Daňové dopady u zaměstnance

Ustanovení § 6 odst. 9 písm. e) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) uvádí podmínky, kdy je doprava poskytovaná zaměstnancům osvobozena u zaměstnance od daně z příjmů: „Zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.”

Z uvedeného vyplývá, že osvobození je omezeno výhradně na zaměstnance zaměstnavatelů provozujících veřejnou dopravu. U všech ostatních zaměstnanců zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP”) žádné osvobození neuvádí.

Je proto potřeba postupovat dle § 3 odst. 1 písm. a) a odst. 2 ZDP. Tato ustanovení říkají, že „předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti (§ 6). Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.“

To znamená, že příspěvek zaměstnavatele na dopravu zaměstnancům do zaměstnání podléhá u zaměstnance dani z příjmů a také odvodům sociálního a zdravotního pojištění. A to bez ohledu na to, zda jde o příspěvek peněžní (tj. vyplácení příspěvku např. ve mzdě), nebo o příspěvek nepeněžní (např. ve formě hromadného nákupu jízdenek a jejich bezplatného poskytování zaměstnancům nebo organizování svozů do zaměstnání).

Nepeněžní příjem zaměstnance se dle § 3 odst. 3 písm. a) ZDP oceňuje podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Jde o cenu, kterou by zaměstnanec zaplatil při použití veřejné dopravy.

Obdobně se postupuje v případě, kdy zaměstnavatel zaměstnanci proplácí pohonné hmoty za cesty do zaměstnání na základě předložených dokladů. Základem daně pro odvody z mezd (tj. daň z příjmů a pojistné) bude částka proplacené pohonné hmoty dle dokladu.

Daňové dopady u zaměstnavatele

Při splnění podmínek § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP půjde u zaměstnavatele o daňový náklad. Toto ustanovení nám říká, že „výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.“

Základní podmínkou pro uplatnění daňového nákladu u zaměstnavatele je zakotvení nároku na příspěvek na dopravu do kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy. Pokud je nárok na příspěvek příslušně upraven, je daňovým nákladem zaměstnavatele jak příspěvek peněžní, tak nepeněžní.

V případě, že zaměstnavatel neupraví nárok na příspěvek na dopravu v pracovní, kolektivní nebo jiné smlouvě ani ve vnitřním předpisu, je příspěvek na dopravu vždy nedaňový.

Při splnění podmínek pro daňový náklad je na straně zaměstnavatele daňovým nákladem též sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele placené z příspěvku na dopravu při dodanění benefitu zaměstnancům.

Příklad 1

Zaměstnavatel nakupuje jízdenky MHD, které bezplatně poskytuje svým zaměstnancům. Nárok na příspěvek nemá nijak upraven.

U zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad, protože nárok zaměstnance není zakotven ve vnitřním předpisu, kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě. Pokud by zaměstnavatel nárok na jízdenky upravil vnitřním předpisem nebo smlouvou, mohl by uplatnit daňový náklad.

Příklad 2

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům peněžní příspěvek 500 Kč měsíčně na dopravu. Nárok na příspěvek je upraven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

U zaměstnavatele se jedná o daňový náklad, protože nárok zaměstnance je zakotven ve vnitřním předpisu.

Příklad 3

Zaměstnavatel zajišťuje svým zaměstnancům bezplatně dopravu do zaměstnání. Dopravu zajišťuje smluvní autodoprava na základě smlouvy se zaměstnavatelem. Nárok na dopravu do zaměstnání je upraven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

U zaměstnavatele bude náklad za dopravu, tj. faktura od dopravce, daňovým nákladem, protože nárok zaměstnance je zakotven ve vnitřním předpisu.

Účetní řešení

Při účtování o příspěvku na dopravu postupuje zaměstnavatel v souladu s Českým účetním standardem pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy.

Účtování příkladu 1:

Účtování příkladu 2:

Účtování příkladu 3: