Žádost o vrácení DPH z členských států Evropské unie

Nejpozději do 30. 9. 2025 je možné podat žádost na vrácení daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) z členských států Evropské unie (dále jen „EU“) s tím, že je tento termín konečný a nárok na vrácení DPH jeho uplynutím zaniká.

Právo na vrácení DPH podnikatelům registrovaným k DPH v jednom členském státě, kteří při svých podnikatelských aktivitách uhradili DPH v jiném členském státě, vyplývá z evropské směrnice 2008/9/ES. Tato směrnice upravuje podmínky a postupy, jakým způsobem mohou podnikatelé žádat o vrácení daně z přidané hodnoty, kterou uhradili v jiných státech EU, kde nejsou registrováni k DPH. Vrácení daně plátci v jiném členském státě upravuje také náš zákon o DPH, a to v ustanovení § 82 ZDPH.

Uplatnit vrácení DPH z jiných členských států lze jak za přijaté služby, tak i nakoupené zboží s místní DPH související k uskutečňování ekonomické činnosti podléhající DPH. Nárok na vrácení daně může pak být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tuzemsku. Pokud například plátce v České republice nemůže požádat o vrácení daně na vstupu týkající se reprezentace, nemůže být osobám z jiných členských států taktéž vráceno DPH týkající se reprezentace. Nejčastější bývá uplatněno vrácení DPH za ubytování, tankování pohonných hmot či vstupné na veletrhy v jiném členském státě.

Žádat mohou pouze plátci DPH, kteří jsou usazeni v jednom členském státě EU a v jiném členském státě vrácení daně nemají sídlo ani provozovnu. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění pro uskutečnění plnění uvedených v § 72 odst. 9 DPH (tzn. jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely), má nárok na vrácení daně v částečné výši.

Jak požádat o vrácení DPH

Ve většině členských států se žádost podává elektronickou cestou prostřednictvím daňového portálu domovského státu žadatele. Český plátce DPH požaduje vrácení DPH zaplacené v jiném členském státě (dále jen „JČS“) prostřednictvím Daňového portálu Finanční správy ČR v aplikaci Vrácení DPH v rámci EU, a to vždy nejpozději do 30. 9. následujícího kalendářního roku. Přístup do aplikace pro vracení DPH z EU lze získat po vyplnění příslušné žádosti o přístup a její podepsání certifikátem s identifikátorem MPSV nebo ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Po přihlášení do aplikace Vracení DPH v rámci EU může žadatel vytvořit novou žádost o vrácení DPH.

K žádosti je nezbytné přiložit elektronické kopie daňových dokladů, na jejichž základě je nárokované vrácení DPH uplatňováno. Každý daňový doklad, z něhož je požadováno vrácení daně, se v žádosti vyplňuje samostatně. V některých státech je vyžadováno přiložit ke každé žádosti všechny doklady, jinde pouze doklady nad určitou hodnotu (obvykle 1 000 EUR za zboží, 250 EUR za pohonné hmoty).

Daňový doklad lze uplatnit nejdříve za období, v němž byl vystaven nebo v němž bylo plnění uskutečněno, a to podle data, které nastalo později.

Příklad

Český autodopravce využívá pro tankování mimo Českou republiku tankovací karty. Po skončení měsíce obdrží daňový doklad s přehledem tankování. Daňový doklad za tankování v prosinci 2024 vystavil poskytovatel karet 2. 1. 2025.

Řešení

Plátce může požádat o vrácení daně z tohoto dokladu až za období roku 2025, protože až v tomto roce byl vystaven daňový doklad.

Minimální částky pro podání žádosti

• Při roční žádosti je minimální částka, o kterou lze žádat, 50 EUR.
• Pokud je žádost podávána za kratší období (nejméně tři měsíce), je minimální částka 400 EUR.

Tyto limity se mohou lehce lišit podle konkrétního členského státu. Limit se vztahuje k žádosti o vrácení DPH, nikoliv k daňovému dokladu.

Po odeslání žádosti ji zpracovává daňová správa příslušného státu, kde byla DPH uhrazena. Ta má na vyřízení žádosti zpravidla čtyři měsíce od přijetí kompletní žádosti. Pokud je potřeba doplnit informace, může se lhůta prodloužit.

Žadatel v aplikaci může stav své žádosti sledovat, opravovat či upřesňovat. Členský stát vrácení má čtyři měsíce od obdržení žádosti na to, aby ji buď schválil, zamítl, nebo si vyžádal doplnění či vysvětlení.

Pokud je žádost o vrácení DPH zamítnuta, tak je to nejčastěji těchto důvodů:

• Neúplné nebo nesprávné údaje ve formuláři či v přiložených dokladech.
• Nedoložení všech potřebných dokladů nebo jejich nečitelnost.
• Překročení stanovené lhůty pro podání žádosti.
• Požadavek na vrácení DPH za zboží či služby, na které se možnost refundace nevztahuje (např. osobní spotřeba, některé druhy pohostinství).

Žádost o vrácení daně také nebude předána jinému členskému státu, pokud žadatel v období pro vrácení daně uskutečňoval pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo byl osobou povinnou k dani podle § 6 odst. 1 anebo byl osobou nepovinnou k dani. Oznámení o nepředání žádosti o vrácení daně bude sděleno prostřednictvím elektronického portálu.

Příklad

Český plátce DPH vyslal v roce 2024 svého zaměstnance na služební cestu do Německa a v rámci této služební cesty si nyní nárokuje DPH z tankování pohonných hmot a z ubytování, tedy z plnění, která souvisí s ekonomickou činností. Český plátce není v Německu registrovaný k DPH. Prostřednictvím aplikace „Vracení DPH v rámci EU“ požádal o vrácení zaplacené německé daně a této žádosti bylo vyhověno.

Následně však německý správce daně zjistil, že český plátce DPH v rámci prodeje na veletrhu uskutečnil zdanitelné plnění dodání zboží s místem plnění v Německu a český plátce se dnem dodání zboží měl zaregistrovat jako osoba registrovaná k dani v Německu. Na základě této skutečnosti musí český plátce vrátit daň, která mu již byla vrácena z přijatých plnění s německou daní ode dne, kdy se stal osobou registrovanou k dani v Německu.

V souladu s článkem 3 směrnice 2008/9 nesmí žadatel během období pro vrácení daně poskytnout ve státě, z něhož chce daň vrátit, žádné plnění, které by vedlo k jeho registraci v daném státě. Žádosti o vrácení daně ale naopak například nebrání, pokud plátce zakoupí v jiném členském státě zboží, které následně z tohoto jiného členského státu vyveze mimo území Evropské unie.

V praxi se velmi často na možnost vrácení DPH zaplaceného v členský státech zapomíná nebo tuto možnost podnikatelé neznají, zejména ti, kteří v rámci podnikání nepůsobí mimo naše hranice často. Vrácení DPH z členských států EU přitom představuje příležitost, jak optimalizovat daňové náklady a získat zpět prostředky vynaložené při podnikání v zahraničí.