Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 56. díl


Redakce
24. 1. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Jak prokázat finančnímu úřadu zpětný odpočet DPH? V jakých případech můžete přerušit odepisování hmotného majetku? Jak se počítá stravné u více pracovních cest během jednoho dne? Na vaše dotazy odpovídají naši odborníci na daně a účetnictví.


 

Daň z přidané hodnoty

Uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti
Jsme stavební firma a narazili jsme na otázku, zda má být uplatněn přenos DPH na faktuře od plátce DPH na montáž, případně demontáž stavebního výtahu na naší stavbě (výtah tam nezůstane, nebude součástí stavby, slouží pro svislý přesun materiálu). Vím, že to lze obejít uplatněním přenosu DPH, když si nejsem jistá, ale zajímalo by mě, jak je to správně a na základě čeho.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 92e zákona o DPH se systém přenesení daňové povinnosti použije u stavebních prací vymezených v klasifikaci produkce CZ-CPA 41 až 43. Jedná se o sekci F, která zahrnuje stavby a stavební práce. Z této sekce se systém přenesení daňové povinnosti použije na stavební práce vymezené stanovenými kódy.
 
Použití stavebního výtahu pro účely stavebních či montážních prací včetně jeho montáže, případně demontáže, spadá dle mého názoru pod číselný kód CZ-CPA 43.99.20, který kromě pronájmu lešení s montáží a demontáží obsahuje i samostatnou stavbu a demontáže nejen lešení, ale i pracovních plošin, přičemž pracovní plošina zde není chápána ve smyslu mobilní pracovní plošiny na autě. V takovém případě se za předpokladu splnění všech zákonem stanovených podmínek režim přenesení daňové povinnosti uplatní.
 
DPH u prodeje doplňkového zboží v jídelně
Provozujeme jídelnu s výdejem, jako doplňkový sortiment prodáváme nealkoholické pivo a různé sušenky a čokolády. Jaká DPH má být při prodeji doplňkového zboží?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Od 1. 12. 2016 vstoupila v účinnost novela zákona o DPH („ZDPH“), kde došlo k rozšíření přílohy č. 2 o položku 56 – Stravovací služby, podávání nápojů. Za splnění zákonných podmínek se tak v případě uskutečnění zdanitelného plnění týkajícího se poskytování stravovacích služeb a podávání nápojů s místem plnění v tuzemsku uplatní první snížená sazba DPH 15 %.
 
Úprava se týká veškerých stravovacích služeb kromě těchto případů:
  • poskytování stravovacích služeb, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 až 59 ZDPH,
  • podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208,
  • tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.
U podávání nealkoholických nápojů zatříděných do kódu NCS 2202, pod který mimo jiné spadá i nealkoholické pivo, se od 1. 12. 2016 nově uplatňuje také sazba daně 15 %.
 
První snížená sazba daně se týká i doplňkového prodeje zboží uvedeného v příloze č. 3 zákona o DPH, které podléhá první snížené sazbě. Tímto zbožím jsou mimo jiné potraviny a nealkoholické nápoje.
 
Jak prokázat FÚ zpětný odpočet DPH?
Podnikám v maloobchodu. Od prosince 2016 jsem plátcem DPH. V lednu 2017 při prvním řádném podání DPH počítám se zpětným odpočtem DPH u aktuálních zásob přijatých za posledních 12 měsíců ke dni registrace (viz § 79 zákona o DPH). Stačí FÚ doložit daňové doklady, v tomto případě přijaté faktury a soupis inventury? Jakým způsobem toto vykážu v daňové evidenci?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle ustanovení § 79 zákona o DPH („ZDPH“) může nový plátce uplatnit nárok na odpočet DPH u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stal plátcem, pokud je toto plnění ke dni registrace součástí obchodního majetku. Další podmínkou je, že tento odpočet je možné uplatnit pouze v prvním řádném přiznání k DPH, a to:
  • u zásob, které jsou ke dni registrace ještě na skladě,
  • u drobného hmotného majetku do výše hodnoty 40.000 Kč, který není dle interních předpisů součástí hmotného majetku,
  • u dlouhodobého majetku nad 40.000 Kč lze uplatnit odpočet DPH v plné výši, pouze pokud je zakoupen v aktuálním roce. Pokud je majetek zakoupen v roce předcházejícím – tedy v roce 2016, pak lze uplatnit odpočet pouze ve výši 4/5 u movitého majetku nebo 9/10 u nemovitosti.
Nárok na odpočet DPH při registraci se uvádí na ř. 45 přiznání k DPH a prokazuje se správci daně pouze v případě vyžádání daňovými doklady s vyčíslenou DPH a provedenou inventurou.
 
pokynu GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů je k § 23 odst. 6 bod 4 uvedeno, že příjmem podle zákona o daních z příjmů je i DPH, kterou plátce DPH uplatní jako nárok na odpočet daně při změně režimu podle § 79 odst. 1 až 3 ZDPH v souvislosti s registrací plátce daně. V konkrétním případě bude odpočet DPH při registraci příjmem za zdaňovací období roku 2017.
 
V následujícím bodě 5 pokynu je dále uvedeno, že DPH není příjmem podle předcházejícího bodu 4, jestliže poplatník při uplatnění nároku na odpočet DPH sníží vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku o poměrnou část DPH podle § 79 odst. 1 až 3 ZDPH způsobem uvedeným v pokynu k § 29 zákona o daních z příjmů v bodu 3. Toto ustanovení se však týká pouze dlouhodobého majetku a nikoliv zásob, které jsou předmětem dotazu.
 
Při zrušení registrace je pak plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet u majetku, který je ke dni zrušení registrace součástí jeho obchodního majetku a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část podle ustanovení § 79a ZDPH.
 
DPH u ubytovacích a stravovacích služeb
Máme penzion s restaurací, poskytujeme ubytovací i stravovací služby. Jakou sazbu DPH uplatníme od 1. 12. 2016 při poskytování těchto služeb? Konkrétně u polopenze, plné penze, stravovacích služeb pro ubytované hosty, kteří si objednají předem pouze ubytování se snídaní a další stravovací služby dokoupí během pobytu, a u stravovacích služeb pro neubytované hosty?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Do 30. 11. 2016 byly mimo jiné ve snížené sazbě DPH 15 % pouze ubytovací služby, případně služby včetně snídaní ubytovaných hostů, které jsou považovány za tzv. vedlejší plnění k hlavní ubytovací službě. Úpravou zákona o DPH k 1. 12. 2016 došlo k rozšíření přílohy č. 2 o položku 56 – Stravovací služby, podávání nápojů, které nově podléhají první snížené sazbě DPH 15 %. Toto ustanovení se týká všech stravovacích služeb, kromě těch, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 až 59 zákona o DPH, podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků. První snížená sazba daně se tedy uplatní pro všechny ubytované i neubytované hosty, kteří se budou stravovat v restauraci penzionu.
 
Výše uvedené ustanovení se neuplatní pouze v případě stravovacích služeb a podávání nápojů poskytnutých v rámci zvláštního režimu pro cestovní službu podle ustanovení § 89 zákona o DPH.
 
Nárok na DPH na vstupu při nákupu pohonných hmot
Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, má v majetku auto. Účtuje skutečný nákup pohonných hmot („PHM“) a uplatňuje si celý rok DPH na vstupu. Na konci roku zjistí, že je výhodnější daňový paušál 5.000 Kč. Zaúčtované PHM dá do nedaňových nákladů a uplatní si paušál. Má však nárok na DPH na vstupu při nákupu PHM, které si již uplatnil, nebo ho musí odvést na výstupu?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pro uplatnění odpočtu DPH nehraje žádnou roli, jaké náklady jsou uplatněny pro účely daně z příjmů. Pro účely DPH je vždy třeba splnit podmínky dle zákona o DPH. A to mít platný daňový doklad se všemi náležitostmi a zároveň prokázat využití pro ekonomickou činnost. Pokud je automobil využíván jak pro ekonomickou, tak neekonomickou činnost (např. soukromé cesty), je třeba krátit DPH na vstupu. V praxi je nejběžnějším způsobem prokazování využití auta pro ekonomickou činnost kniha jízd. Lze však použít i jiné důkazní prostředky a je plně na plátci daně, jaké důkazy použije pro prokázání nároku na odpočet.
 
Jak vystavit fakturu v eurech na dodání zboží do EU neplátci?
Chci vystavit fakturu v EUR (jsme plátci) na dodání zboží do EU neplátci daně, mělo by být vyčísleno DPH? Jak fakturu vystavit?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 7 odst. 2 zákona o DPH („ZDPH“) je místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud tedy přeprava zboží začínala v tuzemsku, je místem plnění ČR a plátce má povinnost přiznat daň dle ustanovení § 22 odst. 1 a 2 ZDPH.
 
Pokud dodavatel vystavuje odběrateli fakturu v eurech, pak musí ve svém účetnictví hodnoty eur ocenit v CZK dle vnitřních účetních předpisů (denní nebo pevný kurz ČNB). Pro účely DPH se pro přepočet cizí měny na českou použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. Dodavatel na daňovém dokladu uvádí základ daně a daň v eurech, zároveň pro něj však platí povinnost uvést na dokladu přepočet na českou měnu a uvést kurz, kterým přepočet provedl.
 
Na závěr si dovolím poznamenat, že v případě, že by se jednalo o dodání zboží s montáží, stanoví se místo plnění dle ustanovení § 7 odst. 3 ZDPH. Pak by se místo plnění nacházelo tam, kde došlo k montáži zboží.
 
Nákup přes eBay a AliExpress
Jsme plátci DPH a nakupujeme přes eBay (z EU) do podnikání. Nejsem si jistá, jak účtovat dané doklady. Dokladem je potvrzení z eBay – objednávka a doklad o platbě z PayPalu, kde je vidět, kolik to stálo v Kč. Nakupujeme od nepodnikatele. Jde mi o to, zda musím jako plátce DPH z dané částky odvést daň na vstupu a výstupu dle českých sazeb neboli provést tzv. samovyměření. Řádek v přiznání DPH 3, 4, 43, 44. Dále ještě mám dotaz ohledně nákupu do podnikání přes AliExpress (z Číny) od nepodnikatele. Opět mě zajímá, jak postupovat v zaúčtování dokladů. Zde také máme objednávku a potvrzení platby z PayPalu. Na základě potvrzení z PayPalu provedu samovyměření. Řádek v přiznání DPH 7, 8, 43, 44.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V případě, že plátce DPH pořizuje zboží z EU od osoby neregistrované k dani, jedná se o plnění, které není v souladu s ustanovením § 16 zákona o DPH předmětem DPH, a proto toto plnění nevstupuje do přiznání k DPH. Je to obdobné, jako když plátce nakoupí zboží v tuzemsku od osoby neregistrované k dani.
 
K účtování plateb prostřednictvím PayPalu, označovaného také jako internetová peněženka. Transakce lze účtovat například pomocí účtu 261.1 – Peníze na cestě.
 
Text MD/D
Převod peněžních prostředků na PayPal 261.1/221
Nákup zboží 131/261.1
Kurzové rozdíly 563/261.1
nebo
261.1/663


Ohledně dovozu zboží z třetí země – daň z dováženého zboží přiznává a také platí osoba, které je při dovozu zboží toto zboží propuštěno do celního režimu. Tato osoba se může nechat při celním řízení zastoupit pro provádění všech úkonů a formalit spojených s uplatňováním celních předpisů. Jestliže je zboží propuštěno plátci daně do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk, vzniká daňová povinnost dnem propuštění zboží celním úřadem do tohoto celního režimu a daň je plátce povinen sám uvést do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboží do uvedených celních režimů propuštěno. Daň se uvádí na ř. 7 nebo 8 přiznání k DPH. Plátce DPH může v případě, že zboží bude použito pro ekonomickou činnost, uplatnit i nárok na odpočet daně na ř. 43 nebo 44 přiznání k DPH.
 
Částka dovozu zboží podstatná pro přiznání k DPH se skládá ze základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků, dále z vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení a případné spotřební daně.
 
V souladu s ustanovením § 33 zákona o DPH se za daňový doklad při dovozu zboží do tuzemska považuje:
  • rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň, nebo
  • jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena.
Účtování probíhá obdobně jako v předchozím příkladu, samovyměření DPH se zaúčtuje například prostřednictvím pomocného účtu 349/343 a odpočet DPH opačným zápisem 343/349.

Účetnictví

Přechod z účtování způsobem B na způsob A
Firma se zabývá výrobou nábytku a dochází zde k velkému množství nedokončené výroby (rozřezávání, hoblování). To znamená, že materiál projde spousty výrobními procesy, než se z něho stane konečný „klacek či prkýnko“ na výrobu nábytku. Pokud by firma přešla z účtování materiálů způsobem B na účtování způsobem A, bylo by možné, aby výrobky, materiál a zboží byly účtovány přes účtovou skupinu 1? Tedy způsobem A a nedokončená výroba jako jediná způsobem B, byla by vedena skladová evidence, ale účtováno o nedokončené výrobě by bylo pouze na konci? Pokud ne, jak nejlépe zavést chod výrobního procesu nedokončené výroby tak, aby podnik podchytil účtování nedokončené výroby? A jak by se tyto výrobní procesy měly oceňovat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Účetní jednotka si může při vedení účetnictví zvolit účtování zásob způsobem A, nebo B, přičemž tyto metody může i kombinovat. Při použití způsobu A má účetní jednotka okamžitý přehled o prostředcích, které jsou vázány v jednotlivých druzích zásob, jelikož se účtují na účtech 1, odkud se posléze vyskladňují do spotřeby. U způsobu B se veškeré výdaje v průběhu roku účtují rovnou do spotřeby a jejich skutečný stav se zjistí až na konci roku na základě provedené inventury.
 
Nedokončená výroba se oceňuje vlastními náklady výroby, a to ve skutečné výši, nebo na základě kalkulace výroby dle interních předpisů účetní jednotky. Ocenění vlastními náklady zahrnuje přímé náklady a odpovídající část variabilních a fixních nákladů vztahujících se k danému výkonu a období.
 
Odcizené auto na zpětný úvěr v účetnictví
Podnikatel si koupil auto v roce 2008. V roce 2009 si ho převedl do podnikání a vzal si na auto tzv. zpětný úvěr. Tyto operace mu účetní do účetnictví vůbec nezavedl. Ještě ke všemu mu bylo toto auto odcizeno. Včera tuto celou nemilou událost doplatil. Lze to nějakým způsobem zavést do účetnictví, popř. jak účtovat? Přece jenom je to nemalá částka. Jedná se o OSVČ, čtvrtletního plátce DPH, který vede účetnictví.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zpětný úvěr je speciální metoda financování, kdy majitel vozu formou zpětného úvěru automobil fakticky odprodá leasingové či úvěrové společnosti a následně ho bývalý majitel prostřednictvím splátek odkupuje zpět, přičemž automobil i nadále používá. Cílem je získání finanční hotovosti.
 
Ohledně daně z příjmů již uplynula maximální lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání, která je tři roky od termínu, ve kterém mělo být podáno řádné daňové přiznání. Podnikatel měl za rok 2009 přiznat výnos z prodeje automobilu a zároveň si uplatňovat jednotlivé splátky do daňových nákladů. Z dotazu není zřejmé, kdy byl předmět splátek odcizen a ani, jestli následně pojišťovna poskytla majiteli vozu pojistné plnění. Bylo by potřeba se s případem blíže seznámit, ale z informací, z kterých mohu čerpat, se domnívám, že nelze v uvedeném případě považovat splátky za odcizený vůz za výdaje k dosažení a zajištění zisku.
 
Podnikatel si však může udělat „pořádek“ ve svém účetnictví. Předpokládám, že se při prodeji automobilu a jeho následném odkupu formou splátek jednalo o významnou částku. Částky se zaúčtují na účet 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let. Opravy chyb minulých let neovlivňují výsledek hospodaření, jelikož danou transakci účtujeme rozvahově, a výsledek běžného účetního období není touto chybou nijak zkreslen.

Daň z příjmů

Přerušení odepisování hmotného majetku
V roce 2015 byl hmotný majetek zařazen do majetku a uplatněn odpis. V roce 2016 mám nižší příjem. Lze přerušit odepisování z tohoto důvodu a jak pokračovat v roce 2017? V § 26 odst. 8 se píše, že odpisování lze přerušit a dále pokračovat jako by odepisování přerušeno nebylo. Znamená to, že odpis v roce 2017 by byla hodnota druhého nebo třetího roku odpisování?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Daňové odpisy lze přerušit podle zmiňovaného § 26 odst. 8 zákona o daních z příjmů. To znamená, že odpis příslušející roku 2016 uplatníte až v roce 2017, a dále budete pokračovat v odpisování. Účetní odpisy přerušit nelze. To znamená, že účetní odpis musíte spočítat a zaúčtovat na účet 551. Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy zachytíte na ř. 50 přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pokud jste fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, tak samozřejmě účetní odpisy neřešíte. Daňové odpisy nemůže přerušit fyzická osoba, která se rozhodne v daném zdaňovacím období uplatnit paušální výdaje.
 
Jaká je možnost vyvedení osobního auta z majetku FO?
Jaká je možnost vyvedení osobního auta z majetku FO? Je rozdíl, jestli bylo auto zakoupeno na firmu, nebo bylo bezúplatně vloženo do podnikání?
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, daňový poradce:
Z dotazu není patrné, zda fyzická osoba vede daňovou evidenci, nebo účetnictví. Také se podíváme na dopady z hlediska daně z příjmů a DPH.
 
Z pohledu daně z příjmů:
  • U daňové evidence není rozdíl mezi vyřazením automobilu pořízeného koupí nebo vloženého do obchodního majetku. V obou případech dojde k vyřazení z evidence dlouhodobého hmotného majetku. Žádný dopad z hlediska daně z příjmů není. Nelze ani uplatnit případnou daňovou zůstatkovou cenu automobilu.
  • U účetnictví je postup a dopad do daně z příjmů stejný jako v předchozím bodě. S tím rozdílem, že navíc proběhne účtování na majetkových účtech případně s využitím účtu individuálního podnikatele.
Z pohledu DPH:
  • U automobilu zakoupeného, u kterého byla uplatněna DPH na vstupu, se vyřazení z obchodního majetku považuje za zdanitelné plnění a je potřeba odvést DPH z obvyklé ceny.
  • U vkladu automobilu, který byl nejprve zakoupen fyzickou osobou nepodnikající, a nebyla tudíž při pořízení uplatněna DPH na vstupu, se při vyřazení z obchodního majetku daň na výstupu neodvádí.

Pracovněprávní oblast

Jak se počítá stravné u více pracovních cest během jednoho dne?
Zaměstnanec byl v rámci jedné pracovní cesty vyslán dne 2. 12. do zahraničí a týž den se i vrátil. Ještě téhož dne, tj. 2. 12., ale nastoupil na další pracovní cestu (dejme tomu dvoudenní) a opět tedy tentýž den vycestoval, ale vlastně už na další pracovní cestu (v rámci dalšího cestovního příkazu). Zajímá mě, jak se počítá tuzemské stravné. Dle mého názoru se nesčítá, protože se jedná o dva různé cestovní příkazy.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Tuzemské pracovní cesty se pro účely cestovních náhrad posuzují zcela samostatně bez ohledu na to, že nastaly v jeden kalendářní den. Naopak zahraniční stravné se posuzuje pro všechny pracovní cesty v jednom kalendářním dni společně. Ještě poznamenám, že doby, za které nevznikne právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro poskytnutí tuzemského stravného.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ivona Bergerová
účetní služby Praha
www.ucto-bergerova.cz

Vedení účetnictví
Kompletní služby pro firmu
www.winners.cz

Daňový kalendář

25. 9. 2019 Souhrnné hlášení (za srpen 2019)
25. 9. 2019 Kontrolní hlášení (za srpen 2019)
25. 9. 2019 Přiznání DPH (za srpen 2019)
15. 10. 2019 Silniční daň (3. záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,92 Kč
0,035 Kč
23,50 Kč
0,038 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 17.09.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru