Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zdaňování bezúplatných příjmů daní z příjmů PO


Redakce
7. 4. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Generální finanční ředitelství vydalo sdělení k vybraným problémům v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů, aby jednou provždy vyjasnilo nejpalčivější situace. Jak tedy na zdaňování bezúplatných příjmů daní z příjmů právnických osob?


 
V souvislosti s implementací daně darovací a daně dědické do zákona o daních z příjmů se začaly množit nejasnosti ohledně zdaňování bezúplatných příjmů daní z příjmů právnických osob. Nejvíce výkladových problémů je v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky.
 
Generální finanční ředitelství se proto rozhodlo vyjasnit okruhy, které působí největší potíže, a vydalo sdělení k vybraným problémům v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů, se kterým se níže seznámíme.

Bezúplatný příjem pro účely zdaňování příjmů

Podle § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) jsou předmětem daně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Z toho vyplývá, že předmětem daně z příjmů jsou také bezúplatné příjmy. Základním charakteristickým znakem bezúplatných příjmů pro účely ZDP je absence jakéhokoliv protiplnění.
 
V daňovém řízení obecně platí, že správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu a každý případ je nutné posuzovat individuálně s přihlédnutím ke všem specifikům dané situace. Proto je třeba vždy nejprve určit, zda konkrétní plnění je příjmem ve smyslu ZDP. Pokud daný příjem naplňuje podmínky § 18 ZDP, je třeba následně s ohledem ke všem okolnostem konkrétního případu posoudit, zda se jedná o bezúplatný příjem či nikoliv.
 
Pokud však naopak transakce vůbec příjmem není, není třeba žádného dalšího posuzování.

Vklady a jiná plnění ve prospěch právnické osoby

Vklady společníka do společnosti a obdobné přesuny majetku od společníka obchodní korporace, zakladatele nadace, zřizovatele příspěvkové organizace apod. do majetku právnické osoby nepředstavují pro účely daně z příjmů právnických osob zdanitelný příjem.
 
1. Podnikatelské subjekty

Podle § 24 odst. 7 ZDP se pro účely tohoto zákona vkladem rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Jinými slovy se jedná o přesun majetku v peněžní či nepeněžní formě od vkladatele do právnické osoby, na které se vkladatel majetkově podílí. Vkladatel tak své společnosti poskytuje majetek či jiné zdroje k jejich ekonomickému využití, ze kterých může později plynout vkladateli určitý přínos.
 
2. Veřejně prospěšní poplatníci

V zásadě lze obdobně jako na vklady nahlížet také například na přesuny majetku:
  • zakladatele do nadační jistiny,
  • zakladatele do jiných fundací a ústavů, člena ve prospěch spolku.
Toto se nevztahuje na členské příspěvky.
 
Bez ohledu na závěry uvedené v přechozích bodech 1. a 2. však nelze ve specifických případech vyloučit darování mezi osobou zúčastněnou na subjektu a subjektem. Bude se jednat o situace, které naplňují základní charakteristiky darování a mají např. charitativní charakter. Jako konkrétní příklad lze uvést:
  • dar člena právnické osoby této právnické osobě na odstranění následků živelní pohromy, kterou byla postižena,
  • příspěvek zakladatele nadace do veřejné sbírky na charitativní účel, kterou pořádá tato nadace.

Převody majetku na příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky

1. Svěření majetku podle zákona č. 250/2000 Sb.

Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, může územní samosprávný celek ve své pravomoci k plnění svých úkolů zřizovat příspěvkové organizace. Za tímto účelem zakladatel může přesunout na jím zřízenou příspěvkovou organizaci majetek, který bude sloužit pro výkon činnosti zřizovatele. Daný případ lze z pohledu ZDP posuzovat obdobně jako vklad (viz oddíl Vklady a jiná plnění ve prospěch právnické osoby).
 
Svěření majetku zřizovatele k hospodaření podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. proto nepředstavuje z pohledu ZDP pro příspěvkovou organizaci zřízenou územním samosprávným celkem příjem.
 
2. Výpůjčka

Při použití institutu výpůjčky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve vztahu zřizovatel (územní samosprávný celek) a jím zřízená příspěvková organizace, vzniká příspěvkové organizaci majetkový prospěch z bezúplatného užívání, který je jako bezúplatný příjem předmětem daně z příjmů právnických osob.
 
Výjimku představují situace, kdy zřizovatel využije institutu výpůjčky zejména z důvodu, že nemůže svůj majetek svěřit k hospodaření příspěvkové organizaci podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. V těchto případech se bude postupovat pro účely ZDP stejně jako při svěření majetku k hospodaření podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. (viz bod 1. Svěření majetku podle zákona č. 250/2000 Sb.).
 
Pokud však majetkový prospěch z titulu výpůjčky majetku vzniká, ocení se podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů).
 
Je-li vypůjčený majetek využíván výhradně pro účely uvedené v § 20 odst. 8 ZDP (např. kultura, školství, věda, vzdělávání, sociální, zdravotnické, charitativní účely apod.), lze aplikovat u příspěvkové organizace osvobození příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) ZDP a příspěvkové organizaci tak nevznikne z titulu výpůjčky daňová zátěž. Ustanovení § 19b odst. 1 písm. d) ZDP se v tomto případě nepoužije.
 
Nebude-li majetek v plné míře využíván pro činnost, která svou povahou odpovídá výše zmíněné podmínce § 20 odst. 8 ZDP, nelze osvobodit celý bezúplatný příjem, ale pouze jeho poměrnou část, která odpovídá účelům osvobození příjmů podmiňujícím.

Převody majetku do vlastnictví dle § 27 odst. 5 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb.

Převod majetku zřizovatele do vlastnictví jím zřízené příspěvkové organizace podle § 27 odst. 5 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. se bude obecně řídit stejnými pravidly jako obdobné jednání společníka vůči společnosti, tj. nebude se jednat o příjem ve smyslu ZDP.
 
Ve specifických situacích nelze vyloučit, že může vzniknout bezúplatný příjem. Ten bude podléhat standardnímu režimu zdanění bezúplatných příjmů u veřejně prospěšných poplatníků.


Zdroj: Finanční správa (sdělení Generálního finančního ředitelství k vybraným problémům v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů)
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Termín podání daňového přiznání je 18. srpna

14. 8. 2020 | Posledním dnem pro odevzdání daňového přiznání za rok 2019 je 18. srpna 2020. Nejpozději v tento den musí být daň rovněž uhrazena. Zákonná lhůta pro podání daňového přiznání daně z příjmů do 1. dubna, resp. 1. července se sice nemění, avšak promíjí se pokuta za pozdě podané daňové přiznání a úrok za pozdě zaplacenou daň za zdaňovací období 2019, a to pokud se přiznání podá do 18. srpna a zároveň se daň zaplatí.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Bambusové nejen tričko
Prodej zboží z bambusového vlákna a outdoorového oblečení.
www.bambusovetricko.cz

BARY SERVIS s.r.o.
Komplexní vedení účetnictví a daní.
www.baryservis.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,12 Kč
-0,010 Kč
22,11 Kč
0,023 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 14.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru