Zahraniční příjmy fyzických osob

Příjmy fyzických osob ze zahraničí – českých rezidentů, jsou v dnešní době poměrně běžnou záležitostí a mají mnoho podob. Může se jednat o příjmy z práce v příhraničí, z letní brigády v baru u moře, z nájmu nemovitosti v zahraničí či „kapesné“ při hlídaní dětí v zahraniční domácnosti
(tzv. au-pair).

S pestrými možnostmi způsobů výdělků v zahraničí souvisí i následné otázky, jak s daným příjmem naložit z pohledu daně z příjmů fyzických osob. Může jít o příjmy v zahraničí legální cestou nedaněné či v zahraničí zdaněné, ve výjimečných případech mohou být příjmy dokonce nepříjemně zdaněné dvakrát.

Aby k této poslední situaci nedocházelo, má Česká republika uzavřené s více jak 90 státy světa tzv. smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Vychází se ze základního principu, že český daňový rezident zdaňuje své celosvětové příjmy v tuzemsku, a to bez ohledu na to, zda byly u zdroje příjmů zdaněny či nikoliv. Příjmy ze zahraničí jsou pak ve státě rezidence poplatníka řešeny nejčastěji metodou vynětí příjmů ze smluvního státu nebo prostým zápočtem zahraniční daně.

Příklad 1

Paní Lucie pracuje jako OSVČ, předmětem podnikání jsou zahradnické práce. Jelikož se jedná o sezonní práce, část roku dojíždí za prací do Německa. Její příjem je v souladu s místní legislativou zdaněn u zdroje, tedy v Německu. Zároveň se ale paní Lucie nemusí obávat dvojího zdanění, jelikož smlouva s Německem zajistí vyjmutí těchto příjmů ze zdanění v ČR.

Pokud by měla paní Lucie pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) ze zahraničí, nemusela by podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V tomto případě, kdy pracovala i jako OSVČ, jí však tato povinnost vznikla.

---

Vzhledem k rozsáhlé problematice zdanění zahraničních příjmů se budeme dále již věnovat pouze zdanění příjmů ze zaměstnání.

V současné době existují čtyři základní metody vyloučení mezinárodního dvojího zdanění:
   
V souladu se smlouvami o zamezení dvojího zdanění se čeští rezidenti se zahraničními příjmy nejčastěji setkávají se zápočtem prostým a vynětím příjmů s výhradou progrese.

Metoda vynětí s výhradou progrese

Tato metoda spočívá ve vyjmutí příjmů ze zahraničí z úhrnu dílčích základů daně, kdy na zbývající příjem po vynětí bude použita průměrná sazba daně odpovídající celosvětovému příjmu.

Příklad 2

Pan Tichý (rezident ČR) má v roce 2023 kromě příjmů ze závislé činnosti v ČR také příjmy ze zaměstnání v Německu:

• Příjem v ČR: 500.000 Kč
• Zaplacené zálohy v ČR: 64.720 Kč
• Příjem v DE: 1.650.000 Kč
• Zaplacená daň v DE: 313.500 Kč
• Příjem celkem: 2.150.000 Kč

Řešení:

Pan Tichý musí podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023, ve kterém uvede oba příjmy ze závislé činnosti, přičemž příjmy z Německa budou následně ze zdanění vyňaty, jak vyplývá ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Německem.

Příjmy z Německa v eurech budou přepočteny na koruny jednotným kursem za rok 2023, který bude zveřejněn ve Finančním zpravodaji v lednu 2024. Pan Tichý kromě základní slevy na poplatníka neuplatňuje jiná daňová zvýhodnění.

Základ daně před vynětím: 2.150.000 Kč
(Jelikož měl pan Tichý vysoké příjmy, bude jeho příjem do 48násobku průměrné mzdy (40.324 Kč) zdaněn sazbou 15 % a zbytek jeho příjmu bude zdaněn progresivní sazbou daně 23 %.)

Vypočtená daň z celého základu daně:
[(48 × 40.324) × 0,15] + [(2.150.000 − 48 × 40.324) × 0,23] = 290.332,8 + 49.323,04 = po zaokrouhlení 339.656 Kč

Průměrná sazba daně (vypočtená daň / základ daně před vynětím):
339.656 / 2.150.000 = po zaokrouhlení 15,8 %

Základ daně po vynětí (již bez německých příjmů vyňatých ze zdanění): 500.000 Kč

Daň v ČR (po vynětí):

• Průměrná sazba daně × základ daně po zdanění: (500.000 × 15,8) / 100 = 79.000 Kč
• Sleva na dani na poplatníka: −30.840 Kč
• Daňová povinnost: 48.160 Kč
• Uhrazená záloha 2023: −64.720 Kč
• Přeplatek: 16.560 Kč

Zápočet prostý

Jedná se o nejčastější metodu požívanou v ČR, která vychází z principu, že se daň zaplacená v zahraničí v souladu se zahraničními předpisy započte na daňovou povinnost v tuzemsku maximálně do výše daně, která by připadala poměrně na zahraniční příjem v tuzemsku.

Příklad 3

Navážeme na předchozí příklad s tím, že pan Tichý pracoval místo v Německu na Slovensku.
Pak by při podání daňového přiznání za zdaňovací období 2023 uplatnil metodu zamezení dvojího zdanění v podobě prostého zápočtu.

Pan Tichý (rezident ČR) má v roce 2023 kromě příjmů ze závislé činnosti v ČR také příjmy ze zaměstnání na Slovensku:

• Příjem v ČR: 500.000 Kč
• Zaplacené zálohy v ČR: 64.720 Kč
• Příjem v SK: 1.650.000 Kč
• Zaplacená daň v SK: 313.500 Kč
• Příjem celkem: 2.150.000 Kč

Řešení:

Celkový základ daně: 2.150.000 Kč
(Jelikož měl pan Tichý vysoké příjmy, bude jeho příjem do 48násobku průměrné mzdy (40.324 Kč) zdaněn sazbou 15 % a zbytek jeho příjmu bude zdaněn progresivní sazbou daně 23 %.)

Vypočtená daň z celého základu daně:
[(48 × 40.324) × 0,15] + [(2.150.000 − 48 × 40.324) × 0,23] = 290.332,80 + 49.323,04 = po zaokrouhlení 339.656 Kč

Podíl hrubých zahraničních příjmů na celkových příjmech:
1.650.000 / 2.150.000 = 0,7674

Daň zaplacená v zahraničí: 313.500 Kč

Maximální zápočet = podíl zahraničních příjmů × vypočtená daň v ČR: 0,7674 x 339.656 = 260.652 Kč

K zápočtu daně v ČR se uplatní nižší z obou částek, tedy: 260.652 Kč

• Daň v ČR = vypočtená daň v ČR − daň uznaná k zápočtu: 339.656 − 260.652 = 79.004 Kč
• Sleva na dani na poplatníka: −30.840 Kč
• Daňová povinnost: 48.164 Kč
• Uhrazená záloha 2023: −64.720 Kč
• Přeplatek: 16.556 Kč

Jak je z výše uvedených příkladů zřejmé, obě metody zdanění v tomto případě pro poplatníka vyšly téměř stejně.

Příklad 4

Pan Bronislav (český daňový rezident) pracoval celý rok v pekárně v Rakousku, veškeré příjmy byly zdaněny tamním zaměstnavatelem.

Řešení:

Jelikož se jedná o jediný zdanitelný příjem pana Bronislava, nemusí (ale může) v souladu s ustanovením § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v Česku.

---

Na závěr ještě jeden příklad, který porušuje úvodní pravidlo ohledně řešení zdanění omezené v tomto článku pouze na oblast závislé činnosti. Činnost au-pair se však jako závislá činnost může zdánlivě tvářit, a proto i tento „příjem“ si v dnešním článku objasníme.

Příklad 5

Slečna Kateřina ukončila maturitu a rozhodla se vyrazit do světa „na zkušenou“ jako au-pair v nizozemské rodině. Za hlídání dětí a pomoc v domácnosti bude mít k dispozici vlastní pokoj v domě, stravu zdarma a měsíční kapesné 1.000 EUR.

Řešení:

Příjem v podobě kapesného za hlídání dětí a pomoc v domácnosti v zahraničí se nepovažuje za zdanitelný příjem (ani v tuzemsku). Přesněji řečeno přiměřené kapesné k uspokojení základních sociálně-kulturních potřeb není předmětem zdanění.