V tomto článku se nebudeme zabývat základními pravidly pro výpočet srážek ze mzdy, ale naopak těmi velmi složitými. Věnujme tedy prostor tohoto textu vysvětlení nejzazších zákoutí výpočtu srážek ze mzdy s důrazem na výživné.
 

Hlídat srážky ze mzdy pomůže personální a mzdový systém PAMICA, ať už mají trvalý, resp. opakovaný charakter, nebo se vztahují pouze ke mzdě za příslušný měsíc. PAMICA rozlišuje přednostní (výživné, exekuce, náhrady škod, pohledávky daní a poplatků atd.) a nepřednostní pohledávky a umožňuje automatický výpočet základní nezabavitelné částky mzdy.

Příklad

Máme zaměstnance Petra, u něhož je uplatňována pouze nezabavitelná částka na povinného, jeho čistá mzda v období zpracování mezd je ve výši 17 860 Kč a zároveň má níže uvedené evidované pohledávky. Jak na výpočet srážek ze mzdy?

Tab.: Evidované pohledávky u zaměstnance
 

Řešení:

Čistá mzda (dále jen „ČM“): 17 860 Kč

Zbytek ČM po odečtu nezabavitelné částky na povinného: 17 860 − 7 872,25 (zaokrouhleno na 7 873) = 9 987 Kč

Výše každé třetiny: 9 987 / 3 = 3 329 Kč

Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se bez zřetele na pořadí musí odbavit nejprve pohledávky výživného. Pokud na to svou výší druhá třetina nestačí, je nutné nejprve odbavit všechny pohledávky běžného výživného (běžné výživné je to, které má definovanou měsíční částku ke srážení).

Ovšem ani na běžné výživné částka druhé třetiny v tomto příkladě kompletně nestačí. V takovém případě je nutné částku druhé třetiny (případně i částku zabavitelnou bez omezení, která se ale v tomto případě nevyskytuje) rozdělit poměrově vůči měsíčním výším běžného výživného.

[3 329 / (1 800 + 3 000)] × 1 800 ve prospěch běžného výživného Adama = 1 248 Kč

[3 329 / (1 800 + 3 000)] × 3 000 ve prospěch běžného výživného Báry = 2 081 Kč

Tím je druhá třetina alokována ve prospěch obou běžných výživných, ale umořila je jen z části. Na krytí dlužného výživného Báry nic z druhé třetiny nezbylo.

Nyní však pozor, protože jsou obě výživné (Adam i Bára) se stejným pořadím (obě výživné mají pořadí 1), musí se z první třetiny zbytku čisté mzdy opět umořovat současně. První třetina však na jejich kompletní krytí nestačí, a proto je potřeba je umořovat znovu poměrově.

Ovšem, nikoli poměrově vůči běžným výživným, tak jak tomu bylo v části druhé třetiny, ale vůči celkovým výším výživných, stejně jako by tomu bylo u jakýchkoli jiných pohledávek.

Adamova celková výše výživného je „jen“ 1 800 Kč, kdežto v případě Báry je to částka: 3 000 + 47 169 Kč, tj. 50 169 Kč.

Tedy v daném případě se první třetina zbytku čisté mzdy, tj. 3 329 Kč, rozdělí poměrově takto:

• ve prospěch Adama: [3 329 / (1 800 + 50 169)] × 1 800 = 115 Kč
• ve prospěch Báry: [3 329 / (1 800 + 50 169)] × 50 169 = 3 214 Kč

Ve prospěch běžného výživného Adama bude tedy alokováno celkem 1 248 + 115 = 1 363 Kč. Tím nastane situace, kdy vznikne dlužné výživné a v budoucnu začne toto dlužné výživné růst.

Ve prospěch běžného výživného Báry budou alokovány celé 3 000 Kč (běžné výživné tedy bude umořeno v tomto období zcela) a dojde ke snížení dlužného výživného o 2 295 Kč, protože taková byla zbývající částka z první třetiny zbytku čisté mzdy určená pro krytí dlužného výživného Báry.

Na zbývající pohledávky se pochopitelně nedostane.

V dalších obdobích zpracování mezd (při podobné výši čisté mzdy zaměstnance) bude docházet k tomu, že dlužné výživné na Adama bude narůstat a ruku v ruce s tím bude naopak dlužné výživné na Báru klesat. Až se v jednom z období z hlediska svých výší přibližně potkají a od té chvíle dojde k tomu, že běžné výživné bude odbaveno v obou případech zcela, a dále dojde k „rovnoměrnému“ odbavování dlužných výživných v poměru zhruba 1:1.

Až po vykrytí obou dlužných výživných, s předpokladem nadále trvajících běžných výživných, teprve dojde řada na pohledávku nepřednostní s pořadím 2, na niž půjde zbytek první třetiny po krytí běžných výživných.

  Od 1. 7. 2021 bude možné požádat o náhradní výživné od státu. Využít jej budou moci samoživitelé a samoživitelky, kterým druhý rodič neplatí alimenty na dítě vůbec nebo je neplatí v soudem stanovené výši. Žádat bude možné na úřadu práce a maximální výše náhradního výživného bude 3 000 Kč měsíčně na jedno dítě. Náhradní výživné budou moci rodiče čerpat nejdéle po dobu 24 měsíců či skončení nezaopatřenosti dítěte.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.