Prodej zboží do jiného členského státu

 Dotaz:
Začali jsme prodávat zboží na Slovensko, zároveň jsme se stali plátci DPH v ČR. Slovenské faktury tedy vystavujeme v EUR s vyčíslením české DPH ve výši 21 %, problém nastává při přepočtu na CZK. Jaký kurz bude použit při přepočtu na CZK pro potřeby DPH a účetnictví? Rozhodující je den vystavení faktury, přijetí platby, odeslání zboží, převzetí zboží – co bude datem uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP)? K ceně zboží se účtuje poštovné – využíváme služeb plátců i neplátců DPH (Česká pošta), jak to bude s ním?
 

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:

Dodáním zboží do jiného členského státu se dle § 13 odst. 2 zákona o DPH („ZDPH“) pro účely tohoto zákona rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu (JČS). Dle informací uvedených v dotaze se pravděpodobně jedná o zasílání zboží do JČS osobám neregistrovaným k dani v JČS (neplátcům DPH) a prodávajícímu tedy vzniká povinnost přiznat daň za zdanitelné plnění v tuzemsku.
 
Dle ustanovení v § 22 odst. 1 ZDPH daň na výstupu při dodání zboží do JČS, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví podle § 21 ZDPH – tedy stejným způsobem jako při dodání zboží v tuzemsku. Při dodání zboží do JČS je tedy DUZP okamžik převzetí zboží kupujícím (spotřebitelem).

Přepočet cizí měny na českou

Pravidla pro přepočet cizí měny na českou z hlediska účetnictví nalezneme v § 4 odst. 12 zákona o účetnictví („ZoÚ“), kde je uvedeno, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny.
 
Dále dle § 24 odst. 6 ZoÚ majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou (ČNB), a to:

• k okamžiku uskutečnění účetního případu,
• ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, a to pouze u vyjmenovaného majetku a závazků.

 
Účetní jednotka si může stanovit vnitřním předpisem i pevný kurz devizového trhu, který je vyhlášený ČNB k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz užíván.
 
Den uskutečnění účetního případu u konkrétních účetních operací si může účetní jednotka vnitřním předpisem stanovit, ovšem s ohledem na ZDPH, který ukládá povinnost přepočítat částky na daňovém dokladu dle kurzu ČNB ke dni vzniku povinnosti přiznat daň (tedy k DUZP).

Poštovné, balné a dopravné

Tzv. vedlejší výdaje, jako je například poštovné, balné nebo dopravné, dle § 36 odst. 4 ZDPH podléhají DPH, a to i v případě poštovného, které plátce nakoupil jako osvobozené od DPH. Poskytnutí poštovní služby je podle § 52 ZDPH osvobozeno od daně pouze při poskytnutí této služby držitelem poštovní licence. Vedlejší výdaje sledují sazbu daně hlavního zdanitelného plnění – tedy pokud bude zboží dodáváno v základní sazbě DPH, pak i vedlejší náklady budou zdaněny touto sazbou.
 
Pro úplnost doplním, že dodáním zboží do JČS osobě nepovinné k dani se jedná o tzv. „zasílání zboží“ dle ustanovení v § 8 ZDPH a plátce je povinen sledovat limit daného členského státu, do kterého zboží zasílá. Po překročení limitu se musí tuzemský plátce zaregistrovat k DPH v daném státě a přiznávat tam jejich daň. Konkrétně pro Slovensko činí limit pro registraci při zasílání zboží 35.000 EUR za kalendářní rok.