Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak na náhradní výživné a chráněný účet


Ing. Martina Truhlářová
18. 8. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zavedení náhradního výživného a chráněného účtu přináší zaměstnavatelům nové povinnosti.

Foto: 123RF

 

Letošní léto nám přináší další novinky v legislativě, které se mohou objevit v praxi mzdových účetních. Jedná se o náhradní výživné a chráněný účet, jež jsou v platnosti od 1. 7. 2021. Pojďme se na ně podívat podrobněji.


 

Náhradní výživné

Od 1. 7. 2021 nabyl účinnosti zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě, který upravuje podmínky poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě, tedy náhradní výživné, v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost (povinná osoba), tuto svou povinnost neplní.

Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát. Též je v zákoně dále upraven postup při vymáhání pohledávek vůči povinné osobě, které na stát přešly v souvislosti s poskytnutím náhradního výživného.

Pokud tedy rozhodl soud o výživném pro dítě a toto výživné není řádně hrazeno, má rodič – samoživitel, možnost obrátit se na Úřad práce ČR a požádat o náhradní výživné.

Náhradní výživné se pak stanoví jako rozdíl mezi částkou měsíčního výživného určeného v exekučním titulu a výživným, které povinná osoba skutečně v daném měsíci uhradila. Maximální výše náhradního výživného je 3 000 Kč měsíčně.

Lze takto dostat vyplaceno náhradní výživné až na 24 měsíců. Nicméně výše náhradního výživného se stanovuje na období čtyř kalendářních měsíců. Aby mohlo být náhradní výživné vypláceno po další čtyřměsíční období, musí oprávněná osoba každé čtyři měsíce dokládat, jak bylo povinným rodičem hrazeno výživné v uplynulých čtyřech měsících.

Více o náhradním výživném (podmínky, podání žádosti) najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a také na webu Úřadu práce.

Zaměstnavatel se dle důvodové zprávy k novele může dostat do skupiny právnických a fyzických osob, které jsou povinny na výzvu krajské pobočky Úřadu práce ČR sdělit bezplatně údaje rozhodné pro nárok na náhradní výživné, jeho výši nebo výplatu.

Po zániku nároku na náhradní výživné, popřípadě dříve, pokud lze důvodně předpokládat, že již náhradní výživné nebude vypláceno, Úřad práce rozhodne, které pohledávky na výživné přejdou na stát a v jakém rozsahu. O přechodu rozhodne tak, aby součet výší jistin pohledávek odpovídal výši vyplaceného náhradního výživného. Pohledávka přechází na stát dnem právní moci tohoto rozhodnutí.

Pohledávku z náhradního výživného, která přešla na stát, vymáhá Úřad práce. Úřad práce bude pohledávku vymáhat buď tím způsobem, že vstoupí namísto dosavadního oprávněného do probíhajícího řízení o soudním výkonu rozhodnutí nebo exekučního řízení, nebo v některých případech podá návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Lze tedy očekávat, že zaměstnavateli dlužníka bude následně doručen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy dlužníka na toto náhradní výživné.

V souvislosti se zákonem o náhradním výživném nabyla též platnosti novela občanského soudního řádu, dle které jsou pohledávky za náhradní výživné považovány za přednostní pohledávku.

Připomeňme, že srážky ze mzdy se provádí z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi, kdy pro uspokojení nepřednostních pohledávek lze srazit jen jednu třetinu.

Přednostní pohledávky se však navíc uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Novela občanského soudního řádu definuje, jak se bude nově pracovat s druhou třetinou co se týká náhradního výživného, ale o první třetině se ve smyslu náhradního výživného nezmiňuje.

Nově tedy bude platit, že pokud dochází ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky.

Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.

Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Výpočet uspokojení pohledávek se nám tedy do budoucna ještě více zkomplikuje. Od 1. 7. 2021 je potřeba zohlednit při výpočtu následující druhy výživného:
  • běžné výživné (tj. výživné, které má být placeno příslušný měsíc),
  • nedoplatky výživného za dřívější dobu,
  • náhradní výživné.

Chráněný účet

Od 1. 7. 2021 byl občanský soudní řád novelizován ve věci novinky, která se nazývá chráněný účet.

Předcházející právní úprava neobsahovala systémovou úpravu ochrany proti neoprávněným exekucím, tj. neznala chráněný účet, na kterém by se shromažďovaly prostředky, které exekuci nepodléhají a které jsou určeny k uspokojování životních potřeb povinného a jeho rodiny.

Záměrem zákonodárců tak bylo vytvořit zákonné podmínky pro bankovní účet, které by zabránily neoprávněným exekucím na účty dlužníků, podpořily bezhotovostní transparentní bankovní styk a snížily administrativní zátěž zaměstnavatelům.

Není neznámá praxe, kdy si dlužníci nechávají část mzdy vyplácet v hotovosti, případně na cizí bankovní účet z obavy z neoprávněné exekuce. Právě chráněný účet by jim měl v tomto pomoci.

Chráněný účet lze založit pouze jeden a pouze u jedné banky. Jeho zřízení a vedení tohoto účtu je bezplatné. Umožňuje majiteli bezhotovostně platit stejným způsobem jako z původního platebního účtu před jeho postižením exekucí. Lze však na něm hospodařit pouze s tzv. chráněným příjmem. Chráněný účet nelze exekuovat ani obstavit.
 
Česká národní banka zveřejnila postup pro zřízení chráněného účtu, který je následující:
  • Poté, co byl exekucí postižen platební účet dlužníka (tzv. obstavený účet), nejprve musí dlužník písemně požádat osoby, které vyplácejí tzv. chráněný příjem (tedy svého zaměstnavatele, Českou správu sociálního zabezpečení, osobu, jež platí výživné atd.) o potvrzení. Pokud má dlužník více obstavených účtů a chráněné příjmy mu chodí na několik z nich, je třeba se ještě předtím s osobami, které mu vyplácejí chráněné příjmy, domluvit tak, aby mu všechny chráněné příjmy chodily na stejný obstavený účet.
  • Takto získané potvrzení dlužník zašle exekutorovi nebo jinému orgánu, jenž nařídil exekuci platebního účtu (obstavil jej), a dlužník jej požádá, aby oznámil peněžnímu ústavu, který vede obstavený účet, číslo účtu, z něhož je vyplácen chráněný příjem, a číslo jeho obstaveného účtu, z něhož mu bude na chráněný účet převáděn chráněný příjem. Pokud má dlužník na obstavený účet vedeno několik exekucí nařízených několika různými exekutory či orgány, můžete komunikovat se kterýmkoliv z nich dle jeho výběru.
  • Dlužník požádá peněžní ústav, který vede jeho obstavený účet, o zřízení chráněného účtu a určí mu obstavený účet, z něhož mu bude na chráněný účet převáděn chráněný příjem.
K potvrzení dle prvního bodu výše uvedeného slouží formulář Potvrzení k chráněnému účtu – Exekuce.

Chráněný příjem tvoří více položek, ale z hlediska zaměstnavatele to jsou: plat, mzda, odměna z dohody o pracovní činnosti, odměna z dohody o provedení práce, odměna za pracovní nebo služební pohotovost, odměna členů zastupitelstva územních samosprávných celků, odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, služebního poměru nebo výkonu veřejné funkce, peněžitá plnění věrnostní a stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti.

Pro zaměstnavatele je podstatné to, že mezi chráněný příjem patří nezabavitelná část výše uvedených položek. Mzdoví účetní tedy mohou očekávat, že je dlužníci v budoucnosti mohou žádat o vyplnění formuláře potvrzení k chráněnému účtu.

Mezi nové povinnosti zaměstnavatele tak přibudou následující:
  • vyplnit na základě písemné žádosti potvrzení k chráněnému účtu,
  • poukazovat na účet zaměstnance jen chráněné příjmy, a to ode dne vystavení potvrzení k chráněnému účtu, až do dne, kdy zaměstnanec doručí potvrzení peněžního ústavu o zániku chráněného účtu.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

30. září vyprší lhůta pro podání žádostí o vrácení DPH z EU

27. 9. 2021 | Ve čtvrtek 30. 9. skončí lhůta, do které je možné požádat o vrácení DPH z jiných členských států Evropské unie za rok 2020. Žádost je nutné podat pouze elektronicky prostřednictvím portálu, který spravuje Generální finanční ředitelství. Žádosti podané jiným způsobem nemohou být totiž předány příslušným členským státům k vyřízení.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Dream PRO, s.r.o.
Eventová agentura pro Vaše akce
www.dreampro.cz

Eldis, s.r.o.
Výrobce a distributor LED světelné techniky
www.dobreled.cz

Daňový kalendář

27. 9. 2021 Přiznání DPH (za srpen 2021)
27. 9. 2021 Souhrnné hlášení (za srpen 2021)
27. 9. 2021 Kontrolní hlášení (za srpen 2021)
15. 10. 2021 Daň silniční (záloha za 3. čtvrtletí 2021)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,45 Kč
0,035 Kč
21,76 Kč
0,072 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 27.09.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru