Sociální pojištění je odvod, který je nutné platit z příjmů z podnikání, ostatní samostatné výdělečné činnosti a příjmů z činností konaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (různá nezávislá povolání). Neplatí se z pronájmu nemovitostí a movitých věcí, které nebyly součástí majetku k podnikání.
 
Většina platby na sociální pojištění jde na důchodové zabezpečení a jen malá část na politiku zaměstnanosti. Dalo by se říci, že čím větší jsou odvody na sociální pojištění, tím vyšší důchod můžeme očekávat. Kdy a kolik musíme odvést na sociálním pojištění, se odvíjí od druhu činnosti, kterou provádíme. Tedy, zda se jedná o hlavní činnost, vedlejší činnost s vyššími zisky, či vedlejší činnost s nízkými zisky.
 
Hlavním úkolem je tedy zjistit, zda platbu budeme provádět za hlavní, nebo vedlejší činnost. Hlavní činnost z pohledu sociálního pojištění je každá, pro kterou nejsme schopni doložit, že byla vedlejší.
 
Na prokázání vedlejší činnosti musíme doložit jednu z následujících podmínek:

• zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců,

• přiznání starobního důchodu, a to i předčasného,

• nárok na invalidní důchod,

• nárok na rodičovský příspěvek, mateřskou nebo nemocenskou kvůli těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců,

• osobní péče o dítě mladší 10 let závislé na péči jiné osoby ve stupni I.,

• osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II. až IV., pokud jde o osobu blízkou nebo osobu žijící s námi v domácnosti,

• výkon vojenské či civilní služby v ozbrojených silách ČR, pokud se nejedná o vojáka z povolání,

• nezaopatřené dítě (student do 26 let).

 
V případě, že nesplňujeme žádnou z podmínek, je činnost brána jako hlavní. Jestliže je náš daňový základ v předešlém roce nižší než 62.261 Kč/rok nebo 5.188 Kč/měsíc, nemusíme platit žádné zálohy na sociální pojištění.
 
Výdělek vždy musí odpovídat počtu měsíců, po které probíhala činnost. Nic nám ale nebrání se k platbám sociálního pojištění zaregistrovat i dobrovolně (např. z důvodu mateřské).

Příklad

OSVČ je zaměstnána a má výdělek za letní brigádu červenec a srpen 35.000 Kč. OSVČ si nevydělala více než je hranice na rok, ale pracovala jen dva měsíce a tady je hranice 10.376 Kč (2 měsíce * 5.188 Kč), takže jí vznikla povinnost hradit za toto období zálohy na sociální pojištění.

Zálohy na sociální pojištění

Minimální zálohy se počítají z průměrné mzdy. Ta se odvozuje z každoroční vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí, která stanovuje výši všeobecného vyměřovacího základu za předchozí rok a hodnotu přepočítacího koeficientu pro důchodové pojištění.
 
Výše vyměřovacího základu za rok 2012, který se použije pro výpočet záloh na rok 2014, má být 25.903 Kč. Koeficient je 1,0015. Takže součinem těchto dvou položek dojdeme k závěru, že průměrná mzda za rok 2012 je 25.942 Kč.
 
Minimální záloha na sociální pojištění pro OSVČ se počítá jako čtvrtina průměrné mzdy vynásobená sazbou pojistného, tedy 29,2 %. Pro rok 2014 tak budou zálohy ve výši 1.894 Kč. Meziroční navýšení je tedy jen o čtyři koruny. Pro OSVČ s vedlejší činností je pak minimální záloha na sociální pojištění ve výši 758 Kč, což je jen o dvě koruny více než v roce 2013.
 
Nižší zálohu na sociální pojištění platí OSVČ, která je účastna druhého pilíře důchodového spoření. Těmto osobám se stanovuje sazba pojistného na 26,2 % a platí to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabyla účinnosti smlouva uzavřená s penzijní společností. Minimální výše zálohy na sociálním pojištění je potom pro hlavní činnost 1.700 Kč a pro vedlejší činnost 680 Kč.
 
Zálohy na sociální pojištění jsou splatné vždy od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Za den platby je přitom považován až den, kdy platba došla na správný účet.

Tab. 1: Sociální pojištění v roce 2014

Zálohy na zdravotní pojištění

Za vedlejší příjem se pro účely zdravotního pojištění bere naše činnost tehdy, pokud jsme celý měsíc zaměstnaní, zaměstnavatel odvede pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V tomto případě se nemusí platit minimální zálohy na zdravotní pojištění, pojištění se zaplatí za celý rok až na základě odevzdaného ročního přehledu o příjmech a výdajích.
 
Minimální záloha na zdravotní pojištění se vypočítá jako součin sazby pojistného (tedy 13,5 %) a poloviny průměrné mzdy. Pro rok 2014 jsou tedy minimální zálohy na zdravotní pojištění ve výši 1.752 Kč, což je jen o čtyři koruny více než v roce 2013. Maximální vyměřovací základ není v letech 2013 až 2015 stanoven.
 
Záloha na zdravotní pojištění je splatná vždy do 8. dne následujícího měsíce (např. záloha za leden je splatná do 8. února).

Tab. 2: Zdravotní pojištění v roce 2014: