Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zálohy na daň z příjmů


Ing. Michal Kadlec
8. 8. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Výše a četnost placení záloh na daň z příjmů se jak u fyzických, tak u právnických osob odvíjí od tzv. poslední známé daňové povinnosti.

Foto: Fotolia

 

Platit daně jednorázově pouze v termínu pro podání daňového přiznání by nebylo pro stát ani pro samotné poplatníky příliš praktické, proto většinou daně platíme „předem“ ve formě záloh. Jak na zálohy na daň z příjmů, vám poradíme v tomto článku.


 
Výše a četnost placení záloh na daň z příjmů se jak u fyzických, tak u právnických osob odvíjí od tzv. poslední známé daňové povinnosti.
 
Poslední známá daňová povinnost je částka, kterou si sám poplatník vypočítal a uvedl v daňovém přiznání za bezprostředně předcházející zdaňovací období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového přiznání. Pokud bylo daňové přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání.
 
Důležitým pojmem v souvislosti se zálohami je také zálohové období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.
 
Pokud máme tedy zálohové období např. od 2. 4. 2016 do 3. 4. 2017 (1. duben 2017, tedy poslední den lhůty pro podání přiznání, je sobota, nejbližší pracovní den je 3. duben 2017) a máme stanovené čtvrtletní zálohy, tak i přesto, že daňové přiznání podáme např. už 1. 2. 2017, tak zálohu, která je splatná 15. 3. 2017, musíme ještě zaplatit (v původně vypočítané výši).

Výše a periodicita zálohy

Poplatníci platí zálohy buď ve výši 40 %, nebo 25 % poslední známé daňové povinnosti:
  • 40 % poslední známé daňové povinnosti – 2× ročně (15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období) – poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč,
  • 25 % poslední známé daňové povinnosti – 4× ročně (k 15. dni třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období) – poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč.
Výše a periodicita placení záloh je stejná jak pro fyzické „podnikající/pronajímající osoby“, tak pro právnické osoby a výše zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Příklad 1

Podnikatel pan Petr si vypočítal ve svém daňovém přiznání za rok 2015 daň ve výši 120 000 Kč. Daňové přiznání si podává sám (bez daňového poradce v „neprodlouženém termínu“). Z této jeho poslední známé daňové povinnosti plyne, že musí zaplatit dvě zálohy ve výši 40 % z částky 120 000 Kč:
  • 1. záloha splatná 15. 6. 2016 ve výši 48 000 Kč,
  • 2. záloha splatná 15. 12. 2016 ve výši 48 000 Kč.

Příklad 2

Daňový poradce vypočítal svému klientovi (akciové společnosti) daňovou povinnost za rok 2015 ve výši 750 000 Kč a v souladu s plnou mocí odevzdal daňové přiznání „v prodlouženém termínu“ na finanční úřad. Z takto vypočítané daně z příjmů právnických osob vyplývá akciové společnosti povinnost platit tyto zálohy:
  • 1. záloha splatná 15. 9. 2016 ve výši 187 500 Kč,
  • 2. záloha splatná 15. 12. 2016 ve výši 187 500 Kč,
  • 3. záloha splatná 15. 3. 2017 ve výši 187 500 Kč,
  • 4. záloha splatná 15. 6. 2017 ve výši 187 500 Kč.

Zálohy při souběhu podnikání a zaměstnání

Pokud činí dílčí základ daně ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“), ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, méně než 15 % celkového základu daně, platí se zálohy z celkového základu daně v plné výši.

Příklad 3

Paní Milena Vránová podnikala a zároveň byla zaměstnaná. Její dílčí základ daně z podnikání (§ 7 ZDP) činil 900 000 Kč a její dílčí základ daně ze závislé činnosti (zaměstnání, § 6 ZDP) činil 120 000 Kč. Paní Vránová (kromě zálohy na daň sražené přímo zaměstnavatelem) bude platit pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti.
 
(900 000 + 120 000) × 0,15 − 24 840 (sleva na poplatníka) = 128 160 Kč
40 % ze 128 160 = 51 264 = po zaokrouhlení 51 300 Kč
 
Každá záloha tedy bude činit 51 300 Kč.
 
Pokud činí dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, 15 % a více, avšak méně než 50 % celkového základu daně, platí se zálohy v poloviční výši.

Příklad 4

Pan Martin Nový podnikal a zároveň byl zaměstnaný. Jeho dílčí základ daně z podnikání (§ 7 ZDP) byl 400 000 Kč a jeho dílčí základ daně ze závislé činnosti (zaměstnání, § 6 ZDP) činil 150 000 Kč. Pan Nový bude platit pololetní zálohy v poloviční výši (ze své poslední známé daňové povinnosti, kterou si vypočítal ve výši 57 660 Kč, viz níže), každá záloha bude tedy ve výši 11 600 Kč.
 
(400 000 + 150 000) × 0,15 − 24 840 = 57 660 Kč
40 % z 57 660 = 23 064 / 2 = 11 532 = po zaokrouhlení 11 600 Kč

 
Zálohy neplatí poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň – a tento základ daně tvoří 50 % nebo více z celkového základu daně. Takovýto poplatník odvádí zálohy pouze z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) prostřednictvím svého zaměstnavatele.

Zálohy dále neplatí:
  • poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,
  • obec nebo kraj,
  • zůstavitel ode dne smrti,
  • fyzická osoba z příjmů podle § 10 ZDP – ostatní příjmy,
  • poplatník, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů (je třeba oznámit správci daně).

Vyúčtování zaplacených záloh

Zaplacené zálohy se samozřejmě po skončení zdaňovacího období započítávají na úhradu skutečné výše daně.

Příklad 5

Daňový poplatník začal podnikat v roce 2015 a hned se mu dařilo natolik, že na základě vypočítané poslední známé daňové povinnosti byl povinen platit čtvrtletní zálohy (a také je řádně platil):
  • 15. 6. 2016 záloha 50 000 Kč,
  • 15. 9. 2016 záloha 50 000 Kč,
  • 15. 12. 2016 záloha 50 000 Kč,
  • 15. 3. 2017 záloha 50 000 Kč.
Výše daně, kterou si tento poplatník vypočítal v daňovém přiznání za rok 2016, činila 400 000 Kč. Jako zaplacené zálohy si však může uplatnit pouze první tři platby provedené v průběhu roku 2016. Nedoplatek daně za rok 2016 tedy činí 250 000 Kč (400 000 − 3 × 50 000). Záloha zaplacená v roce 2017 bude započítaná až s daní vypočítanou za rok 2017.
 
Pokud bude platit řádně, měl by tedy v roce 2017/2018 zaplatit tyto zálohy:
  • 15. 3. 2017 záloha 50 000 Kč (ještě podle poslední známé daňové povinnosti za rok 2015),
  • 15. 6. 2017 záloha 100 000 Kč (25 % × 400 000 Kč),
  • 15. 9. 2017 záloha 100 000 Kč,
  • 15. 12. 2017 záloha 100 000 Kč,
  • 15. 3. 2018 záloha 100 000 Kč.

Poslední známá daňová povinnost za jiný počet měsíců než 12 (právnické osoby)

V případě, že by se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího nebo delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců.
 
Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího nebo delšího než 12 měsíců, se vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani a vynásobí se číslem 12.

Příklad 6

Společnost s ručením omezeným vznikla dne 1. 8. 2016 a v daňovém přiznání za rok 2016 si vypočítala daň ve výši 29 000 Kč. Mohlo by se zdát, že daň nepřesáhla 30 000 Kč a tento poplatník tedy nemusí platit zálohy na daň z příjmů. Nicméně tato daň vznikla za „pouhých“ pět měsíců existence společnosti.
 
Přepočtem na dvanáct měsíců (29 000 / 5 × 12) se dostaneme na částku poslední známé daňové povinnosti 69 600 Kč a to už je částka, na základě které je povinnost platit pololetní zálohy na daň z příjmů ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti (po zaokrouhlení tedy 27 900 Kč).
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

H.
10. 1. 2019 9:09:55
Dobrý den. V textu se uvádí bohužel jen jednostranné modelové příklady (č. 3 a 4), kdy má poplatník větší příjmy dle § 7 než příjmy dle § 6.

Jak je to ale opačně? Co nastane, má-li poplatník příjmy dle § 6 ve výši 80 % a příjmy dle § 7 ve výši 20 %, přičemž poslední daňová povinnost překračuje limit, pro placení záloh?

V textu sice uvádíte, že zálohy neplatí poplatník, jehož příjmy tvoří více jak 50 % základu daně (zde popsaný dotaz), ale tento poplatník bude zaměstnán v roce 2019 už jen v lednu; po zbytek roku bude OSVČ, čili za něj zaměstnavatel nebude odvádět zálohy.

Má takový poplatník povinnost hradit zálohy na daň z příjmu nebo nemá a v jaké výši (ze 100 % poslední daňové povinnosti, anebo jen z 20 % daňové povinnosti)?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
ACTIVITY AGENCY s.r.o.
Účetnictví, mzdy, daně, poradenství
www.activity-agency.cz

D&V technika s.r.o.
Prodej a servis čistících a mycích zařízení Kärcher
www.karcherdav.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,79 Kč
0,015 Kč
23,09 Kč
-0,007 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru