Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odměňování zaměstnanců za práci ve svátek


Ing. Martina Truhlářová
13. 11. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit jen pro výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech.

Foto: 123RF

 

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno a dosažená mzda, respektive plat. V jaké výši a jak je to v případě souběhů s jinými příplatky a náhradami? Na to se blíže podíváme v dnešním článku.


 
Zákon o státních svátcích a dnech pracovního klidu vymezuje jednotlivé specifické dny následovně:
  • dny pracovního klidu:
    • státní svátky: 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen, 5. červenec, 6. červenec, 28. září, 28. říjen, 17. listopad,
    • ostatní svátky: 1. leden – Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen, 24. prosinec, 25. prosinec, 26. prosinec.
  • dny pracovní:
    • významné dny: 16. leden, 27. leden, 8. březen, 9. březen, 12. březen, 28. březen, 7. duben, 5. květen, 15. květen, 10. červen, 18. červen, 27. červen, 11. listopad.
Nás dále budou zajímat pouze dny pracovního klidu, kterými jsou jednak uvedené svátky, jednak dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu (viz § 92 zákoníku práce). Práci ve dnech pracovního klidu, tedy i ve svátky, může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.

V den nepřetržitého odpočinku v týdnu lze nařídit jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:
  • naléhavé opravné práce,
  • nakládací a vykládací práce,
  • inventurní a závěrkové práce,
  • práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
  • při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
  • práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
  • práce v dopravě,
  • krmení a ošetřování zvířat.
Ve svátek pak může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které jsou výše uvedené, a navíc:
  • práce v nepřetržitém provozu,
  • práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
Tam, kde je sjednána kolektivní smlouva, dále zákoník práce omezuje nařízení uvedeného výkonu prací na nejvýše dvakrát v průběhu období čtyř týdnů po sobě jdoucích.

Je-li práce konána v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Na pracovištích, kde se pracuje v nočních směnách, se pak za svátek nepovažuje doba od 00:00 do 24:00, ale od nástupu první směny v den svátku (např. od 06:00 17. listopadu), přičemž končí za 24 hodin (tedy 06:00 18. listopadu).

Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek

Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci v jiné než rozpočtové sféře.

Za práci ve svátek primárně náleží zaměstnanci náhradní volno v rozsahu takto konané práce. Pokud tedy zaměstnanci na svátek vyšla směna, bude si jej de facto překládat na jiný den. Má tak nárok na dosaženou mzdu za práci ve svátek plus náhradní volno, které je mu zaměstnavatel povinen poskytnout do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek.

Zaměstnavatel se zaměstnancem se však mohou dohodnout na náhradním volnu i v jiné době, anebo na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Tedy příplatku ve výši minimálně 100 %.

Za dobu čerpání náhradního volna pak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části. Lze tak postupovat jedním ze dvou způsobů:
  • měsíční mzdu za den svátku zkrátit a poskytnout zaměstnanci náhradu ve výši průměrného výdělku (s odůvodněním, že zaměstnanec práci nekonal a mzda je odměnou za vykonávanou práci, proto má nárok na náhradu),
  • nebo mzdu za svátek nekrátit (s odůvodněním, že za výkon práce je posuzována i doba svátku).
Jestliže zaměstnanci ujde pouze část mzdy, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek

Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školská právnická osoba nebo regionální rada regionu soudržnosti – tj. plnění poskytované za práci v rozpočtové sféře.

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

I v rozpočtové sféře platí, že za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci primárně náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. za dobu čerpání náhradního volna se plat také nekrátí.

Též dále platí, že zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna (100% příplatek).

Souběh svátku a práce přesčas

Prací přesčas se rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Pokud se sejde práce přesčas dohromady s prací ve svátek, je potřeba nároky zaměstnance posuzovat z každého titulu samostatně. Může tak dojít k těmto možnostem:
  • mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebylo nic dohodnuto – zaměstnanci bude poskytnuto náhradní volno za svátek a dosažená mzda plus příplatek za práci přesčas (min. 25 %),
  • bylo dohodnuto náhradní volno za přesčas – zaměstnanci náleží náhradní volno jak za práci přesčas, tak za práci ve svátek; tedy za jednu hodinu práce vzniknou dvě hodiny náhradního volna, nicméně za hodinu náhradního volna za svátek mu náleží náhrada, ale za náhradní volno za přesčas mu náhrada nenáleží,
  • je dohodnutý příplatek za práci ve svátek – zaměstnanci náleží dosažená mzda za odpracované hodiny plus příplatky za práci přesčas (min. 25 %) plus příplatky za práci ve svátek (min. 100 %); v případě platu patří zaměstnanci plat za práci přesčas plus příplatek za práci přesčas (přesně 25 %) plus příplatek za práci ve svátek (přesně 100 %),
  • je dohodnuto poskytnutí příplatku za práci ve svátek a náhradního volna za přesčas – zaměstnanci náleží dosažená mzda plus příplatek za práci přesčas (min. 100 %) a zároveň náhradní volno za přesčas bez náhrady; v případě platu pak plat za odpracované hodiny nebude, ale zároveň se za dobu náhradního volna nebude krátit, plus náleží příplatek za práci ve svátek (přesně 100 %).

Souběh svátku s příplatkem za práci v sobotu a neděli

Příplatek za práci v sobotu a neděli ve výši 10 % náleží zaměstnanci i v případě, že svátek připadne na některý z těchto dnů. v případě výše uvedeného pravidla u nočních směn, kde se může svátek v čase posunovat dle první směny, je však sobota a neděle příplatkována od 00:00 do 24:00, neboť tyto dny se vždy posuzují jako dny kalendářní.

Souběh svátku s náhradou při dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu.

Dle zákoníku práce tato náhrada přísluší zaměstnanci i za svátky, za které by jinak příslušela zaměstnanci náhrada mzdy nebo by se mu plat nebo mzda nekrátila. Zaměstnanec však musí splňovat podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a jeho pracovní poměr musí trvat.

Zároveň mějme na paměti, že náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první tři takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti (tedy i když na ně připadne svátek).

Souběh svátku s dovolenou

Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Pokud zaměstnavatel určí zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.

Svátky u zaměstnanců, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele

Zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, nepřísluší náhradní volno ani náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Petra
6. 12. 2017 14:43:38
Dobrý den, pokud je pracovní doba zaměstnance stanovena od ST-NE a na pátek připadá svátek a tento svátek zaměstnanec odpracuje, je mu svátek proplacen + 100 % příplatek za svátek?? Tedy za předpokladu, že si nevybere náhradní volno. Děkuji,
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
JRS, spol. s r.o.
Účetnictví, mzdy, daňové poradenství, personalistika, agentura práce.
www.uctoprolidi.cz

ACTIVITY AGENCY s.r.o.
Účetnictví, mzdy, daně, poradenství
www.activity-agency.cz

Daňový kalendář

15. 12. 2017 Silniční daň (4. záloha)
15. 12. 2017 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 12. 2017 Daň z příjmů (pololetní záloha)
27. 12. 2017 Přiznání DPH (za listopad 2017)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,56 Kč
-0,055 Kč
21,77 Kč
0,038 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 08.12.2017

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru