Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Změny v pojistném od roku 2015


Bc. Renata Blahová
23. 2. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Od roku 2015 se změnily minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, změny se dotkly také stanovení vyměřovacího základu. Pozor dávejte tedy i u odvodu pojistného při poskytnutí neplaceného volna nebo u „áčka“ zaměstnance.


 
Od roku 2015 se změnily minimální zálohy na sociální pojištění OSVČ na částku 1 943 Kč měsíčně u hlavní činnosti a u vedlejší činnosti na částku 778 Kč měsíčně. Minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění jsou stanoveny na 1 797 Kč.
 
Nově jsou stanoveny také vyměřovací základy, které se odvíjí od průměrné mzdy stanovené Ministerstvem práce a sociálních věcí z předchozích dvou let. Pro rok 2015 je tedy rozhodující průměrná mzda roku 2013 přepočtená koeficientem, tedy částka 26 611 Kč.

Vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění podnikatelů na hlavní činnost činí 79 836 Kč ročně, u vedlejší činnosti 31 944 Kč ročně. Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění je stanoven na 1 277 328 Kč ročně.
 
U zdravotního pojištění činí minimální měsíční vyměřovací základ 13 305,50 Kč (159 666 Kč ročně). Maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění stanoven není.
 
Od 1. ledna 2015 se zvýšila také minimální mzda o 700 Kč, tedy na částku 9 200 Kč měsíčně. Od minimální mzdy se odvíjí také minimální vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění u zaměstnanců, kdy minimální vyměřovací základ je roven minimální mzdě.
 
Znamená to tedy, že zaměstnancům, kteří z nějakého důvodu nedosahují minimální mzdy, se vyměřovací základ navyšuje na částku 9 200 Kč. Jedná se většinou o zaměstnance, kterým bylo poskytnuto neplacené volno (na základě žádosti zaměstnance), nebo o zaměstnance, kteří mají neomluvenou absenci, tzv. „áčko“.
 
Zaměstnavatel odvede zdravotní pojistné klasicky z hrubé mzdy, která zaměstnanci za daný měsíc náleží, ve výši 9 %. Zaměstnanci strhne zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z hrubé mzdy, plus mu strhne doplatek do minima zdravotního pojištění. Doplatek zdravotního pojištění jde tedy „z kapsy“ zaměstnance, nikoli zaměstnavatele.
 
Minimální zdravotní pojištění u zaměstnanců činí 13,5 % z minimální mzdy, tedy 1 242 Kč.

Příklad

Zaměstnanec odpracoval 11 dnů, za které mu náleží hrubá mzda ve výši 5 500 Kč, na zbytek měsíce požádal o neplacené volno a zaměstnavatel mu vyhověl. Zaměstnavatel odvede za zaměstnance zdravotní pojištění ve výši 495 Kč (9 % z 5 500 Kč) a zaměstnanci srazí 4,5 % z 5 500 Kč, tedy 248 Kč + doplatek do minima 499 Kč (1 242 – 495 – 248).
 
Celkem je zaměstnanci strženo ze mzdy 747 Kč (k této částce se dostaneme také jako minimální pojistné minus pojistné hrazené zaměstnavatelem 1 242 – 495). Celou částku zdravotního pojištění pak zaměstnavatel odvede na účet příslušné zdravotní pojišťovny.
 
Povinnost odvádět minimální zdravotní pojištění neplatí u zaměstnanců, kteří pobírají některý z důchodů. Ať už se jedná o invalidní důchod prvního, druhého nebo třetího stupně, nebo o starobní důchod.
 
Stejně tak minimální odvod zdravotního pojištění neplatí pro pracující studenty nebo pracující ženy na mateřské dovolené pobírající peněžitou pomoc v mateřství. V těchto případech se odvádí zdravotní pojištění pouze ze skutečné hrubé mzdy, a to 4,5 % zaměstnanec a 9 % zaměstnavatel.

Více zaměstnání, částečný úvazek, dohoda o provedení práce

Je-li zaměstnanec zaměstnán pouze na částečný úvazek, ze kterého nedosahuje příjem alespoň 9 200 Kč, je zaměstnavatel povinný strhávat mu zdravotní pojištění do minima.

Pokud má zaměstnanec více zaměstnání, nemusí mu zaměstnavatel strhávat zdravotní pojištění do minima v případě, že zaměstnanec doloží, že je za něj odváděno zdravotní pojištění u jiného zaměstnavatele.
 
Při zaměstnávání na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně tato povinnost také neplatí. Zaměstnanec je však sám povinný zajistit, aby za něj minimální zdravotní pojištění bylo odvedeno. Buďto si zdravotní pojištění platí sám, nebo jej za něj platí stát (např. u důchodců nebo studentů). Případně je zaměstnán ještě u jiného zaměstnavatele, kde je zdravotní pojištění odváděno.
 
Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců platí jen pro zdravotní pojištění. Sociální pojištění je odváděno pouze z hrubé mzdy. Stejně jako u osob samostatně výdělečně činných, také u zaměstnanců platí maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění, u zdravotního pojištění maximální vyměřovací základ stanoven není.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Michaela
16. 3. 2015 20:42:48
Dobrý večer,
chtěla bych se zeptat, zda mám podávat daňové přiznání v tomto případě:
- založila jsem si v červenci živnostenský list, ale bohužel jsem ho o měsíc později zase pozastavila
- za ten měsíc jsem nepodnikala (= nic nevydělala, nic pro podnikání neutratila)
- jsem student
- daňová přiznání jsem v roce 2014 vyplňovala u zaměstnavaele při brigádě "dohoda o provedení..."

Mám tedy povinnost podávat daňové přiznání na ten měsíc, kdy byl živnostenský list "aktivní".

Moc děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
SLUTO - nejen účetnictví
účetní a daňová kancelář s působností v ČR i v SR
www.vedeni-ucetnictvi.cz

FOODSPOL, s.r.o.
Výroba a distribuce knedlíků
foodspol.zaridi.to

Daňový kalendář

25. 9. 2019 Souhrnné hlášení (za srpen 2019)
25. 9. 2019 Kontrolní hlášení (za srpen 2019)
25. 9. 2019 Přiznání DPH (za srpen 2019)
15. 10. 2019 Silniční daň (3. záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,90 Kč
0,005 Kč
23,40 Kč
-0,026 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.09.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru