Odpovědi na dotazy z online poradny – 29. díl

Daň z přidané hodnoty

Předmět plnění na Slovensku
OSVČ, plátce DPH, poskytne služby českému plátci DPH, ale předmět plnění je na Slovensku (práce na nemovitosti = režim přenesení daně). Dopátrali jsme se, že se poskytovatel musí zaregistrovat na Slovensku k DPH a bude fakturovat v eurech. Jak se to promítne do daňové evidence? Navíc podléhá režimu přenesení daně.
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V tomto případě se postupuje podle ustanovení § 10 zákona o DPH („ZDPH“), a obdobně i podle ustanovení § 16 slovenského ZDPH. Podle § 10 je místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci místo, kde se nemovitá věc nachází. Vzhledem k tomu, že příjemcem služby je český plátce DPH, který pravděpodobně není na Slovensku zaregistrován k slovenské DPH (není osobou povinnou platit daň podle ustanovení § 69 slovenského ZDPH), nastává povinnost se na Slovensku registrovat k DPH poskytovateli služby. Povinnost podat žádost o registraci vzniká podle ustanovení § 5 slovenského ZDPH ještě před započetím provádění činnosti, která je předmětem daně. Žádost o registraci se podává na Daňovém úradu Bratislava. Poskytovatel služby potom bude jako slovenský plátce fakturovat své služby příjemci plnění se slovenskou DPH.

Pokud příjemce plnění nebude na Slovensku registrován k DPH, nevzniká mu nárok si u této slovenské DPH uplatnit odpočet. Pokud by příjemce plnění byl osobou povinnou platit daň podle ustanovení § 69 slovenského ZDPH, potom by nevznikla poskytovateli plnění povinnost se na Slovensku registrovat k DPH a svou daňovou povinnost by přenesl na příjemce plnění.
 
V daňové evidenci v tuzemsku nevzniká dodavateli služby povinnost odvádět z provedených prací českou DPH, neboť povinnost přiznat daň vzniká na Slovensku. Režim přenesení daňové povinnosti podle § 92 a § 92e ZDPH se vztahuje výhradně k plněním s místem plnění v tuzemsku.
 

Použití režimu přenesení daňové povinnosti
Můj dotaz se týká režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92f zákona o DPH s účinností od 1. 4. 2015 (položky třídy XV nomenklatury celního sazebníku). Zpracovávám účetnictví firmě zabývající se kovoprůmyslem. Nákup plechů, trubek, tyčí ze železa a oceli, kde je dále prováděno soustružení, obrábění, ohýbání atd. Výsledkem je kovový díl např. pro výrobu regálů, náhradních dílů a součástek do nákladních automobilů, dopravníků, šíbrů atd. Podléhá tento kovový díl na výstupu režimu reverse charge?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Pokud jsem dotaz dobře pochopil, ptáte se na to, zda uvedená výroba kovových dílů spadá do zdanitelných plnění, u nichž se uplatní režim přenesení daňové povinnosti v rámci jeho dočasného použití, tedy do plnění, u nichž mohou členské státy EU v rámci boje proti daňovým podvodům zavést režim přenesení daňové povinnosti s časovým omezením do roku 2018.
 
K zodpovězení dotazu je nutné se podívat na nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. V § 2 je stanoveno vybrané zboží, na které se uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti (samozřejmě za předpokladu, že celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100.000 Kč).
 
V dotazu uvedené výrobky nejsou sice příliš podrobně specifikovány, nicméně by podle mého názoru mohly spadat do třídy XV, kapitoly 73, nejspíš pod kód nomenklatury 7301 (73012000) nebo 7308 (73089059 nebo 73089098). V tom případě se domnívám, že na tyto výrobky by se režim přenesení daňové povinnosti podle ustanovení § 92f zákona o DPH vztahoval. Případně byste mohli využít ustanovení odst. 2 tohoto paragrafu a aplikovat režim přenesení „dobrovolně“.
 

Přeprava zásilky z ČR do Turecka
Obdrželi jsme fakturu od zásilkové služby za přepravu zásilky (jednalo se o dokumenty) z ČR do Turecka. Na faktuře je uvedeno, že plnění je osvobozeno od DPH. Je to v pořádku? Myslím si, že by DPH mělo být uplatněno.
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Přestože v dotazu není úplně přesně uvedeno, o jakou se jedná zásilku a jaká je její deklarovaná hodnota, domnívám se, že v tomto případě by se mohlo jednat o osvobození od daně podle ustanovení § 71 zákona o DPH. A to konkrétně osvobození podle odst. 2 písm. h), případně j) tohoto paragrafu.
 

Vrácení DPH
Mám e-shop s elektronikou. Můj dodavatel i já jsme plátci DPH. Uvedu příklad. Nakoupím u svého dodavatele mobil za 4.000 Kč bez DPH, DPH tedy činí 840 Kč. Zaplatím za mobil jako obchodník cenu 4.840 Kč. Posléze ho prodám zákazníkovi s přirážkou (zisk) 1.000 Kč, takže 5.000 Kč bez DPH a s DPH 6.050 Kč. Je to tak, že finanční úřad si nechá DPH 1.050 Kč a mně vrátí DPH na vstupu 840 Kč?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Princip DPH spočívá v odvedení daně stanovené z rozdílu ceny na vstupu a ceny na výstupu. Do státního rozpočtu plyne rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní. Dle uvedeného příkladu a uvažování základní sazby DPH 21 % vyplývá, že daň na vstupu (zaplacená daň) z přijatých zdanitelných plnění od plátců je 840 Kč – daňový subjekt uplatní nárok na odpočet. Daň na výstupu (obdržená daň) 1.050 Kč je uskutečněné zdanitelné plnění – daňový subjekt přizná daň. Do státního rozpočtu tedy bude z uvedeného účetního případu na DPH odvedeno 210 Kč.
 

Musím se registrovat k DPH, nebo jsem identifikovaná osoba?
V loňském roce jsem si zakoupila online školení přes internet u americké společnosti. Stala jsem se také členkou americké asociace a platím členství (můj daňový náklad). Vznikla mi tímto povinnost registrace k DPH, popř. jsem identifikovaná osoba? Pokud ano, jak situaci vyřešit? Vzniká povinnost k registraci k DPH i nákupem letenky od zahraniční společnosti – nákup spojený se zahraniční pracovní cestou? Jsem OSVČ vedoucí daňovou evidenci.
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Absolvováním online školení od americké společnosti, tedy od osoby neusazené v tuzemsku (§ 4 odst. 1 písm. m) zákona o DPH, dále jen „ZDPH“), došlo k poskytnutí služby osobě povinné k dani s místem plnění v tuzemsku. Podle ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba sídlo, pokud zákon o DPH nestanoví v případě vyjmenovaných služeb jinak (§ 10 až § 10d). Tato služba je v tuzemsku předmětem DPH podle § 2 odst. 1 písm. b), neboť kromě toho, že je místo plnění v tuzemsku, nejedná se o službu osvobozenou od daně, tedy vzniká povinnost příjemci služby v tuzemsku přiznat daň.
 
Dnem přijetí této služby jste se stala identifikovanou osobou podle ustanovení § 6h ZDPH. Do 15 dnů od tohoto dne Vám vznikla povinnost podat přihlášku k registraci identifikované osoby. Rovněž Vám vznikla podle ustanovení § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH povinnost přiznat DPH z poskytnuté služby, a to ke dni poskytnutí služby, nebo ke dni jejího zaplacení, podle toho, který den nastal dříve.
 
Situaci byste měla vyřešit zpětnou registrací identifikované osoby za rok 2014, identifikovanou osobou se stanete ke dni přijetí služby (resp. dni jejího zaplacení). Dále podáte daňové přiznání za kalendářní měsíc, v němž jste službu přijala. Bohužel Vám pravděpodobně vznikne sankce za opožděné tvrzení daně a dále úrok z prodlení za pozdní úhradu DPH.
 
Pokud jde o režim zdanění u přepravy osob, pak podle ustanovení § 10a ZDPH je místem plnění při poskytování přepravy osob místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. Česká republika přepravu osob mezi členskými státy vzájemně a mezi členskými státy a třetími zeměmi na své území (příslušném úseku přepravy) osvobozuje podle § 70 ZDPH. Tedy z toho důvodu nevzniká u této služby příjemci služby povinnost v tuzemsku přiznat daň.
 

Sazba DPH u hudební produkce
Jaká bude sazba DPH u hudební produkce? Jedná se o hudební vystoupení – FO hraje na klávesy a k tomu zpívá na plesech, svatbách apod. Jedná se o „remix“ starších písní. Spadá to do CZ-CPA 90? Tedy do snížené sazby DPH?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle přílohy č. 2 zákona o DPH podléhají první snížené sazbě daně služby, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA. Snížené sazbě daně podléhají také služby uvedené v kódu 90 CZ-CPA – Tvůrčí, umělecké a zábavní služby. Dle vysvětlivek k uvedenému kódu sem mimo jiné patří též služby zpěváků, tanečníků a muzikálová a koncertní vystoupení. Na základě poskytnutých informací lze služby uvedené v dotazu považovat za služby spadající do klasifikace CZ-CPA 90, a tudíž podléhají snížené sazbě DPH.

Daň z příjmů

Uplatnění zvýhodnění na dítě na nemocenské, mateřské či rodičovské
Jsem rozvedená a uplatňuji si slevu na dani na dítě v zaměstnání. Nyní čekáme s přítelem dítě. Mohu uplatňovat tuto slevu na nemocenské, mateřské nebo rodičovské?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Daňové zvýhodnění na dítě pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob upravuje zákon o daních z příjmů („ZDP“) zejména v § 35c a § 35d, který upravuje jeho využití v průběhu roku u příjmů ze závislé činnosti. Uplatnit měsíční slevu na dani nebo daňový bonus (popřípadě kombinaci slevy a bonusu) u svého zaměstnavatele může pouze ten poplatník, který má v daném měsíci příjmy ze závislé činnosti (a podepsané prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP). Proto není možné měsíční slevu uplatnit během pracovní neschopnosti, mateřské či rodičovské dovolené. Slevy na dani včetně daňového zvýhodnění na dítě uplatníte po ukončení zdaňovacího období, a to buď v ročním zúčtování daně, o které požádáte svého zaměstnavatele, nebo podáte daňové přiznání na příslušný finanční úřad.
 

Jaké paušální výdaje může uplatnit lékař?
Jsem OSVČ, lékař, s příjmem 2.600.000 Kč za rok 2014. Mohu zde použít 40% paušální výdaj a spolupracující osobu? Skutečné výdaje činí pouze 425.000 Kč.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Institut spolupracující osoby lze využít i v případě, kdy daňový subjekt uplatňuje paušální výdaje. Podmínky týkající se výpočtu příjmů a výdajů spolupracujících osob upravuje § 13 zákona o daních z příjmů. Pro více informací týkajících se podnikání spolupracující osoby včetně praktických výpočtů doporučuji pročíst článek Podnikání spolupracující osoby na Portálu POHODA.
 
Lékaři mohou využít 40% paušální výdaj, ovšem maximálně z příjmu 2.000.000 Kč (nejvýše lze tedy uplatnit výdaje do částky 800.000 Kč). Na příjmy, které dvoumilionovou hranici překročí, paušál již uplatnit nelze.

Účetnictví

Zaúčtování měsíční tržby
Je možné zaúčtovat měsíční tržbu (případně týdenní) jednou položkou? Pokud jsou průběžně vystavovány paragony na hotovostní prodej a na konci měsíce se vytvoří přehledová tabulka s těmito paragony se souhrnnou částkou v členění na základ + DPH, tak je možno zaúčtovat pouze tuto souhrnnou položku, nebo je nutné účtovat o každém paragonu zvlášť?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Stejnorodé účetní případy můžeme shrnout do tzv. sběrných dokladů za určitý časový úsek (maximálně za období jednoho měsíce). Prvotní doklady jsou vždy přiloženy k příslušnému sběrnému dokladu. U účetní jednotky, která je plátcem DPH, je nutné rozdělit prvotní doklady podle sazeb DPH.
 

Výběr hotovosti z pokladny jednatelem
Jednatel společnosti s ručením omezeným vybírá z pokladny větší hotovost (např. 50.000 Kč) na osobní spotřebu, co s tím? Jak toto zaúčtovat a jak to potom jednatel zdaní? Je veden jako OSVČ, takže vystavím potvrzení o příjmech z nezávislé činnosti, které si započte do svého daňového přiznání?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Nejdříve bych uvedla, že se nejedná o správný postup, pokud si jednatel z pokladny společnosti s ručením omezeným vybírá hotovost pro vlastní spotřebu. Vzniklou situaci doporučuji řešit zaúčtováním pohledávky za společníkem na účet 355/211. V tomto případě by se jednalo o půjčku a je nutné k částce stanovit i úrok v ceně obvyklé.
 
Pokud je jednatel zároveň zaměstnancem, lze finanční potřeby jednatele řešit v rámci odměny jednateli na základě smlouvy o výkonu funkce. Na odměnu jednatele se pak pohlíží jako na příjem ze závislé činnosti. Odvody nejméně zatížený postup je vyplatit společníkům podíl ze zisku po zdanění.

Podnikání

Musí mít „eseróčko“ alespoň jednoho zaměstnance?
Musí mít společnost s ručením omezeným alespoň jednoho zaměstnance? Tvrdí mi to účetní, ale nemohu najít žádný zákon, který by to přikazoval.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podmínky týkající se vzniku, řízení a zániku společnosti s ručením omezeným upravuje zákon o obchodních korporacích v § 132 až § 242. Povinnost, aby měla společnost s ručením omezeným zaměstnance, není v zákoně stanovena. Často však dochází k situaci, kdy je jednatel či společník pro účely zákona o daních z příjmů sám zaměstnancem dané společnosti.
 
Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí příkazní smlouvou, pokud z uzavřené smlouvy o výkonu funkce neplyne něco jiného. Odměňovaný jednatel, příp. společník je tak pro účely zákona o daních z příjmů zaměstnancem společnosti. Jestliže není odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno, pak platí, že je výkon funkce bezplatný. Jednatel může vykonávat pro společnost i jinou činnost než činnost vyplývající z funkce jednatele (obchodní vedení firmy) – pak bývá tato situace nejčastěji řešena pracovní smlouvou, tedy zaměstnaneckým poměrem.
 

Dokdy musíme ohlásit změnu na hospodářský rok?
Když firma začala podnikat 10. 4. 2014 (dle obchodního rejstříku) a chtěli bychom pro první rok podnikání využít hospodářský rok (končil by 31. 3. 2015), dokdy to musíme oznámit finančnímu úřadu? Vím, jak to je při změně (lhůta tři měsíce před koncem roku), ale u nové firmy nevím.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Prvouplatnění hospodářského roku po vzniku účetní jednotky se řídí ustanovením v § 3 odst. 6 zákona o účetnictví („ZoÚ“). Zde je stanovena speciální lhůta 30 dnů pro uplatnění hospodářského roku a jedná se i o lhůtu oznámení této skutečnosti správci daně, bez ohledu na lhůty obecně stanovené pro přechod z kalendářního roku na rok hospodářský, které jsou uvedené v § 3 odst. 5 ZoÚ.
 

Zápis změn u s. r. o. do obchodního rejstříku
Co vše je třeba k zápisu změn u společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku? Jedná se o převod 100% podílu jediného společníka a jednatele na druhou osobu v téže funkcích.
 
 Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal, právník:
Z Vašeho dotazu je patrné, že se zřejmě jedná o prodej s. r. o., vycházíme-li tedy z předpokladu, že jediný společník prodává/převádí celý svůj podíl ve společnosti novému nabyvateli. Jednoduchý převod s. r. o. provedete u notáře, který na úrovni notářského zápisu zajistí převod podílu ve společnosti na nového nabyvatele, odvolá/jmenuje nového jednatele, provede změnu společenské smlouvy, případně i změnu/rozšíření předmětu podnikání společnosti. Součástí notářského zápisu pak i bude samotná smlouva o převodu obchodního podílu. Notář pak zajistí i podání návrhu na změnu zapsaných údajů ve veřejném rejstříku.
 
Pakliže nehodláte využít služeb notáře a máte všechny potřebné náležitosti výše na úrovni smluv a dokumentace připraveny, můžete se prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti o převod podílu a změnu jednatele pokusit sami.

Pracovněprávní oblast

Jak postupovat při nepřednostní exekuci?
Máme zaměstnance, jehož čistá mzda je 9.464 Kč a máme na něj nepřednostní exekuci, kde nám exekutor nařizuje nezohledňovat nezabavitelnou částku a přednostní exekuci, kde zohledňujeme 1/2 základní částky. Jak máme postupovat?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Být na Vašem místě, striktně bych vycházel ze zákonné úpravy, protože za dodržování zákonů Vás nikdo nemůže žalovat. Exekutor je totiž povinen při své činnosti postupovat podle občanského soudního řádu („OSŘ“). Tento zákon upravuje rovněž výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.
 
Při provádění výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy vycházejte z ustanovení § 276 až § 302 OSŘ, přičemž hned v ustanovení § 278 se dočtete, že povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka, jejíž způsob výpočtu stanoví nařízením vláda ČR (tzv. nezabavitelná částka). Takže pokud Vám exekutor nařizuje nezohledňovat nezabavitelnou částku, nutí Vás podle mého názoru k porušování zákona.