Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Poskytování služeb do zahraničí z pohledu DPH


Ing. Matěj Nešleha
17. 7. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Identifikovanou osobou se nestáváme jen v případech, kdy službu přijímáme, ale také v případech, kdy službu poskytujeme.

Foto: 123RF

 

Mezinárodní obchod se postupně vrací do normálního režimu, a tak je vhodné si připomenout, jaké daňové dopady má poskytování služeb do zahraničí z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty.


 
V následujícím článku se podíváme na to, jak se podnikatel stane tzv. identifikovanou osobou. A zaměříme se též na povinnosti identifikované osoby, pokud poskytuje služby do zahraničí.

Místo plnění

Na prvním místě je nutné se zastavit u tzv. místa plnění, které určuje, ve kterém státě má být daná služba dani z přidané hodnoty („DPH“) podrobena, neboť základním principem DPH je zdanit plnění v zemi spotřeby. A to jak v případech, kdy se jedná o dodání zboží, tak v případech, kdy se jedná o poskytnutí služby.

Ačkoli místo plnění může být velmi konkrétní (adresa příjemce služby), z hlediska daně z přidané hodnoty je podstatný stát, kde se místo plnění nachází. Pokud český plátce DPH přijímá službu, která má místo plnění v sídle příjemce služby, je podstatné, že sídlo je v České republice, nikoli skutečnost, zda je sídlo plátce v Praze či Jihlavě.

Základní pravidlo pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby je dáno § 9 zákona o DPH (dále jen „ZDPH“), přičemž dle prvního odstavce platí, že místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která jedná jako taková, je místo, kde má tato osoba sídlo.

Připomeňme si, že osobou povinnou k dani rozumíme – zjednodušeně řečeno – podnikatele. A není přitom podstatné, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Osoby nepovinné k dani (nepodnikatelé) nejsou dnes ve středu našeho zájmu, proto se jim věnovat nebudeme.

Takže pokud poskytujeme službu zahraničnímu podnikateli a jedná se o službu, u které se určuje místo plnění dle základního pravidla, a my si povíme, že ne vždy tomu tak je, pak se jedná o službu, která má místo plnění ve státě, kde je příjemce služby usazen. O samotné technice zdanění takové služby se pobavíme o několik odstavců níže.

Jak jsem zmínil výše, ne všechny služby se při určení místa plnění řídí základním pravidlem dle § 9 odst. 1 ZDPH. Čtvrtý odstavec § 9 ZDPH uvádí, že základní pravidlo pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby se použije, pokud zákon nestanoví jinak.

Jednou z výjimek jsou služby vztahující se k nemovité věci. Pokud totiž poskytujeme službu vztahující se k nemovité věci, není podstatné, kde je usídlen příjemce služby. Podstatné je, kde se nachází nemovitá věc, ke které se služba vztahuje (§ 10 ZDPH).

Službou vztahující se k nemovité věci se rozumí služba, která má dostatečnou přímou souvislost s danou nemovitou věcí – jedná se například o služby znalce, odhadce, realitního makléře, služby ubytovací, nájem či stavební a montážní práce.

Zajímavým příkladem, kdy je místo plnění dáno také umístěním nemovité věci, je služba daňového poradce, který zpracuje přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí či přiznání k dani z nemovitých věcí vztahující se k nemovité věci umístěné v České republice. I když bude příjemcem služby zahraniční vlastník a nemovitá věc bude v tuzemsku, pak je místem plnění vždy Česká republika. A daňový poradce, který je plátcem DPH, bude muset svoji odměnu navýšit o českou DPH, neboť nemovitá věc se nachází na území České republiky.

Služby, u nichž se místo plnění neřídí základním pravidlem, jsou upraveny v § 9a a násl. ZDPH. My se jim samostatně dále věnovat nebudeme a přesuneme se k technice zdanění poskytování služeb.

Identifikovaná osoba

Instrumentem, který naplňuje základní princip DPH, zdanění v zemi spotřeby, je právě identifikovaná osoba, jejíž základním smyslem je zdanění plnění v zemi spotřeby.

Identifikovanou osobou se nestáváme jen v případech, kdy službu přijímáme, ale také v případech, kdy službu poskytujeme. Dle § 6i ZDPH platí, že osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH.

Důležité je si uvědomit, že identifikovanou osobou se stáváme pouze v případech, kdy poskytujeme službu dle základního pravidla dle § 9 odst. 1 ZDPH. Identifikovanou osobou se tak nestaneme například z toho důvodu, že poskytujeme službu vztahující se k nemovité věci, u níž se místo plnění řídí § 10 ZDPH.

Příkladem může být český daňový poradce, který poskytuje rakouskému plátci DPH službu spočívající ve vypracování přiznání k dani z nemovitých věcí za nemovitou věc umístěnou v České republice. Obdobně se identifikovanou osobou nestane český architekt, který zpracuje pro polského odběratele projekt k nemovité věci, která má být postavena v Polsku.

Vznik identifikované osoby v případě poskytování služeb je omezen i teritoriálně, neboť dle § 6i ZDPH se staneme identifikovanou osobou pouze v případech, kdy je místo plnění dle § 9 odst. 1 ZDPH v jiném členském státě, tj. nikoli v případech, kdy je místo plnění dle § 9 odst. 1 ZDPH ve třetí zemi (třetí zemí rozumíme zemi mimo území Evropské unie – viz § 3 ZDPH).

Identifikovanou osobou se stáváme ode dne poskytnutí dané služby. Hodnota poskytnuté služby přitom není vůbec podstatná, ode dne poskytnutí služby běží 15denní lhůta, ve které je osoba povinná k dani povinna podat přihlášku k registraci (§ 97 ZDPH). Přihlášku k registraci nemusí identifikovaná osoba podat elektronicky – viz § 101a odst. 2 písm. b) ZDPH.

Již za kalendářní měsíc, ve kterém se osoba povinná k dani stala identifikovanou osobou, máme povinnost podat souhrnné hlášení dle § 102 odst. 2 písm. a) ZDPH. Doplňme, že dle tohoto ustanovení vzniká povinnost podat souhrnné hlášení pouze v měsících, kdy poskytujeme službu s místem plnění v jiném členském státě dle § 9 odst. 1 ZDPH.

Jinak řečeno, identifikovaná osoba nepodává nulová souhrnná hlášení v měsících, kdy žádné služby do zahraniční neposkytuje.

Souhrnné hlášení podává identifikovaná osoba do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno (služba poskytnuta).

Praktický problém vzniká v situacích, kdy nedostaneme od příjemce služby daňové identifikační číslo. Neboť poskytnutím služby s místem plnění v jiném členském státě dle § 9 odst. 1 ZDPH se stáváme identifikovanou osobou. A jako identifikovaná osoba máme povinnost podat souhrnné hlášení, a to v případech, kdy je příjemcem poskytnuté služby osoba registrovaná k dani v jiném členském státě.

Pokud ovšem nezískáme daňové identifikační číslo, souhrnné hlášení nemůžeme z objektivních důvodů podat, protože daňové identifikační číslo je podstatnou náležitostí souhrnného hlášení.

Zajímavou otázkou může být povinnost identifikované osoby podat přiznání k dani z přidané hodnoty, neboť dle § 101 odst. 5 ZDPH platí, že nevznikla-li identifikované osobě ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, nesděluje tuto skutečnost správci daně.

Jinak řečeno, identifikovaná osoba podává daňové přiznání pouze v případech, kdy jí vzniká povinnost přiznat daň, což je pouze v případech, kdy je identifikovaná osoba v postavení příjemce zdanitelného plnění.

V situacích, kdy identifikovaná osoba poskytuje službu, čímž jí vzniká povinnost podat souhrnné hlášení, nemá identifikovaná osoba dle mého názoru povinnost podat daňové přiznání, protože jí nevznikla povinnost přiznat daň.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Termín podání daňového přiznání je 18. srpna

14. 8. 2020 | Posledním dnem pro odevzdání daňového přiznání za rok 2019 je 18. srpna 2020. Nejpozději v tento den musí být daň rovněž uhrazena. Zákonná lhůta pro podání daňového přiznání daně z příjmů do 1. dubna, resp. 1. července se sice nemění, avšak promíjí se pokuta za pozdě podané daňové přiznání a úrok za pozdě zaplacenou daň za zdaňovací období 2019, a to pokud se přiznání podá do 18. srpna a zároveň se daň zaplatí.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
ACCOUNTING GROUP s.r.o.
Účetní kancelář poskytuje komplexní služby v oblasti účetnictví
www.acgroup.cz

3 S Computers Petr Smrče
SW, HW, Windows, Linux, Android, FreeBSD
www.3scomputers.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,12 Kč
-0,010 Kč
22,11 Kč
0,023 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 14.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru