Výzva k odstranění pochybností (§ 89 a 90 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
Výzvu k odstranění pochybností finanční úřad použije v případě, že má
pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání či dodatečného daňového přiznání. Ve výzvě musí finanční úřad uvést konkrétní pochybnosti a dá daňovému subjektu (tedy podnikateli)
lhůtu 15 dnů na vyjádření.
Velmi často se v praxi výzva k odstranění pochybností používá v případě přiznání k dani z přidané hodnoty, pokud vznikl nadměrný odpočet. Tedy finanční úřad má plátci DPH vracet daň.
Jak na výzvu reagovat? Nejlepší je
kontaktovat co nejdříve po obdržení výzvy správce daně na telefonním čísle uvedeném v záhlaví výzvy a
domluvit se s ním na dalším postupu - na způsobu, jakým odstraníte vzniklé pochybnosti. Pravděpodobně to bude znamenat, že správce daně navštíví daňový subjekt v sídle nebo jiném smluveném místě (např. kancelář, provozovna), nebo naopak zástupce daňového subjektu navštíví finanční úřad.
Průběh důkazního řízení
Jak bude probíhat důkazní řízení? Správce daně prokáže svojí totožnost „průkazkou“ pracovníka finančního úřadu a požádá zástupce daňového subjektu o prokázání totožnosti. Pokud se jednání účastní přímo statutární orgán (např. jednatel s.r.o.), prokáže se pouze občanským průkazem či jiným dokladem totožnosti. Pokud daňový subjekt zastupuje jiný než zákonný zástupce (např. účetní či daňový poradce), odevzdá navíc
plnou moc, která ho zmocňuje k jednání za daný subjekt.
Dále následuje poučení daňového subjektu o jeho právech a povinnostech ze strany finančního úřadu. Poučení je daňovému subjektu předloženo v písemné podobě a daňový subjekt se musí vyjádřit, zda poučení rozumí a podepsat ho. Lze doporučit si poučení
důkladně přečíst a zeptat se na jakékoliv nejasné části. Povinností finančního úřadu je vše vysvětlit.
Při samotném řízení bude chtít finanční úřad nejprve vidět
kopii podaného daňového přiznání, aby porovnal, zda se neliší přiznání podané od toho, které má daňový subjekt u sebe. Dále následuje požadavek na předložení záznamní povinnosti dle § 100 Zákona o dani z přidané hodnoty. V tomto bodě obvykle narazí podnikatelé, kteří si přiznání sestavují ručně tak, že pouze sečtou hodnoty základu a daně na jednotlivých dokladech. Proto je vhodné
vést evidenci pro daňové účely v účetním programu, který obvykle umí
automaticky sestavit tiskovou sestavu k záznamní povinnosti, lidově známou jako „záznamka k DPH“ (např. v účetním systému
POHODA).
Poté správce daně porovnává záznamní povinnost přímo s daňovými doklady. Zajímá se o to, zda daňové doklady splňují všechny formální náležitosti daňových dokladů. V případě pochybností je daňový subjekt vyzván k předložení důkazů, které prokáží, že plnění bylo poskytnuto, že bylo poskytnuto v daném rozsahu a cena je adekvátní.
Důkazy se liší podle typu plnění.
Dodání zboží
Při dodání zboží finanční úřad obvykle požaduje kupní smlouvu (zvlášť pokud se jedná o vyšší částku), která může být i rámcová. To znamená, že strany se dohodnou na obecných podmínkách spolupráce a konkrétní množství konkrétního zboží upřesňují objednávkou. Kromě smlouvy je vhodné mít k dispozici
objednávku alespoň v elektronické podobě.
Dále finanční úřad požaduje dodací list, informace o přepravě a uskladnění zboží. Důkazem o přepravě může být přepravní list, postačuje však i faktura za přepravu. Přepravní listy je obzvláště důležité uchovávat jako důkaz při dodání zboží do jiného členského státu EU či do zahraničí – tam je navíc třeba i doklad o vývozu z celnice.
Na základě těchto dokladů prokazuje daňový subjekt, že zboží opustilo ČR a vznikl nárok na osvobození. V případě pochybností požaduje finanční úřad skladové doklady (příjemky, skladní karty, případně i zápis o inventarizaci) opatřené podpisem osoby, která zboží převzala. Pracovník finančního úřadu má
právo osobně vidět sklad, kde je zboží uskladněno.
Obecně platí, že pokud jde o vyšší peněžní částky, požaduje finanční úřad téměř vždy smlouvy a další dokumenty (např. objednávky, nabídky a doklad o zaplacení). Přičemž pokud úhrada proběhla bezhotovostně a daňový subjekt je schopen toto prokázat bankovním výpisem, je platba průkaznější než při platbě v hotovosti. Při platbě v hotovosti je navíc třeba respektovat Zákon o omezení plateb v hotovosti (Zákon č. 254/2004 Sb.). V případě pochybností vyžaduje FÚ další důkazy o poskytnutí plnění.
Důkazy o poskytnutí plnění jsou velmi časté u reklamních, marketingových či konzultačních služeb. Daňový subjekt může jako důkaz předložit např. grafický návrh, fotodokumentaci, technickou specifikaci k objednávce, ukázkové číslo tiskoviny, ve které vyšel inzerát, zápis z konzultace, marketingovou studii či zprávu.
Dodatečné prokázání těchto služeb bývá obvykle velmi obtížné, proto je vhodné již
při sjednávání obchodu myslet na zajištění důkazů. Seriózní reklamní agentury neváhají klientovi poslat grafický návrh a specifikaci objednávky e-mailem či poslat vzorek nebo ukázku.
Pokud se jedná o výstavbu či rekonstrukci nemovitosti, jsou také obvykle požadovány další dokumenty ke smlouvě o dílo (např. stavební deník, předávací protokol, kolaudační rozhodnutí, stavební povolení, výpis z katastru nemovitostí atd.).
Při předávání nehmotného díla (např. zakázkový vývoj softwaru) je vhodné sepsat a oběma stranami podepsat předávací protokol s podrobným popisem, co je předmětem předání a kdy k němu došlo, a případně vyjádření zákazníka.
Místní šetření (§ 80 až § 84 daňového řádu)
Při místním šetření správce daně vyhledává důkazní prostředky a ověřuje skutečnosti na místě (tj. v sídle, provozovně, kancelářích apod.) daňového subjektu. Daňový subjekt má povinnost poskytnout potřebnou součinnost.
Místní šetření se může
týkat jakékoliv daně – obvykle i více daní naráz (např. daň z příjmů, DPH a daň silniční).
Po ověření totožnosti a poučení daňového subjektu správce daně požádá o předložení daňových přiznání. V případě DPH je další postup obdobný jako v předchozím případě. V případě daně z příjmů žádá pracovník finančního úřadu vysvětlení jednotlivých položek daňového přiznání, tj. rozpis, z čeho se skládají. Dále si obvykle vyžádá obratovou předvahu (v případě daně z příjmů právnických osob) a následuje vysvětlení obsahu jednotlivých účtů. Dokazování k jednotlivým položkám probíhá obdobně jako v předchozím případě.
V případě daně silniční probíhá porovnání údajů v daňovém přiznání s údaji v technickém průkazu k vozidlu.
Daňová kontrola (§ 85 až § 88 daňového řádu)
Daňová kontrola se provádí u daňového subjektu nebo na místě, které je pro to nejvhodnější. Rozsah kontroly lze po jejím zahájení rozšířit nebo zúžit. Předmětem daňové kontroly jsou daňové povinnosti, podaná daňová přiznání (daňová tvrzení) nebo jiné okolnosti.
Daňový subjekt má povinnost zajistit vhodné místo a podmínky k provedení daňové kontroly, poskytnout nezbytné informace a důkazy, umožnit jednání se svými zaměstnanci a nezatajovat důkazy.
Finanční úřad má právo požadovat po daňovém subjektu předložení důkazů, které dokládají nárok na odpočet DPH, případně vznik daňového nákladu. Je nutné, aby účetnictví bylo vedeno řádně, úplně a průkazně a veškeré účetní zápisy byly podloženy průkaznými podklady (faktury, smlouvy a další doklady).
Je důležité si uvědomit, že
samotná existence faktury nemusí jako důkaz stačit a je proto vhodné
připravit si veškeré další písemné důkazy.
Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.