Jedním z nejběžnějších pracovních benefitů, se kterými se na trhu práce můžete setkat, je příspěvek na stravování. Jak se zvedala výše tohoto příspěvku a jaké se k němu vážou podmínky? To a mnohé další jsme sepsali do dnešního článku.
Příspěvkem na stravování se pro účely daně z příjmů rozumí stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatelem (závodní jídelny, stravenky či stravenkové karty). Za příspěvek na stravování se dále považuje peněžité plnění ve formě tzv. stravenkového paušálu.
1. Je stanovena směna
V souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) zákona o dani z příjmů (dále jen ZDP) je příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu osvobozen, pokud jsou splněny tyto podmínky:
- zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny,
- nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad,
- maximální výše jednoho příspěvku na stravování za jednu směnu je 123,90 Kč (v roce 2024 byla maximální výše příspěvku na stravování za jednu směnu 116,20 Kč).
Všechny výše uvedené podmínky musí být splněny současně. Zaměstnavatel může poskytnout další „osvobozený“ příspěvek na stravování v rámci stejné směny v úhrnu opět do výše 123,90 Kč, pokud délka této směny v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem je delší než 11 hodin.
Příklad
Zaměstnanec má stanovenou pracovní směnu od 15. 1. 2025 20:00 hodin do 16. 1. 2025 06:00 hodin, během které vykonával práci. Má zaměstnanec nárok na osvobození příspěvku za kalendářní den 15. 1. 2025?
Řešení
Příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem se posuzuje u zaměstnanců, kteří mají stanovenou směnu podle zákoníku práce za odpracovanou směnu, nikoliv za kalendářní den.
Příklad
Zaměstnanec má stanovenou směnu od 7:00 hodin do 15:30 hodin.
Var. 1
Zaměstnanec v 10:00 hodin (po odpracování 3 hodin) odjede na pracovní cestu do 20:00 hodin. V 15:00 hodin, po pěti hodinách na pracovní cestě (tedy během směny, jelikož směna končí v 15:30 hodin) mu vzniká nárok na stravné v rámci cestovních náhrad.
Řešení
Zaměstnavatelem poskytnutý příspěvek na stravování není osvobozen podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, protože zaměstnanci vznikl během směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad.
Var. 2
Zaměstnanec odjede na pracovní cestu ve 12:00 hodin do 20:00 hodin. V 17:00 (po pěti hodinách na pracovní cestě) mu vzniká nárok na stravné v rámci cestovních náhrad.
Řešení
Nárok na stravné nevzniká během směny (směna skončila v 15:30 hodin) a zaměstnanec má nárok jak na osvobozený příspěvek na stravování dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, tak i na stravné v rámci cestovních náhrad.
2. Není stanovena směna – současní zaměstnanci
V případě zaměstnanců, kdy není výkon práce rozvržen do směn, tedy není stanovena směna (například jednatelé s. r. o., zastupitelé apod.), je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem osvobozen za těchto podmínek:
- zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny,
- nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad,
- maximální výše jednoho příspěvku na stravování je 123,90 Kč.
Zaměstnavatel může poskytnout další „osvobozený“ příspěvek na stravování v rámci stejného kalendářního dne ve výši 123,90 Kč, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci delší než 11 hodin.
Pokud práva zaměstnanců na příspěvek na stravování vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, je příspěvek na stravování pro zaměstnavatele daňově uznatelný v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
3. Není stanovena směna – bývalí zaměstnanci (důchodci)
Příjem bývalého zaměstnance ve formě příspěvku bývalého zaměstnavatele na stravování je osvobozen v souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. t) ZDP za těchto podmínek:
- příspěvek na stravování musí být ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování poskytnutého zaměstnavatelem, jež je zajišťované prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti,
- maximální výše jednoho příspěvku na stravování je 123,90 Kč,
- osvobození se vztahuje pouze na „závodní stravování“, jídlo lze odnést domů (osvobození se nevztahuje na peněžitý příspěvek na stravování ani na „běžné“ stravenky).
Ačkoliv stávající úprava příspěvku na stravování pro bývalé zaměstnance, kteří odešli do důchodu byla do zákona o daních z příjmů vložena až během zdaňovacího období roku 2024, dle přechodných ustanovení je možné osvobození použít již na příjem poskytnutý od 1. 1. 2024 (tedy uplatnit jej lze zpětně).
Pracovní oběd ve smyslu ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP
Na pracovní oběd z pohledu zaměstnance je nezbytné pohlížet jako na pracovní záležitost, při které dochází k upevnění vzájemné důvěry mezi obchodními partnery, prohlubování vzájemné spolupráce či vytváření budoucí pracovní spolupráce.
Příklad
Zaměstnavatel pověřil manažera jakosti k pracovnímu obědu v restauraci s dodavatelem, který dodává komponenty do výroby s cílem zajistit vyšší jakost těchto dodávek. Manažer jakosti si objednal steak s fazolkami v hodnotě 560 Kč a oběd i za obchodního partnera uhradil platební kartou zaměstnavatele. Přesto nebyl zaměstnanec dostatečně nasycen a došel si ještě do závodní jídelny na oběd, na který mu zaměstnavatel přispěl v souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
Řešení
Z pohledu zaměstnance se v případě konzumace v restauraci jedná o prohlubování vzájemné spolupráce a stravování je na jeho straně osvobozeno od daně z příjmů. Na straně zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Také příspěvek na stravování v závodní jídelně do výše 123,90 Kč je osvobozen, pokud zaměstnanec splnil podmínky dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
Příklad
V tomto příkladě nastává obdobná situace, kdy jsou zaměstnavatelem vysláni dva zaměstnanci v rámci tzv. koučovacího oběda.
Řešení
Koučovací oběd nenaplňuje definici pracovního obědu ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Jedná se o plnohodnotnou formu hlavního jídla obdobně jako pro účely § 163 odst. 2 zákoníku práce, která spadá do kategorie příspěvku na stravování. Koučovací oběd je na straně zaměstnance možné osvobodit pouze do výše 123,90 Kč. Za splnění podmínek dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP se jedná na straně zaměstnavatele o daňový náklad.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.