pracují dobře.
Údaje o platbách jednotlivých daní se zpravidla zobrazují do 3 dnů po provedení platby, náhled na všechny daně ze všech FÚ funguje také. Můžeme kontrolovat, zda odeslaná písemnost byla na FÚ již přijata ke zpracování.
Samozřejmě vše má i své omezení – pokud není nějaká písemnost správcem daně zúřadovaná do samého konce, na příslušném účtu daně se její hodnota neobjeví – je nutné s údaji pracovat jako s pomůckou při řešení vlastních daňových povinností.
Údaje v DIS jsou nyní zobrazované od 1. 1. 2010, každý rok se posouvá datum zobrazení (v roce 2015 budou zobrazena data od 1. 1. 2011 atd.), ale takto dlouhá doba stačí k tomu, aby získal daňový subjekt dostatečný přehled o evidenci a mohl vyřešit případné nesrovnalosti.
V čem DIS pomáhá?
Níže uvádím několik bodů, v čem nám daňová informační schránka pomáhá v práci (nejen účetní kanceláře, ale i jako firmy – daňového subjektu, a koneckonců i mé fyzické osoby).
- Registrace k daním
- Adresy
- Bankovní účty
- Osobní daňové účty
Průběžně zde můžeme kontrolovat, zda již bylo zúřadováno daňové přiznání k DPH při nadměrném odpočtu bez výzvy k odstranění pochybností, a tedy vratka z FÚ přijde brzy. Také není od věci vědět, z jakého důvodu nevrátil správce daně celý přeplatek (u částky do 1 000 Kč to ani nemusí sdělovat daňovému subjektu).
Pohledem do DIS snadno zjistíme, zda se generoval automaticky úrok z prodlení, k jakému období a můžeme si ověřit jeho správnou výši. Při podání žádosti o bezdlužnost nemusíme čekat na to, až nám správce daně zjistí, jaká je výše úroků z prodlení, na které dosud nepřišel platební výměr (byť zde platí obezřetnost při nahlížení do DIS, neboť úroky se zde připisují měsíčně se zpožděním a navíc je možné, že nejsou zpracována všechna přiznání, nicméně základní přehled získáme bez vědomí správce daně sami kliknutím na internetu).
Můžeme si ověřit (sice po uplynutí splatnosti, ale přesto), jakou výši daně z nemovitých věcí nám správce daně vyměřil, pokud jsme nepodávali v daném roce daňové přiznání – odpadnou tedy nesrovnalosti, pokud někomu složenka nedorazila či dorazila na adresu, kde se nezdržuje (ale měl ji zapsanou v seznamu adres pro doručování korespondence FÚ z dob dávno minulých, na což již zapomněl, a protože nemá zpřístupněnou DIS, nemohl si zkontrolovat skutečný stav).
- Osobní daňový kalendář
- Přehled písemností
Pokud byla písemnost odeslána elektronicky přes EPO na FÚ, vidíme hned i její opis včetně všech příloh, které byly ke zprávě připojeny. Již několikrát nám toto pomohlo při dohledávání nečinnosti správce daně nebo kontrole, zda byla opravdu všechna přiznání podána a zda bylo již přiznání vyměřeno (opět se vracím ke zmiňovanému nadměrnému odpočtu DPH, ale účinné je to i při vratce jiných daní).
Vyplatí se jednou za čas zkontrolovat zejména písemnosti odeslané z FÚ, zda o nich máme ponětí (pravda, ty se nám v DIS nezobrazí, ale alespoň víme, čeho by se měly týkat, kdy je FÚ považoval za doručené a kdy nám tedy běží všemožné zákonné lhůty).
Tímto článkem jsem nechtěla potvrdit stav, že daňové informační schránky jsou samospasitelným nástrojem, jak mít absolutní jistotu o tom, co se o daňovém subjektu eviduje u správce daně v daný okamžik. Pokud pominu logickou časovou prodlevu při zpracování dat, mohu přesto tvrdit, že je to nástroj použitelný pro dobrou zpětnou vazbu mezi prací s daněmi na straně daňového subjektu a výsledkem zpracování správcem daně.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.