Zdravotní a sociální pojištění u absolventů a studentů

Absolventi, kteří po skončení studia nezačnou pracovat a ani se nezaregistrují na úřadu práce, nemají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Po tuto dobu nejsou ale důchodově pojištěni.
 
Toto však neplatí v případě zdravotního pojištění. Pokud se absolvent nepřihlásí na úřadu práce a ani z jiného důvodu za něj nehradí pojistné stát, musí si hradit pojistné na zdravotní pojištění sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Musí tuto skutečnost tedy oznámit své zdravotní pojišťovně a začít si platit sám pojistné (pro rok 2014 je to 1 148 Kč měsíčně).
 
Jestliže se absolvent rozhodne registrovat na úřadu práce, nemusí pojistné na zdravotní ani sociální pojištění platit. Doba evidence na úřadu práce se mu navíc započítává do důchodového pojištění (jako tzv. náhradní doba důchodového pojištění).
 
Připomeňme si ještě, že doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 nezapočítává do doby pojištění potřebné pro důchod. Účast na důchodovém pojištění si studenti starší 18 let či absolventi, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, mohou zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Nejnižší pojistné hrazené v roce 2014 činí 1 817 Kč měsíčně.

Vycestování do zahraničí

Pokud absolvent nebo student plánuje vycestovat do zahraničí za prací nebo sezónním přivýdělkem, nemusí tuto skutečnost oznamovat České správě sociálního zabezpečení. Nevzniká mu ani povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
 
Při pobytu v zahraničí, který je kratší než šest měsíců, musí však absolventi či studenti starší 26 let (za které neplatí pojistné stát) platit zdravotní pojištění v ČR. Vyvázat se z něj mohou až při pobytu delším šesti měsíců. Ještě před odjezdem ale musí odevzdat ve zdravotní pojišťovně písemné prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině (tedy delším než půl roku) a být po celou dobu pobytu v cizině zdravotně pojištěni. Po návratu do ČR je třeba se znovu přihlásit ke zdravotní pojišťovně a prokázat, že pojištění platili v zahraničí.

Pracující studenti

Studenti, kteří se rozhodnou o prázdninách (a nejen během nich) pracovat, mají povinnost platit pojistné na důchodové a zdravotní pojištění, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. To znamená, že se zaměstnavatelem mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně.
 
Pojistné studenti hradí i v případě, kdy pracují na základě dohody o provedení práce s příjmem nad 10 000 Kč za měsíc u jednoho zaměstnavatele. Pojistné za studenty, stejně jako za ostatní zaměstnance, odvádí zaměstnavatel. Studentům se doba, kdy platí pojistné, započítává do doby pojištění potřebné pro důchod.

Podnikající studenti

Studenti mohou začít podnikat a stát se osobou samostatně výdělečně činnou. Zahájení samostatné výdělečné činnosti ohlašují příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podle trvalého bydliště.
 
Ti, kteří studují střední, vyšší odbornou či vysokou školu a nedosáhli věku 26 let, jsou považováni za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti hradí pojistné na sociální zabezpečení tehdy, pokud se k tomu sami přihlásí, nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění (v roce 2014 činí tato rozhodná částka 62 261 Kč za rok).
 
Pokud je za studenta – osobu zahajující samostatně výdělečnou činnost – plátcem pojistného i stát, není tato osoba v prvním kalendářním roce této činnosti povinna platit zálohy na zdravotní pojištění a pojistné zaplatí formou doplatku na základě ročního vyúčtování. Ve druhém roce a v následujících letech se výše zálohy stanoví procentní sazbou (13,5 %) z měsíčního vyměřovacího základu. Pro takovouto osobu neplatí minimální vyměřovací základ.
 
 
Související články:
Studenti ve firmě
Vyměřovací základ osob bez zdanitelných příjmů
Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností – I. část
Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností – II. část