Změny v DPH od 1. 1. 2014

V současné době se v legislativním procesu setkává několik vlivů, které působí na konečnou podobu daňových zákonů. V první řadě je to snaha o reformy, ať už se to týká jednotného inkasního místa, či snahy o podporu elektronické komunikace. Další v pořadí je nutnost úpravy zákonů tak, aby ladily s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, které jsou účinné od 1. 1. 2014.
 
A stalo se již skoro pravidlem, že na počátku adventu ještě stále nemáme jistotu, jak bude zákon o dani z přidané hodnoty od ledna příštího roku přesně vypadat a zda zákonodárci na poslední chvíli ještě vše nezmění.

Povinná elektronická forma podání

Od 1. 1. 2014 nabývá účinnosti část šestá zákona č. 502/2012 Sb. Od tohoto data vzniká části daňových subjektů povinnost podávat daňová přiznání a ostatní podání pouze elektronicky. A to i v případě, že subjektu nevzniká daňová povinnost – tedy i nulových přiznání.
 
Tato nová úprava se týká následujících daňových subjektů:

• právnických osob bez výjimky,

• fyzických osob, jejichž obrat převýšil za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců šest milionů korun,

• fyzických osob bez limitu obratu, pokud mají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.

 
Pokud dojde u fyzické osoby k překročení obratu výše uvedeného, vzniká jí povinnost činit podání za zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž došlo k překročení obratu a trvá nejméně po dobu šesti kalendářních měsíců.
 
Například pokud fyzická osoba (měsíční plátce) překročila obrat k 31. 3. 2014, bude jako první daňové přiznání podávané elektronicky podávat za duben 2014. Pokud se jedná o čtvrtletního plátce a k překročení obratu dojde např. v květnu 2014, bude prvním elektronicky podávaným daňovým přiznáním přiznání za 3. čtvrtletí 2014.
 
Elektronická forma je předepsána pro následující podání:

• daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,

• hlášení,

• přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení,

• přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů.

 
Přihlášku k registraci včetně oznámení o změnách nebudou muset elektronicky podávat identifikované osoby.
 
Většina daňových subjektů bude tedy nucena podávat přiznání a hlášení pomocí datových schránek, případně přes daňový portál finanční správy pomocí zaručeného elektronického podpisu.

Jak je to s obratem?

Jednou z novinek, na jejíž účinnost čekáme, je změna obratu určující povinnost registrace subjektu ze současného 1 000 000 Kč na 750 000 Kč. Tato změna byla uvedena v části sedmé zákona č. 502/2012 Sb. a její účinnost se váže k nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, jehož účinnost je zatím odsunuta.
 
Pro rok 2014 dle platné legislativy zůstáváme tedy u obratu ve výši 1 000 000 Kč.

Ručení za daň

Od začátku roku 2013 jsme registrovali u našich finančních úřadů bankovní účty plátců DPH z důvodu ručení za nezaplacenou daň dle § 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH – byla-li úplata poskytnuta bezhotovostním převodem na jiný bankovní účet než zveřejněný správcem daně.
 
Generální finanční ředitelství svými informacemi (v březnu a následně v září 2013) posunovalo termín, od kterého správce daně bude vyzývat k nedoplatku ručitele. Termín byl nejprve posunut do 1. 10. 2013 a následně, vzhledem k předpokládanému legislativnímu vývoji, až na 1. 1. 2014.
 
Od 1. 1. 2014 dle zákonných opatření Senátu č. 344/2013 Sb. dochází ke změně v příslušném ustanovení tak, že u ručení je zaveden limit úplaty na dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně.
 
Tedy výsledkem je fakt, že budeme ručit pouze za bezhotovostní úhradu na neregistrovaný účet dodavatele v částce nad 700 000 Kč. Pro naplnění institutu ručení musí být splněny obě podmínky kumulativně, tj. zaráz – jak neregistrovaný účet, tak částka překračující limit.

Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.

S novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, jejichž účinnost je nastavena od 1. 1. 2014, bylo potřeba přepracovat i daňové zákony, alespoň co se týče terminologie. Na tuto problematiku v současné době reaguje zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., které obsahuje poměrně rozsáhlou novelizaci zákona o dani z přidané hodnoty.
 
Velká část změn se týká změny terminologie, ať už vyvolané snahou o zpřesnění, tak vynucenou novými pojmy z občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Zkusme tedy načrtnout alespoň základní změny a upozornit na nové pojmy soukromoprávní úpravy, se kterými se po 1. 1. 2014 v zákoně o DPH setkáme a které nás budou nutit při praktické práci k prostudování příslušných ustanovení těchto nových norem.
 
První změnou je zrušení pojmu daňová povinnost tam, kde se má jednat pouze o daň. Daňovou povinností se totiž dle daňového řádu chápou všechna práva a povinnosti subjektu vztahující se k dani, kdežto daní se naopak rozumí peněžité plnění.
 
Ze zákona mizí také pojem převodu a přechodu nemovitostí, a to z důvodu nové definice pojmu zboží, která nemovitosti zahrnuje.
 
Zbožím se pro účely zákona nově rozumí:

• hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů,

• právo stavby,

• živé zvíře,

• lidské tělo a část lidského těla,

• plyn, elektřina, teplo a chlad.

 
Tato změna souvisí s rekodifikací soukromého práva a s novým vymezením pojmu „věc“. Občanský zákoník dělí věci na hmotné a nehmotné, z toho hmotnou věcí je i nemovitá věc, tj. zbožím bude nemovitost.
 
Zvíře naopak podle nové soukromoprávní úpravy věcí není, ale ustanovení o věcech se na něj použijí obdobně v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. Lidské tělo je pak zahrnuto pod pojem zboží v souvislosti s jeho přepravou u pohřebních služeb.
 
Nově je pod pojem nájem zahrnut i podnájem, pacht a podpacht. Podle nového občanského zákoníku budeme rozlišovat mezi nájmem a pachtem, tj. mezi případy, kdy dojde pouze k přenechání užívacího práva k věci, či zároveň k přenechání práva požívat výnosy či plody věci. Například zemědělský pozemek tak v budoucnu bude předmětem pachtu.
 
Pojem podnik nahrazuje pojem obchodní závod a zákon potom mluví o nabytí či pozbytí obchodního závodu, což bude pojem obecný, který v sobě zahrnuje jakýkoliv převod či přechod včetně dnešního prodeje části podniku.

Další terminologické změny

Dnešní sdružení je v novém občanském zákoníku nahrazené pojmem společnost dle § 2716 a následujících. Od roku 2014 se budeme v zákoně potkávat se společníkem společnosti místo dnešního účastníka sdružení.
 
Občanská sdružení pak nahrazuje pojem spolky.
 
Na rozdíl od toho pro obchodní společnosti a družstva je používán souhrnný název obchodní korporace v souladu s novým zákonem o obchodních korporacích.
 
V případě úmrtí plátce končí jeho registrace ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí soudu o dědictví, neboť dědic se stává plátcem z důvodu vydání majetku po zemřelém plátci a pokračování v uskutečňování ekonomických činností dnem přechodu daňové povinnosti. Tímto dnem je v souladu s daňovým řádem den nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.
 
Co se týká definice služeb, zde nacházíme místo stávajícího přechodu práv novou úpravu – pozbytí nehmotné věci. Změna vychází z nového občanského zákoníku, který právo prohlašuje za věc nehmotnou a pozbytí věci je pak obecnější pojem. Stejně tak přenechání věci jinému na rozdíl od současného poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty.
 
Dalším terminologickou změnou je slovo zápůjčka, které nahrazuje nyní používaný pojem půjčka – viz nový občanský zákoník § 2390 až 2394.

Změny týkající se nemovitostí

Asi nejrozsáhlejších změn dosahují paragrafy zákona, které se týkají nemovitostí. Jak jsme již uvedli, nemovitost je nadále považována za věc a tedy zboží. Dochází tak k přeformulování § 56 zákona o DPH (osvobozená plnění z důvodu dodání vybraných nemovitých věcí). Osvobození je obdobné, jako jsme byli doposud zvyklí. Nejprve zákon vypočítává vybrané nemovité věci pro účely osvobození.
 
Dále se věnuje definici pozemku, kdy převod pozemku, který je nezastavěný a není stavebním pozemkem, je od daně osvobozen, stavební pozemek je pak zdanitelným plněním. U ostatních nemovitých věcí zůstává lhůta pěti let jako doposud, stejně tak i možnost plátce zdaňovat i po uplynutí lhůty. Obdobná situace je u pronájmu, kde opět dochází k terminologické změně, a do krátkodobého nájmu se nezahrnuje pronájem pozemků, na kterých není zřízena stavba nebo inženýrská síť.
 
S nemovitostmi ještě souvisí nový pojem – jednotky. Jedná se nově o byty a nebytové prostory, kde podle § 1159 nového občanského zákoníku pojem jednotka již zahrnuje i podíl na společných částech nemovité věci, přičemž za společnou část je považován i pozemek, na němž byl dům zřízen.
 
Na závěr uveďme, že jsme načrtli pouze některé nové pojmy, které se do zákona o DPH dostávají díky nové soukromoprávní úpravě a budou nám od roku 2014 zamotávat hlavy. Zdaňování nemovitostí prochází již nyní diskusí a různými výklady, na které bude v budoucnu reagovat správní praxe.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že bez znalosti nového občanského zákoníku se těžko obejdeme a pro rok 2014 bude patrně tato legislativní změna uvedená do praxe tím nejzásadnějším, čím se i účetní, daňoví odborníci a ekonomové budou muset zaobírat.