V současné době máme v tuzemsku tři sazby DPH: základní (21 %), sníženou (15 %) a druhou sníženou (10 %).

Ke změně fakturované sazby DPH může dojít jak samotnou změnou této sazby (např. změna základní sazby z 20 % na 21 % od 1. 1. 2013), tak přeřazením plnění do jiné sazby (např. přeřazení dodání tepla ze snížené 15% daně do druhé snížené sazby daně 10% od 1. 1. 2020 nebo přeřazení kadeřnických služeb ze základní 21% sazby daně do druhé snížené 10% sazby daně od 1. 5. 2020).

Povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. U těchto zdanitelných plnění pak uplatníme tu sazbu daně, která je platná právě k tomuto dni vzniku povinnosti přiznat daň.

Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. Zde opět uplatníme tu sazbu daně, která je platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z úplaty. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné např.:

• při dodání zboží – dnem dodání (= převodem práva nakládat se zbožím jako vlastník);
• při poskytnutí služby – dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu) – a to tím dnem, který nastane dříve;

Příklad 1

Pokud se necháme ostříhat 30. 4. 2020, bude uplatněna 21% DPH. Pokud až v květnu 2020, už bude uplatněna 10% DPH.

3. dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny;

Pokud se spotřeba určuje pouze „prostým“ odečtem z měřicího zařízení – za den uskutečnění zdanitelného plnění je považován tento den odečtu. Teprve v případě, že se spotřeba určuje jinak, než pouhým odečtem – např. následným propočtem na jednotlivé byty, nájemce…, korekcí o ztráty při distribuci apod. – potom lze teprve vycházet ze dne takto zjištěné „skutečné“ spotřeby.

Odečet a následné pouhé porovnání předešlého a nového stavu je stále „prostým“ odečtem a dnem uskutečnění tohoto plnění je den odečtu, a ne až den, kdy spotřebu „vyčíslíme“.

Příklad 2

Tab.: Dodání tepla
 

Dnem uskutečnění zdanitelného plnění je den odečtu – tedy 31. 12. 2019 – a v tento den platila sazba daně u dodání tepla 15 %. I když v době fakturace 4. 1. 2020 je již platná sazba 10 %, v tomto případě uplatníme na „konečnou fakturu“ sazbu 15 %.

Příklad 3

Tab.: Dodání tepla
 

4. dnem zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata (pokud se nejedná o službu z předchozího bodu);
5. dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu při uskutečňování zdanitelného plnění prostřednictvím prodejních automatů (…);
6. dnem uvedeným ve smlouvě u dílčích plnění, případně dnem úplaty – a to tím, který nastane dříve;
7. posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování plnění po dobu delší než dvanáct měsíců započato (případně dnem úplaty, pokud by nastal dříve).

Největší komplikace při změně sazeb DPH přináší vždy situace, kdy platíme zálohy předem a poté se sazba daně změní – tj. přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění vznikla povinnost přiznat daň z přijaté úplaty.

Základem daně pro takové plnění je rozdíl celkové hodnoty plnění bez daně a součtu záloh bez daně.

Pokud je takto vypočtený základ:

• kladný – uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění;

Tato situace nastává, když odběratel doplácí dodavateli nedoplatek – např. spotřeba je vyšší než zálohy.

Příklad 4

Tab.: Dodání tepla
 

2. záporný – uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně platná při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění;

Zde se jedná o situaci, kdy dodavatel vrací odběrateli přeplatek – spotřeba byla nižší než zálohy – a navíc může dojít ke dvěma variantám:

1. byla zaplacena jedna záloha nebo více záloh se stejnou sazbou daně;

Příklad 5

Tab.: Dodání tepla
 

V tomto případě při uskutečnění zdanitelného plnění použijeme sazbu daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění (podle § 37a odst. 2 písm. b) zákona o DPH).

2. bylo zaplaceno více záloh v různých sazbách daně;

Zde při uskutečnění zdanitelného plnění použijeme tytéž sazby daně pro danou část z přijaté úplaty, kterou vznikl nebo byl navýšen kladný rozdíl mezi součtem záloh bez daně a celkové hodnoty bez daně.

Navýšení kladného rozdílu znamená, že by plátce měl u každé ze záloh postupně (chronologicky od první zálohy) zjišťovat, jaký je kumulativní součet všech záloh.

U zálohy, u které tento kumulativní součet převýší hodnotu celkového plnění, bude při výpočtu daně z celkového přeplatku zohledněna částka, odpovídající rozdílu mezi kumulativním součtem záloh a hodnotou plnění, a u všech následujících záloh bude zohledněna celá hodnota zálohy.

Pro každou takto určenou část základu daně se uplatní sazby daně, které byly uplatněny při přijetí příslušných záloh. Základ daně se tedy rozdělí na části připadající na částky, o které jedna nebo případně více posledních jednotlivých úplat „přeplatila“ hodnotu plnění (jakou částí se každá záloha podílí na vytvořeném přeplatku), a u těchto jednotlivých částek se použije vždy sazba daně, která byla uplatněna u příslušné zálohy.

Byly-li tedy zálohy zdaněny několika různými sazbami, pak se při vypořádání přeplatku použije sazba té zálohy, která se (plně nebo částečně) vrací. Platí fikce, že se vrací poslední záloha (nebo dvě poslední zálohy) – tedy, že se vrací „od konce“.

Příklad 6

Tab.: Dodání tepla
 

Poslední záloha = 10 000 − 10 % (tj. 1 000)
Předposlední záloha = 10 000 − 15 % (tj. 1 500)
Přeplatek −20 000 − 2 500 (1 000 + 1 500) = −22 500 Kč

Související článek:
Na co se bude vztahovat 10% sazba DPH od 1. 5. 2020?