Nárok na 5% slevu na pojistném za zaměstnance

Od příštího roku budou mít zaměstnavatelé možnost u konkrétní skupiny zaměstnanců, pracujících na částečný úvazek, uplatnit 5% slevu na sociální zabezpečení placeném zaměstnavatelem (dále také jen „sleva na pojistném“). Zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, začne platit od 1. 2. 2023 a zaměstnavatelé si za tento měsíc budou moci při splnění všech zákonných podmínek poprvé slevu na pojistném uplatnit.

Základní podmínkou na nárok na slevu na pojistném je, že je se zaměstnancem sjednaná kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba. Rozsah takto stanovené kratší pracovní či služební doby nesmí být kratší než 8 hodin a delší než 30 hodin týdně. Výjimku tvoří zaměstnanci mladší 21 let, na které lze uplatnit slevu na pojistném bez ohledu na rozsah sjednaného pracovního úvazku.

Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele sjednáno více zaměstnání v pracovním či služebním poměru, pak limit počtu hodin platí pro všechna zaměstnání dohromady, ale případná sleva na pojistném náleží jen z jednoho zaměstnání.

Sleva na pojistném na sociální zabezpečení placeném zaměstnavatelem však neplatí pro všechny zaměstnance pracující na kratší pracovní nebo služební dobu. Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, pokud je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

• zaměstnanec je starší 55 let,
• zaměstnanec pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,
• zaměstnanec pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,
• zaměstnanec se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a § 23 zákona o důchodovém pojištění,
• zaměstnanec v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo § 109a zákona o zaměstnanosti, nebo
• zaměstnanec je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti,
• zaměstnanec je mladší 21 let (v tomto případě, jak již bylo uvedeno, neplatí podmínka kratšího pracovního úvazku).

Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném u zaměstnance, za kterého lze slevu na pojistném uplatnit, musí být splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v daném kalendářním měsíci.

Zákon č. 216/2022 Sb. však stanovuje další podmínky, kdy sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, a to pokud:

• úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy; průměrná mzda pro rok 2022 činí 38 911 Kč, zaměstnanec, na kterého chce zaměstnavatel uplatnit slevu, tedy nesmí mít za kalendářní měsíc vyměřovací základ vyšší než 58 366,50 Kč,
• úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy,
• odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru,
• zaměstnanec uvedený v § 7a v odst. 1 písm. f) je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo
• je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti.

Aby zaměstnavatel mohl uplatnit slevu na pojistném za zaměstnance, musí záměr uplatnění této slevy za daného zaměstnance oznámit České správě sociálního zabezpečení, a to elektronicky nejdříve jeden měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, a nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu o výši pojistného za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje. Oznámení však nelze podat dříve než podání o nástupu zaměstnance do tohoto zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění.

Jestliže zaměstnanec vykonává zaměstnání u více zaměstnavatelů, kteří mohou uplatnit slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, pak sleva náleží tomu zaměstnavateli, který tento záměr oznámil České správě sociálního zabezpečení jako první. Slevu na pojistném za příslušný kalendářní měsíc u téhož zaměstnance může totiž uplatnit pouze jeden zaměstnavatel.

Stanovení výše slevy a uvedení informací o této slevě v měsíčním přehledu

Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatněna. Sleva se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Zaměstnavatel slevu na pojistném může uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží, a to na tiskopisu „Přehled o výši pojistného“ podle § 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb. Slevu zaměstnavatel pak odečte z částky stanoveného pojistného za příslušný kalendářní měsíc.

V případě, kdy zaměstnavatel odečte slevu na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Pokud by naopak z částky pojistného byla odečtena sleva na pojistném v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.

Na tiskopisu „Přehled o výši pojistného“ bude muset zaměstnavatel uplatňující slevu na pojistném uvést tyto informace:

• počet zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží,
• úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců,
• částku slevy na pojistném a úhrn pojistného po snížení o uplatněnou slevu,
• údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje – jméno a příjmení zaměstnance, jeho rodné číslo a datum narození, vyměřovací základ zaměstnance, rozsah kratší pracovní nebo služební doby v tomto zaměstnání a důvod, pro který zaměstnavatel u tohoto zaměstnance uplatňuje slevu na pojistném.

Související články:
Sleva na pojistném na sociální zabezpečení
Oznámení záměru uplatňovat slevu na pojistném