Jak na vrácení DPH z dokladů z jiných členských států


Ing. Martina Truhlářová
5. 9. 2022
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Nárok na vrácení daně může být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tuzemsku.

Foto: 123RF

 

Pokud platíme účty v jiném státě EU, nemůžeme si v rámci daňového přiznání uplatnit odpočet DPH. Pro tyto účely však existuje způsob, jak o vrácení daně požádat. Čas na to máte až do 30. září. Jak a za jakých podmínek lze tento způsob využít?


 
Systém vracení DPH v rámci EU umožňuje registrovaným plátcům daně z přidané hodnoty žádat o vratku DPH za zboží a služby, které pořídili pro účely svého podnikání z jiného členského státu s DPH. Tedy nejčastěji se jedná o úhrady zboží a služeb při zahraničních pracovních cestách – výdaje na pohonné hmoty, ubytování, spotřební materiál a ostatní služby nakoupené v jiných státech EU, které byly použity pro podnikatelské účely.

Nárok na vrácení daně může pak být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tuzemsku. V současné době lze vrácení DPH z jiných členských států EU dle § 82 zákona o DPH požadovat pouze elektronicky, a to v rámci Daňového portálu Finanční správy v aplikaci Vracení DPH v rámci EU.

Podmínky pro uplatnění

Základní podmínky pro uplatnění vrácení daně jsou následující:
  • plátce má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a
  • plátci vznikl nárok na vrácení daně na vstupu s místem plnění v jiném členském státě podle pravidel stanovených příslušným jiným členským státem a
  • v době, kdy mu vznikl nárok na vrácení daně, plátce neměl sídlo ani provozovnu v tomto jiném členském státě,
  • jedná-li se o plátce, který má nárok na odpočet daně v částečné výši, má též i nárok na vrácení daně v částečné výši.
Pro účely vrácení DPH se používá směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení DPH stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě. Tato směrnice stanoví, že osoba povinná k dani (plátce) neusazená v členském státě vrácení daně musí uskutečňovat plnění, která zakládají nárok na odpočet daně v členském státě jejího usazení, aby mohla být způsobilá k vrácení daně. Žádost dle směrnice musí plátce podat v členském státě, ve kterém je usazen, prostřednictvím elektronického portálu zřízeného tímto členským státem.

Žádost o vrácení

Vrácení daně lze uplatnit pouze formou podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu Finanční správy. Žádost se podává prostřednictvím aplikace Vrácení DPH v rámci EU. Prvním krokem pro možnost využití této aplikace je požádání o přístup do ní. V současné době již není povinné mít k dispozici elektronický podpis, o přístup lze zažádat i pomocí ověřené identity podatele, kterou se hlásí do datové schránky.

Je potřeba vzít na vědomí, že způsob, jakým požádáme o přístup do aplikace Vrácení DPH v rámci EU (jak podepíšeme formulář Žádost o přidělení přístupu do aplikace pro vrácení DPH plátcům v jiných členských státech), pak bude jediným způsobem, kterým se do této aplikace půjde přihlásit. Tj. pokud požádáme o přístup za pomocí ZAREP (zaručeného elektronického podpisu), při vstupu do aplikace Vrácení DPH se budeme muset opět přihlásit přes ZAREP. Obráceně, pokud požádáme o zpřístupnění aplikace pomocí datové schránky, budeme se do aplikace muset vždy hlásit přes datovou schránku.

Oprávnění k přístupu na elektronický portál přidělí místně příslušný správce daně do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o přidělení oprávnění k přístupu.

Po prvním přihlášení do aplikace pro Vracení DPH plátcům v jiných členských zemích EU je třeba zkontrolovat správnost registračních dat žadatele nebo zástupce, která se v aplikaci zobrazují automaticky bez možnosti zásahu žadatele nebo zástupce. Nejsou-li dané údaje správné, je třeba kontaktovat místně příslušného správce daně žadatele a požádat jej o sjednání nápravy.

Žádost v souladu s evropskou směrnicí musí obsahovat následující údaje:
  • plné jméno a úplnou adresu žadatele,
  • adresu pro styk elektronickými prostředky,
  • popis podnikatelské činnosti žadatele, pro niž je zboží pořízeno nebo služba přijata,
  • období pro vrácení daně, na které se žádost vztahuje,
  • prohlášení žadatele o tom, že během uvedeného období pro vrácení daně nedodal zboží ani neposkytl služby, které se považují za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně, s výjimkou následujících plnění: poskytnutí přepravní služby nebo související vedlejší služby osvobozené od daně a dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě, která je osobou povinnou odvést daň (reverse charge),
  • identifikační číslo pro DPH nebo daňové registrační číslo žadatele – v ČR tedy DIČ,
  • údaje o bankovním účtu, včetně kódů IBAN a BIC.
Vedle uvedených údajů se v žádosti o vrácení daně uvedou pro každý členský stát vrácení daně a pro každou fakturu nebo dovozní doklad tyto údaje:
  • plné jméno a úplná adresa dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb,
  • vyjma při dovozu, identifikační číslo pro DPH nebo daňové registrační číslo dodavatele zboží nebo poskytovatele služby přidělené členským státem vrácení daně,
  • předponu používanou členským státem vrácení daně v souladu s článkem 215 směrnice 2006/112/ES (např. Slovensko – SK),
  • datum a číslo faktury nebo dovozního dokladu,
  • základ daně a výši DPH vyjádřené v měně členského státu vrácení daně,
  • případně odpočitatelný podíl (v případě, že plátce nemá nárok na odpočet v plné výši), vyjádřený jako procentní podíl,
  • druh pořízeného zboží nebo přijaté služby v členění podle kódů uvedených níže.
V žádosti o vrácení daně musí být druh pořízeného zboží nebo přijaté služby popsán podle těchto kódů:
 
1 = palivo

2 = nájem dopravního prostředku

3 = výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2)

4 = mýtné a silniční poplatky

5 = cestovní výlohy (např. jízdné v taxi, jízdné ve veřejné dopravě)

6 = ubytování

7 = potraviny, nápoje a restaurační služby

8 = vstupné na veletrhy a výstavy

9 = výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci

10 = jiné (je-li použit kód 10, uvede se druh dodaného zboží nebo poskytnuté služby)

Žádost o vrácení daně se podává vždy do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Přijetí žádosti o vrácení daně bude žadateli neprodleně potvrzeno prostřednictvím elektronického portálu.

Období pro vrácení daně činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce. Žádosti o vrácení daně se však mohou vztahovat na období kratší než tři měsíce, pokud toto období představuje zbytek kalendářního roku.

Dále jsou stanoveny minimální limity, kdy lze o vrácení žádat. V případě, že je žádost za období kratší než kalendářní rok, nesmí být požadovaná částka DPH nižší než 400 EUR. Jde-li o žádost v délce jednoho kalendářního roku nebo za zbytek kalendářního roku, nesmí být požadovaná částka DPH nižší než 50 EUR.

Jednotlivé členské státy si sami stanovují upřesňující podmínky pro aplikaci vrácení DPH v některých oblastech, jako je například použití subkódů zboží a služeb, limity a požadavky na elektronické kopie dodavatelských dokumentů, povinnost použití NACE pro účely vymezení podnikatelské činnosti, jazykové požadavky na komunikaci s členským státem vrácení, podmínky zastoupení atd.

Kopie dokladů vkládá žadatel v elektronické formě, jako přílohu žádosti o vrácení daně. Maximální možná celková velikost všech příloh ve formátu ZIP je 5 MB. Pokud nejsme schopni zmenšit doklady do této velikosti, doporučuje Finanční správa vynechat ty, které jsou na nejmenší částky, a zaslat jejich kopie správě státu vracení poštou.

Lhůty pro vyřízení žádosti

Od okamžiku, kdy je do České republiky doručeno potvrzení o přijetí žádosti ke zpracování z jiného státu EU (státu vrácení), zodpovídá za vyřízení žádosti a vrácení DPH konkrétní stát vracení. Stát vracení žádost posuzuje a rozhoduje na základě své aktuálně platné legislativy.

Jednou z jeho pravomocí je také určení toho, jakým způsobem bude s žadatelem komunikovat. Zda přímo bez účasti české finanční správy, nebo za její pomoci. V případě, že bude možná komunikace přes českou finanční správu, pak bude žadateli příslušná informace k dispozici v aplikaci Vrácení DPH a zároveň mu bude změna ve stavu žádosti oznámena e-mailem.

Žádost nebo samostatné prohlášení pak může nabývat následujících stavů:
  • podáno (přijato v ČR k dalšímu zpracování),
  • zamítnuto ČR,
  • doručeno EU (až poté, co bylo odesláno do státu vrácení a tento stát doručení potvrdil),
  • přijato rozhodnutí (stát vrácení rozhodl v dané věci a prostřednictvím systému zaslal rozhodnutí).
Lhůty pro rozhodnutí správce daně státu vrácení, ve kterých musí rozhodnout, jsou následující:
  • jde-li o rozhodnutí bez výzvy – do čtyř měsíců ode dne obdržení žádosti,
  • jde-li o rozhodnutí, kde si správce daně vyžádá doplňující údaje – tedy s výzvou, nabíhají následující lhůty:
    • doplňující údaje musí být správci ve státu vrácení doručeny do jednoho měsíce ode dne doručení výzvy k doplnění,
    • pak správce daně doručí rozhodnutí do dvou měsíců ode dne obdržení doplňujících údajů,
    • neobdrží-li doplňující informace, doručí správce daně žadateli své rozhodnutí do dvou měsíců ode dne, kdy měly být doplňující údaje zaslány,
    • pro lhůtu v případě vyžádání si doplňujících údajů však platí, že neuplyne dříve než za šest měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně, maximálně však činí osm měsíců.
Vznikne-li v důsledku rozhodnutí o vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně žadateli do 10 pracovních dnů od uplynutí výše uvedených lhůt pro rozhodnutí. Tedy nejkratší možná doba pro vrácení je 10 dní po uplynutí čtyř měsíců, a to v případě žádosti bez výzvy.

Komunikace s jiným státem EU ohledně vrácení DPH

Je potřeba si uvědomit, že úloha české finanční správy začíná okamžikem, kterým je žádost odeslána do jiného členského státu, a končí úspěšným odesláním žádosti. Pokud tedy daňová správa jiného státu nereaguje ve lhůtě, musí žadatel sám kontaktovat stát vrácení a dotázat se na stav své žádosti. Taktéž české finanční správě nepřísluší vstupovat do rozhodovacího procesu státu vrácení, neboť tento tak činí podle zákonů své země a v souladu s legislativou EU.

Pokud se bude chtít žadatel proti rozhodnutí státu vrácení odvolat, musí podat odvolání proti rozhodnutí do státu vrácení adresované správci daně z tohoto jiného státu EU, který rozhodnutí vystavil. Toto odvolání pak musí být učiněno způsobem a ve lhůtě, které jsou uvedeny v poučení k rozhodnutí, které žadatel obdržel z jiného státu EU.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Zvýší se příspěvek na bydlení a dosáhne na něj více lidí

22. 9. 2022 | Normativní náklady, které slouží k výpočtu příspěvku na bydlení, se od 1. října 2022 výrazně navýší. Vláda v tomto týdnu schválila návrh, který příspěvek na bydlení nejen zvýší, ale dosáhne na něj také vyšší počet domácností. O příspěvek mohou požádat vlastníci nebo nájemníci, překážkou není ani družstevní bydlení nebo hypotéka (ta se však nezapočítává jako náklad na bydlení). Více informací zjistíte na webu MPSV.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Logopedické pomůcky Vendy
Logopedické pomůcky, knihy, naučné hry, školní potřeby
www.logopedie-vendy.cz

BFC GROUP s.r.o.
Skupina BFC GROUP pomáhá podnikatelům v jejich růstu.
www.bfc-group.cz

Daňový kalendář

26. 9. 2022 Přiznání DPH (za srpen 2022)
26. 9. 2022 Souhrnné hlášení (za srpen 2022)
26. 9. 2022 Kontrolní hlášení (za srpen 2022)
17. 10. 2022 Daň silniční (záloha za 3. čtvrtletí 2022)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,66 Kč
0,005 Kč
25,27 Kč
0,330 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.09.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme