Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Změna v registraci plátců DPH

Změna v registraci plátců DPH

Novela zákona o DPH přinesla s účinností od 1. 1. 2025 změny i v oblasti povinné registrace plátců DPH. V tomto článku si shrneme nejdůležitější body.

Rozhodujícím milníkem mezi dobrovolnou a povinnou registrací k DPH je obrat. Zatímco do konce roku 2024 se obrat počítal za 12 měsíců po sobě jdoucích, od roku 2025 se bude sledovat za kalendářní rok, tedy od 1. 1. do 31. 12. Limit zůstává stejný a činí 2 mil. Kč. Dříve jsme byli zvyklí, že po překročení limitu se plátcem stala osoba první den druhého měsíce následujícího po překročení obratu. Nově bude povinná registrace účinná až od prvního dne kalendářního roku bezprostředně navazujícího po roce, kdy byl obrat překročen.

Rozdíl ve lhůtách je patrný v této srovnávací tabulce:
 

Lhůta 2024 2025
Překročení limitu 2 000 000 Kč 12. 3. 12. 3.
Oznámení finančnímu úřadu – podání přihlášky k registraci k DPH 27. 3. (15 dnů) 26. 3.
(10 prac. dnů)
Povinná registrace k DPH 1. 5. 1. 1. 2026

Podle výše uvedeného shrnutí nových lhůt pro povinnou registraci by se zdálo, že má nově plátce relativně dlouhý čas na to, kdy se plátcem DPH stane povinně. Ale novela vložila do zákona ještě jeden limit, a sice částku 2 536 500 Kč. Pokud bude obrat v průběhu kalendářního roku překročen i nad tuto částku, stane se plátcem DPH ihned, resp. dnem následujícím po překročení této druhé hranice. A to bez ohledu na to, že již daná osoba oznámila finančnímu úřadu, že se stane plátcem až k 1. 1. následujícího roku. Překročení druhého limitu má přednost, takže se povinná registrace posune před původně oznámený termín.

Lhůty jsou tedy následující:
 

Lhůta 2024 2025
Překročení limitu 2 000 000 Kč (ale ne výše než 2 536 500 Kč) 12. 3. 12. 3.
Oznámení finančnímu úřadu – podání přihlášky k registraci k DPH 27. 3. (15 dnů) 26. 3. (10 prac. dnů)
Překročení limitu 2 536 500 Kč 14. 4. 14. 4.
Oznámení finančnímu úřadu – podání přihlášky k registraci k DPH X 30. 4. (10 prac. dnů)
Povinná registrace k DPH 1. 5. 15. 4. 2025

Z výše uvedeného je patrné, že při překročení limitu pro obrat 2 536 500 Kč se naopak velmi urychlí doba, kdy se osoba stane povinně plátcem DPH. Dokonce se tak stane dříve, než je povinnost tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu.

Platí tedy pravidlo, že se nikdo nemůže spokojit jen s kontrolou obratu 2 mil. Kč, jeho překročení včas oznámit na finanční úřad a čekat na relativně dlouhou dobu, odkdy se stane plátcem DPH. I po překročení částky 2 mil. Kč musí osoba povinná k dani stále sledovat svůj obrat v průběhu kalendářního roku, a pokud dojde k překročení druhé hranice 2 536 500 Kč, musí jednat rychle. Nejen tím, že oznámí překročení i této nové hranice, ale hlavně nastavením svých systémů tak, aby následující den po překročení limitu vystupoval jako plátce DPH. A to bez ohledu na to, že v registru plátců DPH se objeví jeho registrace s časovým zpožděním, protože finančnímu úřadu toto může oznámit až do 10 pracovních dnů (a pochopitelně i finančnímu úřadu nějaký čas trvá, než všechny registrační procesy dokončí a zveřejní v registru plátců DPH).

Zákon umožňuje „předběhnout“ lhůtu pro začátek povinného plátcovství DPH (tedy k 1. 1. následujícího kalendářního roku) v momentě, kdy daná osoba překročila teprve první limit obratu (2 000 001  – 2 536 500 Kč). Pokud povinná osoba ve včas podané přihlášce k registraci sdělí, že se chce se stát plátcem dnem následujícím po překročení tohoto obratu, stane se jím tedy hned; nemusí pak řešit hlídání další hranice limitu obratu.

Tento postup bych doporučila klientům, u kterých je zřejmé, že v kalendářním roce překročí nepochybně hranici 2 536 500 Kč, zejména pokud je překročení mezi limitem 2 mil. Kč a touto druhou hranicí otázkou velmi krátkého časového úseku. Plátem DPH by se takové osoba stejně stala hned po překročení druhé hranice, a vyhne se tak administrativě spojené s druhou hraniční hodnotou. Jen upozorňuji, že tuto možnost – tedy zkrátit lhůtu pro povinnou registraci k DPH – lze využít v momentě, kdy je přihláška podána včas. Pokud by povinná osoba nebyla důsledná v hlídání svého obratu, zjistila by překročení 2 mil. Kč až po 10 pracovních dnech a nestihla by včas podat přihlášku, nemohla by si pak zvolit, že se stane plátcem DPH dříve než k 1. 1. následujícího kalendářního roku.

Novela zákona o DPH od 1. 1. 2025 nikterak nemění pravidla pro den, kdy se stane povinná osoba plátcem DPH v určitých specifických případech. Jen mění lhůtu pro povinnost podat přihlášku k registraci z 15 dnů na 10 pracovních dnů. Připomeňme si pár případů:

  • nabytí obchodního závodu od plátce (stává se plátcem ode dne nabytí tohoto majetku),
  • přechod jmění při přeměně zanikající nebo rozdělované právnické osoby, která byla plátcem (stává se plátcem ode dne zápisu přeměny do veřejného rejstříku),
  • dědic, který nabyl majetek po zemřelém plátci a pokračuje v uskutečnění ekonomické činnosti (stává se plátcem ode dne přechodu daňové povinnosti zůstavitele).

V prvním kalendářním roce registrace i v bezprostředně následujícím kalendářním roce platí pro plátce DPH zdaňovací období kalendářní měsíc. Teprve následně by plátce mohl oznámit změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí, ovšem pokud jeho obrat nepřesáhl 15 mil. Kč za předcházející kalendářní rok (do r. 2024 platil limit 10 mil. Kč) a není nespolehlivým plátcem ani skupinou. Oznámení musí podat do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku. K tomu může využít i daňové přiznání za poslední zdaňovací období, ve kterém uvede v příslušném řádku kód Q, který značí, že bude čtvrtletním plátcem DPH. Pro úplnost dodávám, že kód M značí měsíční zdaňovací období, který také může být na daném řádku zvolen, pokud by plátce DPH chtěl být znovu měsíčním plátcem DPH. Kód se nemusí vyplňovat v přiznání vůbec, pokud nedochází ke změně ve zdaňovacím období.


V tiskopisu přiznání DPH platného od roku 2013 se vyplňuje v posledním zdaňovacím období, tj. řádné, resp. opravné přiznání kód zdaňovacího období pro další kalendářní rok. Pole Kód zdaňovacího období následujícího roku vyplní plátce v programu POHODA následovně: Q – uvede plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a který se rozhodl, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok bude kalendářní čtvrtletí (§99a odst. 1). M – uvede plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí a který se rozhodl, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok bude kalendářní měsíc nebo již nesplňuje podmínky pro čtvrtletní zdaňovací období dle §99a odst. 1. Plátci, jejichž zdaňovací období se v následujícím kalendářním roce nemění, kód zdaňovacího období nevyplňují. Uvedení kódu v přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku nahrazuje oznámení o změně zdaňovacího období. Pokud není daňové přiznání podáno do 31. ledna příslušného kalendářního roku, plátce změnu zdaňovacího období oznámí správci daně jiným způsobem.



Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Sankce za nesplnění daňových povinností můžou dosáhnout stovek tisíc

    |

    Neodevzdání daňového přiznání může přijít podnikatele i živnostníky velmi draho. Po uplynutí papírového termínu 1. dubna 2025 je možné přiznání podat už jen elektronicky, a to do 2. května. OSVČ s datovou schránkou mají tuto formu povinnou, a totéž platí i pro podání přehledů zdravotním pojišťovnám a ČSSZ. Pokud někdo nestihne termín, může využít služeb daňového poradce a posunout si lhůtu na 1. července. Za zpoždění s podáním hrozí pokuta až 300 tisíc korun. Neodevzdání přehledů může znamenat sankce do 50 tisíc. Nezaplacené daně a pojistné se prodraží i na úrocích – aktuálně 12 % u daní a penále u pojistného dle typu až 0,0329 % za den. Povinnosti je třeba si hlídat, protože sankce se vymáhají důsledně.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících