Osoba povinná k dani se plátcem daně z přidané hodnoty může stát buď dobrovolně, nebo povinně z důvodů stanovených v zákoně o DPH (dále jen „ZDPH“), konkrétně v § 6 odst. 1 (plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč).
 
Když k takové situaci dojde, lze využít ustanovení § 79 ZDPH, kde je definováno, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet DPH u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud je toto plnění ke dni registrace součástí obchodního majetku.
 
Nárok na odpočet daně dle § 72 až § 78d ZDPH lze však uplatnit pouze za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem DPH.
 
Správci daně lze nárok na odpočet daně prokázat daňovými doklady samozřejmě s vyčíslenou DPH. To znamená, že zdanitelné plnění bylo přijato od plátce DPH. Nárok na odpočet DPH při registraci se uvede do ř. 45 přiznání k DPH.
 
Pro uplatnění nároku na odpočet daně při registraci musí být splněny tyto podmínky:

• přijaté zdanitelné plnění pořízené v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem,
• obchodní majetek evidovaný ke dni registrace,
• daňový doklad prokazující přijaté zdanitelné plnění od plátce DPH,
• uplatnění nároku na odpočet v daňovém přiznání k DPH za první zdaňovací období po dni registrace.

Příklad 1

Podnikatel se stane měsíčním plátcem DPH dnem 1. 5. 2015. Dle ustanovení v § 79 ZDPH má osoba povinná k dani nárok na odpočet u nakoupených zdanitelných plnění od 1. 5. 2014 do 30. 4. 2015.
 
První daňové přiznání za květen podává do 25. 6. 2015 a pouze v tomto řádném přiznání lze uplatnit nárok na odpočet zdanitelných plnění nakoupených před datem registrace.
 

V zákoně o DPH je obchodní majetek definován jako souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností.
 
Součástí obchodního majetku s nárokem na odpočet může být:

• drobný hmotný majetek zařazený do obchodního majetku (např. kopírovací stroje, mobilní telefony, notebooky atd.), který není zařazen do dlouhodobého hmotného majetku – nárok na odpočet daně u drobného hmotného majetku, nakoupeného před registrací, se uplatní ve výši uvedené na přijatém daňovém dokladu,
• dlouhodobý hmotný majetek movitý zařazený do obchodního majetku – nárok na odpočet daně je ve výši uvedené na daňovém dokladu, pokud je tento majetek pořízen v roce registrace k DPH; pokud plátce pořídil dlouhodobý hmotný majetek v předešlém roce, uplatní nárok na odpočet jen ve výši 4/5 odpočtu (§ 79 odst. 2 ZDPH) – podrobněji viz příklad 3 níže,
• dlouhodobý hmotný majetek nemovitý zařazený do obchodního majetku – nárok na odpočet DPH je ve výši uvedené na přijatém daňovém dokladu, pokud je tento majetek pořízen v roce registrace k DPH; pokud plátce pořídil dlouhodobý hmotný majetek v předešlém roce, uplatní nárok na odpočet jen ve výši 9/10 odpočtu (§ 79 odst. 2 ZDPH),
• zásoby zboží nebo materiálu, které jsou ke dni registrace na skladě – nárok na odpočet DPH je ve výši uvedené na přijatém daňovém dokladu.

Příklad 2

Podnikatel využil možnosti dobrovolné registrace v únoru 2015. Rozhodnutí o registraci k DPH mu bylo doručeno 26. 2. 2015, to znamená, že od 27. 2. 2015 je plátcem DPH.
 
V lednu 2015 nakoupil zásoby za 200 000 Kč bez DPH, DPH činilo 42 000 Kč. Zásoby jsou součástí jeho obchodního majetku. Ke dni registrace provedl inventuru zásob a zjistil, že na skladě má zboží již pouze za 100 000 Kč. Nárok na odpočet DPH nemá tedy v plné výši uvedené na přijatém daňovém dokladu (na 42 000 Kč), ale pouze na 1/2, tedy na 21 000 Kč.

Příklad 3

Podnikatel se stal měsíčním plátcem k 1. 3. 2015. V listopadu 2014 si pořídil soustruh za 121 000 Kč včetně DPH od plátce, který zahrnul do obchodního majetku jako dlouhodobý hmotný movitý majetek. Soustruh využívá pouze pro ekonomické účely. Podnikatel nemůže uplatnit nárok na odpočet na celou výši DPH v částce 21 000 Kč, ale pouze 4/5 z této částky: (21 000 / 5) x 4 = 16 800 Kč.

Krácení nároku na odpočet daně

V praxi dochází k situacím, kdy přijatá zdanitelná plnění jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet, popřípadě plátce je využívá pro ekonomickou činnost pouze částečně. Tyto případy řeší § 75 a § 76 ZDPH, kde je uvedeno, že nárok na odpočet se krátí pomocí poměrného nebo vypořádacího koeficientu.
 
Při výpočtu částky nároku na odpočet daně při registraci u plnění, kde není 100% nárok na odpočet daně, je důležité ustanovení § 78a odst. 2 ZDPH. Ukazatelem nároku na odpočet daně, kdy má plátce pouze částečný nárok na odpočet daně, je poměrný nebo vypořádací koeficient, popřípadě jejich součin v případě, kdy má plátce nárok na odpočet daně v poměrné i krácené výši.

Příklad 4

Podnikatel z příkladu 2 si pořídil v září 2014 osobní automobil za 200 000 Kč bez DPH, DPH činí 42 000 Kč. Automobil využívá k ekonomické činnosti z 80 %. Poměrný koeficient je tedy 0,8.
 
Uplatnění nároku na odpočet při registraci:
42 000 x 4 / 5 x 0,8 = 26 880 Kč

Zaúčtování po uplatnění nároku na odpočet při registraci

Zaúčtování přijatého zdanitelného plnění po uplatnění nároku na odpočet při registraci se provede tak, že se částka DPH například u materiálu, který byl ke dni registrace na skladě, zaúčtuje na účet MD 343/D 112, čímž se sníží hodnota zásob. Posléze při spotřebě tohoto materiálu dojde ke snížení daňových i účetních nákladů.
 
Na závěr je vhodné poznamenat, že stejně jako má plátce při registraci DPH nárok na odpočet daně, tak při zrušení registrace je povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část dle § 79a ZDPH.

Související články:
Odpočet DPH v krácené výši
Odpočet DPH v poměrné výši