Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Případ z praxe: DPH při intrakomunitárním obchodu


Ing. Filip Sinecký
2. 9. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V rámci intrakomunitárních obchodů běžné dochází k tomu, že jeden subjekt dodá zboží jinému subjektu, ten zboží přeprodá dále a takto může jedno jediné zboží putovat přes nespočet článků až ke konečnému spotřebiteli.

Foto: Fotolia.eu

 

Při obchodování v rámci EU musíme brát v potaz legislativu nejen národní, ale i těch států, se kterými obchodujeme. Podívejte se na případ z praxe, který vysvětluje fungování řetězových obchodů v EU a upozorňuje na úskalí, která mohou vzniknout.


 
V rámci běžných obchodních transakcí dochází v praxi k mnoha zdánlivě banálním obchodním tokům zboží a služeb. Jak to však bývá, zdatní obchodníci jsou schopni uskutečnit téměř jakýkoli obchod čehokoli s kýmkoli. Až teprve po uzavření obchodu se bohužel většinou tito obchodníci ptají, nebo se to rovnou dostane na stůl účetním, daňovým poradcům a manažerům, kteří celou, již uzavřenou, a někdy i proběhlou, transakci mají posvětit.
 
A právě v tomto stadiu nastává většina problémů, že transakce byla od počátku chybně pojata z pohledu národních i mezinárodních daní, zejména z pohledu daně z přidané hodnoty (DPH). DPH je sice v rámci Evropské unie (EU) převážně unifikovaná, nicméně každý členský stát může mít a má svá specifika a speciální úpravy, kterými se každý obchod musí řídit.
 
V rámci tzv. intrakomunitárních obchodů (tj. obchodů v rámci EU) se musí brát v potaz vždy legislativa nejen národní, ale i mezinárodní ve státech, se kterými se přímo či nepřímo obchoduje. Je vcelku běžné, že dochází i k tzv. řetězovým obchodům, kdy jeden subjekt dodá zboží (může být i služba, ale to v tomto případě bývá velmi zřídka) jinému subjektu, ten zboží přeprodá dále a takto může jedno jediné zboží putovat přes nespočet článků až ke konečnému spotřebiteli.
 
Pro zefektivnění se většinou touto cestou řeší pouze fakturace, přičemž skutečný pohyb zboží je pouze od prvního dodavatele k poslednímu odběrateli. Právě touto formou obchodu se zabývá následující případ, kdy zboží ve skutečnosti urazilo jen asi 100 kilometrů v rámci jednoho státu EU, přičemž fakturace a „právní“ pohyb zboží oběhl téměř celou EU, než se dostal zpět do státu původu zboží k finálnímu odběrateli.

Fungování řetězových obchodů v EU

V následujícím textu je popsán jeden obchodní případ z praxe, který dokresluje a obrazně vysvětluje fungování řetězových obchodů v EU a upozorňuje na úskalí, která mohou vzniknout, jakožto i na specifickou právní úpravu DPH v Holandsku.
 
Česká společnost, plátce DPH s českým DIČ (dále jen „CZ“), nakoupila v Nizozemí od tamní společnosti pod jejím NL DIČ (dále jen „NL1“) elektronické zařízení, které však z Nizozemí nevyvezla. Dané zboží následně CZ prodala do Německa plátci, který poskytl své DE DIČ (dále jen „DE“).
 
Následně DE prodalo zboží jiné nizozemské společnosti s NL DIČ (dále jen „NL2“). Transport, resp. fyzický pohyb zboží byl uskutečněn pouze od NL1 do NL2, aniž by zboží opustilo území Holandska. Fakturačně bylo zboží prodáno z NL1 do CZ, následně z CZ do DE a z DE do NL2. Faktura vystavena od NL1 pro CZ byla s lokální nizozemskou sazbou DPH. Faktura z CZ pro DE byla vystavena bez DPH.
 
V případě, že nedošlo k fyzickému přesunu zboží přes hranice Nizozemí, nemohou být použita zjednodušení a osvobození pro intrakomunitární dodávky zboží. Proto NL1 fakturovala správně s tamní nizozemskou DPH. Následný prodej od CZ do DE by dle evropských regulí měl být posouzen rovněž jako lokální dodání s místem dodání v Nizozemí, a to od CZ pro DE subjekt.
 
Z tohoto posouzení vychází, že do českého přiznání k DPH by se tato transakce vůbec nezahrnula. Navíc by se CZ měla registrovat v Nizozemí k DPH. V tom případě by bylo možné, aby si CZ uplatnila nárok na odpočet z pořízeného zboží v rámci přiznání k DPH v Holandsku. Následně by pak z prodaného zboží měla DPH odvést.
 
Dále se pokusíme přiblížit vyjádření daňových poradců z Holandska, kteří se podíleli na přípravě řešení dané obchodní transakce.

Stanovisko nizozemských daňových poradců

V Nizozemí by bylo možné uplatnit systém reverse charge, ale pouze v případě, že by se jednalo o dodání zboží od zahraniční společnosti pro nizozemskou společnost. To bohužel v případě dodání zboží od CZ pro DE v Holandsku není splněno. Proto se i v Holandsku na tuto transakci pohlíží jako na lokální dodání zboží českým subjektem (CZ) německému subjektu (DE).
 
I kdyby se DE registrovala v Holandsku k lokální DPH, nemohlo by být použito přenesení daňové povinnosti (reverse charge) z CZ na DE. Na druhou stranu, kdyby byla DE registrována k DPH v Holandsku, mohl by se pak uplatnit reverse charge při dodání zboží od DE pro NL2.
 
Na základě výše popsané transakce by se CZ měla registrovat k DPH v Holandsku a na fakturu pro DE účtovat nizozemské DPH. Tím pádem by CZ vznikl i nárok na odpočet z nakoupeného zboží od NL1.
 
Navíc faktura vystavená od CZ pro DE společnost by měla splňovat nizozemské předpisy o DPH, resp. tamní fakturační požadavky.

Závěrem

Závěrem bychom rádi upozornili, že se v průběhu roku 2013 v Holandsku měnila pravidla pro dodání elektronického zboží typu mobilní telefony, komunikační zařízení apod. Nicméně v současnosti ještě nejsou k dispozici jasná pravidla a výklady od tamní vlády a finančních úřadů, jak u těchto komodit postupovat.
 
Dle předběžných informací, kdyby zboží spadalo do daných, vyjmenovaných kategorií, patrně by se v budoucnu díky novým regulím mělo dát vyhnout povinné registraci, tak jak by tomu mělo být nyní u CZ subjektu.
 
Výše uvedený obchodní případ by se měl správně nastavit a posuzovat i z daňového hlediska ihned od začátku. V tom případě by se dalo vyhnout omylům, ke kterým došlo, a postupovat již od prvního článku řetězce zcela v souladu s platnou evropskou i lokální legislativou.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Daniela
22. 9. 2013 20:06:18
Dobrý den, mohla bych se zeptat jak mám postupovat v následujícím případě: Naše společnost plátce DPH registrovaný v ČR nakoupil od Slovenské společnosti plátce DPH na Slovensku zboží, které prodal Polské společnosti se sídlem ve Waršavě,adresa v Polsku, DIČ České. Polská společnost si zboží vyzvedla přímo na Slovensku (nastávají dvě možnosti odvezla ho do Polska nebo do Čech, ale to už jsou jen dohady, protože mi další pohyb zboží není známý. Jak by měla tato transakce proběhnout u všech tří společností aby bylo vše v souladu se zákonem? Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Ducháček
3. 9. 2013 12:43:46
Zrovna minulý týden jsem přesně tento případ řešil a přišel jsem ke stejnému závěru. Jsem rád že jsem narazil na tento článek, který mi to také potvrdil.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
A.H.S. - ekonom.servis
daňové poradenství, vedení účetnictví, mzdy, personalistika
www.ahs.cz

Zakázková truhlárna
Zabýváme se zakázkovou výrobou dle přání zákazníka +prodej materiálů
www.truhlarstvipohan.cz

Daňový kalendář

25. 9. 2019 Souhrnné hlášení (za srpen 2019)
25. 9. 2019 Kontrolní hlášení (za srpen 2019)
25. 9. 2019 Přiznání DPH (za srpen 2019)
15. 10. 2019 Silniční daň (3. záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,92 Kč
0,035 Kč
23,50 Kč
0,038 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 17.09.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru