Legislativa se u nás střídá jako na běžícím pásu. Neustále změny, novely, novely novel apod. Nejinak je tomu i u nejvýznamnějšího (z pohledu státu v počtu peněz vybraných na tuto daň) daňového zákona –
zákona o DPH. Zatím poslední platná novela vstoupila v platnost
od května tohoto roku zákonem č. 113/2016 Sb.
Původně měly touto dobou již platit také nové úpravy v zákoně o DPH v souvislosti se schválením
nového celního řádu (sněmovní tisk
717), projednávaným koncem dubna Poslaneckou sněmovnou ČR, ale do dnešního dne
nebyl legislativní proces u tohoto zákona
ukončen. Návrh zákona mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního řádu poměrně významným způsobem a oblast zákona o DPH nevyjímaje.
Jednou ze změn je také navrhované rozšíření aplikace režimu přenesení daňové povinnosti
na dodání zboží dodávaného v tuzemsku osobou zde neusazenou jiné osobě registrované k DPH v ČR. Režim přenesení daňové povinnosti by se
neaplikoval, pokud by dodavatel byl v České republice registrován jako plátce DPH.
Režim reverse charge přenáší povinnosti plátce (poskytovatele plnění/dodavatele) přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku na plátce (příjemce plnění/odběratele). Novela zároveň dává dodavatelům
možnost požádat o zrušení registrace a nefakturovat s českou DPH, pokud splní všechny ostatní zákonné podmínky pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Kdy ovšem tyto změny začnou platit, je zatím otázkou.
Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení další návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. Toto nařízení doplňuje do seznamu věcí, které spadají do režimu reverse charge, další položky v rámci elektronických komunikací při poskytování velkoobchodních služeb v souladu se zákonem o elektronických komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů).
To znamená, že by se
přenesení daňové povinnosti neuplatnilo u těchto služeb
pro konečné spotřebitele konkrétních služeb (např. volání, datové přenosy, posílání textových a multimediálních zpráv apod.), ale
na velkoobchodní zprostředkovatele těchto služeb. Účinnost nařízení je
navrhována na 1. červenec 2016.
Změny v zákoně o DPH od 1. 5. 2016
V souvislosti s přijetím na začátku zmiňovaného zákona č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, což je doprovodný zákon k zákonu č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, bylo s účinností
od 1. 5. 2016 novelizováno ustanovení § 101a zákona o DPH týkající se
elektronické formy podání, jakožto další, související paragrafy zákona o DPH.
Nově musí být podání uskutečněno výhradně datovou zprávou v odpovídajícím formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, jinak je
neúčinné a pohlíží se na něj, jako kdyby vůbec nebylo podání učiněno, a to se všemi právními důsledky. Takové podání je nutné učinit znovu v odpovídajícím formátu a struktuře. Proto veškerá podání učiněná vůči správci daně vztahující se nejen k DPH (jako např. přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení, přihláška k registraci, přílohy apod.) se musí řídit
Pokynem D-24, kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy, tj.
formát XML.
Každopádně lze obecně doporučit, a to nikoliv pouze v souvislosti s podáváním jakýchkoliv podání vůči správci daně v oblasti DPH, ale pro jakékoliv podání (až na pár výjimek v ojedinělých případech, kdy nelze použít elektronickou komunikaci),
využívání portálu finanční správy, tzv.
EPO.
Další významnou navrhovanou změnou, které se snad v brzké budoucnosti dočkáme v rámci novelizace zákona o DPH, je
možnost vyloučení či prominutí pokuty za opožděné podání kontrolního hlášení k DPH. Vyloučení vzniku pokuty ve výši
1 000 Kč za nepodání kontrolního hlášení
lze použít pouze jednou za kalendářní rok a není nutné správce daně žádat o vyloučení této pokuty.
Výše uvedené však platí jen v případě, kdy plátce daně
podá kontrolní hlášení opožděně, aniž by byl vyzván správcem daně. Nicméně o prominutí pokuty se žádat musí, a to nejpozději
do tří měsíců ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.
Díky novele se má také
změnit lhůta pro reakci na výzvu z pěti kalendářních dnů
na pět pracovních dnů. Finanční úřady by mohly rozhodnout i o
prominutí pokuty, která se bude týkat sankcí ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč.
Související článek:
Neúčinnost elektronické formy podání