Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Platby předem a DPH


Ing. Michal Kadlec
8. 11. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

U poukazů musíme rozlišovat, zda se jedná o jednoúčelový (kde známe sazbu daně a místo plnění) či víceúčelový poukaz.

Foto: 123RF

 

S platbami předem ve formě záloh, jistot, kaucí, poukazů či platebních kalendářů se při podnikání setkává asi každý. Pojďme se stručně podívat na některé aspekty těchto plateb z pohledu daně z přidané hodnoty.


 
Obecně platí, že povinnost přiznat daň má plátce DPH ke dni dodání zboží nebo poskytnutí služby. Nicméně pokud přijme úplatu předem, tak daň z přidané hodnoty musí přiznat již ke dni přijetí této úplaty. Zákon o DPH nezná pojem „záloha“, ale pracuje právě s pojmem „úplata předem“.

Vždy však existují výjimky, a ne z každé úplaty, kterou dostaneme „předem“, musíme ihned ke dni jejího přijetí odvést daň (DPH). Zdanit úplatu předem musíme v den jejího přijetí v případě, že zdanitelné plnění, kterého se úplata týká, je ke dni přijetí této úplaty známo dostatečně určitě.

Dostatečně určitě je zdanitelné plnění známo, pokud jsou známy alespoň tyto údaje:
  1. zboží, které má být dodáno, či služba, která má být poskytnuta,
  2. sazba daně (pokud se jedná o zdanitelné plnění),
  3. místo plnění.
Pokud alespoň jeden z těchto údajů v den přijetí platby objektivně nemůžeme znát, pak nemáme povinnost k tomuto dni daň z přijaté platby přiznat. Naopak, když všechny tyto tři údaje známe (a dané zboží nebo služba je předmětem daně), daň přiznat musíme „ihned“ (samozřejmě neignorujeme ani plnění od DPH osvobozená, která do přiznání k DPH uvádíme v patřičných obdobích).
 
Jak pracovat se zálohovými fakturami v účetnictví v programu POHODA, se dozvíte v našem videonávodu.

Příklad 1

Zákazník si 30. 10. 2021 objedná v našem e-shopu konkrétní čepici, kterou ihned zaplatí, a banka nám peníze tentýž den převede na náš bankovní účet. Dne 1. 11. 2021 čepici zabalíme a pošleme poštou zákazníkovi z Prahy do Pardubic, který ji dne 10. 11. 2021 na poště převezme.

Dne 30. 10. 2021 známe jak zboží, které má být dodáno, známe tedy i sazbu daně (21 %), a známe i místo plnění (ČR). Zdanitelné plnění známe tedy dostatečně určitě a máme povinnost přiznat daň (DPH) již v rámci přiznání k DPH za říjen (ačkoliv zboží odešleme zákazníkovi a ten ho převezme až v listopadu).

Příklad 2

Zákazník si dne 30. 10. 2021 v naší prodejně s čepicemi v Praze zakoupí (zaplatí) dárkový poukaz na nákup čepic, který lze využít právě jen při nákupu čepic, a to jen v tomto kamenném obchodě v následujících 365 dnech.

Známe jak zboží (čepice), tak sazbu (21 %), tak místo plnění (ČR) – máme tedy povinnost z přijaté platby předem přiznat DPH. Jestli tuto platbu nazveme zálohou, nebo voucherem/poukazem, není až tak podstatné. Stejná situace by nastala, kdyby přišel náš odběratel, který by odebíral více čepic a zaplatil by nám předem zálohu např. 10 000 Kč a čepice by si vybral a odvezl později.

Příklad 3

Zákazník si v našem kamenném knihkupectví v Praze koupí poukaz na nákup v této prodejně, který ho opravňuje k „nákupu“ veškerého zboží na prodejně (knih, kancelářských potřeb, dárkových předmětů atp.).

V tomto případě již nevíme dostatečně určitě, co bude předmětem koupě. A ani to, jaká bude tedy sazba daně (jestli 10 % u knih, nebo 21 % u kancelářských potřeb). Z této platby předem tedy DPH v den přijetí platby přiznat nemusíme.

A zase není tak podstatné, jestli by se jednalo o zálohu našeho odběratele (na zboží, které si vybere později), nebo o poukaz zákazníka. Princip zdanění (nebo nezdanění) by měl zůstat stejný.


Problematika poukazů je samozřejmě složitější a dnes je v zákoně o DPH i speciálně řešena. Zákon rozlišuje jednoúčelové poukazy (známe sazbu daně a místo plnění) a víceúčelové poukazy (definovaný jako jiný než jednoúčelový).

Převod víceúčelového poukazu se pro účely DPH nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. Příklad 2 by tedy odpovídal jednoúčelovému poukazu a příklad 3 víceúčelovému poukazu.

Platby předem na plnění, která nejsou předmětem DPH

Existuje pár výjimek, kdy plnění není předmětem DPH. A pak ani přijatá záloha (platba předem) na toto plnění nepodléhá zdanění. Typickým příkladem jsou smluvní pokuty, škody nebo úroky z prodlení.

Příklad 4

Při vykládce zboží nám dodavatel zboží rozbije výlohu obchodu. Chybu uzná. Abychom mohli výlohu co nejdříve opravit, zaplatí nám zálohu na náhradu škody 30 000 Kč a zbytek doplatí až po definitivním sečtení škod.

Sice známe plnění, známe sazbu DPH a známe i místo plnění. Ale plnění (náhrada škody) není vůbec předmětem DPH, takže ani záloha DPH nebude podléhat a nebudeme z ní DPH přiznávat.


Dalším častým příkladem jsou kauce. Obecně se většinou na kauci díváme tak, že nepodléhá DPH – ale tento pohled může být dosti zjednodušený. Pojem kauce (ale ani jistota) zákon o DPH nezná. Je tedy třeba vycházet z výše popsaných principů a každý takový případ řešit individuálně.

Příklad 5

Při pronájmu prodejny jsme pronajímateli zaplatili kauci 100 000 Kč, která má podle smlouvy sloužit k úhradám škod, které případně v prodejně zůstanou při ukončení nájmu, a jako jistota při zpoždění s placením (nebo neplacením) nájmu a záloh na služby (elektřina, voda, plyn, úklid, zabezpečení,…).

U takovéto platby předem tedy dostatečně určitě nevíme, co bude předmětem plnění – jestli škoda (0 %), nájem (21 %), spotřeba vody (10 %). Neznáme tedy ani sazbu daně – každé plnění může mít jinou sazbu. Známe pouze místo plnění. Takováto platba předem (nazvaná ve smlouvě např. kauce) by tedy skutečně nezakládala povinnost odvést DPH z této platby ke dni přijetí této částky.

Teoreticky může být kauce ve smlouvě definována jinak – pouze na jedno konkrétní plnění. Potom bychom přijaté peníze měli danit ke dni jejich přijetí.

Platby předem na plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

Zálohy na plnění, která budou v režimu přenesení daňové povinnosti, se „nedaní“ v den přijetí platby, ale až při uskutečnění zdanitelného plnění.
 
Jak pracovat se zálohovými fakturami v programu POHODA v případě, kdy konečná faktura bude v režimu přenesení daňové povinnosti? Zálohovou fakturu zadáte v agendě Vydané/Přijaté zálohové faktury do nulové sazby DPH. Tuto zálohovou fakturu uhradíte v agendě Banka/Pokladna. Konečnou (vydanou/přijatou) fakturu vytvoříte v agendě Vydané/Přijaté faktury. Kladnou hodnotu faktury je nutné zadat na záložku Položky faktury. Poté se přes hlavní nabídku Záznam/Přenos/Zálohové faktury přepnete do seznamu zálohových faktur, kde se postavíte na danou zálohovou fakturu, a pomocí volby Přenést do dokladu zálohovou fakturu přenesete. Tím, že na zálohovou fakturu nebyl vystavený daňový doklad, bude v konečné faktuře uhrazená záloha v nulové sazbě DPH. Dále pokračujete v zadávání dokladu tak, aby splňoval podmínky pro přenesení daňové povinnosti

Platby předem pro účely počítání obratu při registraci k DPH

Obrat za posledních dvanáct kalendářních měsíců, který překročí hranici 1 000 000 Kč, znamená pro podnikajícího neplátce povinnou registraci k DPH. Obratem se rozumí souhrn všech úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečnění plnění s místem plnění v tuzemsku. Přijatá záloha však ještě není uskutečněným plněním, a do obratu by tedy nevstupovala.

Platba zaplacená před registrací k DPH

Pokud už se plátci DPH staneme, může se nám naopak stát, že jsme zaplatili platbu předem (před datem registrace) a uvažujeme o tom, zda je možné uplatnit si DPH z této platby předem. Nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění máme, pokud toto plnění pořídíme v období dvanácti po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se staneme plátcem, a ke dni počátku plátcovství máme toto zdanitelné plnění v obchodním majetku.

Pokud tedy zaplatíme v tomto období zálohu na pořízení takového majetku, můžeme si DPH uplatnit i zpětně. Tato problematika je však mnohem složitější a každý případ je třeba posuzovat individuálně.

Platební kalendář

Jistou formou zálohy může být i platební kalendář (pozor, je třeba rozlišovat mezi platebním kalendářem a splátkovým kalendářem). Pokud obsahuje náležitosti daňového dokladu včetně rozpisu plateb na předem stanovené období, a osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, poskytuje úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění, pak je i takový platební kalendář daňovým dokladem.

Platební kalendář vídáme nejčastěji při placení záloh na energie, a to jak dodavatelům těchto energií, tak i pronajímatelům. Každý měsíc platíme určitou (stejně vysokou) zálohu a vyúčtování je provedeno až při odečtu skutečné spotřeby.

Z takovýchto plateb (podložených daňovým dokladem) si můžeme také uplatnit DPH v měsíci zaplacení této zálohy, nicméně pouze v případě, že peníze skutečně zaplatíme. Pokud některý měsíc zapomeneme zaplatit, v tomto měsíci si DPH neuplatníme.

Vratné obaly

Dalším příkladem určité zálohy může být i platba za vratný obal (lahve, přepravky, bedny, kontejnery). Za vratný obal, ve kterém si koupíme zboží, zaplatíme zálohu, když obal vrátíme, vrátí se nám i peníze. V takovém případě by takováto záloha nepodléhala vůbec platbě DPH.

Dodání vratného obalu by bylo považováno za dodání zboží za úplatu (a tedy by podléhalo DPH) v případě dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh – jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období daného plátce. Danil by se tedy „rozdíl“ prodaných a zpět vykoupených vratných obalů.

Za vratné obaly stejného druhu považujeme obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Pomoc cestovním kancelářím při sjednání zákonného pojištění

25. 11. 2021 | Na dobu jednoho kalendářního roku poskytne záruka Národní rozvojové banky podporu cestovní kanceláři, která si sjedná ochranu pro případ úpadku. Návrh na rozšíření podpory ve formě záruk schválila již vláda. Záruka může být poskytnuta k jedné pojistné smlouvě se sjednanou pojistnou dobou o délce maximálně 12 kalendářních měsíců v případě, že začátek sjednané pojistné doby nastane od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022. Bankovní záruka bude 75 % z požadované spoluúčasti cestovní kanceláře do 30 % limitu pojistného plnění (maximální pojistné částky). Více informací se dozvíte na webu Ministerstva pro místní rozvoj.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
účetnictví - daně - mzdy
online účetnictví, účetnictví obchodních organizací i neziskovek, daně
www.klo.cz

Hasicí přístroje
revize-opravy-prodej
www.hasicipristroj.cz

Daňový kalendář

30. 11. 2021 Daň z nemovitých věcí (2. splátka)
30. 11. 2021 Daň z nemovitých věcí (2. splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)
15. 12. 2021 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 12. 2021 Daň z příjmů (pololetní záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,67 Kč
0,190 Kč
22,73 Kč
0,032 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 26.11.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru