Zdaňování příjmů ze závislé činnosti od roku 2016

Novinky od roku 2016

Zákon o daních z příjmů prošel v roce 2015 zatím několika novelizacemi. Pro oblast mezd bylo zatím nejvýraznější změnou přijetí zákona, kterým se mění zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, který měnil i zákon o daních z příjmů.
 
Do zdaňování zasáhne také nařízení vlády ze dne 20. 8. 2015, kterým se mění minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy s účinností od 1. 1. 2016.
 
Dále Generální finanční ředitelství vydalo 5. 2. 2015 pokyn D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů, kde mění oproti předchozímu pokynu D-6 i některá upřesnění, která se dotýkají daně z příjmů ze závislé činnosti.
 
Oproti uvedeným změnám nedošlo zatím k avizovanému ukončení zdaňování superhrubé mzdy – stále je základem daně podle § 6. Konec zdanění superhrubé mzdy byl jedním z bodů koaliční smlouvy, avšak vláda se zatím na jejím ukončení neshodla. Předpokládá se, že by k novelizaci zákona o daních z příjmů, který by obsahoval tuto změnu, mělo dojít v průběhu roku 2016 s účinností od roku 2017.
 
V současné době je na pořadu jednání schůze parlamentu novela zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk 612/0), která zahrnuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti. Pokud bude tato novela schválena, dojde ke zvýšení daňového zvýhodnění u druhého dítěte a u třetího a každého dalšího dítěte následovně.
 

Výše uplatnitelného daňového bonusu zůstává stejná, a to 60 300 Kč ročně. S dalším zvyšováním daňového zvýhodnění se počítá u druhého a u třetího a každého dalšího dítěte od roku 2017.

Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení

Tuto slevu jsme poprvé uplatňovali v ročním zúčtování zaměstnanců za rok 2014. V roce 2015 došlo k novelizaci zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, který si vyžádal i změnu zákona o daních z příjmů, a to nahrazením podmínky, že se musí jednat o „zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy“ za širší pojem „předškolní zařízení“.
 
Nově se předškolním zařízením rozumí:

• mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
• zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a
• zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou:
  • zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
  • mateřskou školou podle školského zákona.

Zaměstnanec slevu za rok 2015 uplatní u zaměstnavatele v rámci žádosti o roční zúčtování, o které požádá na formuláři Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti do 15. 2. 2016. Dále ve stejném termínu dodá zaměstnanec zaměstnavateli potvrzení o výši vynaložených výdajů za umístění dítěte v předškolním zařízení.
 
Sleva se dokládá potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních. Potvrzení musí dle zákona o daních z příjmů obsahovat:

• jméno vyživovaného dítěte poplatníka,
• celkovou částku výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník uhradil.

Více informací naleznete v článku Novinky u slevy za umístění dítěte a dětské skupiny.

Dopady zvýšení minimální mzdy do zdaňování mezd

Od 1. 1. 2016 dochází ke zvýšení minimální mzdy z 9 200 Kč na 9 900 Kč. Zároveň se zvyšují i nejnižší úrovně zaručené mzdy. Tím dojde u zaměstnanců, kterých se zvýšení mzdy dotkne, také ke zvýšení základu daně a tedy i daňové povinnosti.
 
Zároveň však je potřeba si uvědomit také skutečnost, že se zvýšením minimální mzdy dochází ke zvýšení hranice příjmů pro výplatu měsíčního daňového bonusu, tj. na částku 4 950 Kč (1/2 minimální mzdy), tj. minimálního příjmu ze závislé činnosti, při kterém je povinen zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit daňový bonus za příslušný kalendářní měsíc. Měsíčně je tak možné vyplatit daňový bonus maximálně do výše 5 025 Kč (60 300/12).
 
Dále se od výše minimální mzdy odvíjí výše slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, tzv. školkovné. Výše této slevy odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v předškolním zařízení, a to maximálně do výše minimální mzdy, tedy:

• pro rok 2015 max. 9 200 Kč na každé vyživované dítě,
• pro rok 2016 max. 9 900 Kč na každé vyživované dítě.

Pokyn GFŘ D-22

Generální finanční ředitelství vydalo 5. 2. 2015 pokyn D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů. Pokyny „řady D“ ve skutečnosti definují správní praxi a reflektují její změny. Jednotný postup je v tomto pokynu definován i pro ustanovení týkající se zdanění závislé činnosti. Sice lze tento pokyn použít již na zdaňovací období začínající v roce 2014, nicméně vzhledem k jeho vydání až v únoru 2015 by bylo dobré na jednotlivé body z pokynu upozornit, neboť jejich přesah bude minimálně do roku 2016.
 
Pokyn zpřesňuje a vymezuje pravidelné či jednorázové příjmy, které jsou také považovány za příjmy ze závislé činnosti.
 
V první řadě nabízí řešení pro případy, kdy zaměstnavatel platí zaměstnanci životní pojištění, pak se za příjem ze závislé činnosti považuje majetkový prospěch ze životního pojištění uzavřeného mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou v případech, kdy pojištěným je zaměstnanec, a to až v okamžiku výplaty spořící části plnění pojišťovnou. Příjmem zaměstnance z rizikové části pojištění je poměrná část pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc. V případě převodu pojistné smlouvy ze zaměstnavatele na zaměstnance je příjmem zaměstnance rozdíl mezi odkupným nabídnutým pojišťovnou a úhradou zaměstnance zaměstnavateli za převod pojistné smlouvy.
 
Další oblastí je příjem z naturální mzdy. V minulosti se řešilo, jak ocenit naturální plnění – zda s nebo bez DPH. GFŘ v pokynu stanovuje, že ocenění naturální mzdy u zaměstnavatele, který je plátcem DPH, je včetně příslušné sazby DPH.
 
Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezúročnou zápůjčku nad osvobozený limit 300 000 Kč nebo úročenou zápůjčku, potom se pro určení výše úroku obvyklého použije následující postup.
 
Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek. Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a zaměstnavatel v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase. GFŘ tedy vyžaduje po zaměstnavateli, aby reagoval na změny úvěrového trhu.
 
Zaměstnavatel má vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám zaměstnanci poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin.
 
Upozorněme, že tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku. Pokud by byl sjednán úrok nižší, je zdanitelným příjmem rozdíl mezi úrokem obvyklým a sjednaným.

Změny v daňových tiskopisech

Aktuálním tiskopisem je vzor č. 24 Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (tiskopis MFin 5457 – vzor č. 24, anglická verze pouze pro čtení), který obsahuje zapracované významné změny u daňového zvýhodnění.
 
Pro zdaňovací období 2015 lze však u ostatních poplatníků použít předcházející vzory č. 23-21. Z toho je zřejmé, že pro zdaňovací období 2015 není důvod k výměně „Prohlášení k dani“ u všech poplatníků. V souvislosti s prokazováním nároku na daňové zvýhodnění pro zdaňovací období 2015 je vydáván nový tiskopis MFin 5556 – vzor č. 1 s názvem „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“.
 
Pro účely potvrzení příjmů ze závislé činnosti již Finanční správa zveřejnila formuláře pro rok 2015:

• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za rok 2015 – vzor č. 23 (anglická verze),
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za rok 2015 – vzor č. 2 (anglická verze).

 Chcete profesionálně vést agendu personalistiky, pracovních poměrů a zpracovávat mzdy zaměstnanců? Vyzkoušejte program PAMICA. Ocení ho nejen živnostníci, ale i podnikatelé a společnosti, které při zpracování mezd využívají složitějších mzdových postupů.

Související články:
Novinky u slevy za umístění dítěte a dětské skupiny
Minimální mzda se od roku 2016 zvýší na 9 900 Kč