Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 40. díl


Redakce
19. 1. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Je možné dostat zpět 15% srážkovou daň z dohody o provedení práce? Lze považovat cestu z místa bydliště do zaměstnání a zpět za služební cestu? Na dotazy z oblasti daní a pracovního práva vám odpovídají naši odborníci.


 

Daň z přidané hodnoty

Uplatnění DPH u pojistného
Zakoupili jsme do firmy nové vozidlo a dostali fakturu na 490.000 Kč. Auto bude spláceno pomocí finančního úvěru, ve splátce tohoto úvěru je započítáno i pojistné. Problém máme s tím, když si uplatníme DPH z částky 490.000 Kč ihned, jak potom uplatníme DPH u pojistného, když je započítáno vždy v měsíční splátce? U prvního vozidla jsme uplatnili DPH z první poloviny ceny auta a následně si každý měsíc uplatňujeme DPH ze splátek za zbytek ceny auta (24 měsíců, v této částce je dané i pojistné). Je možné použít i tento způsob?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Kupující může u vozidla pořizovaného na úvěr uplatnit plný nárok na odpočet DPH, tedy celkovou výši DPH z ceny pořízení vozu (sjednané kupní ceny) na základě přijatého daňového dokladu, pokud toto vozidlo bude využíváno pro ekonomickou činnost. Následně by ve splátkovém kalendáři měla být celková měsíční splátka rozdělená na výši jistiny, úroku a pojištění. Pokud je pojištění součástí plnění poskytovaného úvěrovou společností a nejedná se pouze o tzv. přefakturaci (nejsou splněny podmínky dle § 36 odst. 11 zákona o DPH, tedy že do základu daně se nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby, podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně), pak úvěrová společnost aplikuje sazbu daně platnou pro poskytnuté plnění a protistrana má nárok na odpočet DPH z tohoto plnění obvykle na základě splátkového kalendáře.

Splátkový kalendář se považuje za daňový doklad, na základě kterého může příjemce dokladu (plátce daně) prokázat po formální stránce nárok na odpočet daně, pokud:
  • obsahuje náležitosti daňového dokladu a
  • tvoří součást nájemní smlouvy nebo je na něj v těchto smlouvách výslovně odkazováno.

Více položek na jednom dokladu a kontrolní hlášení
Dosud jsem zadával některé paragony (např. na pohonné hmoty) od stejné firmy s odpočtem DPH ve stejném měsíci do položek jednoho dokladu kvůli ušetření času a papíru. Je toto možné udělat i se zavedením kontrolního hlášení?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s platnými právními předpisy je možné účtovat o dvou nebo i více daňových dokladech (daňové doklady o přijatých platbách a závěrečný daňový doklad v rámci jednoho plnění), které tvoří jeden účetní doklad jedním společným účetním zápisem. Pokud se nákup pohonných hmot uskutečňuje u benzinových pump jedné společnosti, lze na základě zjednodušených daňových dokladů vystavit jeden účetní doklad, přičemž účtenky jsou přílohou tohoto účetního dokladu. Všechny takové daňové doklady seskupené do jednoho účetního dokladu je pak možné považovat za zaúčtované, čímž je splněna podmínka prokázání nároku na odpočet DPH na vstupu podle ustanovení § 73 odst. 1 zákona o DPH. Částku daně je však nutné vypočítat ve vazbě na konkrétní zdanitelné plnění. To znamená, že v souhrnném účetním dokladu by měla být daň celkem spočítána jako součet částek daně vypočtených z jednotlivých daňových dokladů.
 
Zavedení kontrolního hlášení nemá žádný dopad na výše uvedený postup týkající se společného účetního zápisu. V souvislosti s povinností podávat kontrolní hlášení je potřeba zdůraznit, že přijatá zdanitelná plnění s hodnotou do 10.000 Kč včetně daně budou uváděna do tabulky B.3 kontrolního hlášení, kde se uvede souhrnně za období, za které se podává kontrolní hlášení, základ daně a daň. V této tabulce se neuvádí DIČ dodavatele ani evidenční číslo daňového dokladu.
 
Přijetí osvobozené služby v přiznání k DPH
Je možné uvést přijetí osvobozené služby při poskytnutí do/z třetí země dle § 67 zákona o DPH (správné zaúčtování přijaté faktury) do přiznání k DPH? Pokud ano, na jaký řádek?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ustanovení § 67 zákona o DPH řeší poměrně specifický případ osvobození při poskytnutí služby do třetí země. Službou podle odstavce 1 jsou práce na movitém majetku, který je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku a následně je odeslán nebo přepraven do třetí země osobou, která tyto služby poskytla, nebo osobou, pro kterou jsou tyto služby poskytnuty, nebo zmocněnou třetí osobou.
 
Osvobození se týká výhradně služby – práce na movitém majetku, který byl do tuzemska pořízen z EU nebo dovezen z třetí země pouze za účelem provedení práce na movité věci a posléze bude odeslán do třetí země. Přičemž předmětem plnění (fakturace) je pouze poskytnutí služby. Může jít například o situaci, kdy je do tuzemska dovezen stroj z třetí země nebo EU, v tuzemsku je opraven a poté je odeslán do třetí země. Osvobození dle § 67 odst. 1 se týká pouze situace, kdy je práce na movité věci fakturována osobě nepovinné k dani (viz § 10g). Tato plnění se uvádějí v přiznání na ř. 26.
 
Pokud by tato služba byla poskytnuta osobě povinné k dani, nebylo by místo plnění v tuzemsku, ale dle § 9 odst. 1 v sídle příjemce služby ve třetí zemi. Povinnost odvést daň se přenáší na příjemce služby ve třetí zemi. Poskytovatel služby vykáže plnění také na ř. 26. Nejde však již o osvobozené plnění, ale o přenos povinnosti odvést daň ve třetí zemi na příjemce služby. V tuzemsku tato služba není předmětem daně, protože místo plnění není v tuzemsku.
 
Pokud jste v situaci, kdy jste příjemcem služby od zahraniční osoby, je místo plnění dle § 9 odst. 1 v sídle příjemce služby, tj. v tuzemsku. Vy máte zároveň povinnost odvést daň, a pokud máte nárok na odpočet, tak můžete uplatnit i nárok na odpočet. Povinnost odvést daň při přijetí služby ze zahraničí s místem plnění v tuzemsku se uvádí na ř. 12, nárok na odpočet se uplatňuje na ř. 43. Osvobození v případě přijetí služby nelze aplikovat. Ustanovení § 67 se týká pouze poskytovaných služeb, nikoliv přijímaných.
 
Jak postupovat u potvrzení o přijetí platby za mýtné placené v eurech?
Můj klient pracuje jako fyzická osoba v autodopravě. Dostala jsem od něj potvrzení o přijetí platby za mýtné na Slovensku placené v eurech. Jak mám postupovat? Klient vede daňovou evidenci a je měsíčním plátcem DPH. Na jednom potvrzení se DPH vyskytuje, je nárok na odpočet? Pokud ano, na jakém řádku? Můžu u daně z příjmů odečíst tyto náklady? A uvádí se to někde zvlášť v daňovém přiznání? Jak mám naložit s eury, když je to placené kartou? Je nutná nějaká registrace s obchodováním v zahraničí, nebo se to uvádí v přiznání?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Mýtné se běžně fakturuje odběrateli v rámci ceny přepravy (jako náklad dopravce), do pořizovací ceny mýtného na Slovensku se počítá i zaplacená DPH (pokud plátce nebude žádat o vrácení DPH na Slovensku). Mýtné je tedy vedlejším výdajem při poskytnutí služby přepravy konečnému příjemci a je nutné jeho hodnotu zahrnout do základu daně za uskutečněnou službu dopravy.
 
Z hlediska daně z příjmů se jedná o výdaj, který prokazatelně souvisí s dosažením příjmů. Tento výdaj se v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nikde zvlášť neuvádí, je součástí ostatních daňově uznatelných výdajů vedených v daňové evidenci podnikatele. Pro přepočet cizí měny na českou se použije jednotný kurs stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Při poskytování přepravních služeb do zahraničí tuzemským přepravcem (plátcem DPH) není potřeba uvádět tuto informaci do daňového přiznání nebo se někde z hlediska daní k těmto službám registrovat.
 
Průvodcovské služby fakturované do EU
Jsem OSVČ, průvodkyně, a fakturuji pouze na české subjekty. Vyhýbám se fakturaci do ciziny. Také vystavuji zjednodušené příjmové doklady koncovým zákazníkům a neřeším, odkud jsou. Nejsem plátce DPH a uplatňuji paušál. V letošním roce mám nabídku na práci, ale budu fakturovat do EU (např. Dánsko) za průvodcovské služby v Čechách. Musím se stát identifikovanou osobou? Např. na Slovensku mi napsali, že průvodcovské služby jsou osvobozené od daně.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o DPH je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba sídlo. Podle ustanovení § 6i zákona o DPH se osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, stává identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, s výjimkou poskytnutí služby, která je v jiném členském státě osvobozena od daně. Pokud by tedy byly průvodcovské služby poskytovány s místem plnění v jiných členských státech, kde je však tato služba osvobozená od daně, pak se průvodce osobou identifikovanou k dani nestane.

Daň z příjmů

Dohoda o provedení práce a podepsané prohlášení k dani
Zaměstnáváme brigádníky (studenty) na dohodu o provedení práce (DPP). U většiny z nich řešíme každý měsíc srážkovou daň. Jak to máme ale udělat, pokud chce brigádník podepsat prohlášení k dani („růžový papír“) a být zaměstnán na DPP do 10.000 Kč měsíčně a nad 10.000 Kč měsíčně? Kam a kdy papír musím odevzdat a jak je to s vyúčtováním daně?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnanec na základě uzavřené dohody o provedení práce podepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani a:
  • vyplacená měsíční odměna je do 10.000 Kč
Odměna z dohod o provedení práce se nedaní srážkovou daní, ale daní zálohovou. Zároveň má zaměstnanec nárok uplatnit slevu na dani na poplatníka, popřípadě další slevy (sleva na dítě, studenta apod.). Zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí sociální nebo zdravotní pojištění.
  • vyplacená měsíční odměna je nad 10.000 Kč
Odměna se zdaňuje zálohovou daní, jejímž základem je superhrubá mzda. Zaměstnanec má nárok uplatnit slevy na dani. Zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 34 % „za sebe“ a 11 % za zaměstnance. Zároveň podá oznámení o nástupu do zaměstnání okresní správě sociálního zabezpečení zpětně, tedy v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém účast na pojištění vznikla.

Daňové prohlášení zůstává u zaměstnavatele. Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti je potřeba doložit na finanční úřad do 1. 3. 2016 (za zdaňovací období 2015), prostřednictvím elektronického podání je termín pro podání prodloužen do 21. 3. 2016. K vyúčtování je povinná příloha zachycující počet zaměstnanců v jednotlivých měsících roku.
 
 Jak správně zdanit příjem nezletilého dítěte
Jak správně zdanit příjem nezletilého dítěte (5 let), které dostalo honorář za autorská práva plynoucí z reklamy, kterou natočilo v minulosti? Příjem každý rok činí nad 30.000 Kč. Musí odvést i sociální a zdravotní pojištění, které za něj nyní hradí stát? A pokud ano, za jaké měsíce, když tento honorář je vyplácen např. na tři částky v průběhu dvou měsíců podle toho, v jakých zemích reklama běžela.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Autorské honoráře týkající se příspěvků do médií jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně (srážkovou daní) v případě, že nepřesáhnou v měsíci částku 10.000 Kč od jednoho plátce. Tato daň by měla být sražena u zdroje a je konečná (nepodává se již na tyto příjmy daňové přiznání), sociální a zdravotní pojištění se neodvádí.
 
