Škody z daňového a účetního hlediska


Ing. et Ing. Stanislav Suchan, MSc., MBA, CA
20. 10. 2023
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V případě, že se jedná o škodu, je celá daňová zůstatková cena „nedaňová“.

Foto: Depositphotos

 

Škody a manka rozhodně nejsou v podnikatelském světě příjemnou záležitostí. V tomto článku se dozvíte, jak se postavit ke škodám z pohledu účtování i z pohledu posouzení daňové uznatelnosti. Nebudou chybět ani výjimky, které se v dané oblasti často objevují.


 
Škoda je definována v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) jako fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku, kdy musí být splněny následující znaky:
  1. Musí se jednat o majetek ve vlastnictví daného poplatníka.
  2. Musí dojít k vyřazení daného majetku z důsledku škody.
Tyto podmínky musí platit zároveň.

Pokud se tedy nejedná o majetek ve vlastnictví poplatníka, nejedná se o škodu. Pokud by majetek byl např. opraven, a nebyl by tak vyřazen, opět se nejedná o škodu z pohledu ZDP.

Právní předpisy:
  • § 25 odst. 2 ZDP – definice škody a manka pro účely ZDP,
  • § 25 odst. 1 písm. n) ZDP – pravidlo pro daňový režim mank a škod,
  • § 24 odst. 2 písm. l) ZDP – manko a škoda jako daňově účinné výdaje (náklady),
  • § 24 odst. 10 ZDP – definice živelní pohromy,
  • § 24 odst. 2 písm. c) ZDP – zůstatková cena majetku vyřazeného v důsledku škody,
  • § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP – daňově uznatelné náklady při likvidaci zásob,
  • § 4 odst. 1 písm. d) ZDP – osvobození náhrady škody u fyzické osoby,
  • pokyn GFŘ D-59 k § 24 odst. 2 ZDP, body 2, 3, 27, 28, 36; dále k § 25 odst. 1 ZDP bod 2.

Jaký je rozdíl mezi škodou a mankem?

V rámci inventarizace může vzniknout inventarizační rozdíl. Inventarizace je proces, kdy se porovnává účetní stav se stavem skutečným. Jedná se o proces, který je součástí účetní uzávěrky. Pokud je skutečný stav nižší než účetní stav, vzniká manko (schodek v pokladně). V daném případě se tedy nejedná o škodu jako takovou.

Níže si tedy shrneme zásadní rozdíly mezi škodou a mankem, jelikož to bude mít budoucí dopad na posouzení daňové uznatelnosti.
 
Č. Příklady Manko/škoda
1. Poškození cizího auta činností zaměstnance firmy. x
2. Totální havárie firemního auta (nelze již opravit). škoda
3. Odcizení zásob na skladě. manko
4. Havárie firemního auta (auto lze opravit). x
5. Inventarizační rozdíl zásob, kdy skutečný stav je nižší než účetní. manko
 
  1. Jedná se o poškození cizího majetku, a tak o dané situaci nelze tvrdit, že se jedná o škodu z pohledu ZDP.
  2. Jedná se o škodu, jelikož majetek je ve vlastnictví poplatníka a lze předpokládat, že takový majetek byl vyřazen.
  3. V daném případě se jedná o manko, jelikož v § 25 odst. 2 ZDP je škoda posuzována jako znehodnocení majetku poplatníka. Pod slovem majetek si lze představit movitou či nemovitou věc ve vlastnictví daného poplatníka po dobu delší než jeden rok. Zásoby jsou oběžným majetkem, a tak by v daném případě bylo vhodné užití pojmu manko.
  4. Nejedná se o škodu, jelikož automobil nebyl v důsledku havárie vyřazen.
  5. Jedná se o manko.

Co se nepovažuje za škody a manka?

Výjimky lze nalézt v § 25 odst. 2 ZDP. Jedná se o:
  • technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. sesypáním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu, rozprachem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků (do této výše se bude jednat o daňově uznatelný náklad, a to vždy),
  • ztratné v maloobchodním prodeji (lze stanovit z obratu zásob na skladě či z průměrného stavu zásob za sledované období),
  • nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou hmotným majetkem pro účely ZDP, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanoveného poplatníkem,
  • škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.

Příklad 1

Účetní jednotka má nastavenou normu přirozeného úbytku ve výši 0,05 % z obratu, který se týká provozní činnosti. Celkový obrat z provozní činnosti činil 1 000 000 Kč. Účetní jednotka eviduje na skladě materiálu skutečný stav ve výši 20 000 Kč, účetní stav 22 000 Kč.

Řešení:

V daném případě vzniká rozdíl 2 000 Kč manko, které je třeba rozdělit na manko do normy a manko nad normu.

Do normy: (1 000 000 / 100) × 0,05 = 500 Kč (účtováno 501/112 jako daňově uznatelný náklad).

Částka nad normu: 2 000 − 500 = 1 500 Kč (účtováno 549/112 jako daňově neúčinný náklad, u právnické osoby se bude jednat o ř. 40 daňového přiznání a u fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci se daná položka nebude zahrnovat do výdajů, pokud již nebyla zahrnuta; v případě, že při nákupu daných zásob byl realizován výdaj u fyzické osoby, bude částka 1 500 Kč činit položku zvyšující základ daně).

Posuzování daňové uznatelnosti u škod

V případě, že se jedná o škodu, je celá daňová zůstatková cena „nedaňová“. Co to znamená? Uveďme si příklad. Mějme škodu dle ZDP, kdy účetní zůstatková cena (dále jen „ÚZC“) je 100 a daňová zůstatková cena (dále jen „DZC“) je 120.

V případě, že by se o škodu dle ZDP nejednalo, provede se následující:
  1. V účetnictví se zaúčtuje „doúčtování“ do výše ÚZC: 100 Kč (549/08x, 07x).
    • Pokud se jedná o vyřazení z důvodu likvidace, použije se účet 551.
    • Pokud se jedná o vyřazení z důvodu opotřebení, použije se účet 551.
    • Pokud se jedná o vyřazení z důvodu daru, použije se účet 543.
    • Pokud se jedná o vyřazení z důvodu prodeje, použije se účet 541.
    • Pokud se jedná o vyřazení z důvodu škody a manka, použije se účet 549.
    • Pokud se jedná o vklad do jiné obchodní společnosti, použije se účet 378.
    • Pokud se jedná o přeřazení do osobního užívání v případě individuálního podnikatele, použije se účet 491.
  2. V účetnictví se zaúčtuje vyřazení v pořizovací ceně: X Kč (07x, 08x/01x, 02x).
  3. V rámci daňového přiznání se porovná ÚZC a DZC, pokud je ÚZC > DZC, tak rozdíl se objeví na ř. 40 u daňového přiznání právnických osob, pokud je ÚZC < DZC, tak rozdíl se objeví na ř. 160 u daňového přiznání právnických osob.
V případě, že by se o škodu dle ZDP jednalo, provede se následující:
  1. Stejné jako v předešlém řešení.
  2. Stejné jako v předešlém řešení.
  3. V daném případě by byla celá DZC „nedaňová“, a tak by se na ř. 40 uvedla celá ÚZC, tj. základ daně by se u právnické osoby zvedal o 100 Kč.
Existují ovšem výjimky, kdy DZC v případě škody může být daňově uznatelná, a to:
  • škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem,
  • škody jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,
  • škody vzniklé v důsledku živelních pohrom,
  • škody do výše recipročního výnosu (náhrada od pojišťovny, předpis k úhradě po odpovědném zaměstnanci, odprodej náhradních dílů a šrotu apod.).
Živelní pohroma je definována v § 24 odst. 10 ZDP. V případě použití dané výjimky je vždy třeba mít odborný posudek od soudního znalce nebo pojišťovny, jelikož sám poplatník si nemůže určit, že se jedná o živelní pohromu.

Tab.: Shrnutí výjimek
 
Výjimka Daňový režim
Neznámý pachatel Musí být potvrzeno policií, DZC je celá daňová.
Známý pachatel Musí být potvrzeno policií, DZC je celá nedaňová.
Pachatel se zpětně najde (např. v dalším zdaňovacím období) Je třeba zvýšit základ daně o částku, která by základ daně snížila v roce vydání potvrzení policie, viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 ZDP.
Zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených obecně závaznými předpisy Viz pokyn GFŘ D-59 bod 28 k § 24 odst. 2 ZDP.
Škoda do výše recipročního výnosu DZC je daňová do výše souvisejícího recipročního výnosu, zde je třeba dodržovat akruální princip.

Příklad 2 – Úvodní příklad ke škodám

Právnická osoba vede účetnictví, u majetku má zadány hodnoty DZC, ÚZC a náhradu od pojišťovny. Je třeba posoudit daňový dopad (korekci výsledku hospodaření). Jedná se o škodu na vlastním majetku, který byl v důsledku škody vyřazen.

Řešení:

Náhrada od pojišťovny se bude účtovat 378/648 (jedná se o zdanitelný výnos), v případě, že by ke škodě došlo v prosinci a pojišťovna by nestihla přiznat náhradu, je třeba účtovat dohadnou položku 388/648.
 
DZC ÚZC Náhrada Korekce výsledku hospodaření
0 50 20 +50, ř. 40 (DZC je již nulová)
50 70 40 +30, ř. 40 (DZC je daňová do výše náhrady, tj. 70 − 40 DZC)
30 70 50 +40, ř. 40 (DZC je celá daňová, tj. 70 − 30)
40 50 0 +50, ř. 40 (DZC je celá nedaňová)
50 30 0 +30, ř. 40 (DZC je celá nedaňová)
50 30 40 −10, ř. 160 (DZC je daňová do výše náhrady, tj. 30 − 40 DZC)

Příklady ke škodám u právnické osoby

V daném případě je třeba vyřešit korekci výsledku hospodaření (dále jen „VH“) roku 2023.
 
Text Korekce VH 2023
Firma zakoupila automobil v říjnu 2023 v pořizovací ceně 800 000 Kč. K přepisu registru vozidel došlo v listopadu 2023 (ve stejném měsíci došlo i k zařazení). Daňově se bude odepisovat zrychleně. V prosinci došlo ke škodě (úplná havárie – potvrzeno od pojišťovny). Pojišťovna ke konci roku zaslala vyrozumění, kde byla vyčíslena náhrada škody ve výši 150 000 Kč. Firma se rozhodla automobil (šrot) prodat za 50 000 Kč. ÚZC ke dni vyřazení činí 750 000 Kč. +550 000[1], ř. 40
Zaměstnanec společnosti poškodil během své jízdy sousední dům. Vyčíslená škoda činila 100 000 Kč, která byla v roce 2023 zaúčtována do závazků. Na danou škodu nebyla poskytnuta náhrada od pojišťovny. Vzhledem k tomu, že za danou škodu mohl zaměstnanec, byla mu předepsána náhrada škody ve výši 70 000 Kč. 0, nejedná se o škodu na vlastním majetku[2]
V roce 2023 došlo k poškození majetku společnosti vlivem vichřice (potvrzeno pojišťovnou). Pojišťovna vyčíslila škodu ve výši 250 000 Kč. Spoluúčast činí 10 %, pojistná náhrada byla vyplacena v roce 2024. O opravné položce účtováno nikterak nebylo ani o dohadné položce aktivní. +225 000[3], ř. 30
Společnost vyřadila osobní automobil, který byl totálně zničen havárií. ÚZC činí 45 000 Kč (je již součástí výsledku hospodaření), DZC činí 70 000 Kč. Společnost obdržela náhradu škody od pojišťovny ve výši 50 000 Kč. −5 000, ř. 160
Neznámý pachatel podle potvrzení od Policie ČR společnosti odcizil osobní automobil. ÚZC činí 300 000 Kč (je již součástí výsledku hospodaření), DZC činí 275 000 Kč, náhrada od pojišťovny je 200 000 Kč. +25 000, ř. 40
Zasilatelská firma způsobí při špatné manipulaci se zbožím odběrateli (podnikateli) škodu, čímž dojde ke znehodnocení zboží. Škoda na zboží činí 20 000 Kč. Vzniklou škodu zasilatelská firma uhradí. Jaký je dopad z pohledu zasilatelské firmy? 0, jedná se o škodu na cizím majetku
Ve skladě došlo ke škodě na zásobách ve výši 50 000 Kč. Skladníkovi nebyla předepsaná náhrady škody. Zásoby nejsou nijak pojištěné. Norma přirozeného úbytku činí 2 % z tržeb, které v daném roce činily 1 000 000 Kč. +30 000, ř. 40 (manko nad normu přirozeného úbytku)

[1] Daňový odpis nelze – zařazeno a vyřazeno v průběhu roku, DZC je tedy 800 000 Kč. Jedná se o škodu, takže DZC je daňová do výše souvisejícího příjmu (150 000 + 50 000), celkem tedy 200 000 Kč. Korekce VH bude tedy +550 000 Kč na ř. 40 daňového přiznání (750 000 − 200 000).

[2] Škoda na cizím majetku bude daňově uznatelným nákladem. Náhrada od zaměstnance se zaúčtuje jako předpis 335/648 a poté může dojít k úhradě bezhotovostně: 221/335, hotovostně: 211/335 nebo srážkou ze mzdy: 331/335. Účet 648 je zdanitelným výnosem.

[3] Škoda se zaúčtuje 549/08x (daňová, viz § 24 odst. 2 písm. l) ZDP), související výnos není zaúčtován, je třeba zvýšit základ daně o 90 %, tj. 225 000 Kč.

Příklady ke škodám u fyzické osoby

Fyzická osoba vede daňovou evidenci. V roce 2022 došlo k odcizení zboží v hodnotě 20 000 Kč/kus (celkem 5 kusů). V roce 2022 byla do výdajů uplatněna celá pořizovací cena zboží. Policie ČR vystavila v roce 2022 doklad o tom, že se jednalo o škodu způsobenou neznámým pachatelem.

Pojišťovna v roce 2023 vyplatila náhradu ve výši náhrady škody s tím, že spoluúčast je 10 %. Policie ke konci roku 2023 oznámila, že pachatele zadržela. Škoda nebyla do konce roku nijak uhrazena.

Řešení:

V roce 2022 eviduje fyzická osoba výdaj ve výši 100 000 Kč (20 000 × 5). Jedná se o daňově účinný výdaj. V roce 2022 došlo k odcizení zásob v hodnotě 100 000 Kč. Jedná se ovšem o neznámého pachatele, kdy fyzická osoba má potvrzení i od policie, a tak se jedná o daňově účinný výdaj (již do výdajů zahrnuto bylo, tudíž není třeba provádět žádnou úpravu základu daně).

V roce 2023 eviduje fyzická osoba zdanitelný příjem ve výši 90 000 Kč (pojišťovna vyplatila fyzické osobě 90 % z hodnoty zásob, jelikož spoluúčast je 10 %). Vzhledem k tomu, že byl pachatel dopaden, je celá hodnota zásob „nedaňová“. Fyzická osoba tedy bude muset zvýšit základ daně o celou hodnotu zásob, tj. 100 000 Kč, viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 ZDP.

Fyzická osoba ovšem eviduje k daným zásobám reciproční příjem ve výši 90 000 Kč, tudíž daňově uznatelný náklad je do výše 90 000 Kč a daňově neuznatelný náklad bude činit 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že částka 10 000 Kč byla v roce 2022 zahrnuta již do výdajů, je třeba o tuto částku zvýšit základ daně. Celková částka k dodanění pro rok 2023 bude tedy činit: 90 000 + 10 000 = 100 000 Kč.

Příklady na manka

Účetní jednotka sestavuje účetní závěrku k rozvahovému dni, tj. k 31. 12. 2023. Při inventarizaci byly zjištěny následující skutečnosti.
 
Položka Účetní stav Skutečný stav Norma přirozeného úbytku Čistá realizovatelná hodnota
Materiál 200 000 230 000 15 000 235 000
Výrobky 150 000 130 000 5 000 110 000
Zboží 175 000 150 000 10 000 151 000

Řešení:

Položka Rozdíl Manko do normy Manko nad normu Přebytek Opravná položka Korekce VH
Materiál +30 000 x x 30 000 x 0
Výrobky −20 000 5 000 15 000 x 20 000 +35 000
Zboží −25 000 10 000 15 000 x x +15 000


U materiálu evidujeme přebytek ve výši 30 000 Kč, který se zaúčtuje 112/648 (zdanitelný výnos). Čistá realizovaná hodnota, respektive tržní hodnota je vyšší než skutečný stav, a tak dle zásady opatrnosti se nebude tvořit účetní opravná položka. Korekce je tedy nulová.

U výrobků vychází rozdíl 20 000 Kč, přirozený úbytek činí 5 000 Kč, účtováno 583/123, manko do normy tedy bude činit 5 000 Kč (daňově uznatelný náklad), manko nad normu činí 15 000 Kč, účtováno 549/123 (daňově neuznatelný náklad, jelikož manko nebylo předepsáno k úhradě). Tržní cena činí 110 000 Kč, skutečný stav činí 130 000 Kč, jelikož je tržní cena < skutečný stav, je třeba na rozdíl zaúčtovat účetní opravnou položku ve výši 20 000 Kč, účtováno 559/194 (nedaňový náklad), celková korekce: 15 000 + 20 000 = 35 000 Kč, ř. 40.

U zboží vychází rozdíl 25 000 Kč, přirozený úbytek (ztratné) činí 10 000 Kč, účtováno 504/132, manko do normy tedy bude činit 10 000 Kč (daňově uznatelný náklad), manko nad normu činí 15 000 Kč, účtováno 549/132 (daňově neuznatelný náklad, jelikož manko nebylo předepsáno k úhradě). Tržní cena činí 151 000 Kč, skutečný stav činí 150 000 Kč, tržní cena > skutečný stav, a tak není třeba tvořit účetní opravné položky, viz zásada opatrnosti.

Závěr

Škody a manka rozhodně nejsou příjemnou záležitostí ve světě podnikatelů a jejich daňové posouzení nikterak není jednoduché. Je tedy třeba si dát pozor, co se za škodu a manko nepovažuje a jaké existují výjimky v určování daňové uznatelnosti škod a mank.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Vláda schválila novelu zákona o DPH

13. 6. 2024 | Vláda schválila novelu zákona o DPH, která zavádí významné změny pro malé podniky, včetně možnosti využít výjimku z plátcovství DPH v dalších členských státech EU. Novela také upravuje počítání obratu firem, zpřesňuje daňové podmínky ve stavebnictví a ruší vracení daně osobám se zdravotním postižením při nákupu automobilu. Více informací naleznete na webových stránkách.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Ing. Martina Krahulíková
ON-LINE účetnictví, vedení účetnictví a evidence, daň. poradenství
www.k-ucetnictvi.cz

Ing. Hana Naiclerová,MBA
Poskytuji ekonomické, účetní a daňové poradenství.
www.naiclerova.cz

Kurzovní lístek

24,70 Kč
0,005 Kč
22,90 Kč
-0,038 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 13.06.2024

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme