Podle mzdového softwaru se zaměstnankyni krátí dovolená a podle mého názoru to není v pořádku. Zaměstnavatelem je příspěvková organizace, jsou zde odbory, odměna je platem apod. Zaměstnankyně měla na hlavní pracovní poměr 75% úvazek a nepravidelný rozvrh směn, nárok na 25 dnů dovolené.
Do 21. 3. 2020 byla na mateřské dovolené. Letos čerpala celou nekrácenou dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou. Vyčerpala tedy celou dovolenou, konkrétně 26 pracovních dnů dřívější a letošní dovolené v termínu 22. 3. až 30. 4.
Po vyčerpání dovolené (náhrady byly vyplaceny) začala pracovat na zkrácený úvazek 30 %. To znamená, že nenastoupila nakonec na rodičovskou dovolenou.
Ve standardním zpracování mezd se objevilo:
- nárok 13 dnů
- krácení dnů dovolené, respektive přečerpání −11,5 dne
Odpovídá Tomáš Smutný, TCC s.r.o.
U dotyčné zaměstnankyně došlo reálně k tomu, že si po ukončení peněžité pomoci v mateřství („PPM“) v roce 2020 (konkrétně po datu 21. března)
požádala o čerpání řádné dovolené. Díky PPM v tomto roce a též díky samotnému čerpání řádné dovolené
došlo k „odpracování“ alespoň 60 dní pro účely nároku na dovolenou, a tím vznikl v roce 2020 nárok
na celou dovolenou za kalendářní rok ve výši 25 dní (pět týdnů). Tyto si dotyčná reálně vyčerpala.
K datu 1. 5. však
nenastoupila na rodičovskou dovolenou, jak bylo původně plánováno, ale
vrátila se do práce, a zároveň
došlo ke změně jejího
rozvrhu pracovní doby. A to konkrétně tak, že její
úvazek se snížil na 30 %, a zároveň se, a to je podstatnější, z jejího původního rovnoměrného rozvržení pracovní doby stalo
nerovnoměrné rozvržení.
Od ledna do konce dubna byla tedy v rovnoměrně rozvržené pracovní době a od května do konce roku pak v době nerovnoměrně rozvržené. Tato skutečnost bude mít
vliv na zpětný přepočet nároku na dovolenou za kalendářní rok. Pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu se vypočítá dovolená za kalendářní rok následovně.
DPD = (PS × DT) / 52
DPD = dovolená v pracovních dnech u nerovnoměrně rozložené pracovní doby
PS = počet vypsaných pracovních směn v kalendářním roce
DT = počet týdnů dovolené, na které má zaměstnanec nárok (minimálně čtyři)
52 = zaokrouhlený počet týdnů v roce
Ve vašem případě, když se podívám do rozvrhu směn od května dále, je v každém měsíci šest vypsaných směn. Pokud by tedy dotyčná pracovala celý rok v tomto rozvržení, tak by se nárok na dovolenou spočítal následovně.
Celkový počet směn v roce = 6 × 12 = 72 směn za rok
DPD = (72 × 5) / 52 = 6,92, po zaokrouhlení tedy
7 dní dovolené v pracovních dnech
Nyní ale musíme jít poměrově na jednotlivé úseky v roce, kdy byla zaměstnankyně v různých režimech rozložení pracovní doby.
V rovnoměrné pracovní době, kde by příslušelo za celý rok 25 dní (pakliže by v této době pracovala zaměstnankyně celý rok),
strávila ale jen čtyři měsíce. Z toho vyplývá, že její nárok z toho plynoucí jsou
4/12 = 8,5 dne.
Na zbývající úsek (po zbytek roku), kdy bude v nerovnoměrně rozložené pracovní době, bude zůstávat
8/12 ze 7 dní = 4,5 dne.
Z toho celého tedy plyne, že její řekněme „kumulovaný“ nárok na dovolenou bude
na celý rok roven 13 dnům. Dotyčná ale vyčerpala celých 25 dní, to znamená, že mzdový systém tedy správně počítá s přeplatkem dovolené přibližně 12 dní.
Ke krácení musí dojít, protože nedošlo k nástupu na rodičovskou dovolenou. Pokud by na rodičovskou dovolenou nastoupila, k žádnému krácení by dojít nesmělo.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.