Pokud je autorský honorář od jednoho plátce za kalendářní měsíc vyšší než 10.000 Kč, pak se příjmy zdaňují jako příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti a autor je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně do osmi dnů po obdržení odměny zahájení samostatné výdělečné činnosti. Jelikož se bude jednat o vedlejší výdělečnou činnost (plátcem pojištění za autora je stát), nebudou stanoveny minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění (v prvním roce nebudou odváděny žádné zálohy na pojištění, v následujícím roce budou zálohy stanoveny z vyměřovacího základu předchozího roku). Za nezletilou osobu podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy pro pojištění po ukončení příslušného kalendářního roku její zákonný zástupce.
 
Je možné dostat zpět 15% srážkovou daň z dohody o provedení práce?
Mám hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, kde mám výdělek cca 16.000 Kč čistého. V prosinci jsem si vzal brigádu na dohodu o provedení práce. Částka z brigády mi nepřesáhla 10.000 Kč. Musím do ročního zúčtování daně přiznat také tuto brigádu? Je možné dostat zpět 15% srážkovou daň z brigády, kdybych si ji dal do ročního zúčtování? Je pravda, že když mám brigádu, budu si muset daně udělat sám?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud má poplatník během zdaňovacího období příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho plátce daně nebo postupně od více plátců daně (a má u všech podepsané prohlášení k dani), vyjma příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána zvláštní sazba daně (srážková daň), nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
 
Na základě uvedených informací usuzuji, že příjem na základě dohody o provedení práce byl zdaněn srážkovou daní. V tomto případě nemá poplatník povinnost podávat daňové přiznání, ale zaměstnavatel provede roční zúčtování pouze z příjmů z hlavního pracovního poměru. Jedinou variantou, kdy by bylo teoreticky možné nárokovat zpět odvedenou daň či její část, je, že si sám podáte daňové přiznání, kde si stanovíte celkovou daň z příjmů fyzických osob, kterou si snížíte o případné slevy na dani.

Podnikání

Přivýdělek v oboru, na který nemáte živnostenské oprávnění
Jak je to v případě, když jsem OSVČ, mám živnostenské oprávnění na nákup a prodej a naskytne se mi příležitost na výdělek v jiném oboru, na který nemám živnosťák? Na svoji živnost uplatňuji výdaje paušálem. Mohu tyto příjmy zahrnout do celkových příjmů a uplatnit jednotný výdajový paušál, nebo to musím rozdělit?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Osoba samostatně výdělečně činná nemůže podnikat v oboru, který nemá zapsaný v živnostenském rejstříku. Pokud by se jednalo o činnost spadající do živnosti volné, stačí tuto volnou živnost ohlásit na kterémkoliv živnostenském úřadě. V případě živností vázaných, řemeslných či koncesovaných je již požadována určitá kvalifikace, popřípadě praxe v oboru. V takovém případě má podnikatel možnost vykonávat činnost například na základě dohody o provedení práce či pracovní činnosti.
 
Výdajové paušály se liší podle typu činností, tudíž příjmy z těchto činností nelze zahrnovat do celkových příjmů v případě, že se jejich výše liší. Například řemeslníci a podnikatelé v zemědělské výrobě nebo lesním a vodním hospodářství si mohou z příjmů paušálem odečíst 80 % výdajů. Ostatní živnosti využívají 60% paušál. Lidé vykonávající svobodná povolání, například s příjmy z autorských práv nebo jiného podnikání podle zvláštních předpisů, si odečítají paušální výdaje pouze ve výši 40 %.
 
O které pohledávky musím navýšit příjem za rok 2015?
V minulých letech mi vždy lépe vycházely výdaje paušálem, letos nikoliv. Celý rok 2015 vedu daňovou evidenci (kvůli DPH), abych mohl výdaje porovnat. Ke konci roku 2014 jsem měl neuhrazené pohledávky (cca 160.000 Kč). Ty mi byly uhrazeny v průběhu roku 2015. Mám je tudíž v příjmech za rok 2015. Stejná situace mě čeká i letos – budu mít na konci roku neuhrazené faktury asi ve výši 200.000 Kč. Ze zákona jsem pochopil, že o neuhrazené pohledávky musím navýšit základ daně a vyplnit přílohu č. 1 (pohledávky). O které pohledávky musím navýšit příjem za rok 2015? I o ty neuhrazené k 31. 12. 2015 (oněch cca 200.000 Kč), i když budou zaplacené až v roce 2016?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Ohledně způsobu uplatnění výdajů (paušál či skutečné výdaje) se může poplatník rozhodnout až v okamžiku podání daňového přiznání za minulý rok. V příloze č. 1 poplatník zaškrtne, že za minulý rok uplatňuje skutečné výdaje (podnikatel vedl daňovou evidenci). V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob je nezbytné vypořádat pohledávky, zaplacené poskytnuté zálohy a zásoby a upravit o ně základ daně za rok 2015. Předmětem daně jsou přitom pohledávky a zálohy, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (tedy hodnota neuhrazených vystavených faktur). Principem je zabránit duplicitnímu zahrnutí určité položky do výdajů či do příjmů. Tyto pohledávky v roce 2015 zvyšují základ daně a v následujícím roce do základu daně již nevstupují a je potřeba je z daňového základu vyloučit.

Pracovněprávní oblast

Lze považovat cestu z bydliště do zaměstnání a zpět za služební cestu?
Lze považovat cestu společníka z bydliště do zaměstnání a zpět (celkem 30 km za den) za služební (pracovní) cestu? Za předpokladu, že místem parkování služebního vozidla je garáž v bydlišti zaměstnance (společníka) pronajatá zaměstnavateli?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pro správné posouzení daného případu je důležité znát místo sjednaného pravidelného pracoviště v pracovní smlouvě zaměstnance. Předpokládám, že se bude jednat o sídlo firmy či místo zaměstnání, kam zaměstnanec s vozidlem každý den dojíždí. Cesta zaměstnance, který má bydliště poblíž podnikové garáže, a vozidlo do společnosti a ze společnosti pouze „převáží“, nemůže být považována za služební cestu, a tudíž nevzniká nárok na cestovní náhrady. Z daňového pohledu naopak dochází k používání vozidla i k soukromým účelům (k cestám domů) a jedná se o příjem zaměstnance v měsíční výši 1 % vstupní ceny vozidla.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Krystian
22. 3. 2018 14:44:55
Dobrý den, ... když příjmeme fakturu za opravu stroje od německého plátce (je to v režimu revers..)a my jsme také plátci ČR a dále tuto opravu stroje přefakturováváme českému neplátci, tak vystavím doklad a odvedu DPH v sazbě 21 % ... můžete mi prosím toto tvrzení (pokud je správné) zdůvodnit i zákonem. Děkuji moc.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
4. 4. 2016 8:14:24
zaba: Dobrý den, informace o tom, jak zaměstnat brigádníka, naleznete v tomto článku na Portálu POHODA:
http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/jak-zamestnat-brigadnika-v-roce-2015/
Hlášení závadného obsahu

zaba
2. 4. 2016 13:04:37
Dobrý den,chci se zeptat,když podnikám ,mám obchod a chci zaměstnávat v prodejně brigádníka na DPP je to možné.Potřebuji ji jako prodavačku.Děkuji za odpověd.
Hlášení závadného obsahu

Václav Podaný
20. 1. 2016 5:16:41
Michaela Hauzarová. Dobrý den, já Vaši odpověď nezpochybňuji, jen uvádím další možnost, jak daný problém ošetřit.
Hlášení závadného obsahu

Václav Podaný
20. 1. 2016 4:37:19
No, v našem případě je dle tazatele pojištění součástí činnosti poskytovatele úvěru. Poskytování úvěrů je finanční činností dle §54 ZDPH, osvobozenou od DPH. Tak o jakém zdanitelném plnění se zde bavíme ?
Hlášení závadného obsahu

Michaela Hauzarová
19. 1. 2016 21:43:57
Pro Václav Podaný: U odpovědi jsem vycházela z předpokladu, který jsem i uvedla, že místo pravidelného pracoviště je sídlo společnosti, kam zaměstnanec dojíždí do zaměstnání, jak je v dotazu uvedeno. V takovém případě se o pracovní cestu nejedná.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Hauzarová
19. 1. 2016 21:02:31
Podle §55 zákona o DPH jsou služby související s pojištěním osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, je však nutné posuzovat ve světle judikatury konkrétní případy individuálně. V praxi může nastat několik variant. Například o zdanitelné plnění může jít v případě, kdy pojištění tvoří pouze součást nebo vedlejší plnění činnosti poskytovatele, jehož hlavní činností je zdanitelné plnění. Pokud tedy na splátkovém kalendáři bude mít tazatel uvedeno pojistné s vyčísleným DPH, pak poskytovatel úvěru nesplňuje podmínky § 55 a kupující si může uplatnit nárok na odpočet.
Hlášení závadného obsahu

Václav Podaný
19. 1. 2016 18:20:16
Vlaďka: Myslet si můžete co chcete, to Vám nikdo neupírá :-). Podstatné je to, že ZP umožňuje sjednat více míst výkonu práce. Zahájení cesty z takto stanoveného místa je pak cestou pracovní.
Hlášení závadného obsahu

Vlaďka
19. 1. 2016 17:52:04
Václav Podaný: Mně osobně z té poslední otázky například vůbec nevyplývá, že by měl společník místo výkonu práce ve svém bydlišti. Proto si myslím, že je odpověď správná - že to tedy nelze.
Hlášení závadného obsahu

Václav Podaný
19. 1. 2016 15:55:01
K poslední otázce nevidím jediný důvod, proč by si společník ve své vlastní firmě nemohl sjednat jako místo výkonu práce svoje bydliště, nebo si sjednat více míst výkonu práce pode § 34 ZP ? Přejezdy mezi více místy výkonu práce jsou pak samozřejmě pracovními cestami.
Hlášení závadného obsahu

Václav Podaný
19. 1. 2016 14:07:42
Je mi záhadou u prvního dotazu, že by úvěrující společnost u pojistného aplikovala DPH ? Pojišťovací činnosti jsou podle § 55 zákona o DPH od daně osvobozeny.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Hauzarová
19. 1. 2016 13:20:16
Pro sidney: Souhlasím s Vámi, že při přechodu z paušálních na skutečné výdaje se zvýší základ daně o pohledávky a zásoby za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém došlo ke změně uplatňování výdajů. Za předpokladu, že tazatel již tedy bude chtít uplatňovat skutečné výdaje za rok 2015, musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2014. Poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo, tedy do 1.4.2016.
Hlášení závadného obsahu

sidney
19. 1. 2016 10:04:06
Není odpověď k dotazu na změnu uplatňování výdajů poněkud zavádějící? Z dotazu sice není zřejmé, zda chce tazatel uplatňovat skutečné výdaje až v roce 2016 nebo už za rok 2015, ale v každém případě se vyrovnání musí provést za období, které změně předchází, tedy jestliže chce uplatňovat skutečné výdaje za rok 2015 (myslím, že sem dotaz směřuje), musí zároveň provést úpravu o neuhrazené pohledávky dodatečným přiznáním za rok 2014 (bez sankcí).
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Chata na pasekách
Ubytování v Beskydech
www.e-chalupy.cz

AskNet s.r.o.
Komplexní podpora Vašeho podnikání v oblasti účetnictví a mezd.
asknetcz.cz

Daňový kalendář

25. 7. 2019 Souhrnné hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,55 Kč
-0,040 Kč
22,76 Kč
-0,055 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru