Odpovědi na dotazy z online poradny – 46. díl

Daň z příjmů

Prodej podílu na pozemku v bytovém domě s právem stavby
V roce 2009 jsem jako FO koupila podíl na pozemku v bytovém domě (podíl na půdě k výstavbě půdního bytu) a vyřídila si stavební povolení. V roce 2015 jsem tento podíl na pozemku prodala i s právem výstavby (právo provést stavbu). Cena byla v kupní smlouvě rozdělena zvlášť na cenu za pozemek a na cenu za právo výstavby. Musím podat daňové přiznání a rozdíl mezi prodejní a kupní cenou (podíl + právo) zdanit? Nebo daním jen prodej práva provést stavbu a pozemek už nedaním, protože ho vlastním déle než pět let? Nebo je příjem osvobozený, když mezi nabytím a prodejem je více jak pět let? A pokud bych peníze použila na nákup bytu, byl by příjem osvobozen?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů je příjem z prodeje nemovitých věcí osvobozený od daně z příjmů, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 5 let.
 
Dále je uvedeno, že osvobození se nevztahuje na příjem z:

• prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 5 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku,
• budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od tohoto nabytí,
• budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od takového vyřazení,
• prodeje práva stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby.

Z výše uvedeného vyplývá, že prodej pozemku je osvobozený od daně z příjmů, ale prodané právo stavby je zdanitelným příjmem, který podléhá 15% sazbě daně z příjmů fyzických osob.
 
Získaná finanční částka z prodeje nemovitých věcí použitá na pořízení bytu dani z příjmů fyzických osob nepodléhá.
 

Vytvoření opravné položky k pohledávce
Evidujeme pohledávku splatnou 23. 12. 2010. Vymáhání s ohledem na nemajetnost dlužníka nemá smysl. Můžeme vytvořit k 31. 12. 2015 daňovou opravnou položku k této pohledávce v plné výši? Nebo to už nejde, protože jsme tak měli učinit již v roce 2014? Nebo ji máme vytvořit až okamžikem přihlášení do likvidace nebo exekuce? K jakému dni můžeme pohledávku daňově odepsat? Až exekutor oznámí, že vymáhání s ohledem na nemajetnost dlužníka nemá smysl?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Vycházím z předpokladu, že společnost nemá s odběratelem písemně stanovenou delší promlčecí lhůtu. V takovém případě je uvedená pohledávka již promlčená a k této pohledávce proto nelze tvořit daňové opravné položky dle § 8 a násl. podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Účetní jednotka může vytvořit účetní opravné položky, ale účetní odpis nebo opravná položka je již daňově neúčinným nákladem.
 

Uplatnění výdajů u bezúplatného příjmu
Klientka má příjmy pouze ze závislé činnosti. Vlastnila v podílovém spoluvlastnictví se svou sestřenicí (tedy bez osvobození) budovu, a to každá jednu ideální polovinu, na základě darovací smlouvy z roku 2007. V roce 2015 uzavřely dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví s vypořádáním, kdy v rámci této dohody vyčlenily v budově dvě bytové jednotky a každá získala do výlučného vlastnictví jednu z nich. Má klientka však získala do vlastnictví jednotku o 17 m² větší, tedy získala majetkový prospěch (bezúplatný příjem). Dle znaleckého posudku je hodnota jednotky vyšší o 112.790 Kč. Předpokládám tedy, že tato částka je bezúplatným příjmem. Jaké mohu uplatnit výdaje? Je výdajem například rekonstrukce? Nová plastová okna, podlaha atd.?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V případě bezúplatného příjmu podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů („ZDP“) vzniká klientce zdanitelný příjem v podobě majetkového prospěchu. Při ocenění pro účely daně z příjmů je nutné postupovat podle § 3 odst. 3 ZDP. U tohoto příjmu lze uplatnit pouze výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení (§ 10 odst. 4 ZDP). Za výdaje na dosažení bezúplatného příjmu nelze považovat výdaje na opravy či technické zhodnocení nemovitosti. Výdajem vynaloženým na dosažení bezúplatného příjmu mohou být například výdaje na právní poradenství v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnického podílu.
 

Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně
Ve vyplňování formuláře vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně jsem chybně uvedl částku, která měla být a byla sražena. Ve skutečnosti však byla ta částka jiná a byla sražena dobře. V červnu 2015 jsem uvedl částku 8.879 Kč, ale správně mělo být 7.500 Kč, a tato částka byla také správě odvedena. Jedná se tedy jen o překlep. Je třeba podat opravné hlášení jen s uvedením tohoto řádku, nebo vyplnit všechny řádky?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Případné opravy ve formuláři „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ („Vyúčtování“) za rok 2015 se provedou dodatečným Vyúčtováním. Opravné Vyúčtování se podává do termínu pro odevzdání tiskopisu, za zdaňovací období 2015 byl termín do 1. 4. 2016. V dodatečném Vyúčtování plátce uvede důvody pro podání dodatečného Vyúčtování a správně vyplní všechny povinné náležitosti.
 

Uplatnění slevy na dítě u podnikatele
Pokud jsem podnikala 11 měsíců, za jakých podmínek můžu uplatnit slevu na dítě?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Daňové zvýhodnění na dítě nemůžete uplatnit, pokud uplatňujete paušální výdaje z podnikání (předpokládám, že jiné zdanitelné příjmy nemáte). Pokud uplatňujete skutečné výdaje z podnikání, můžete uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, pokud splníte podmínky uvedené v § 35c zákona o daních z příjmů – tj. vyživované dítě s Vámi žije ve společné domácnosti, jedná se o dítě vlastní, popř. dítě manžela, vyživované dítě je dítě nezletilé (do 18 let) nebo zletilé do 26 let, které se připravuje na budoucí povolání studiem. Dítě lze poprvé uplatnit za měsíc, ve který se narodilo, a dále v každém měsíci, kdy je považováno za vyživované dítě. Bez ohledu na to, zda jste v daném měsíci měla zdanitelný příjem. Bližší informace k podmínkám pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě naleznete v článku Daňové zvýhodnění na dítě od 1. 1. 2016.
 

Vyplatí se podepsat prohlášení poplatníka?
Budu pracovat na dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, odměna bude pod 10.000 Kč měsíčně. Co pro mě znamená, když podepíši prohlášení? A co když ho nepodepíši? A co to v obou případech znamená pro zaměstnavatele?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Prohlášení může zaměstnanec podepsat v jednom měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud máte pouze tento jediný příjem ze zaměstnání, můžete u zaměstnavatele podepsat prohlášení poplatníka. Pokud podepíšete prohlášení poplatníka, bude Vám zaměstnavatel uplatňovat slevu na poplatníka (měsíční výše je 2.070 Kč). Případně další slevy na dani, na které máte nárok. Slevy lze uplatnit nejvýše do výše daně. V praxi to znamená, že u mzdy 10.000 Kč měsíčně hrubého celou daň pokryje sleva na poplatníka. Takže daň bude nulová a obdržíte čistou mzdu 10.000 Kč.
 
Pokud se rozhodnete nepodepsat prohlášení poplatníka, bude Vám zaměstnavatel ze zákona srážet srážkovou daň ve výši 15 % z hrubé mzdy (tj. 1.500 Kč) a obdržíte čistou mzdu 8.500 Kč. Sraženou daň zaměstnavatel odvede na účet finančního úřadu. Jednou ročně provede vyúčtování sražené daně. Daň sražená srážkou se nemusí uvádět v daňovém přiznání. Pokud však budete chtít získat zpátky přeplatek ze sražené daně, musíte si podat vlastní přiznání.

Pokud nemáte žádné jiné zdanitelné příjmy, a nejste zaměstnán u jiného zaměstnavatele, je pro Vás výhodnější podepsat prohlášení poplatníka a uplatňovat slevu na dani.
 

Pronájem družstevního bytu
Koupila jsem družstevní byt, který chci pronajímat. Cena nájmu je 10.000 Kč (odpovídá splátce anuity) plus poplatky 3.000 Kč. Daň z příjmů se bude počítat pouze z 10.000 Kč × 12 = 120.000 Kč? Lze si snížit základ daně o cenu podlahy a kuchyňské linky, kterou jsem do bytu kupovala, protože nebyly součástí novostavby? Lze snížit základ daně výdajovým paušálem ve výši 30 % (tj. daň se bude počítat pouze z 120.000 × 0,7 = 84.000 Kč)? Musím tento paušál něčím podložit (např. fakturou za podlahu)?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů se zdaňují podle § 9 zákona o daních z příjmů („ZDP“), pokud se nejedná o příjmy uvedené v § 6 až § 8 ZDP. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až § 33 ZDP.
 
V případě, že poplatník uplatňuje skutečné výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů z pronájmu, vede zejména záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu. Poplatník může uplatnit výdaje na opravy a udržování bytu, daňově uznatelným výdajem jsou například i případné zaplacené úroky z hypotečního úvěru. V případě podlahy a kuchyňské linky se jedná pravděpodobně o technické zhodnocení, které by bylo v případě vlastnictví bytu součástí pořizovací ceny jednotky a mohlo by se odepisovat, bohužel u družstevního bytu pronajímatel odpisy uplatnit nemůže.
 
Pokud jsou zálohy a vyúčtování za služby týkající se nájmu (elektřina, plyn, odpady atd.) „přefakturovány“ nájemci ve stejné výši jako pronajímateli fakturované dodavatelem, pak se nezahrnují do zdanitelných příjmů.
 
Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle § 9 odst. 1 ZDP, nejvýše však do částky 600.000 Kč.
 
Základ daně (dílčí základ daně) podle § 9 ZDP by se stanovil následovně:
 

 
V případě uplatnění výdajů procentem není potřeba již dalšího prokazování vynaložených skutečných výdajů.

Daň z přidané hodnoty

Podání dodatečného přiznání k DPH
Potřebuji odeslat dodatečné přiznání DPH za rok 2015 a jsem čtvrtletní plátce. Dva doklady mám z dubna 2015 a jeden z prosince 2015. Mohu to zaúčtovat vše do 4. čtvrtletí 2015, nebo musím podat dvě dodatečná přiznání vždy pro doklady v daném čtvrtletí? Zadání dodatečného přiznání DPH na celý rok 2015 nelze.
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud důvodem pro podání dodatečného přiznání je skutečnost, že jste neodvedli DPH z uskutečněných zdanitelných plnění (na výstupu), musíte přiznání podat za ta zdaňovací období, ve kterých došlo k uskutečnění plnění. Nelze je dát všechny do posledního období roku. Stejně budete postupovat, pokud jste zapomněli vykázat plnění v režimu přenesení daňové povinnosti – dodatečná přiznání za příslušná období, kterých se plnění týkají.
 
Pokud jste si naopak zapomněli nárokovat DPH z přijatých zdanitelných plnění od tuzemských plátců (DPH na vstupu), není vůbec důvod podávat dodatečná přiznání. Plnění si uplatníte v aktuálním přiznání. Nárok na odpočet lze uplatnit až tři roky od uskutečnění zdanitelného plnění. Jediná výjimka, kdy to nelze, je, pokud používáte krátící koeficient. Pak musíte uplatnit plnění nejpozději v posledním zdaňovacím období daného roku, tj. ve Vašem případě uplatníte všechna plnění v dodatečném DPH za 4. čtvrtletí 2015.
 

První přiznání k DPH
Společnost s ručením omezeným zahájila svou podnikatelskou činnost v 2/2016 jako neplátce DPH, poté podala přihlášku k registraci k DPH a od 3/2016 se stala plátcem DPH. Může si ve svém prvním přiznání k DPH za 3/2016 uplatnit celý odpočet DPH z dlouhodobého hmotného movitého majetku nakoupeného v 2/2016, nebo má nárok na odpočet z tohoto majetku jen v poměrné výši? Majetek bude používán jen pro ekonomickou činnost.
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Plátce DPH má nárok na odpočet DPH z majetku pořízeného až 12 měsíců před registrací, pokud ho ke dni registrace stále eviduje v obchodním majetku a pokud na něj má daňový doklad. Pokud jste pořídili majetek v 2/2016, bude sloužit výhradně k ekonomické činnosti a k plněním, u nichž je plný nárok na odpočet (nebudete uskutečňovat žádná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet), můžete v přiznání za 3/2016 (tj. v prvním období) uplatnit plný nárok na odpočet.

Samozřejmě i u dlouhodobého majetku, u něhož uplatňujete odpočet při registraci, platí, že pokud dojde ke změně v charakteru použití (začne být využíván i k neekonomické činnosti, k plněním osvobozeným bez nároku na odpočet), musíte provést korekci uplatněného odpočtu.
 

Nákup zboží z Rakouska a vrácení zaplacené DPH
V minulosti jsme nakoupili z Rakouska zboží od plátce DPH včetně rakouské 20% DPH a tento měsíc jsme se stali registrovanými plátci DPH v ČR. Dá se nárokovat vrácení nebo odpočet zaplacené DPH za zboží, které se ještě neprodalo a je tak stále součástí našeho obchodního majetku za předchozích 12 měsíců, v prvním přiznání DPH u dodavatelů z EU stejně jako se to dá praktikovat u tuzemských dodavatelů (plátců)?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V českém přiznání k DPH nelze uplatňovat DPH zaplacenou jinému státu, a to ani pokud jde o jiný stát EU. Ani v případě odpočtu při registraci. Rakouskou DPH nemůžete nárokovat v českém přiznání jako odpočet DPH při registraci.
 

Jak zažádat o vrácení daně ze Slovenska?
Jakým způsobem můžeme žádat o vrácení daně ze Slovenska v případě, že jsme česká autobusová dopravní společnost?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Místem plnění při poskytnutí přepravy osob je dle § 10a zákona o DPH („ZDPH“) místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. Dle ustanovení § 82 ZDPH má plátce, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném členském státě, ve kterém v období pro vrácení daně neměl sídlo ani provozovnu, a to podle pravidel stanovených tímto jiným členským státem. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění pro uskutečnění plnění uvedených v § 72 odst. 6 ZDPH, má nárok na vrácení daně v částečné výši.
 
Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě podle § 82 ZDPH je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím („GFŘ“). Oprávnění k přístupu na elektronický portál přiděluje místně příslušný správce daně do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o přidělení oprávnění k přístupu podané ve formátu a struktuře zveřejněné GFŘ a podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
 
Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Přijetí žádosti o vrácení daně bude žadateli neprodleně potvrzeno prostřednictvím elektronického portálu. Informace týkající se vrácení daně z EU (všeobecné informace, směrnice, nařízení, plné moci, kontaktní místa apod.) lze získat na webu Finanční správy.

Účetnictví

Jak zaúčtovat stravenky?
Podnikám v obchodě s potravinami, lidé platí penězi i stravenkami. Na konci měsíce stravenky posílám zpět k poskytovatelům a za to mi pak přijdou na účet peníze, samozřejmě sražené o provizi. Vyvádějí se nějak stravenky z pokladny? Jak je mám zaúčtovat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z pohledu účetních předpisů se stravenky považují za ceniny a účtuje se o nich v účtové skupině 21, na účtu 213 – Ceniny.
 
Příklad účtování: