Povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění


Bc. Michaela Hauzarová
14. 7. 2022
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V případě, že je zaměstnanec povinen dodržet minimální vyměřovací základ, musí být za něj odvedeno pojistné alespoň ve výši minima, i když je jeho skutečný příjem nižší.

Foto: 123RF

 

Zaměstnavatelé jsou významnými plátci zdravotního pojištění. Jaké jsou jejich nejčastější povinnosti vůči zdravotním pojišťovnám? Jak řešit nižší vyměřovací základ u zaměstnance či souběh více zaměstnaneckých poměrů?


 
Zaměstnavatelé tvoří významnou skupinu plátců ve zdravotním pojištění a při plnění zákonných povinností ve vztahu ke zdravotnímu pojištění musí postupovat v souladu se zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Aby mohla zdravotní pojišťovna posoudit, zda plátci pojistného řádně plní své povinnosti, vztahuje se na zaměstnavatele kromě povinnosti pravidelných a správně stanovených odvodů do systému veřejného zdravotního pojištění i řada oznamovacích povinností. Zdravotní pojišťovny jsou oprávněné provádět pravidelné i operativní kontroly a zaměstnavatel zde vystupující jako plátce pojistného za zaměstnance je povinen při nich poskytovat součinnost.

V následujícím textu uvedeme ty nejčastější povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu ke zdravotnímu pojištění včetně řešení specifických situací v souladu s právní úpravou.

1. Placení pojistného

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění včas (do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a v zákonem stanovené výši. Vzniklé penále je důsledkem nejen situace, kdy zaměstnavatel neplatí pojistné včas nebo vůbec, ale i tehdy, když je finální částka pojistného vypočtena nesprávně v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které zaměstnanci zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Částku pojistného stanoví zaměstnavatel tak, že z vyměřovacího základu každého zaměstnance vypočte 13,5 % a výsledek zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru. Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je stanovená minimální mzda, která pro rok 2022 činí 16 200 Kč. Minimální pojistné je pak ve výši 2 187 Kč.

Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část, pokud zaměstnání netrvalo po celý měsíc, například zaměstnanec nastoupil do zaměstnání z úřadu práce v průběhu měsíce, byl nemocný apod.

Nižší minimální vyměřovací základ

Zvláštní pozornost a obezřetnost je nutné věnovat příjmům nižším, než je aktuální výše minimálního vyměřovacího základu. Pokud zaměstnanci za daný měsíc vyjde vyměřovací základ nižší než jeho minimální výše, pak musí být zaměstnavatel schopen při případné kontrole zdravotní pojišťovně doložit skutečnost, která ho opravňovala k tomu, že zaměstnanci nebylo pojistné stanoveno z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc:
  • osobou, za kterou platí pojistné i stát (např. uchazeč o zaměstnání vedený na úřadu práce, důchodce atd.),
  • osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
  • osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
  • osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
  • osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem.

V případě, že je zaměstnanec povinen dodržet minimální vyměřovací základ, musí být za něj odvedeno pojistné alespoň ve výši minima, i když je jeho skutečný příjem nižší.

Příklad 1

Zaměstnanec, pro kterého je určen minimální vyměřovací základ, čerpal v měsíci červnu týden neplaceného volna. Úhrn příjmů ze závislé činnosti za daný měsíc je ve výši 14 700 Kč.

Pokud by zaměstnanec nemusel dodržet minimální vyměřovací základ, pak by se pojistné vypočítalo ze skutečného příjmu ze závislé činnosti. V tomto případě je však zaměstnavatel povinen vypočítat pojistné za zaměstnance z minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč.

Souběh více zaměstnaneckých poměrů

Komplikovaná situace může nastat v případě, kdy má zaměstnanec, jehož příjem podléhá minimálnímu vyměřovacímu základu, více zaměstnavatelů. Zde mohou ve vztahu k placení pojistného na zdravotní pojištění vzniknout čtyři varianty:
  • Příjem zaměstnance dosahuje u každého zaměstnavatele alespoň minimálního vyměřovacího základu – pojistné se odvádí u každého zaměstnavatele ve výši vypočítané ze skutečných příjmů zaměstnance.
  • Příjem zaměstnance z jednoho zaměstnání dosahuje minimálního vyměřovacího základu a z druhého zaměstnání nikoliv – pojistné se odvádí u každého zaměstnavatele ve výši vypočítané ze skutečných příjmů zaměstnance, zde je již však nutné, aby zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec nedosáhl minimálního vyměřovacího základu, měl podklad potvrzující, že druhý zaměstnavatel odvedl pojistné za zaměstnance stanovené z minimálního vyměřovacího základu.
  • Příjem zaměstnance ani u jednoho zaměstnavatele nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, ale v součtu dosahují minimálního vyměřovacího základu – pojistné se odvádí u každého zaměstnavatele ve výši vypočítané ze skutečných příjmů, přičemž by oba zaměstnavatelé měli mít podklad potvrzující, že podmínka dodržení minimálního vyměřovacího základu je v součtu splněna.
  • Příjem zaměstnance ani u jednoho zaměstnavatele nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, a to ani v součtu – pojistné je stanoveno z minimálního vyměřovacího základu u zaměstnavatele, kterého si zaměstnanec zvolí, a tohoto zaměstnavatele o této skutečnosti informuje.

Pracovní neschopnost zaměstnance

V případě, že zaměstnanec během měsíce onemocní, pak se minimální vyměřovací základ snižuje na poměrnou část k odpracovaným dnům. Pokud je zaměstnanec uznán pracovně neschopným po celý měsíc, jeho vyměřovací základ je 0 Kč. Zvláštní situace nastává v případě, kdy je zaměstnanec uznán pracovně neschopným od 2. dne v měsíci až do konce tohoto měsíce, přičemž první den v měsíci je neděle, která není pro zaměstnance pracovním dnem. Řešení si ukážeme na následujícím příkladě.

Příklad 2

Zaměstnanec byl uznán pracovně neschopným od pondělí 2. 5. 2022, neděle není jeho pracovním dnem. Nemoc trvala až do 31. 5. 2022.

Přestože zaměstnanec neměl po celý měsíc žádný příjem ze závislé činnosti, je povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za kalendářní den, kdy ještě nebyl uznán práce neschopným (za neděli 1. 5. 2022). Pojistné bude činit poměrnou část podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci.

(1 / 31) × 16 200 × 0,135 = 71 Kč (po zaokrouhlení)


Z některých plnění zaměstnavatele povinnost placení pojistného nevzniká. Například do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří nepeněžní bezúplatné plnění poskytnuté zaměstnanci z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) v hodnotě do 2 000 Kč ročně. Naopak plnění v podobě nadlimitní náhrady cestovních výdajů do vyměřovacího základu pro platbu pojistného na zdravotní pojištění podléhá.

2. Měsíční přehled o platbě pojistného zaměstnavatele

Jednou ze základních zákonných oznamovacích povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční podávání tiskopisu „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen „Přehled“).

Přehled musí být za daný měsíc podán všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnci jsou u zaměstnavatele zaměstnáni a z jejichž mzdy, odměny či platu plynou odvody do veřejného zdravotního pojištění. Přehled musí být zdravotní pojišťovně dodán nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, přičemž ke stejnému dni musí být uhrazeno i pojistné.

Součástí Přehledu je i informace o počtu zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny. Na základě této informace může zdravotní pojišťovna zjistit, zda zaměstnavatel plní další oznamovací povinnosti, a to řádné přihlašování či odhlašování zaměstnanců prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“.

3. Hromadné oznámení zaměstnavatele

a) Oznámení o nástupu/skončení zaměstnání

Zaměstnavatel je povinen oznámit nástup do zaměstnání či ukončení zaměstnání zaměstnance v rámci zákonné osmidenní lhůty prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (dále jen „HOZ“). Nedodržením oznamovací povinnosti se plátce pojistného dopouští porušení zákona, přičemž zdravotní pojišťovna může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

Nepřihlášenému zaměstnanci vznikne v informačním systému zdravotní pojišťovny nepokryté období, naopak neodhlášený zaměstnanec je v informačním systému zdravotní pojišťovny nadále chybně veden jako osoba zaměstnaná u daného zaměstnavatele.

Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, se považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy vznikl zaměstnanci pracovní poměr. Jedná se o den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance. Za den ukončení pracovního poměru se považuje den, kdy zaniká povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance, tj. den ukončení dle pracovní smlouvy.
 
b) Oznámení o platbě pojistného státu za zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen prostřednictví HOZ oznámit za zaměstnance skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

Zdravotní pojišťovně se oznamuje:
  • přiznání důchodu starobního, invalidního, vdovského a vdoveckého,
  • období mateřské nebo rodičovské dovolené, pobírání rodičovského příspěvku na základě rozhodnutí úřadu práce,
  • studium,
  • péče o osobu závislou na této péči a další skutečnosti dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.
Neoznámením vzniku nároku na platbu pojistného státem má pro zdravotní pojišťovny negativní finanční dopad, jelikož tím nenávratně přichází o měsíční pravidelnou platbu pojistného od státu, která pro rok 2022 činí 1 967 Kč za každého pojištěnce.

Příklad 3

Zaměstnanec dne 10. 6. 2022 poskytl zaměstnavateli informaci, že je již půl roku poživatelem invalidního důchodu. Zaměstnavatel tuto skutečnost neprodleně oznámí příslušné zdravotní pojišťovně prostřednictvím HOZ za měsíc červen 2022 s uvedením data skutečného přiznání invalidního důchodu.

Zaměstnavateli se doporučuje vytvořit interní záznam, že od zaměstnance informaci obdržel k určitému datu a tento záznam si nechat dotyčným zaměstnancem podepsat.

 
c) Oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnance

Při změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem (pokud mu zaměstnanec tuto skutečnost sdělil) se zaměstnavatel prostřednictvím HOZ odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance u původní pojišťovny a přihlásí se k platbě pojistného u nové pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil.

Kromě základních výše uvedených povinností je zaměstnavatel povinen zdravotní pojišťovně sdělovat změnu identifikačních údajů, ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.

Za nesplnění zákonných povinností může pojišťovna zaměstnavateli uložit pokuty v řádu desítek až stovek tisíc, přičemž vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění plátce s ohledem na případné dopady do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Michaela Hauzarová
21. 7. 2022 10:19:17
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ukládá zaměstnavateli (plátci) povinnost odvádět jak část pojistného na zdravotní pojištění, kterou je povinen hradit za své zaměstnance, tak i část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec. V případě, že je minimální vyměřovací základ nižší než aktuální minimální mzda a na zaměstnance se vztahuje povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pak se minimální pojistné odvádí ve správné výši prostřednictvím zaměstnavatele, kterému zákon tuto povinnost ukládá. Výši pojistného je dle § 2 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. plátce pojistného (zaměstnavatel) povinen sám správně vypočítat.
Hlášení závadného obsahu

Ing. Ota Košek
21. 7. 2022 2:22:36
Zcela nevhodný příspěvek. Zaměstnanec má zodpovědnost za odvod do minimálního základu. Zaměstnavatel není kontrole povinen, že svéprávný zaměstnanec dodržuje zákon o zdravotním pojištění.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Začal se vyplácet pětitisícový jednorázový příspěvek na dítě

10. 8. 2022 | Rodinám, které měly v červnu nárok na přídavek na dítě, se jednorázový příspěvek ve výši 5 000 Kč začal již automaticky postupně vyplácet. Ostatní rodiny, které splňují podmínky nároku na tento příspěvek, o něj mohou začít žádat od 15. 8. A to buď elektronickou žádostí, nebo osobně na vybraných pracovištích Czech POINT. Příspěvek je určen pro všechny děti do 18 let, které žijí v rodině, jejíž příjem v minulém roce nepřesáhl 1 000 000 Kč hrubého. O příspěvek mohou požádat rodiče, adoptivní rodiče nebo pěstouni dítěte.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
MxB s.r.o.
Poradenská skupina MxB
www.mxb.cz

O.K. Kryštof s.r.o.
My vám povedeme vaše účetnictví a vy se věnujte svému podnikání.
www.okkrystof.cz

Daňový kalendář

25. 8. 2022 Přiznání DPH (za červenec 2022)
25. 8. 2022 Souhrnné hlášení (za červenec 2022)
25. 8. 2022 Kontrolní hlášení (za červenec 2022)
31. 8. 2022 Daň z nemovitých věcí (1. splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,53 Kč
0,015 Kč
23,97 Kč
-0,070 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 09.08.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme