Sociální pojištění u studentů a absolventů

Minule jsme se věnovali zdravotnímu pojištění studentů, nyní se zaměříme na pojistné na sociální zabezpečení. Jak je to tedy s placením sociálního pojištění u absolventů středních a vysokých škol? Musí, nebo nemusí ho platit po ukončení studia?

S koncem školního roku často přicházejí dotazy absolventů středních a vysokých škol, zda jim nevzniká povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení („ČSSZ“) se proto rozhodla odpovědět na ty nejčastější.

Když studium skončí

Samotným ukončením studia povinnost odvádět pojistné nevzniká. Ta je zpravidla spojena až se zahájením výdělečné činnosti (zaměstnáním nebo podnikáním). Pokud tedy absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální zabezpečení (důchodové a nemocenské pojištění) odvádět nemusí.

Má však možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění, pokud chce, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro důchod. Více o něm můžete zjistit například v článku Pro koho je určeno dobrovolné důchodové pojištění? na Portálu POHODA.

Když absolvent nastoupí do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, plní za něj povinnosti v sociálním zabezpečení jeho zaměstnavatel. To znamená, že za zaměstnance odvádí pojistné na sociální zabezpečení a zasílá do evidence ČSSZ zákonem stanovené informace a doklady (evidenční list důchodového pojištění).

To však neplatí v případě tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nedosahuje 3 000 Kč za kalendářní měsíc (např. dohoda o pracovní činnosti), a při zaměstnání vykonávaném na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč. Zaměstnání v těchto případech totiž nezakládá účast na pojištění.

Když student/absolvent začne podnikat

Zahájení podnikání (samostatné výdělečné činnosti) je třeba vždy oznámit okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa bydliště podnikatele. Pokud je podnikání hlavní činností, nastupuje povinnost platit důchodové pojištění.

V případě, že je podnikání vedlejší činností (např. když absolvent nastoupí do zaměstnání anebo nadále studuje, ale vedle toho ještě podniká), závisí povinnost odvádět důchodové pojištění ze samostatné výdělečné činnosti na výši dosažených příjmů.

Když student/absolvent nastoupí na prázdninovou brigádu

Jestliže je prázdninová brigáda činností, která zakládá účast na pojištění (nejedná se tedy o tzv. zaměstnání malého rozsahu nebo dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč za měsíc), plní povinnosti vůči ČSSZ za studenta jeho zaměstnavatel. Období takové brigády pak může být započítáno pro nárok na budoucí důchod.

Když student/absolvent vycestuje do zahraničí

Studenti, kteří nejsou v České republice výdělečně činní a pojistné na sociální zabezpečení neplatí, nemají vůči ČSSZ tuto povinnost ani při vycestování do zahraničí na stáž či studijní pobyt nebo za prací. Nemusí tedy ČSSZ v těchto případech nic hlásit.

Pokud budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro oblast sociálního zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde práci lidé vykonávají. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu.

Základní informace o právech a povinnostech v oblasti sociálního zabezpečení, nemocenském a důchodovém pojištění a nárocích na dávky naleznou studenti také v letáku ČSSZ Sociální zabezpečení – informace pro studenty.

Související článek:
Zdravotní pojištění u studentů nejen o prázdninách