Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 32. díl


Redakce
30. 6. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Když máte přerušenou živnost na dobu určitou a nechcete v ní zatím pokračovat, je nutné tuto skutečnost hlásit? Po jaké době je osvobozen prodej auta od daně z příjmů? Jaký je limit pro hotovostní platby? Na dotazy odpovídají odborníci na daně a účetnictví.


 

Daň z přidané hodnoty

Odvedení DPH z prodeje automobilu
Podnikatel, neplátce DPH, nakoupil osobní automobil v 1/2013 od plátce DPH. V 4/2015 překročil obrat a stal se plátcem DPH (již nemůže zpětně uplatnit DPH). Automobil v 5/2015 prodal. Musí odvést DPH, nebo je možné prodej od DPH osvobodit? Na základě jakého paragrafu?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Ve chvíli, kdy se stane podnikatel plátcem DPH, musí veškeré své prodeje dlouhodobého majetku, který slouží k uskutečňování zdanitelných plnění, začít zatěžovat daní na výstupu. A to bez ohledu na to, že při pořízení nemohl uplatnit odpočet DPH. Podle § 79 zákona o DPH („ZDPH“) lze jednorázově uplatnit nárok na odpočet při registraci u přijatého zdanitelného plnění pořízeného 12 měsíců před registrací, pokud je toto přijaté zdanitelné plnění součástí obchodního majetku. V uvedeném příkladu však již odpočet DPH uplatnit nelze a základem pro DPH tedy bude celková sjednaná prodejní cena za automobil v souladu s ustanovením v § 36 ZDPH.
 
Výjimku by tvořila situace, kdy by se automobil prodal do jiného státu EU osobě registrované k dani v jiném státě EU. V tomto případě by se jednalo o zdanitelné plnění pořizovatele.
 
Prodej osobního automobilu by nebyl zatížen DPH také v případě, že by se jednalo o prodej osobního auta, které bylo využíváno pouze k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle § 62 odst. 1 ZDPH.
 
Uplatnění nároku na DPH v rámci EU
Zajímalo by mne, jak je to s uplatněním nároku na DPH v rámci EU. Od 1. 7. 2015 se stává společnost s ručením omezeným plátcem DPH. Nakupujeme zboží v Polsku. V jaké výši lze nárokovat DPH – údajně ze všech přijatých faktur za kalendářní rok 2014 (2015)? Nebo je postup stejný jako u tuzemských faktur, to znamená nárok na vrácení DPH pouze z hodnoty aktuálního skladu (tedy k 30. 6. 2015)?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Nárok na odpočet při registraci DPH (12 měsíců zpětně) se týká veškerého přijatého zdanitelného plnění zařazeného ke dni registrace v obchodním majetku. Obecně řečeno, pokud podnikatel odvedl za zboží DPH (nakoupil s DPH) bez nároku na odpočet, má nyní nárok na odpočet při registraci, při splnění podmínek uvedených v § 79 zákona o DPH. To znamená, že mimo jiné musí být zboží ke dni registrace součástí skladových zásob podnikatele, bez ohledu na skutečnost, že bylo zboží nakoupeno z jiného členského státu.
 
Číslo účtu používaného k ekonomické činnosti
Četl jsem, že když se stanu plátcem DPH, je potřeba uvést číslo účtu, který bude sloužit k účelům firmy. Je potřeba mít účet na své jméno, nebo to může být účet přítelkyně? A pokud mám podnikání jako „vedlejšák“ při zaměstnání, jak je to s placením sociálního a zdravotního pojištění? Nastane tam nějaká změna oproti tomu, když bych nebyl plátcem?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Povinnost oznámit správci daně čísla všech účtů používaných k ekonomické činnosti je stanovena v § 96 zákona o DPH: „V přihlášce k registraci plátce je osoba povinná k dani povinna uvést také čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost. Osoba povinná k dani je oprávněna určit, která čísla účtů budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.“
 
Plátce daně si vybere alespoň jeden účet, který bude určen ke zveřejnění v registru plátců. Uvedené ustanovení uvádí, že plátce uvede čísla „svých účtů“. Z tohoto dle mého názoru vyplývá, že není možné používat účet jiné fyzické osoby.
 
To, že se podnikatel stane plátcem DPH, nemá žádné dopady na sociální ani zdravotní pojištění.
 
Příjem služby z EU a třetí země a registrace k DPH
Účtuji firmu, která je neplátcem DPH. Odebírá internetové noviny z Anglie, internetovou doménu má registrovanou v USA a instalace a provoz serveru je v Německu. Musí se někde registrovat k DPH, nebo internetové služby mají plnění v místě vzniku a tedy u nás to nemá na nic vliv?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Osoba povinná k dani (uskutečňující ekonomickou činnost) se stává identifikovanou osobou ode dne přijetí služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (§ 6h zákona o DPH). Pokud podnikatel, neplátce DPH, přijímá služby z EU nebo třetí země, stává se ode dne prvního přijetí služby identifikovanou osobou k DPH. Má povinnost se registrovat jako identifikovaná osoba k DPH a podávat daňová přiznání za každý měsíc, ve kterém došlo k přijetí služby. Z přijatých služeb z EU nebo třetí země identifikovaná osoba odvádí DPH, přičemž nemá nárok na odpočet daně. V rámci tuzemska vystupuje identifikovaná osoba jako neplátce DPH.

Daň z příjmů

Prodej auta a garáže a osvobození od daně z příjmů
Je prodej (převod) auta v období 1 roku od jeho nabytí předmětem daně z příjmů fyzických osob? Jak je to v tomto samém případě s garáží?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Příjem z prodeje motorového vozidla je osvobozen od daně z příjmů za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů („ZDP“). Přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem auta dobu 1 roku, je příjem osvobozen. Pokud je doba mezi nabytím a prodejem auta kratší než 1 rok, příjem z prodeje auta se zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10 ZDP.
 
V případě garáže připadá v úvahu pouze osvobození z důvodu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, a to pokud je doba mezi nabytím a prodejem garáže delší než 5 let. Pokud tomu tak není, nelze příjem osvobodit.
 
V obou případech platí, že nelze aplikovat osvobození, pokud byly auto či garáž zahrnuty do obchodního majetku v období 5 let před prodejem.
 
Výdělek z brigády a prodej dřeva v daňovém přiznání
Důchodce pracuje na dohodu o provedení práce, má podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů. Měsíční výdělek je do 10.000 Kč, neplatí tedy žádné daně ani pojištění. Nyní jednorázově prodává dřevo z vlastního lesa, cena je nad 30.000 Kč. Musí podat daňové přiznání za rok 2015 a uvést v přiznání i výdělek z brigády? Ovlivní mu výši daně příjem z dohody o provedení práce?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud má poplatník daně z příjmů kromě příjmů ze závislé činnosti zdanitelné příjmy vyšší než 6.000 Kč, má povinnost podat daňové přiznání (podle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů, „ZDP“). V daňovém přiznání se zohledňují veškeré zdanitelné příjmy poplatníka, tedy i příjmy ze zaměstnání, ve kterém poplatník podepsal Prohlášení. Pokud poplatník nebude mít žádné jiné zdanitelné příjmy než výše uvedené, pokryje mu celou roční daň sleva na poplatníka.
 
Příjmy budou 12 x 10.000 Kč = 120.000 Kč ze zaměstnání + 30.000 Kč ostatní příjmy podle § 10 ZDP (prodej dřeva) = 150.000 Kč základ daně. Z toho daň 15 % činí 22.500 Kč. Roční sleva na poplatníka činí 24.840 Kč. Takže celková daň po snížení o slevu na poplatníka bude nulová.
 
Jak naložit s příjmy z dividend ze Singapuru?
Občan ČR žijící v Singapuru si tam založil společnost, obdobu naší s. r. o. Je v ní i zaměstnancem. Z pozice zaměstnance odvádí daně v Singapuru. Ze společnosti si vyplácí dividendy, které jsou tam od daně osvobozeny. Jak s těmito příjmy z dividend naložit v ČR ohledně daní z příjmů?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle uvedených informací je občan daňovým rezidentem Singapurské republiky. Fyzické osoby, které nejsou daňovými rezidenty České republiky, zdaňují v naší zemi jen příjmy, které mají tzv. zdroj na území České republiky. Veškeré příjmy daňového rezidenta Singapuru ze společnosti tedy podléhají pouze zdanění dle platných zákonů Singapurské republiky.
 
Půjčka do společnosti od společníka
Dočetla jsem se, že když společník půjčí bezúročně své společnosti částku vyšší než 100.000 Kč jako zápůjčku, měla by společnost tuto zápůjčku zdanit. Dle § 19b písm. d) je příjem osvobozen jen do výše 100.000 Kč za zdaňovací období od jedné osoby. Momentálně takový případ řešíme s tím, že zápůjčka nebude bezúročná. Předpokládám, že pak bude muset společník zahrnout přijaté úroky do svého daňového přiznání?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Majetkovým prospěchem je obvyklá výše úroků z částky poskytnuté bezúročně a tento prospěch společnosti nad limit 100.000 Kč je předmětem daně z příjmů (dle § 19 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, „ZDP“). Jedná se o zdanitelný příjem, který dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP zvyšuje základ daně na ř. 30 daňového přiznání k dani z příjmů (neúčtuje se do výnosů).
 
V některých případech však lze využít § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP – základ daně lze snížit o hodnotu bezúplatného příjmu, o kterou byl zvýšen základ daně podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech. Pokud je dodržena výše uvedená podmínka, lze snížit základ daně v přiznání k dani z příjmů na ř. 160.
 
Při úročené zápůjčce se jedná u fyzické osoby o příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP bez možnosti uplatnění souvisejících výdajů.
 
Odpočet za úhradu zkoušky
OSVČ zaplatila za přípravné školení ke zkouškám revizního technika a za prověření odborné způsobilosti, rozšíření rozsahu odborné způsobilosti v souladu se zákonem č. 174/1968 Sb. (faktura od Technické inspekce ČR). Může tyto výdaje dát v daňovém přiznání jako odpočet v § 15 odst. 8?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů („ZDP“) lze ve zdaňovacím období od základu daně odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (zákon č. 179/2006 Sb.). Seznam profesních kvalifikací rozlišovaných, potvrzovaných a uznávaných na území České republiky schvaluje, mění a ruší Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s ohledem na potřeby trhu práce a zveřejňuje jej v Národní soustavě kvalifikací. Ověření kvalifikace je ukončeno zkouškou a vydáním osvědčení dle § 19 zákona č. 179/2006 Sb.
 
Na základě uvedených informací se domnívám, že se nejedná o úhradu zkoušky týkající se kvalifikace uvedené v Národní soustavě kvalifikací podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Náklady (výdaje) uvedené v dotaze mohou být považovány za daňově účinné, pokud splňují podmínky ustanovení § 24 odst. 1 ZDP. Musí se však jednat o prokázané náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
 
Které daně jsou daňově uznatelným výdajem?
Může si podnikatel, který vede daňovou evidenci a je plátce DPH, uplatnit do výdajů v daňovém přiznání daň z příjmů FO i fakturu, na kterou již uplatnil odpočet DPH? A které daně jsou dále uznatelné jako výdaj pro tohoto podnikatele? Je to např. silniční daň, daň z nemovitostí atp.?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Plátce DPH uplatňuje jako daňový výdaj pro účely daně z příjmů částku bez DPH, tj. základ daně. Neuplatněná DPH je daňovým výdajem pro účely daně z příjmů, pokud jsou splněny podmínky dané zákonem o daních z příjmů – jde o výdaj k zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Daně, které jsou uznatelným výdajem, vyjmenovává § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů („ZDP“).
 
Daňovým výdajem je daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí, pokud jde o nemovitosti sloužící k zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Dále je daňovým výdajem zaplacená silniční daň, a to i za vozidlo druhého z manželů, pokud je používáno k podnikání. Daňovým výdajem je také zaplacená daň z mezd zaměstnanců (viz § 24 odst. 2 písm. u) ZDP).
 
Naopak daňovým výdajem není daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob (viz § 25 odst. 1 písm. s) ZDP). Dále není daňovým výdajem daň zaplacená za jiného poplatníka, a to ani v případě, že je úhrada sjednána ve smlouvě (viz § 25 odst. 1 písm. r) ZDP). Tento problém nastává např. v případě, kdy pronajímatel – nepodnikající fyzická osoba, pronajme auto podnikateli a domluví se, že silniční daň bude platit nájemce. Poplatníkem silniční daně je provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu, tedy nájemce. Pokud silniční daň zaplatí pronajímatel, který není provozovatelem, nelze výdaj na silniční daň uznat jako daňový.
 
Stejný problém bude v případě úhrady DPH ručitelem. V případě aplikace ručení za odvod DPH platí ručitel DPH za jiného poplatníka a nemůže si placenou DPH uplatnit jako daňový výdaj.

Účetnictví

Zavedení samostatného účetnictví ve společenství vlastníků
Domnívám se, že společenství vlastníků vzniká v případě „odtržení“ bytových jednotek vlastníků od stavebního bytového družstva (SBD) k datu schválení stanov společenství a tedy by k tomuto datu mělo být zavedeno samostatné účetnictví „účetní jednotky“ dle zákona o účetnictví ve znění platném od 1. 1. 2015. A k tomuto datu by měla být udělána tlustá čára (majetek, účty, závazky, pohledávky, smlouvy aj.) za účetnictvím v rámci SBD, kde jsme byli vedeni na samostatném podúčtu. Je moje domněnka správná?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Vaše úvaha je v podstatě správná. Bytové družstvo a společenství vlastníků jednotek (SVJ) jsou různé právnické osoby. SVJ se od 1. 1. 2014 řídí novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.), viz § 1158 a násl., a vede od začátku vzniku své vlastní účetnictví. S bytovým družstvem je však potřeba vypořádat závazky a pohledávky. Například zálohové platby na účet vedený bytovým družstvem se budou účtovat jako pohledávka SVJ. Bytové družstvo by mělo vyčíslit podíl každého nabyvatele a vypořádat převedením na účet SVJ.
 
Příspěvek od úřadu práce v daňové evidenci
Řeším, jak zaúčtovat u FO, která vede daňovou evidenci, přijaté faktury – všechny na drobný hmotný majetek, na které FO dostala příspěvek od ÚP. Faktury jsou za nářadí (16.500 Kč), za počítač (25.000 Kč) a za brusku (6.500 Kč). Na výše uvedené věci poskytl úřad práce příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro OSVČ ve výši 40.000 Kč. Nemám však rozepsané částky, kolik peněz na jaké věci bylo schváleno ÚP, pouze byl schválen příspěvek v celkové výši 40.000 Kč na výše uvedené věci. A jak zaúčtovat samotný příspěvek?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Smyslem vedení daňové evidence je správné stanovení základu daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Podnikatel vedoucí daňovou evidenci tedy neúčtuje, pouze vede evidenci příjmů a výdajů, které se rozlišují na daňově uznatelné a neuznatelné.
 
Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím úřadů práce v rámci tzv. aktivní politiky zaměstnanosti. Takto získaný příjem je dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů osvobozen od daně z příjmů. Zároveň však i související výdaje až do výše tohoto příjmu nelze uplatnit jako daňově uznatelné.
 
Uvedená evidence by mohla vypadat následovně:
 
Datum Doklad Popis Příjem ovlivňující základ daně Příjem neovlivňující základ daně Výdaj ovlivňující základ daně Výdaj neovlivňující základ daně
1. 2. 2015 P1 Příspěvek od ÚP   40 000    
7. 2. 2015 V1 Nákup PC       25 000
8. 2. 2015 V2 Nákup brusky       6 500
15. 2. 2015 V3 Nákup nářadí     8 000 8 500
Součet       40 000 8 000 40 000
 

Podnikání

Přerušení živnosti na dobu určitou
Bude mi končit půlroční přerušení živnosti. Pokud ji zatím nechci obnovit, je potřeba to hlásit na pojišťovnu, ČSSZ a finanční úřad? Nebo to mám ohlásit, až když budu chtít znovu začít?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Uplynutím doby určité pro přerušení živnosti dochází opět k obnovení provozování živnosti. Oznámení o „novém“ přerušení provozování živnosti je tedy nutné znovu nahlásit na příslušné úřady nebo pomocí tzv. změnového listu na živnostenském úřadě. Zároveň oznámením o přerušení živnosti živnostenskému úřadu je podnikatel zbaven některých povinností, které jsou vyjmenovány v  § 31 odst. 11 živnostenského zákona.
 
Limit pro hotovostní platby
Společnost s ručením omezeným koupila ojetý osobní vůz v Německu přímo od německé firmy, která se zabývá prodejem aut. Za vůz zaplatila v Německu v hotovosti cca 24.000 EUR. Platí pro tuto platbu hotovostní limit? Nebudou nějaké sankce?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle § 3 zákona o omezení plateb v hotovosti se povinnost provést platbu bezhotovostně vztahuje na platby prováděné:
  • navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo
  • osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí,
přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem ve výši 270.000 Kč.
 
Omezení se tedy týká vzájemných plateb mezi osobami s místem trvalého pobytu nebo sídlem na území České republiky. Dále se týká plateb prováděných v tuzemsku těmito osobami do zahraničí.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že se na koupi automobilu a zaplacení částky nad daný limit v Německu zákon o omezení plateb v hotovosti nevztahuje.

Nový občanský zákoník

Změny v právním jednání
Jaká je nejvýznamnější změna v právním jednání v novém občanském zákoníku oproti předešlému právnímu úkonu?

 Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal, právník:
Vedle opuštění dosavadního pojetí pojmu právního úkonu dochází také ke koncepční úpravě, kdy nově občanský zákoník již ve svém vyjádření neaspiruje na definici právního úkonu, ale stanovuje toliko právní následky právního jednání, které nyní můžeme chápat i jako pozitivní zdroj definice pramene práva. Právní následky z takovýchto jednání tak mohou být, vedle zákona nebo smlouvy, vyvolány i z porušení dobrých mravů či zavedené praxe stran a zvyklostí.

Nově bych se teoreticky nemohl domáhat nároku z prodlení faktur, které mi zákazník pravidelně celý kalendářní rok, bez mých námitek, platil po splatnosti, čímž se platba po splatnosti stala zavedenou praxí stran. Dotčený zákazník by byl oprávněn takovou skutečnost na svoji obranu uvést a namítat, že jsme si platební podmínky takto sjednali. Další a neméně zajímavou novinkou v právním jednání je i změna koncepce její neplatnosti, ale o tom zase někdy příště.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Libor
30. 1. 2018 10:24:25
Dobrý den,
prosím mám dotaz.
Jsme plátci DPH a chceme dovážet zboží z třetích zemí - 131 006 CZK (zboží) + 45 940 CZK (přeprava) = 176 946 CZK – z toho by 10% činilo clo, tedy 131 006 + 45 940 + 17 694,6 CZK. Všechny poplatky, pojištění, celní jistiny, atd. mám zaplaceny.
Potřebuju vypočítat co všechno mě toto zboží stojí, abych ho mohl nacenit. Co ještě budu platit?
Například- jestliže položky sečtu tedy - 194 640,60 + přidám marži (např.) 105 359,4 ( ať se to lépe počítá) mám cenu 300 000,- bez DPH + přidám 21% DPH 63 000,- tak prodám za 363 000,- a odvedu 63 000,- DPH.
Nebo ještě platím nějaké DPH při dovozu? To bych přece danil dvakrát, i když v případě „při dovozu“ bez marže. Nebo bych o to méně odvedl při finálním prodeji s marží?
Moc děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Hauzarová
2. 6. 2017 10:23:02
Pro paní Lenku M.: Dobrý den, děkuji za Váš komentář. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona o omezení plateb v hotovosti stanoví, že povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízených na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí. V roce 2011 byl nejen k tomuto ustanovení vydán Ministerstvem financí ČR konzultační materiál (Konzultace 2011-9), kde došlo k následujícímu výkladu: „Při určení osobní a místní působnosti zákonů se uplatňuje (popř. kombinuje) zásada teritoriality a zásada personality. Z hlediska zásady teritoriality se právní řád České republiky vztahuje pouze na skutkové okolnosti, které se odehrály na území, nad nímž Česká republika vykonává svrchovanou moc. Z pohledu zásady personality se právní řád České republiky vztahuje na české osoby, i když se jejich jednání odehrálo v cizině. Panuje celkem všeobecná shoda, že působnost veřejnoprávních předpisů se posuzuje v první řadě podle zásady teritoriality, tedy že české veřejnoprávní předpisy se vztahují pouze na jednání, která se odehrála v České republice. Má-li se český veřejnoprávní
předpis na základě zásady personality uplatnit i na jednání českých osob, které se odehrálo v cizině, je třeba, aby to zákon výslovně stanovil. Vzhledem k tomu, že zákon o omezení plateb v hotovosti takové výslovné ustanovení neobsahuje, platí podle převažujícího názoru výlučně zásada teritoriality, což znamená, že zákaz provádět platby v hotovosti se nevztahuje na platby, které byly provedeny mezi českými osobami v cizině.“ Od této konzultace z roku 2011 jsem nedohledala jiný oficiální materiál, popřípadě rozsudek, který by výše uvedený výklad rozporoval. Pokud by Vám byl takový materiál znám, tak se samozřejmě předem omlouvám a děkuji Vám za poskytnutí takových podkladů.
Hlášení závadného obsahu

LenkaM
1. 6. 2017 7:07:51
Dobrý den, chci upozornit, že Vaše odpověď na limit placení v hotovosti do zahraničí není správná. Podle zákona o omezení plateb v hotovosti, se vztahuje i na platby do zahraničí, resp. pokud nakupujeme automobil nad stanovený limit a platíme v hotovosti v 1 okamžiku, tento zákon osoba porušuje. V § 3 odst. 1 písm. b) zákon č. 254/2004 Sb. je to tak definováno.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
3. 12. 2015 8:36:52
Jarmila:
Dobrý den, odpověď na Váš dotaz naleznete zde:
http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/podleha-obchodovani-se-starozitnostmi-dph/
Hlášení závadného obsahu

Jarmila
4. 11. 2015 12:07:29
Dobrý den, podléhá DPH obchodování /nákup a prodej) se starožitnostmi? Společnost nakupuje a prodává jak formou komisního prodeje, tak i výkupem předmětů jak starožitných, tak běžných od fyzických osob (občanů). Je třeba prodej zatížit DPH? Jakým způsobem účtovat? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Stutzbartova
1. 9. 2015 13:48:50
Dobrý den, jako s.r.o. řešíme koupi nového stroje. Zda úvěr, leasing či hotově. Napadla mě také možnost část zaplatit hotově (100 tis.) a dále si půjčit od společníka cca 400 tis. Nemáme s koupi majetku v této výši zkušenosti, když by byla půjčka s obvyklým úrokem, je úrok pro firmu daň. uznatelným nákladem a pro společníka příjmem, který musí zdanit. Pro firmu je to však příjem , který musí také zdanit? i když jsou to vlastně peníze na zvýšení zisku...Jak je to se splátkami a odpisy. Přestože vlastně větší část kupujeme na splátku(úvěr) musí se standardně celá částka za stroj odepisovat, nebo jsou splátky ihned daňově uznatelné? A nebo se odepisuje jen pořízení za tech 100 tis? které jsou z vlastních zdrojů? Hledám možné informace a již se v tom ztrácím co je vlastně nejvýhodnější a jak to zaúčtovat. Děkuji za pomoc.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
27. 8. 2015 8:21:10
Václav:
Dobrý den, odpověď na Váš dotaz naleznete zde:
http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/odpovedi-na-dotazy-z-online-poradny-%E2%80%93-34-dil/
Hlášení závadného obsahu

Václav
29. 7. 2015 15:02:40
Lze v daňové evidenci odepisovat dlouhodobý nehmotný majetek, který měl PC vyšší než 60 000? OSVČ se stal plátcem DPH v měsíci 06/2015 a FAP za software je z období 02/2015. Na kterém řádku daňového přiznání se uplatní částka přijatého plnění (FAP za software) - odpočet DPH za 12 měsíců zpět (VIZ §79 zákona o DPH: Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku).
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
TJ SLAVOJ VELKÉ PAVLOVICE
Turistická ubytovna TJ Slavoj Vám nabízí nejlevnější ubytování v místě
www.ubytovani-velke-pavlovice.cz

bpcom
Mzdy - účetnictví - IT správa kanceláře
www.bpcom.cz

Kurzovní lístek

25,68 Kč
-0,035 Kč
22,65 Kč
-0,125 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.02.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru