Společnost (sdružení bez právní subjektivity)

Dle občanského zákoníku společnost, dříve „sdružení bez právní subjektivity“, vzniká smlouvou několika osob, fyzických či právnických, které se zavážou sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. Může se jednat jak o výdělečnou, tak o nevýdělečnou činnost. Tyto osoby mohou do společnosti vložit své finanční prostředky či majetek, který může být vložen pouze za účelem společného užívání, ne vlastnictví.

Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil. Přestože mohou pojmy použité v právních definicích evokovat obchodní korporaci, o obchodní korporaci se opravdu nejedná. Společnost vymezená občanským zákoníkem se řídí tímto zákoníkem na rozdíl od obchodních korporací, které se řídí zákonem o obchodních korporacích. Společnost také na rozdíl od obchodních korporací nemá právní subjektivitu, tedy nemůže nabývat práva a povinnosti – například nemůže vlastnit majetek, nemůže být provozovatelem vozidla, nemůže vstupovat do žádných právních vztahů.

Daň z příjmů

Pokud jsou členy společnosti fyzické osoby, většinou všechny vedou daňovou evidenci. Pokud je však některý ze společníků povinen vést účetnictví dle zákona o účetnictví, ostatní podnikající fyzické osoby ve společnosti jsou také účetními jednotkami a musí vést účetnictví. Pokud jde o daň z příjmů, tu si řeší každý společník sám, žádné daňové přiznání za společnost jako takovou se nepodává. U fyzických osob je možné pro stanovení základu daně použít:

• skutečné výdaje – v případě vedení daňové evidence,
• paušální výdaje – lze uplatnit pouze pokud:
  • jsou příjmy a výdaje rozděleny mezi společníky podle spoluvlastnických podílů dle smlouvy nebo
  • jsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti nebo ze společenství jmění rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy,
• účetnictví – za předpokladu, že jsou společníci účetními jednotkami.

Příklad č. 1

Pan Novák s panem Konečným se rozhodli, že uzavřou smlouvu o společnosti. Pan Novák do podnikání vložil nový automobil, který bude ze 100 % používán pouze pro společnou činnost oběma společníky. Jeho pořizovací cena byla 450 000 Kč. Pan Konečný vložil do podnikání peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč. Spoluvlastnický podíl pana Nováka je dle jeho vkladu ve výši 60 %, zatímco spoluvlastnický podíl pana Konečného je 40 %. Oba vedou daňovou evidenci.

Za kalendářní rok příjmy ze společnosti dosáhly částky 3 000 000 Kč s tím, že výdaje činily 1 200 000 Kč. V těchto výdajích není zahrnutý odpis automobilu. Odpis automobilu může uplatnit pouze jeho vlastník. Příjmy a výdaje si společníci rozdělují podle svých spoluvlastnických podílů (SV), tedy na pana Nováka přechází 60 % příjmů a výdajů a na pana Konečného 40 % příjmů a výdajů.

Předpokládáme, že jedinou daňovou úlevou, kterou můžou oba společníci využít, je sleva na poplatníka. U automobilu se použije rovnoměrné odepisování v 1. roce (automobil je nový a nikdy předtím nebyl odepisován).

Pokud jde o oba společníky, mají 2 možnosti, jak stanovit svůj základ daně. Mohou uplatnit buď skutečné, nebo paušální výdaje. Jejich daňová povinnost vychází při uplatnění skutečných výdajů takto:

Při uplatnění paušálních výdajů vypadá propočet takto:

Z výše uvedeného tedy plyne, že paušální výdaje, které si mohou OSVČ podnikající dle živnostenského oprávnění uplatnit, jsou pro oba společníky výhodnější, tedy stanoví základ daně tímto způsobem.

Daň z přidané hodnoty

Z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty jsou společníci společnosti též považováni za samostatné subjekty, které samostatně sledují svůj obrat pro účely povinné registrace k DPH. Ve společnosti tedy mohou společně působit jak plátci, tak neplátci DPH, což je možné od 1. 7. 2017 v návaznosti na novou právní úpravu. Pro účely obratu společníci sledují jak svůj obrat dosažený   rámci společnosti, tak svůj obrat dosažený mimo společnost.

Pokud jde o uplatňování DPH na výstupu, existují 2 základní možnosti:

• každý společník vystavuje vlastní fakturu na odběratele na rozsah plnění ve výši svého podílu na činnosti; pokud je plátcem, uplatní DPH na výstupu, pokud je neplátcem, vystaví fakturu jako neplátce, nebo
• jeden ze společníků může na základě vzájemné dohody vystavit fakturu na odběratele na celý rozsah plnění s tím, že ostatní společníci na něj svou část vyfakturují; každý ze společníků při fakturaci postupuje podle toho, zda je plátcem či neplátcem DPH.

U uplatňování DPH na vstupu si každý společník může uplatnit nárok na odpočet pouze v rozsahu, který odpovídá jeho podílu na uskutečněných plněních, tedy existují 2 základní možnosti:

• za předpokladu, že každý společník vystavuje vlastní fakturu na odběratele dle svého podílu na společné činnosti, může uplatnit nárok na odpočet ve výši odpovídající jeho podílu na společné činnosti, tedy buď může dodavatel vystavit fakturu na každého ze společníků dle jeho podílu, nebo v případě, že je přijatá faktura pouze na jednoho zastupující společníka, ten si může uplatnit plný nárok s tím, že příslušnou část plnění přefakturuje na ostatní společníky, nebo
• pokud jeden ze společníků vystavuje fakturu na odběratele na celý rozsah plnění, ze kterého odvede DPH, uplatní si plný nárok na odpočet DPH; mezi sebou si společníci opět vyfakturují příjmy a výdaje tak, jak to odpovídá jejich podílům.

Příklad č. 2

Paní Jelínková, paní Šťastná a paní Borecká spolu uzavřely smlouvou o společnosti, podle které má paní Jelínková spoluvlastnický podíl 35 %, paní Šťastná spoluvlastnický podíl 20 % a paní Borecká spoluvlastnický podíl 45 %. Ve stejném poměru si rozdělují příjmy i výdaje. Paní Jelínková a paní Borecká jsou plátci DPH, zatímco paní Šťastná ne. Se svým dodavatelem jsou domluvené, že fakturuje jednu fakturu na společného zástupce, kterým je paní Borecká. Uvažují, zda svým odběratelům bude fakturovat každá zvlášť svou část uskutečněného plnění, nebo opět využijí paní Boreckou jako společného zástupce.

Uvažujme, že faktura od dodavatele za daný měsíc zní na 150 000 Kč + 31 500 Kč DPH. Celkové měsíční uskutečněné zdanitelné plnění za společnost je ve výši 500 000 Kč bez DPH. Jak to bude s DPH v jednotlivých případech?

1) Paní Borecká funguje při fakturaci uskutečněných zdanitelných plnění jako společný zástupce a paní Borecká přeúčtovává část přijatých plnění na ostatní dvě společnice.

Fakturace plnění na výstupu proběhne následovně:

Paní Borecká → odběratel                                 500 000 Kč + 105 000 Kč DPH

Paní Jelínková → paní Borecká                         175 000 Kč + 36 750 Kč DPH

Paní Šťastná → paní Borecká                             100 000 Kč

Fakturace plnění na vstupu proběhne následovně:

Dodavatel → paní Borecká                                 150 000 Kč + 31 500 Kč DPH

Paní Borecká → paní Jelínková                         52 500 Kč + 11 025 Kč DPH

Paní Borecká → paní Šťastná                             30 000 Kč + 6 300 Kč DPH

2) Každá ze společnic fakturuje svou část uskutečněného zdanitelného plnění a paní Borecká přeúčtovává část přijatých plnění na ostatní dvě společnice.

Fakturace plnění na výstupu proběhne následovně:

Paní Borecká → odběratel                                 225 000 Kč + 47 250 Kč DPH

Paní Jelínková → odběratel                               175 000 Kč + 36 750 Kč DPH

Paní Šťastná → odběratel                                   100 000 Kč

Fakturace plnění na vstupu a následná přefakturace proběhne následovně:

Dodavatel → paní Borecká                                 150 000 Kč + 31 500 Kč DPH

Paní Borecká → paní Jelínková                         52 500 Kč + 11 025 Kč DPH

Paní Borecká → paní Šťastná                                   30 000 Kč + 6 300 Kč DPH

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.