Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Příjmy stálé provozovny české firmy v přiznání


Ing. Martin Děrgel
30. 9. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Aby nedocházelo k dvojímu zdanění příjmů firem, které mají stálou provozovnu v zahraničí, má Česká republika s dalšími zeměmi uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Foto: 123RF

 

Česká firma, která má provozovny v zahraničí, je dnes běžnou záležitostí. To však nemění nic na složitějším daňovém řešení. Jak se předchází dvojímu zdanění? Jak správně vyplnit daňové přiznání, pokud nemáme příjmy pouze z tuzemska?


 
Mnoho českých firem podniká v zahraničí formou stálé provozovny, jejíž příjmy spravedlivě podléhají tamnímu zdanění. Z něho jsou totiž financovány veřejné služby, kterých tam česká firma využívá. Ovšem kvůli daňové rezidenci v České republice obecně platí, že daná firma musí do daňového přiznání k české dani z příjmů uvést rovněž ony příjmy plynoucí z její zahraniční stálé provozovny, i když už tam (tzv. u zdroje) byly zdaněny.

Naštěstí se není třeba příliš obávat toho, že tyto příjmy zdaní v Česku podruhé, tomu totiž obvykle efektivně čelí příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění – smlouvy máme sjednány s 89 státy. Nicméně se zbývajícími zhruba 100 zeměmi světa takovéto ochranné smlouvy uzavřeny nemáme, a proto příjmy z tamních stálých provozoven u nás české firmy zdaní podruhé.

Jen malou úlevou je možnost zahrnout do daňových výdajů i zahraniční daň. Ve firemní praxi ovšem zcela převažují stálé provozovny českých firem v daňově příznivějších smluvních státech.

Důvod a řešení mezinárodního dvojího zdanění

Dvojí zdanění – opakované zdanění jednoho příjmu poplatníka stejnou daní, hrozí prakticky pouze u příjmů daňových rezidentů ze zahraničí. Tehdy si totiž nárok na zdanění činí jak stát zdroje příjmu, tak i stát jeho příjemce (rezidence). Většina států (včetně ČR) se totiž nechce vzdát obou druhů zdanění, a proto plně zdaňují své rezidenty (z celosvětových příjmů) a v omezené míře také nerezidenty (z příjmů ze zdroje na jejich území).

Příklad – Proč je třeba řešit dvojí zdanění

Česká firma si zřídila pobočku (provozovnu) na Slovensku, která jí za rok 2020 vynesla v přepočtu zisk 1 mil. Kč. Podle slovenského zákona o daních z příjmů se příjmy (zisky) tzv. stálých provozoven nerezidentů považují za příjmy ze zdroje na území Slovenska, a proto zde podléhají slovenské dani z příjmů. Což je oprávněný požadavek Slovenska, neboť z daní hradí veřejné statky (např. silnice, soudy, policii), které provozovna využívá.

Jelikož je ale česká firma (včetně své slovenské provozovny, která je její součástí, a nikoli samostatnou dceřinou společností) rezidentem Česka, musí u nás přiznat a zdanit veškeré celosvětové příjmy, včetně zisku 1 mil. Kč ze stálé provozovny (pobočky) na Slovensku.

Na tomto principu obecně nic nemění ani skutečnost, že tyto příjmy (zisk) již tato česká firma zdanila stejnou, respektive obdobnou daní z příjmů na Slovensku. Není totiž sporu, že firma v Česku využívá veřejných statků hrazených z českých daní, na jejichž provoz by měla přispět.


Je nasnadě, že neřešené mezinárodní dvojí zdanění by ale významně omezovalo mezinárodní obchod, toky kapitálů a příchod zahraničních investorů. Proto hospodářsky proaktivní státy mají řadu dvoustranných smluv o zamezení dvojího zdanění s obdobně smýšlejícími zeměmi (dále jen „Smlouva“).

Ani Česká republika není výjimkou a aktuálně má takovéto Smlouvy sjednány již s 89 státy. Smlouvy sice vypadají podobně – mají totiž jednotnou strukturu a věcnou náplň vycházející z doporučené vzorové daňové smlouvy OECD, případně OSN – ovšem často se liší v řadě důležitých daňových „detailů“, proto je nutno pracovat vždy s příslušnou Smlouvou.

Účelem Smluv je obecně zejména řešení dvou hlavních příčin mezinárodního dvojího zdanění.
  1. Konkurence neomezené daňové povinnosti:
    • nastává při vícenásobné rezidenci (např. pan Novák bydlící v Česku dlouhodobě pobývá na Slovensku),
    • každý ze smluvních států by tedy chtěl zdanit dotyčnou osobu ze všech jejích celosvětových příjmů,
    • takovýto konflikt Smlouvy redukují na následující druhý případ.
  2. Konkurence mezi omezenou a neomezenou daňovou povinností:
    • nastává, když rezident jednoho státu pobírá příjmy ze zdroje na území druhého státu:
      • např. když česká s. r. o. nebo onen pan Novák (coby OSVČ) zřídí stálou provozovnu na Slovensku,
    • tento konflikt se dá Smlouvou vyřešit rozložením kompetencí ke zdaňování dvěma způsoby:
      • jeden ze států se plně vzdá práva na zdanění (zpravidla je to stát zdroje příjmu),
      • nebo se právo na zdanění „nějak“ rozdělí mezi oba státy (což je typické u kapitálových příjmů),
      • obecnou výhodou těchto opatření je, že tímto Smlouvy čelí rovněž „dvojímu nezdanění“ příjmů.

Příklad – Význam Smluv o zamezení dvojího zdanění

Pan Jan podniká jako OSVČ hlavně v Brně, kde bydlí s rodinou, ale letos dlouho podnikal i v Německu, kde měl stálou provozovnu a pronajatý druhý byt. Smlouva mezi ČR a SRN potenciálně dvojí rezidenci pana Jana rozsoudí ve prospěch Česka. Tímto odpadla hrozba, že by musel zdanit všechny své příjmy v obou zemích.

Smlouva dále stanoví, že příjmy tohoto daňového rezidenta ČR z podnikání v Německu tam mohou být zdaněny, ovšem pouze v rozsahu, v jakém je lze přičíst tamní stálé provozovně, čehož německý daňový zákon jistě využil. Načež Smlouva brání opakovanému (druhému) zdanění těchto příjmů ještě v Česku tím, že je vyjímá ze zdanění u nás.

Nicméně Smlouva umožňuje České republice, aby tyto příjmy ovlivnily (progresivní) sazbu české daně, kterou budou zdaněny ostatní (české) příjmy poplatníka. Vzhledem k tomu, že v Česku nyní nemáme sazbu progresivní, ale jednotnou, tak prakticky příjmy ze SRN neovlivní (nezvýší) míru zdanění ostatních příjmů z ČR.

Náš pan Jan si koupil akcie rakouské firmy, která mu v roce 2020 vyplatila na dividendách (podílech na zisku) 10 000 EUR. Protože v Rakousku poplatník nežije, není třeba řešit dilema jeho rezidence – zůstává v ČR – ovšem na zdanění těchto příjmů má zálusk také stát jejich zdroje.

V souladu se Smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi Českem (stát rezidence poplatníka) a Rakouskem (stát zdroje) byl tento příjem zdaněn v Rakousku sazbou daně 10 %. Přičemž Smlouva umožňuje zdanit tyto příjmy rovněž v České republice, kde podléhají sazbě daně 15 %. Ovšem současně Smlouva čelí dvojímu zdanění příjmu tím, že o zaplacenou rakouskou daň se sníží česká daň z příjmů.

V důsledku se tedy o daňový výnos z rakouských dividend podělí oba smluvní státy tak, že:
  • státu zdroje příjmu (Rakousku) připadne daň 10 % z příjmů limitovaná Smlouvou,
  • státu rezidence poplatníka (Česku) zůstane daň nad limitem Smlouvy, tj. 5 % z příjmů.
Pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka stanovují Smlouvy obecně čtyři metody:
  • Vynětí příjmů plynoucích ze zahraničí z příjmů zdanitelných ve státě rezidence poplatníka, a to:
    1. vynětí úplné – k zahraničním příjmům se vůbec nepřihlíží, zdaňují se pouze tuzemské příjmy,
    2. vynětí s výhradou progrese – zahraniční příjmy ovlivní sazbu daně, kterou se zdaní tuzemské příjmy.
  • Zápočet daně zaplacené v zahraničí na daňovou povinnost ve státě rezidence poplatníka, a to:
    1. zápočet plný – daň se vypočte ze všech příjmů poplatníka, načež se sníží o celou zahraniční daň,
    2. zápočet prostý – jako plný, ale uplatní se jen daň odpovídající poměrné výši zahraničních příjmů.
Nejjednodušší je úplné vynětí příjmů ze zahraničí, protože si jich není třeba vůbec všímat při výpočtu daně z příjmů ve státě daňové rezidence. Vynětí s výhradou progrese má význam pouze v případě, že sazba daně ve státě rezidence poplatníka je progresivní.

Protože v ČR nyní máme nyní rovné sazby daně (u osob fyzických 15 %, na čemž v principu nic nemění ani tzv. solidární zvýšení daně, u právnických 19 %), stává se prakticky vynětí příjmů s progresí úplným vynětím příjmů.

Nejsložitější je prostý zápočet zahraniční daně na českou daň. Ve Smlouvách uzavřených Českou republikou prakticky najdeme jen metody č. 2 a 4, přičemž příjmů ze zahraničních stálých provozoven se nejčastěji týká prostý zápočet zahraniční daně, jejich vynětí je výjimečné.

Vynětí zahraničních příjmů v přiznání k dani z příjmů právnických osob

Daňový rezident ČR, který je poplatníkem daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) , musí do daňového přiznání k české DPPO zahrnout obecně všechny své celosvětové příjmy, ať už byly či nebyly kdekoli a jakkoli v zahraničí zdaněny.

Patří sem i příjmy (výnosy), které se podle Smluv mají vyjmout ze zdanění v Česku, resp. ze základu daně, a to najednou v řádku 210 II. oddílu přiznání. Podle pokynů k jeho vyplnění je třeba na zvláštní příloze podrobně rozvést (upřesnit), z čeho tato vyjímaná částka příjmů sestává.

Je vhodné upozornit, že v souladu s § 38f odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) se „příjmy ze zdrojů v zahraničí“ pro účely vyloučení dvojího zdanění nerozumí samotné příjmy (výnosy) z ciziny, nýbrž příjmy snížené o související výdaje (náklady) stanovené podle ZDP. Přičemž není možno použít odčitatelné položky a další položky snižující základ daně dle zahraničních předpisů.

Příklad – Vynětí příjmů ze zahraničí

Metoda vynětí se v souladu se Smlouvou uplatňuje například u příjmů stálé provozovny („SP“) českého rezidenta umístěné v Německu. Ukážeme si, jak bude takový poplatník v přiznání k české DPPO postupovat.

Česká s. r. o. nebo a. s. za zdaňovací období kalendářního roku 2020 dosáhne následujících výsledků:
  • celkové účetní výnosy = 10 mil. Kč, které tvoří:
    • výnosy německé stálé provozovny = 4 mil. Kč (podléhá zdanění rovněž v Německu),
    • výnosy z podílů na zisku od dceřiných společností = 1 mil. Kč (osvobozeno od daně),
    • ostatní výnosy z činnosti v ČR = 5 mil. Kč (podléhají zdanění pouze v Česku),
  • celkové účetní náklady = 7 mil. Kč, které tvoří:
    • náklady německé stálé provozovny = 3 mil. Kč (ovlivnily také zdanění v Německu),
    • ostatní náklady z činnosti v ČR = 4 mil. Kč (ovlivní zdanění pouze v Česku),
  • celkový účetní výsledek hospodaření = 10 mil. Kč − 7 milionů Kč = 3 mil. Kč (zisk):
    • „zisk“ připadající na německou stálou provozovnu z toho činí = 1 mil. Kč,
  • z důvodu odlišného daňového pohledu na účetní náklady je nutno:
    • zvýšit účetní výsledek hospodaření o 500 000 Kč, z čehož:
      • 100 000 Kč připadá na německou stálou provozovnu,
      • 400 000 Kč souvisí s podnikáním firmy v tuzemsku.
Tab.: Jak poplatník vyplní relevantní řádky přiznání k DPPO v České republice (II. oddíl) za rok 2020?
 
Řádek Stručný popis věcné náplně Poznámka
10 Účetní výsledek hospodaření 3 000 000 Opsán účetní „výsledek hospodaření před zdaněním“
70 Položky zvyšující účetní VH 500 000 O kolik jsou účetní náklady vyšší než daňové náklady
110 Příjmy osvobozené od daně 1 000 000 Podíly na zisku od dceřiných společností (§ 19 ZDP)
200 Základ daně 2 500 000 Výpočtová položka = ř. 10 + ř. 70 − ř. 110
210 Úhrn vyňatých příjmů ze SRN 1 100 000 Vyloučení příjmů a výdajů SP = 4 mil. − (3 mil. − 100 000)
220 Základ daně po vynětí 1 400 000 Jen tolik zbývá ke zdanění v Česku = ř. 200 − ř. 210

Zápočet zahraniční daně v přiznání k DPPO

Zápočet daně zaplacené v zahraničí – v ČR se jedná vždy o tzv. prostý zápočet daně, je o něco málo složitější i proto, že Česko uplatňuje tzv. individuální variantu, kdy se zápočet daně počítá pro každý stát zvlášť.

Příklad – Metoda prostého zápočtu zahraniční daně

Česká s. r. o. dosáhne v roce 2020 ze stálé provozovny ve smluvním státě příjmy snížené o daňové výdaje 1 mil. Kč, z čehož v zahraničí uhradí daň 200 000 Kč (20 %). Z Česka měla příjmy snížené o daňové výdaje 5 mil. Kč. Příslušná Smlouva pro vyloučení dvojího zdanění pro ČR stanoví prostý zápočet zahraniční daně.

Základ daně = 5 000 000 Kč (z ČR) + 1 000 000 Kč (ze zahraniční stálé provozovny) = 6 000 000 Kč.

Vypočtená daň v ČR (neuvažujeme žádné odpočty ani slevy na dani) = 19 % z 6 000 000 Kč = 1 140 000 Kč.

Podíl zahraničních příjmů na celkových příjmech = 1 mil. Kč / 6 mil. Kč = 16,67 % = 0,1667.

Maximální zápočet = podíl zahraničních příjmů × vypočtená daň v ČR = 0,1667 × 1 140 000 = 190 038 Kč.

V zahraničí (z titulu stálé provozovny) zaplacená daň k zápočtu na českou daňovou povinnost = 200 000 Kč.

K zápočtu daně v ČR se uplatní nižší z obou částek, a to 190 038 Kč versus 200 000 Kč – což je 190 038 Kč.

Daň v ČR (po zápočtu) = vypočtená daň v ČR − daň uznaná k zápočtu = 1 140 000 − 190 038 = 949 962 Kč.

Část zahraniční daně nad maximální povolený zápočet na českou daň za rok 2020, tj. 9 962 Kč (200 000 Kč − 190 038 Kč) firma může v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP uplatnit jako daňový výdaj v roce 2021.


Tab.: Jak poplatník vyplní daňové přiznání k DPPO v ČR za rok 2020 (stručný výběr relevantních řádků)?
 
Řádek Stručný popis položky Výpočet dané položky nebo jiná věcná poznámka
II. oddíl základního daňového přiznání k DPPO
10 Účetní výsledek hospodaření 6 000 000 Pro jednoduchost neuvažujeme účetně-daňové rozdíly
220 Základ daně před úpravami 6 000 000 Zadaná hodnota, neuvažujeme žádné daňové komplikace
270 Základ daně po úpravách 6 000 000 V našem zjednodušeném případě se základ daně nezměnil
310 DPPO před zápočtem daně 1 140 000 DPPO před zápočtem zahraniční daně (19 % ze 6 mil. Kč)
320 Zahraniční daň k zápočtu 190 038 Zápočet zahraniční daně převzatý z tabulky I Přílohy č. 1
330 DPPO po zápočtu daně 949 962 Česká DPPO po prostém zápočtu (1 140 000 − 190 038)
Příloha č. 1 II. oddílu – Tabulka I – Zápočet zahraniční daně (zahraniční daň z tamní stálé provozovny)
2 Zaplacená zahraniční daň 200 000 Daň zaplacená v zahraničí pro metodu prostého zápočtu
3 Maximální prostý zápočet 190 038 Maximální prostý zápočet daně (ř. 7 samostatné přílohy)
5 Část daně neuznaná k zápočtu 9 962 Zahraniční daň, kterou nelze v Česku započíst (ř. 2 − ř. 3)
Samostatná příloha č. 1 k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu – Výpočet prostého zápočtu zahraniční daně
1 DPPO před zápočtem daně 1 140 000 DPPO před zápočtem z celosvětových příjmů (opis ř. 310)
2 Základ daně před úpravami 6 000 000 Základ výpočtu DPPO před odpočty (opis ř. 220)
3 Zaplacená zahraniční daň 200 000 Zahraniční daň zaplacená z příjmů stálé provozovny
4 Příjmy stálé provozovny Nezadáno Celkové příjmy (výnosy) stálé provozovny ve státě zdroje
5 Její uznané daňové výdaje Nezadáno Daňové výdaje (náklady) stálé provozovny (podle ZDP)
6 Dílčí základ daně provozovny 1 000 000 Příjmy stálé provozovny snížené o výdaje (ř. 4 − ř. 5)
7 Maximální prostý zápočet 190 038 Maximální zápočet zahraniční daně (ř. 1 × ř. 6 / ř. 2)

Vynětí zahraničních příjmů v přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Přesuňme se do druhé daně z příjmů – fyzických osob (dále jen „DPFO“). Zdůrazněme, že i příjmy vyjmuté ze zdanění v České republice musejí zdejší rezidenti nejprve uvést do daňového přiznání a teprve v dalším kroku, při vyplňování odpovídajícího řádku přiznání, je vyloučí ze základu daně, a to dle druhu příjmu konkrétně takto:
  • příjmy ze závislé činnosti (tzv. ze zaměstnání, uvádíme pro úplnost) se vyloučí od řádku 36a,
  • jiné druhy příjmů (tj. včetně příjmů podnikání v zahraniční SP) se vyloučí od řádku 41a.
Přičemž ze zdanění se tyto příjmy vyjímají se vším všudy, tedy spolu se souvisejícími daňovými výdaji, resp. u příjmů ze závislé činnosti i povinné pojistné zaměstnavatele dle příslušných pojistných zákonů. Dodejme, že takto vyjímané příjmy ze zahraničí se nezapočítávají ani pro účely solidárního zvýšení daně podle § 16a ZDP.

Pro účely české DPFO se cizoměnové položky přepočtou na Kč v souladu s § 38 odst. 1 ZDP, tedy buď podle běžných účetních pravidel (aktuální nebo pevný kurs vyhlášený Českou národní bankou), nebo jednotným kursem, který představuje celoroční průměr směnného kursu ČNB (vychází v lednovém Finančním zpravodaji).

Příklad – Zahraniční příjmy vyňaté ze zdanění v Česku

Pan Petr je český řemeslník, který měl v roce 2020 kromě příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti v Česku ve výši 500 000 Kč také ve stejné výši příjmy z jeho stálé provozovny v Německu 500 000 Kč. U těchto příjmů v tuzemsku uplatňuje tzv. paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů. Přes zimu, kdy neměl obchodní zakázky, krátkodobě pan Petr vykonával v Německu zaměstnání pro tamní firmu, za což utržil po přepočtu 100 000 Kč.

V souladu se Smlouvou byly obě výdělečné činnosti v Německu zdaněny. Přičemž výše daně nás nemusí zajímat, jelikož Smlouva stanoví pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka (tj. v ČR) metodu vynětí zahraničních příjmů s výhradou progrese.

Tato daňová progrese se s ohledem na jednotnou sazbu české DPFO 15 % sice mine účinkem, ovšem administrativní komplikaci vykázání německých příjmů v přiznání k české dani poplatník neujde, musí ji totiž „superhrubě“ navýšit o povinné pojistné zaměstnavatele dle českých zákonů.


Tab.: Jak poplatník vyplní daňové přiznání k DPFO v ČR za rok 2020 (stručný výběr relevantních řádků)?
 
Řádek Popis náplně vybrané položky, řádku přiznání Výpočet položky či jiná poznámka
31 Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů (pouze z Německa) 100 000 Přepočet jednotným kursem eura
32 Úhrn povinného pojistného (dle českých pojistných zákonů) 33 800 Pojistné 24,8 % sociální a 9 % zdravotní
36 Dílčí základ daně ze závislé činnosti dle § 6 (ř. 31 + ř. 32) 133 800 Superhrubá mzda (ř. 31 + ř. 32)
36a Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 po vynětí 0 Má jen mzdu vyňatou ze zdanění
37 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti – před vynětím 200 000 Výpočet v Příloze č. 1 (níže, ř. 113)
41 Úhrn dílčích základů daně mimo zaměstnání – před vynětím 200 000 V daném případě se opíše ř. 37
41a Úhrn dílčích základů daně mimo zaměstnání – po vynětí 100 000 Příjmy − výdaje z podnikání v ČR
42 Základ daně (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a) 100 000 Jen z této částky se počítá DPFO
Příloha č. 1 – Zjištění dílčího základu daně ze samostatné činnosti alias z podnikání
101 Příjmy z podnikání – z Česka i Německa 1 000 000 Podle zadání 500 000 + 500 000
102 Výdaje související s příjmy z podnikání 800 000 Paušální výdaje 80 % z 1 mil. příjmů
104 Rozdíl mezi příjmy a výdaji z celosvětového podnikání 200 000 Stále před vynětím (ř. 101 − ř. 102)
113 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti – před vynětím 200 000 V daném případě se opíše ř. 104
114 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti – po vynětí 100 000 Vyjmou se příjmy a výdaje za SP

Zápočet zahraniční daně v přiznání k DPFO

Pokud Smlouva stanoví pro zamezení dvojího zdanění v ČR u příjmů fyzické osoby (rezidenta) ze stálé provozovny (základny) ve smluvním státě metodu prostého zápočte daně zaplacené v zahraničí, dostane se ke slovu Příloha č. 3 k přiznání DPFO; věcně je obdobná samostatné příloze k tabulce i pro účely DPPO ad výše.

Příklad – Prostý zápočet zahraniční daně v přiznání k DPFO

Paní Jana je rezidentka ČR. V roce 2020 měla příjmy z řemeslné živnosti v ČR 1 mil. Kč a z obchodní živnosti ve slovenské stálé provozovně po přepočtu rovněž 1 mil. Kč, které byly zdaněny slovenskou daní po přepočtu 50 000 Kč. Pro zamezení dvojího zdanění těchto příjmů v Česku stanoví Smlouva metodu prostého zápočtu slovenské daně.

Podnikatelka u nás uplatňuje paušální výdaje – u řemeslné živnosti 800 000 Kč (80 % a u obchodní živnosti 600 000 Kč (60 %). Jiné zdanitelné příjmy v roce 2020 paní Jana neměla. Z daňových úlev nárokuje pouze nezdanitelnou částku 20 000 Kč za úroky z úvěru na bydlení a základní slevu na dani 24 840 Kč.

 
Řádek Stručný popis vybraných položek daňového přiznání k české DPFO
Zjištění dílčího základu daně ze samostatné činnosti (Příloha č. 1)
101 Příjmy ze samostatné činnosti alias z podnikání podle § 7 ZDP (z Česka i Slovenska) 2 000 000
102 Výdaje související s příjmy z podnikání (paušální výdaje 80 % z 1 mil. Kč a 60 % z 1 mil. Kč) 1 400 000
104 Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 101 − ř. 102), k zápočtu slovenské daně dojde až později 600 000
113 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti alias z podnikání (zde plně odpovídá ř. 104) 600 000
Zjištění základu daně
37 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (opíše se ř. 113 z Přílohy č. 1) 600 000
42 i 45 Základ daně za rok 2020 (dle zadání má sledovaná poplatnice jen příjmy z podnikání) 600 000
Výpočet daně (před zápočtem slovenské daně)
47 i 54 Nezdanitelná část základu daně podle § 15 ZDP (jen zaplacené úroky z úvěru na bydlení) 20 000
55 i 56 Základ daně snížený o nezdanitelné částky (ř. 45 − ř. 54) i zaokrouhlený na sta Kč dolů 580 000
57 Vypočtená česká daň z příjmů (15 % z ř. 56 = 0,15 × ř. 56) – ale před zápočtem SR daně 87 000
Zápočet slovenské daně z tamní stálé provozovny (Příloha č. 3)
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí podléhající prostému zápočtu daně (příjmy ze Slovenska) 1 000 000
322 Výdaje související s příjmy ze Slovenska podléhajícími prostému zápočtu daně z ř. 321 600 000
323 Daň zaplacená na Slovensku (mezinárodní daňová Smlouva zde žádné omezení neuvádí) 50 000
324 Koeficient zápočtu (jak se podnikatelské příjmy ze Slovenska snížené o výdaje podílejí na celkovém základu daně) = (ř. 321 − ř. 322) / ř. 42 × 100 = 400 000 / 600 000 × 100 (v %) 66,67
325 Ze slovenské daně (50 000 Kč) lze metodou prostého zápočtu na daň v ČR (87 000 Kč) uplatnit maximálně částku české daně úměrnou příjmům ze SR = ř. 57 × ř. 324 / 100 58 002,90
326, 328 Daň uznaná k zápočtu (uvede se nižší z částek na ř. 323 versus č. 325, zde tedy ř. 323) 50 000
330 Vypočtená částka české daně snížená o slovenskou daň uznanou k zápočtu (ř. 57 − ř. 328) 37 000
Slevy na dani (po zápočtu slovenské daně)
58 i 60 Daň z příjmů po zápočtu slovenské daně z tamní stálé provozovny (ř. 330 z Přílohy č. 3) 37 000
64 i 70 Úhrn slev na dani dle § 35ba ZDP (u paní Jany pouze základní „osobní“ sleva na dani) 24 840
71 i 74 Daň snížená o „osobní“ slevy na dani podle § 35ba ZDP (ř. 60 − ř. 70); konečná DPFO 12 160


Související článek:
Stálá provozovna české firmy v zahraničí
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Kompenzační bonus, nebo ošetřovné – OSVČ si musí vybrat

30. 10. 2020 | Byť na jaře to nebyl problém, na podzim už to možné není. OSVČ si musí vybrat, zda budou čerpat kompenzační bonus, nebo ošetřovné. V daném kalendářním dni totiž nelze kombinovat jednotlivé vládní programy pomoci, jako jsou kompenzační bonus, ošetřovné pro OSVČ a různé další programy na podporu sportu, kultury, nájemného atp. Více informací o kompenzačním bonusu najdete na webu Ministerstva financí.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
účetnictví Ostrava-Poruba
nejlepší účetní firma z Ostravy-Poruby
www.mikla.cz

KOMINICTVÍ KORS, s.r.o.
Frézování a vložkování komínů, čištění a revize komínů
www.kors.cz

Daňový kalendář

31. 10. 2020 Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu (za 4. čtvrtletí 2020)
31. 10. 2020 Poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. ledna následujícího roku, nebo žádosti o zrušení nebo změnu skupinové registrace
2. 11. 2020 Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2020
20. 11. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti

Další termíny

Kurzovní lístek

27,25 Kč
-0,115 Kč
23,30 Kč
-0,085 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 30.10.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru