Srážky ze mzdy – náhradní výživné


Ing. Tomáš Smutný
9. 9. 2022
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Náhradní výživné bude stát nejprve poskytovat vyživovaným osobám jakožto dávku státní sociální podpory, aby ji pak následně sám po dlužníkovi vymáhal.

Foto: 123RF

 

V loňském roce vešel v účinnost zákon o náhradním výživném. Toto náhradní výživné v zásadě sleduje přednostní postavení výživného a bude jednoznačně v budoucnu komplikovat již tak složité rozdělování vypočtených srážek věřitelům.


 
Od 1. července 2021 začal platit z mého pohledu kontroverzní zákon o náhradním výživném, které bude stát nejprve poskytovat vyživovaným osobám jakožto dávku státní sociální podpory, aby ji pak (možná) následně sám po dlužníkovi vymáhal.

Zákonem č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů, byla tato změna integrována do legislativy. Z pohledu mzdové problematiky je zcela jistě nejzásadnějším občanský soudní řád, kde nově upravený § 280 odst. 2 zní takto:

„Dochází-li podle § 279 odst. 1 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.

Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.“


Jen skuteční „fajnšmekři“ jsou schopni z této dikce vyvodit, jakým způsobem změna ovlivní samotný výpočet mzdy. Výše uvedené fakticky znamená, že to, čemu říkáme „výživné“, se nám tedy od 1. 7. 2021 vnitřně dělí na tzv.:
  • běžné výživné, což je výživné určené měsíční částkou ke srážení,
  • dlužné výživné, což jsou jakékoli dluhy na výživném z historie,
  • „náhradní výživné“, což je pohledávka de facto dlužného výživného, kterou převzal na svůj vrub stát skrze úřad práce.
A přesně tak, jak jdou jednotlivé dílčí typy „výživného“ za sebou, jsou setříděny i pro jejich odbavení v prioritách výpočtu srážek ze mzdy v oblasti druhé třetiny. Pokud vám výpočet uvedený v článku Srážky ze mzdy ve specifickém případě na Portálu POHODA přišel velmi komplikovaný, tak od července 2021 je to ještě horší, protože nám přibyla další dimenze v podobě „náhradního“ výživného. Pojďme tedy do již tak komplikovaného příkladu přidat ještě pohledávku „náhradního výživného“.

Příklad je vypočten dle aktuálně platných konstant k srpnu 2022.
 
 Náhradní výživné bude zapracováno do programu PAMICA v nové verzi Září 2022.

Příklad: Srážky ze mzdy včetně náhradního výživného

U zaměstnance Petra je uplatňována pouze nezabavitelná částka na povinného. Jeho čistá mzda v období zpracování mezd je ve výši 17 860 Kč a zároveň má níže uvedené evidované pohledávky s tím, že Petrův zaměstnavatel k datu 16. 8. 2022 obdržel navíc pohledávku „náhradního výživného“ ze strany úřadu práce ve výši 20 000 Kč ve vztahu k výživnému dcery Báry.



* Pozn.: Jedná se o samostatnou pohledávku, která bude 6. v pořadí s datem doručení 16. 8. 2022.

Když u dotyčného zaměstnance nejsou disponibilní prostředky na hrazení veškerého běžného výživného, vzniká v každém období zpracování dluh na tomto běžném výživném, tzv. dlužné výživné. To proto, aby bylo zajištěno, že pokud v budoucnu budou prostředky ve prospěch dlužného výživného, se i toto postupně umoří.

Pokud dojde k doručení pohledávky na náhradním výživném ze strany úřadu práce, je nad slunce jasné, že takové, výše uvedené, dlužné výživné musí být o částku vyplacených dávek na náhradním výživném sníženo. Pokud by se to dle mého názoru nestalo, zaměstnanci by bylo dlužné výživné strháváno celkově dvakrát – jednou jako dlužné a jednou jako náhradní. Proto předpokládejme, že částka dlužného výživného uvedená v zadání v hodnotě 47 169 Kč je již sníženou částkou o doručené „náhradní“ výživné.

Výpočet:

Čistá mzda (dále jen „ČM“) = 17 860 Kč

Základní nezabavitelná částka na osobu povinného = 9 416,25 Kč [3/4 z (4 620 + 7 935)]

Protože dotyčný v našem příkladu neuplatňuje nezabavitelné částky na vyživované osoby, bude celková nezabavitelná částka rovna hodnotě = 9 417 Kč

Zbytek ČM po odečtu nezabavitelné částky na povinného = 17 860 − 9 417 = 8 443 Kč

Z této částky 8 443 Kč se pro účel dělení na třetiny odečte jedna koruna na snížení dělitelnosti třemi. Tato jedna koruna pak zůstává povinnému.

Výše každé třetiny = 8 442 / 3 = 2 814 Kč

Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se bez zřetele na pořadí musí odbavit nejprve pohledávky výživného (pod termín „výživné“, jak bylo uvedeno výše, patří běžné, dlužné i „náhradní“ výživné). Pokud na to svou disponibilní výší druhá třetina (společně s částkou zabavitelnou bez omezení, ta se ale v příkladu nevyskytuje) nestačí, je nutné nejprve odbavit všechny pohledávky běžného výživného (běžné výživné je to, které má definovanou měsíční částku ke srážení).

V našem příkladu ovšem ani na běžné výživné částka druhé třetiny kompletně nestačí. V takovém případě je nutné částku druhé třetiny (a opět případně i částku zabavitelnou bez omezení, která se ale v tomto případě nevyskytuje) rozdělit poměrově vůči měsíčním výším běžného výživného.

Tedy:
  • [2 814 / (1 800 + 3 000)] × 1 800 ve prospěch běžného výživného syna Adama = 1 055 Kč
  • [2 814 / (1 800 + 3 000)] × 3 000 ve prospěch běžného výživného dcery Báry = 1 759 Kč
Tím je druhá třetina kompletně alokována ve prospěch obou běžných výživných, ale běžné výživné jsou umořeny jen zčásti. Na krytí dlužného výživného Báry, natož na krytí „náhradního“ výživného Báry, nic z druhé třetiny nezbylo.

Nyní však pozor, protože jsou obě výživné (Adam i Bára) se stejným pořadím (obě výživné mají pořadí 1), neb datum doručení obou byl totožný den, musí se z první třetiny zbytku čisté mzdy opět umořovat současně. První třetina však na jejich kompletní krytí nestačí, a proto je potřeba je umořovat opět poměrově. Ovšem nikoli poměrově vůči běžným výživným, jak tomu bylo v druhé třetině, ale vůči celkovým výším výživných (běžných a dlužných) jako takových, stejně jako by tomu bylo u jakýchkoli jiných pohledávek.

Zde je situace na rozdíl od běžných pohledávek speciální v tom, že dlužné výživné Báry bylo doručeno jako „součást“ pohledávky běžného výživného Báry a v první třetině je v tomto případě nutné obojí brát jako jednu částku pro odbavení.

Adamova celková výše výživného je „jen“ 1 800 Kč, kdežto v případě Báry je to částka = 3 000 + 47 169 Kč, tj.: 50 169 Kč (je to z toho důvodu, že běžné výživné bylo doručeno společně s dlužným výživným v jeden den).

Tedy v daném případě se první třetina zbytku čisté mzdy, tj.: 2 814 Kč, rozdělí poměrově takto:
  • ve prospěch Adama = [2 814 / (1 800 + 50 169)] × 1 800 = 97 Kč
  • ve prospěch Báry = [2 814 / (1 800 + 50 169)] × 50 169 = 2 717 Kč
Ve prospěch běžného výživného Adama bude tedy alokováno celkem = 1 055 Kč z druhé třetiny + 97 ze třetiny první = 1 152 Kč. Tím nastane situace, kdy vznikne dlužné výživné ve výši 1 800 − 1 152 = 648 Kč, a v dalších obdobích začne toto dlužné výživné narůstat za předpokladu srovnatelných příjmů povinného.

Ve prospěch běžného výživného Báry budou alokovány celé 3 000 Kč (běžné výživné tedy bude umořeno v tomto období zcela), plus dojde ke snížení dlužného výživného o 1 476 Kč, protože taková byla zbývající částka z první třetiny zbytku čisté mzdy určená pro krytí dlužného výživného Báry po kompletním odbavení běžného výživného Báry. Na náhradní výživné se z první třetiny nedostane a dostat ani nemůže, protože z hlediska svého pořadí je pohledem první třetiny až na samotném chvostu všech pohledávek jako 6. v pořadí.

Na zbývající pohledávky se pochopitelně rovněž nedostane.

Předpokládejme, že u zaměstnance bude i v příštích obdobích stejná výše čisté mzdy. V dalších obdobích zpracování mezd bude tak docházet k tomu, že dlužné výživné na Adama bude narůstat a ruku v ruce s tím bude naopak dlužné výživné na Báru klesat. Až se v jednom z budoucích období velikostně pro účely odbavení z první třetiny „potkají“, začnou se „ukrajovat“ přibližně rovnoměrně, až se obojí dlužné výživné umoří. Na náhradní výživné se dostat v první třetině nemůže, je poslední v pořadí.

Až po vykrytí obou dlužných výživných, s předpokladem nadále trvajících běžných výživných, teprve dojde v první třetině řada na pohledávku 2. v pořadí, na niž půjde zbytek první třetiny po krytí běžných výživných.

A co náhradní výživné? Na to se dostane řada z druhé třetiny zbytku čisté mzdy jedině tehdy, kdy alespoň jedno z běžných a současně dlužných výživných již nebude aktivní, protože jen tehdy zbude něco z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, co by bylo použitelné ve prospěch pohledávky za „náhradním“ výživným, anebo z první třetiny, ale tam až tehdy, když budou odbaveny všechny pohledávky v pořadí před ním.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Zvýší se příspěvek na bydlení a dosáhne na něj více lidí

22. 9. 2022 | Normativní náklady, které slouží k výpočtu příspěvku na bydlení, se od 1. října 2022 výrazně navýší. Vláda v tomto týdnu schválila návrh, který příspěvek na bydlení nejen zvýší, ale dosáhne na něj také vyšší počet domácností. O příspěvek mohou požádat vlastníci nebo nájemníci, překážkou není ani družstevní bydlení nebo hypotéka (ta se však nezapočítává jako náklad na bydlení). Více informací zjistíte na webu MPSV.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Vedení účetnictví Hradec
Vedení účetnictví, daňové evidence, mezd-personalistiky, daň. přiznání
www.finapos.cz

Lion Consulting s.r.o.
Účetnictví · Daně · Mzdy · Personalistika
www.lionconsulting.cz

Daňový kalendář

26. 9. 2022 Přiznání DPH (za srpen 2022)
26. 9. 2022 Souhrnné hlášení (za srpen 2022)
26. 9. 2022 Kontrolní hlášení (za srpen 2022)
17. 10. 2022 Daň silniční (záloha za 3. čtvrtletí 2022)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,66 Kč
0,005 Kč
25,27 Kč
0,330 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.09.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme