Kryptoměna

Co to vlastně kryptoměna je? Definice kryptoměny do značné míry souvisí s tím, v jaké oblasti se budeme na kryptoměnu ptát. Jinou definici vám sdělí IT odborník, jinou zas například daňový odborník nebo finanční správa (a to dokonce tak, že jsou rozdíly v definici pro účely daně z příjmů a v definici pro účely DPH).

V obecné rovině lze říci, že kryptoměna je společný název pro měny neregulované centrálními bankami. V současné době existuje více jak 1 600 druhů kryptoměn. Kryptoměny fungují v digitálním prostoru. Každá kryptoměna má vlastní platební síť, ve které je možné kryptoměnu těžit nebo s kryptoměnou v této síti pouze platit. Kryptoměnové sítě mají obvykle veřejně dostupný zdrojový kód a k síti je možné se připojit pouze za pomoci speciálního programu, tzv. peněženky pro platby. Hlavním cílem kryptoměny je nemožnost zkopírování a prolomení platby (tj. přesměrování platby jinam). Z těchto důvodů je každá transakce ukládána do digitálního řetězce, tak zvaného blockchainu. Proběhlé transakce se nedají zpětně měnit a jsou veřejně dostupné.

A jak se na kryptoměny dívá česká legislativa? Žádná speciální legislativní úprava pro oblast kryptoměn u nás zatím není. Z tohoto důvodu si musíme vystačit s obecnými právními předpisy. Z těch však vyplývá, že kryptoměny nelze zařadit mezi peníze ani elektronické peníze ani investiční nástroje (viz také například stanovisko ČNB ze dne 19. 11. 2018 – odkaz ZDE).

Z pohledu daně z příjmů je tedy kryptoměna považována za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou.

Z pohledu daně z přidané hodnoty je s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie (viz například rozsudek C-264/14) na kryptoměny pohlíženo jako na alternativní platební prostředky, které jsou používány obdobným způsobem jako zákonné platební prostředky.

Daňové povinnosti

V souvislosti s daňovými povinnostmi se dále budeme zabývat daňovými poplatníky – fyzickými osobami, a pouze některými operacemi s kryptoměnou, neboť například daňové dopady při těžení kryptoměn se týkají velice úzkého okruhu poplatníků.

1. Daň z příjmů fyzických osob

Jak již bylo řečeno v úvodu, z hlediska daně z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – dále jen ZDP) je kryptoměna považována za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou. Z této definice pak již celkem snadno odvodíme daňový dopad z hlediska daně z příjmů pro jednotlivé typy pohybů s kryptoměnou. Pokud je tedy kryptoměna věcí movitou, pak jako prodej movité věci můžeme považovat následující pohyby (transakce):

U všech uvedených transakcí se jedná o příjem ze směny kryptoměny za jinou věc (službu).

V ZDP nenajdeme žádné ustanovení, podle kterého by příjem z kryptoměny mohl být od daně osvobozen. Příjem je tedy předmětem daně z příjmů fyzických osob a nemůže být za žádné situace od daně osvobozen.

Uplatnění výdajů oproti výše uvedeným příjmům bude odvislé od toho, zda příjmy budou zdaňovány podle § 7 jako příjmy ze samostatné činnosti, nebo § 10 jako ostatní příjmy ZDP. Rozhodující pro zařazení příjmů z kryptoměn pod příslušný paragraf ZDP je skutečnost, zda transakce s kryptoměnou je činností provozovanou soustavně, za účelem dosažení zisku, na vlastní účet a odpovědnost, tj. podnikáním ve smyslu § 420 občanského zákoníku. V tomto případě se příjmy zdaňují jako příjem podle § 7 ZDP. Nesplňuje-li činnost uvedenou definici podnikání, pak se příjmy budou zdaňovat podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP, tj. jako příjem z úplatného převodu jiné věci. U tohoto ustanovení však nelze uplatnit osvobození u příležitostných činností do limitu 50 000 Kč dle ustanovení § 10 odst. 3 ZDP.!

Pokud budou příjmy z kryptoměn zdaňovány podle § 7 ZDP, pak je možné uplatnit výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tj. kromě výdajů na pořízení kryptoměny též ostatní související výdaje (včetně například odpisů). Pokud poplatník neuplatní skutečné výdaje, je možné uplatnit výdajový paušál ve výši 60 % z příjmů (maximálně do výše 1 200 000 Kč) na základě § 7 odst. 7, písm. b) ZDP. Zde bych upozornil, že uvedené příjmy (snížené o výdaje) podléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

V případě příjmů podle § 10 ZDP je jako výdaj možné uplatnit pouze výdaje na dosažení příjmů. To znamená pouze pořizovací cena a případně poplatky, které se přímo váží na nákup nebo prodej kryptoměny. Dílčí základ daně podle § 10 ZDP nemůže být záporný, nelze uplatnit ztrátu. Ovšem v rámci jednoho druhu příjmu (zde se jimi rozumí příjmy a výdaje z kryptoměn) lze ztrátu z jednoho obchodu uplatnit proti zisku z jiného. Celkově ale ztrátu vykázat nelze, a tudíž ani uplatnit například v následujících letech, kdy bude vykázán zisk.

Příjmy podle § 10 nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

2. Daň z přidané hodnoty

Jak již bylo uvedeno v úvodu, pro účely DPH se ke kryptoměnám přistupuje jako k alternativním platebním prostředkům.

Podle tuzemského zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty – dále jen ZDPH) je předmětem daně zejména dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani s místem plnění v tuzemsku. Navíc se musí jednat o dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci ekonomické činnosti. Pokud není splněna, byť jediná z výše uvedených podmínek, plnění nemůže být předmětem daně dle § 2 ZDPH. Pro doplnění jen uvedu, že osoba povinná k dani je taková, která uskutečňuje ekonomickou činnost, což je mimo jiné soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby. Opět zde vidíme, že se musí jednat o soustavnou činnost (viz výše daň z příjmů).

Pokud by tedy osoba povinná k dani v rámci své ekonomické činnosti nakoupila nebo prodala zboží (službu) za kryptoměnu a místem plnění by bylo tuzemsko (například platba za zboží kryptoměnou u tuzemského obchodníka), pak by se jednalo o zdanitelné plnění. Základ daně by se pak stanovil podle § 36 odst. 6 písm. d) ZDPH jako obvyklá cena bez daně za dodání zboží nebo poskytnutí služby.

Při směně kryptoměny (na jinou kryptoměnu nebo fiat měnu) se na základě judikatury Soudního dvora EU bude jednat o směnárenskou činnost, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 odst. 1 písm. i) ZDPH.

3. Evidence kryptoměn

Pro splnění výše uvedených daňových povinností je nezbytným předpokladem prokazatelná evidence kryptoměn a jejich pohybů s oceněním. S tím mají někteří poplatníci problém.

Evidenci je možné si dělat vlastní, která se uplatní u malých počtů obchodních pohybů. Pro více časté pohyby a obchody na více burzách již existují online nástroje (kalkulačky) pro výpočet příjmů a výdajů z pohybů kryptoměn.

Bez řádné a průkazné evidence není možné sestavit daňové přiznání správně.

Výměna informací – Směrnice DAC 8

S rozvojem kryptoměn roste také zájem finančních orgánů o kontrolu daňových povinností poplatníků. Již v roce 2023 přijala Rada EU další směrnici, kterou se mění pravidla EU pro správní spolupráci v oblasti daní. Tato, již osmá, směrnice pod názvem DAC 8 se mimo jiné zaměřuje také na transakce s kryptoměnami a rozšiřuje oznamovací povinnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoměnami. Poskytovatelé budou povinni oznamovat finanční správě informace o transakcích s kryptoměnami za jednotlivé poplatníky v rámci EU. Tyto povinnosti by měly být zavedeny již od roku 2026.

Na konci března 2024 byl zveřejněn na portálu ODok návrh implementace směrnice DAC 8 do české legislativy.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.