Odpočet DPH v krácené výši


Ing. Jiří Nigrin
12. 12. 2012
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

V případě, že přijaté zdanitelné plnění použije plátce výhradně v rámci svých ekonomických činností jak pro činnosti s nárokem na odpočet, tak i pro činnosti osvobozené bez nároku na odpočet daně na vstupu, je povinen krátit daň na vstupu.


 
V dnešním článku, který navazuje na příspěvek týkající se odpočtu DPH v poměrné výši, se budeme zabývat druhým případem, kdy je plátce povinen krátit daň na vstupu. K tomu dochází v případě, kdy přijaté zdanitelné plnění plátce použije sice výhradně v rámci svých ekonomických činností, ale jak pro činnosti s nárokem na odpočet, tak i pro činnosti osvobozené bez nároku na odpočet daně na vstupu.

Výchozí právní úprava

Zákon o DPH (ZDPH) v § 76 odst. 1 stanoví:

„Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.“
 
Z uvedeného tedy vyplývá, že toto ustanovení se uplatní, pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije v rámci svých ekonomických činností jak pro svá plnění, u kterých má nárok na odpočet daně, tak i pro svá osvobozená plnění, u kterých nárok na odpočet daně nemá. Nárok na odpočet pak uplatní pouze v krácené výši odpovídající rozsahu jejich použití pro plnění s nárokem na odpočet.

Příklad 1

Plátce daně provede opravu fasády na budově, kterou má v obchodním majetku a kterou používá výhradně pro ekonomickou činnost. Tuto budovu však v rámci svých ekonomických činnosti využívá jak pro svou vlastní podnikatelskou činnost, kde má vlastní provozovnu, tak i pro plnění, která jsou osvobozena od daně, jelikož se jedná z části o pronájem podle § 56 ZDPH neplátci daně. Z tohoto důvodu tedy musí krátit nárok na odpočet daně koeficientem.
 
Poznámka:
Dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76 ZDPH a nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 ZDPH, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši součin obou příslušných koeficientů.

Výpočet koeficientu

Výpočet kráceného nároku na odpočet se provede podle § 76 odst. 2 ZDPH, a to jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu.
 
Tento koeficient se vypočte jako procentní podíl, v jehož:
  • čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1 ZDPH
  • jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění od daně bez nároku na odpočet daně.
Do čitatele i jmenovatele se započítávají i přijaté úplaty, pokud z nich plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 21 odst. 1 ZDPH. Koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru.
 
Do koeficientu se naopak nezapočítává:
  • prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro své ekonomické činnosti,
  • poskytnutí finančních služeb a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce, uskutečňovanou příležitostně.

Příklad 2

Vraťme se k výše uvedenému příkladu a předpokládejme, že provedená oprava činila v ceně bez daně 200 000 Kč a daň 40 000 Kč. Zálohový koeficient pro stávající období činí 80 %. To znamená, že plátce využívá tuto stavbu z 80 % pro ekonomickou činnost, kde má nárok na odpočet. Uplatněný nárok na odpočet se tedy stanoví jako 40 000 x 80 %, plátce tak může uplatnit odpočet daně ve výši 32 000 Kč.
 
Pokud bude hodnota ve jmenovateli podílu kladné číslo a hodnota v čitateli nula nebo záporné číslo, je koeficient 0 %. A naopak je-li hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporné číslo a hodnota v čitateli nula nebo kladné číslo, je koeficient 100 %. Přitom platí zásada, že pokud je vypočtený koeficient roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za to, že se rovná 100 %.
 
Koeficient se nepočítá samostatně za každé zdaňovací období, ale pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích běžného roku se použije zálohově koeficient vypočtený z údajů ze zdaňovacího období předcházejícího kalendářního roku. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem.

Vypořádání odpočtu daně

Po skončení běžného kalendářního roku provede plátce podle § 76 odst. 7 ZDPH vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku (dále jen „vypořádací období“). Toto vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání.
 
Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně v krácené výši za vypořádávané období použije plátce koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období. Vypořádání odpočtu daně plátce uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.

Příklad 3

Plátce daně, který uskutečňuje jak zdanitelná, tak také osvobozená plnění, používal za celé období zálohový koeficient vypočtený z předchozího kalendářního roku ve výši 0,80.

Jedná se o čtvrtletního plátce, který v jednotlivých čtvrtletích vykazoval v daňovém přiznání tyto údaje:
 
  ř. 46 ř. 52
I 2 800 000 2 240 000
II 2 000 000 1 600 000
III 3 200 000 2 560 000
IV 1 600 000 1 280 000
Součet 9 600 000 7 680 000
 
Celkový nárok na odpočet daně u krácených plnění tedy činil za celé zdaňovací období 7 680 000 Kč. Roční koeficient za vypořádávané období však vyšel 0,75. To znamená, že plátce měl nárok na odpočet pouze ve výši 9 600 000 x 0,75 = 7 200 000 Kč.
 
Rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně činí 7 200 000 – 7 680 000 = - 480 000 Kč. O tuto částku musí plátce snížit dříve uplatněný nárok na odpočet daně u krácených plnění. V pravém sloupci na řádku 53 daňového přiznání za poslední čtvrtletí tedy uvede částku - 480 000 Kč.
 
Pro vypořádání odpočtu v krácené výši při zrušení registrace se použije obdobný postup s tím, že vypořádávané období je od 1. 1. kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne zrušení registrace.
 
Dojde-li po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v krácené výši se přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období s promítnutím všech oprav.
 
Pokud plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jiném roce, než ve kterém je po uskutečnění plnění nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet za rok, ve kterém po uskutečnění plnění je oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. To vyplývá z toho, že vypořádací koeficienty v roce přijetí úplaty a pořízení majetku se mohou lišit.

Jak zaúčtovat neuplatněnou daň

Plátce, který nemůže uplatnit nárok na odpočet daně nebo má povinnost nárok na odpočet daně krátit, zaúčtuje částku daně, která nemohla být v odpočtu daně uplatněna buď do nákladů, nebo jako součást ocenění hmotného či nehmotného majetku, zásob či ceny služby.
 
Z ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a Pokynu GFŘ D-6 vyplývá, že DPH, která nebyla uplatněna, je daňovým nákladem, pokud poplatník nezvýší o tuto daň vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku nebo hodnotu zásob. Plátce se tak může při pořízení majetku nebo zásob sám rozhodnout, zda DPH z neuplatněného odpočtu zahrne do ocenění tohoto majetku, nebo o něm bude účtovat přímo do nákladů.
 
V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že v uvedeném pokynu je jednoznačně stanoveno, že pokud plátce daně nemá vůbec nárok na odpočet daně podle zákona o DPH, je DPH vždy součástí vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku a hodnoty zásob.
 
To znamená, že rozhodnout se, zda bude neuplatněná daň součástí ocenění majetku či přímo daňovým nákladem, má plátce možnost pouze v případě, kdy nemá nárok na odpočet daně v plné výši.


Související článek:
Odpočet DPH v poměrné výši
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Radek
1. 5. 2020 11:31:32
Dobrý den, mám koeficient 0,9 z minulého roku a letos jsem provedl opravu a dodavatel vystavil doklad s PDP. Na vstupu nemám tedy žádnou daň z této služby. Uplatňuje se koeficient i na přenesenou daňovou povinost?
Hlášení závadného obsahu

Vojtkoj
29. 5. 2019 18:19:40
Dobrý den, nerozumím jak se koeficient vypočítává. Můžete se prosím pokusit vysvětlit mi to ještě jinak? To se řeší u každé faktury zvlášť? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

misah
16. 1. 2015 14:42:41
Dobrý den, letos poprvé se nás týká krácení odpočtu DPH. Vypočtený koeficient je 92%. Toto krácení se týká i odpočtu při pořízení HIM. Týká se to i majetku pořízeného v letech minulých? V jaké výši?
Hlášení závadného obsahu

Líba
3. 12. 2014 8:07:01
Dobrý den, jsem FO vedu DE a jsem čtvrtletním plátce DPH. Jako soukromá osoba chci pronajímat byt, který nemám v podnikání neplátci, kde bych vystavovala doklady bez DPH. Budu se řídit §9 a v ročním zúčtování daní bych účtovala jen příjmy a výdaje. Nebo musím doklady dávat do DE s nulovou sazbou a krátit koeficientem? Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

simka
2. 10. 2014 13:14:42
Dobrý den,
naše firma je plátce DPH a vedeme DE, pronajímáme nebytové prostory neplátcům v budově, ve které má firma sídlo a maloobchod vodoinstalačního materiálu. Hlavním předmět činnosti jsou vodoinstalatérské a topenářské práce. V budově sídla firmy pronajímáme i bytové i nebytové prostory neplátcům DPH - uskutečňujeme tedy UZP osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Nevím jak postupovat u krácení nároku na odpočet daně v případě PFA za elek., vodu, plyn, které dostávám měsíčně (placení běžných záloh) - zda musím krátit nárok nebo ne. Fakturace nájemného totiž vypadá následovně : VFA - na nájem bez DPH a dále vystavím zálohovou fakturu nájemci, jejiž předmětem jsou služby spojené s užíváním nebytových prostor (jedná se o zálohy na vodu, elek., plyn) - ke dni proplacení zálohové faktury odvádí naše firma DPH ve výši 21 %. Nevím tedy, když ze zálohy na plyn, vodu a elektřinu odvádím DPH, zda musím krátit nárok DPH na vstupu (měsíční zálohy voda, plyn, elektrika)? Moc děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

jiri nigrin
28. 4. 2014 8:28:26
Pokud jsou přijatá zdanitelná plnění použita výhradně pro §7 nebude odpočet na vstupu krátit.
Hlášení závadného obsahu

Sylvie Kurfürstová
Uživatel POHODA
27. 4. 2014 23:13:06
Dobrý den,
OSVČ §7 je plátcem DPH a dále pronajímá dům -byty (pronájem bez DPH), dům nemá v podnikání (§9). Musí krátit DPH u podnikatelské činností? Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

analytici společnosti STORMWARE
4. 12. 2013 8:02:19
Pokud krátíte nárok na odpočet podle § 76 zákona o DPH, musíte u přijatých dokladů, které se musí krátit zálohovým koeficientem, zadávat správný typ členění DPH (např. PK – tuzemské plnění krátit nárok). Poté tento údaj vstoupí do přiznání DPH do sloupce Krácený odpočet a celková hodnota po zkrácení se zobrazí na řádku 46. Z přijaté faktury se zaúčtuje celá částka DPH na účet 343. Krátíte-li nárok, musíte rozdíl z účtu 343 ručně v interních dokladech odúčtovat.

Pokud začínáte krátit nárok, tak ručně vypočtený zálohový koeficient zadáte do prvního vytvořeného přiznání daného období na záložku Změna režimu, vyrovnání pole „52 zálohový koeficient v %“. Tento koeficient se bude používat po celé zdaňovací období.

Program POHODA vypočte v přiznání za poslední zdaňovací období roku vypořádání odpočtu daně automaticky. Hodnota se zobrazí v přiznání na řádku 53. Tento koeficient se následně zobrazí v lednovém přiznání za další zdaňovací období (lze zkontrolovat na záložce Změna režimu, vyrovnání v agendě Přiznání DPH).

Vypořádací koeficient je nutné ručně doúčtovat v agendě Interní doklady. Pro správnost je důležité, abyste evidovali všechna oficiální přiznání k DPH za celé zdaňovací období a používali správné typy členění DPH (např. UD - tuzemské plnění (ovlivňuje záloh. koef.) a nebo UK - tuzemské plnění nezapočítat do koeficientu (neovlivní záloh. koeficient).
Hlášení závadného obsahu

semtexcz
2. 12. 2013 0:23:58
Dobrý den,
v souvislosti s krácením nároku na odpočet datě z důvodu koeficientu - v posledním přiznání zjistím, že koeficient je dejme tomu 0,8. Tzn. že 20% uplatněného DPH musím vrátit a tato částka se pro mě stance daňově uznatelným nákladem. Jak se toto řeší v Pohodě? Tuto částku musím ručně zaúčtovat v interních dokladech?

A ten samý případ - další rok budu celý rok krátit nárok na odpočet tímto koeficientem 0,8. Neuplatněné částky jsou opět daňový náklad - opět musím ručně, nebo to Pohoda řeší automaticky?

Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Ing. Jiří Nigrin
22. 5. 2013 14:27:45
Ano, pokud je vypočtený koeficient podle § 76 odst. 3 ZDPH roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za roven 100 % a žádné krácení se provádět nemusí.

K dalším dotazům:

1) Ano, pokud je u všech uskutečněných plnění uplatněna daň na výstupu, nebude se uplatňovat žádné krácení daně na vstupu.

Poplatník musí v případě daňové kontroly prokázat (a to jak z hlediska daně z příjmů, tak i DPH), že se zdanitelné plnění uskutečnilo, že náklad vznikl a že souvisí s ekonomickou činností, a je tedy nákladem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Z dokladů, případně evidence by mělo být zřejmé, co bylo v nemovitosti opraveno.

2) V minulosti to bylo jinak. Plátce měl povinnost správci daně oznámit, pokud byl nájemce plátcem DPH, že se rozhodl v případě pronájmu dle § 56 ZDPH uplatnit daň na výstupu.

V současném platném znění zákona o DPH již žádná oznamovací povinnost v případě zdaňování pronájmu není.
Hlášení závadného obsahu

Jitka Pravdová
22. 5. 2013 12:30:32
Dobrý den,
moc děkuji za odpověď.
Přesto pro jistotu - je tedy možné postupovat takto?
Náklady na energie ponese pronajímatel nebude nic "přefakturovávat" nájemci. Tato plnění budeme krátit, i když koeficient bude 100% (nájem je nízký)?

A ještě s dovolením další otázky k tomuto tématu:
1) Budeme provádět stavební úpravy na výše zmíněné nemovitosti v prostorách, kde bude ubytování(bude pronajímáno s DPH).
a) Tato přijatá plnění krátit nemusíme?
b) Musíme nějakým způsobem prokazovat, ve které části nemovitosti bylo něco opraveno?

2) Kdosi mi radil, že musím hlásit finančnímu úřadu, že pronajímám prostory neplátci. Je to pravda?
Hlášení závadného obsahu

Ing. Jiří Nigrin
STORMWAREAutor článků
22. 5. 2013 10:33:56
Dobrý den,

z dotazu není zřejmé, zda pronajímatel uvedené výdaje „přefakturovává“ nájemci či nikoliv. Tedy pokud by veškeré náklady nesl pronajímatel, jedná se o přijatá zdanitelná plnění, která souvisejí s plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet, což znamená v uvedeném případě nemožnost uplatnění odpočtu.

Proto, pokud jsou přijatá plnění použita jak pro ekonomickou činnost s nárokem na odpočet, tak také pro plnění osvobozená bez nároku na odpočet, je povinnost daň na vstupu v příslušném poměru krátit.

V případě, že pronajímatel tato plnění přeúčtoval na nájemce, může postupovat v souladu s ustanovením § 36 odst. 11 ZDPH dvěma způsoby:

1. uplatnit odpočet na vstupu a při přefakturaci použít na výstupu daň, nebo

2. odpočet na vstupu neuplatňovat, přijatá plnění neuvádět do nákladů a výnosů a provést jen přefakturaci na nájemce přes příslušné účty tř. 3.
Hlášení závadného obsahu

Jitka Pravdová
20. 5. 2013 15:43:30
Dobrý den,
naše firma je plátce DPH, pronajímáme část nemovitosti neplátci (nájem bez DPH). Faktury za elektřinu a plyn platí naše firma. Mám krátit u těchto přijatých plnění nárok na odpočet daně?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Přihlašování nepojištěných osob s dočasnou ochranou

30. 3. 2023 | Zaměstnavatelé budou mít novou přihlašovací povinnost od 1. 4. 2023 u zaměstnanců s dočasnou ochranou i v nepojištěných činnostech. Právnická nebo fyzická osoba bude jako zaměstnavatel povinná nahlásit nástup každého zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, do pracovního poměru nebo pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, či na základě dohody o provedení práce. Oznámení o nástupu do zaměstnání musí zaměstnavatelé podat bez ohledu na to, zda vznikla účast na nemocenském pojištění. Evidovat se tedy budou i dosud nepojištěné osoby. Více se dozvíte na webu ČSSZ.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
JASPAR s.r.o.
účetnictví
www.jaspar.cz

TRIDES s.r.o.
Prodej hadic, koncovek, spojek, spon, objímek, pryže, příslušenství

Daňový kalendář

3. 4. 2023 Přiznání k dani z příjmů za rok 2022
3. 4. 2023 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zd. období 2022
25. 4. 2023 Přiznání DPH (za březen 2023)
25. 4. 2023 Přiznání DPH (za 1. čtvrtletí 2023)

Další termíny

Kurzovní lístek

23,49 Kč
-0,060 Kč
21,60 Kč
-0,035 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 31.03.2023

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme