Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Spolupracující osoba – co a jak lze či nelze rozdělit


Bc. Alena Haas Kubátová
16. 4. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Spolupracující osoba musí platit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění, pokud nespadá do jedné z kategorií zvýhodněných osob, jako jsou studenti či důchodci.

Foto: 123RF

 

Spolupracující osoba je institut umožňující převést část příjmů a výdajů podnikatele na jinou osobu. Kdo může být podle zákona spolupracující osobou? A za jakých podmínek může být spolupráce vykonávána?


 
Spolupracující osoba je pojem, který definuje zákon o daních z příjmů v § 13 – Příjmy a výdaje spolupracujících osob. Spolupracující osobou může podle zákona být:
  • spolupracující manžel(ka), přičemž se tím rozumí i registrovaný partner stejného pohlaví podle zákona o registrovaném partnerství,
  • spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
  • člen rodiny účastný provozu rodinného závodu (za rodinný závod se v tomto případě považuje závod, v němž společně pracují manželé nebo minimálně s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně, a tento závod vlastní některé z těchto osob; rodinný závod upravuje nový občanský zákoník v § 700).
Podmínkou je, aby spolupracující osoba opravdu reálně spolupracovala na podnikatelské činnosti poplatníka. Představme si situaci, kdy manželka podnikatele dochází jednou týdně do firmy svého manžela zalévat květiny. V takovém případě by samozřejmě za spolupracující osobu nemohla být považována a Finanční správa by při případné kontrole její roli hravě zpochybnila.

Něco jiného však bude, když se bude manželka podílet například na administrativě společnosti, to už její manžel před finančním úřadem obhájí.

Institut spolupracující osoby byl zaveden zejména proto, že zákon neumožňuje podnikateli zaměstnat svou manželku či partnera, jde-li o registrované partnerství (§ 318 zákoníku práce). Pokud pracovněprávní vztah vznikl ještě před uzavřením manželství, zaniká v den svatby. Společnému podnikání manželů však zákon nebrání, pouze požaduje, aby byli oba OSVČ nebo členy orgánu právnické osoby.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob může rozdělit své příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti mezi sebe a spolupracující osobu. Výjimku tvoří podíl společníka veřejné obchodní společnosti a podíl komplementáře komanditní společnosti.

Na spolupracující osobu lze převést příjmy ze živnostenského či jiného podnikání, k němuž je třeba podnikatelské oprávnění, příjmy z činnosti zemědělského podnikání nebo z užití a poskytnutí práv průmyslových, autorských či jiných, příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku či příjmy z výkonu nezávislého povolání.

Převést naopak nelze příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP a příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, z majetku, který není zahrnut do obchodního majetku.

O tom, že k sobě podnikatel přibírá spolupracující osobu, musí informovat finanční úřad, okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Spolupracující osoba se pak musí zaregistrovat na finanční úřad k dani z příjmů a je jí přiděleno DIČ. Na příslušné správě sociálního zabezpečení obdrží variabilní symbol a platí zálohy na sociální (i na zdravotní) pojištění. Výše podílu na příjmech a výdajích musí být u spolupracujících osob stejná.

Spolupracující osoba je považována za OSVČ z hlediska daně z příjmů a pojistného, na druhou stranu však nepotřebuje vlastní živnostenské ani jiné oprávnění. Daň z příjmů i odvody na zdravotní a sociální pojistné odvádí z poměrné části příjmů a výdajů převedených od podnikatele. Nevzniká však nový právní subjekt, v právních vztazích nadále figuruje jen původní podnikatel. Spolupracující osoba musí být starší 18 let a způsobilá k právním úkonům.

Zákon omezuje výši převáděných příjmů shora a také rozdíl mezi příjmy a výdaji. Příjmy musí být rozděleny tak, že podíl příjmů a výdajů připadajících na spolupracující osobu nečiní v úhrnu více než 30 % a současně částka, o niž příjmy přesahují výdaje, dosahuje maximálně 180 000 Kč za zdaňovací období a současně maximálně 15 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc. Je-li spolupracující osobou manžel/manželka/registrovaný partner, jsou limity jiné – viz níže.

Zákon výslovně určuje, na koho nelze příjmy a výdaje rozdělovat. Jde o:
  • dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
  • dítě, na které bylo uplatněno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
  • poplatníka, který zemřel (pro účely daní se podle daňového řádu hledí na zůstavitele, jako by žil až do skončení řízení o pozůstalosti),
  • poplatníka, jehož daň je rovna dani paušální.
Z uvedeného vyplývá, že třeba studující dítě na vysoké škole už ale jako spolupracující osoba vystupovat může. Není rovněž vyloučeno, aby spolupracujících osob bylo více. Pokud se například podnikatel rozhodne, že budou jeho spolupracujícími osobami manželka a jejich dvě studující děti, může na ně v celkové výši převést maximálně 30 % příjmů a výdajů.

Je-li spolupracující osobou manžel(ka)

Stane-li se spolupracující osobou manžel(ka), zpravidla nebývá uzavřena smlouva. Základem takového vztahu je důvěra a loajalita s cílem podpořit rodinné podnikání.

Je-li spolupracující osobou pouze manžel(ka), rozdělují se příjmy a výdaje následovně:
  • podíl příjmů a výdajů připadajících na manžela/manželku nesmí činit více než 50 % a
  • částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činí maximálně 540 000 Kč za zdaňovací období maximálně 45 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce.
Zákon pamatuje i na situaci, je-li na manžela/manželku uplatněna sleva v daňovém přiznání. V takovém případě pak nelze příjmy a výdaje již rozdělovat. Toto je poměrně velká nevýhoda, je proto třeba vždy pečlivě propočítat obě varianty.

Další nevýhodou je nutnost platby povinných měsíčních záloh na sociální a zdravotní pojištění, ovšem pouze v případě, že spolupracující osoba vykazuje spolupráci jako hlavní samostatně výdělečnou činnost. Výhodné proto je, když spolupracující osoba spadá do jedné z kategorií zvýhodněných osob, na něž se nevztahuje minimální vyměřovací základ OSVČ. Jde například o ženy na mateřské dovolené, studenty, důchodce či zaměstnance.

Spolupracující osoba také musí za uplynulý kalendářní rok, kdy byla spolupracující osobou, podávat přehledy o příjmech a výdajích. Pokud spolupracující osoba nedosáhne prostřednictvím převedeného základu daně rozhodné částky (pro rok 2020 to bylo 83 603 Kč), nemá povinnost být důchodově pojištěna a nemusí v takovém případě platit pojistné na sociální pojištění.

Pozor je třeba dát si i na stropy paušálních výdajů. Na spolupracující osobu se převádí část příjmů a část daňových výdajů uplatněných podnikatelem. V případě, že se jedná o strop paušálních výdajů, tak procenta z těchto limitovaných výdajů.

A jak je to se zákazem souběhu paušálních výdajů a prokázaných výdajů u poplatníka v rámci jednoho dílčího základu daně? Přebírá-li spolupracující manželka od svého manžela podíl na jeho příjmech a výdajích a ty pak zahrne do svého dílčího základu daně z podnikatelské činnosti podle § 7 ZDP, není to nic proti ničemu, protože u příjmů převedených od manžela nejsou výdaje uplatňovány, nýbrž pouze převzaty.
 
Jak v programu TAX vystavit přiznání k dani z příjmů fyzických osob („DPFO“) při spolupráci pro osobu, která rozděluje příjmy? Ve vystaveném přiznání DPFO v sekci Obecné/Otázky zatrhněte možnost Byly příjmy dosažené ve spolupráci?. Změny uložte. V sekci Příjmy/§ 7 Podnikání vyplňte druh činnosti, činnost, příjmy a výdaje s kódem 2 – Za spolupráce osob v domácnosti. Následně v sekci Příjmy/§ 7 Spolupráce vyplňte tabulku v části Příloha č. 1 – G. Údaje o spolupracujících osobách. V této tabulce doplňte údaje o spolupracující osobě, její vztah k osobě rozdělující příjmy, procento podílu na spolupráci a počet měsíců spolupráce. Program TAX automaticky doplní částky podílu na společných příjmech a výdajích v řádcích 107 a 108.

Příklad

Na závěr uveďme jednoduchý příklad pro pochopení problematiky převodu příjmů a výdajů na manželku.

Pan Ludvík je OSVČ a v roce 2020 činil jeho roční příjem 600 000 Kč. Uplatňuje paušál 60 %, výdaje tedy činí 360 000 Kč. Daňový základ pak činí 240 000 Kč, daň ve výši 15 % celkem 36 000 Kč a po uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč odvede pan Ludvík státu na dani z příjmů celkem 11 160 Kč. To za předpokladu, že podniká sám.

Využije-li však spolupracující osoby a 50 % svých příjmů a výdajů převede na manželku Ninu, bude bilance následující.

Na manželku převede 300 000 Kč v příjmech a 180 000 Kč ve výdajích. Jeho daňové přiznání pak bude vypadat takto:
  • příjmy: 300 000 Kč,
  • výdaje: 180 000 Kč,
  • daňový základ: 120 000 Kč,
  • daň z příjmů 15 %: 18 000 Kč,
  • daňová povinnost po uplatnění slevy na poplatníka (ve výši 24 840 Kč): 0 Kč.
Stejně bude vypadat i daňové přiznání paní Niny. Úspora do rodinné kasy pak bude činit 11 160 Kč.

Pozor je třeba dát si zejména na to, pokud spolupráce netrvá celý rok, ale začala v průběhu roku. V takovém případě je nutné myslet na limit 45 000 Kč za každý započatý měsíc a ten násobit počtem měsíců, po který spolupráce trvala.

V našem příkladu činí rozdíl příjmů a výdajů celkem 120 000 Kč, limit 540 000 Kč tedy není převýšen. Ovšem v případě, že by spolupráce trvala například až od 1. 12. daného roku, byl by to problém, protože by tím byl překročen měsíční limit 45 000 Kč.


Související článek:
Zákaz pracovněprávních vztahů mezi manžely
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Můžete podávat žádost o kompenzační bonus za květen 2021

11. 5. 2021 | Finanční správa přijímá žádosti o kompenzační bonus za květen 2021. Žádost můžete podat prostřednictvím webové aplikace, e-mailem, datovou schránkou, poštou či osobně na podatelně, a to do 2. 8. 2021. Výše kompenzačního bonusu je až 1 000 Kč/den pro OSVČ a společníky malých s. r. o., pokud jim příjmy za bonusové období klesly alespoň o 50 %. Pro dohodáře činí výše příspěvku 500 Kč/den, stejně tak pro OSVČ a společníky malých s. r. o., kteří mají nařízenou karanténu či izolaci.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
DOPL s.r.o.
Dřevostavby, nízkoenergetické domy
www.dopl.cz

Václav Kracík - pokrývač
Nabízíme pokrývačské, klempířské a tesařské práce.
strechyvaclavkracik.business.site

Daňový kalendář

25. 5. 2021 Souhrnné hlášení (za duben 2021)
25. 5. 2021 Kontrolní hlášení (za duben 2021)
25. 5. 2021 Přiznání DPH (za duben 2021)
31. 5. 2021 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,015 Kč
21,02 Kč
-0,012 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 11.05.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru