Zálohy na daň z příjmů

Vysvětlit podnikatelům, proč musí platit zálohy a proč právě v této výši a v daných termínech, je mnohdy složitější než jim vysvětlit, proč a kolik mají zaplatit na samotné dani. Pro pochopení principu, na základě kterého se vypočítává výše zálohy na daň z příjmů, je třeba znát dva základní pojmy: zálohové období a poslední známá daňová povinnost.

Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

Příklad: Pokud živnostník podal daňové přiznání za rok 2020 například 15. ledna 2021 a daňové přiznání za rok 2022 za něj podá daňový poradce 1. 7. 2022, zálohové období tohoto poplatníka trvá od 2. 4. 2021 do 1. 7. 2022 – tedy 15 měsíců.

Poslední známou daňovou povinností je částka, kterou si poplatník vypočítal a uvedl v daňovém (případně dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období. Tato poslední známá daňová povinnost je pro účely stanovení záloh platná od následujícího dne po termínu pro podání daňového přiznání (a to i dodatečného).

Bylo-li daňové (nebo dodatečné) přiznání podáno opožděně, tak s platností od následujícího dne po dni jeho podání do účinnosti další změny této poslední známé daňové povinnosti. Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

Poslední známou daňovou povinnost najdeme v daňovém přiznání:

• u fyzických osob na ř. 77 (daň celkem) daňového přiznání (nicméně je třeba vyloučit případný základ daně podle § 10 – Ostatní příjmy),
• u právnických osob na ř. 360 (poslední známá daň) daňového přiznání.

Termíny pro podání daňového přiznání

Pro stanovení záloh je taky třeba si uvědomit, jaké máme termíny pro podání daňového přiznání:

• 3 měsíce od uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání nebylo podáno elektronicky,
• 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání bylo podáno elektronicky,
• 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání podává poradce (daňový poradce nebo advokát) anebo musí být účetní závěrka ověřena auditorem.

Kdo nemá povinnost zálohy na daň z příjmů platit

Zálohy neplatí:

• poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,
• poplatník, pokud je jedním z dílčích základů daně dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti § 6 (příjmy ze zaměstnání), ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně,
• obec nebo kraj,
• zůstavitel ode dne jeho smrti.

Výše a periodicita záloh

Poplatníci s poslední známou daňovou povinností přesahující 30 000 Kč, avšak nepřesahující 150 000 Kč, platí zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti:

• 1. záloha je splatná do 15. dne 6. měsíce zdaňovacího období,
• 2. záloha je splatná do 15. dne 12. měsíce zdaňovacího období.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti:

• 1. záloha je splatná do 15. dne 3. měsíce zdaňovacího období,
• 2. záloha je splatná do 15. dne 6. měsíce zdaňovacího období,
• 3. záloha je splatná do 15. dne 9. měsíce zdaňovacího období,
• 4. záloha je splatná do 15. dne 12. měsíce zdaňovacího období.

Záloha na daň se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Pokud termín splatnosti připadne na víkend nebo na svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den.

Zálohy u souběhu příjmů s příjmy ze zaměstnání

Jak již bylo popsáno výše, poplatník zálohy neplatí, pokud je jedním z dílčích základů daně dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání), ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně.

Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy v poloviční výši.

Pokud je dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, méně než 15 %, platí se zálohy z celkového základu daně.

Zálohy při podnikání pouze část zdaňovacího období

Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců.

Propočet se provede tak, že se poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.

Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně.

Zúčtování záloh

Zaplacené zálohy se samozřejmě po skončení zdaňovacího období započítají na úhradu skutečné daně. U záloh zaplacených pozdě se na úhradu skutečné daně započítají jen zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.