Poskytování občerstvení

Pokud zaměstnavatel zajišťuje různé formy občerstvení na pracovišti jako nepeněžní plnění jeho zaměstnancům (např. společné snídaně, pořádání firemních svačin apod.), přičemž úhrady za tato plnění hradí ze svých prostředků při nákupu zboží nebo poskytovateli těchto služeb, bude daňové řešení následující:

• na zaměstnance se vztahuje ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, na základě kterého je od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů.
   
• na zaměstnavatele se vztahuje ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, na základě kterého nejde za daňové výdaje (náklady) uznat výdaje na reprezentaci, kterými se rozumí zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Zaměstnavatel musí hradit nepeněžní plnění zaměstnancům ze sociálního fondu anebo jako nedaňový náklad. Tento postup platí i v případě, že zaměstnavatel sjedná poskytování občerstvení formou nepeněžního plnění zaměstnancům v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, popř. v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem. V daném případě nelze využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

Příklad č. 1:

Zaměstnavatel pořádá pravidelně každý pátek společnou snídani formou bufetu za účasti všech zaměstnanců. Cílem je stmelení kolektivu zaměstnanců s vedoucími manažery příslušného útvaru.

Řešení:

U zaměstnance půjde o nepeněžní plnění zaměstnavatele, které je podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnavatel musí postupovat podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP a veškeré náklady vynaložené na pořízení snídaně pro zaměstnance hradit buď ze sociálního fondu anebo jako nedaňové náklady. Pokud firma vede účetnictví, musí při stanovení základu daně v daňovém přiznání připočítat výše uvedené náklady zahrnuté v účetnictví jako připočitatelnou položku k výsledku hospodaření.

Poskytování nealko nápojů

Pokud zaměstnavatel poskytuje jeho zaměstnancům nealkoholické nápoje jako nepeněžní plnění (např. káva, studený či teplý čaj, minerální voda, limonády, juicy apod.) ke spotřebě na pracovišti, přičemž úhrady za tato plnění hradí ze svých prostředků při nákupu zboží nebo poskytovateli těchto služeb, bude daňové řešení následující:

• na zaměstnance se vztahuje ustanovení § 6 odst. 9 písm. c) ZDP, na základě kterého je od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance osvobozena hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnanci, pokud jsou tyto nealkoholické nápoje poskytovány jako nepeněžní plnění, a to ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a tyto nealkoholické nápoje jsou poskytovány zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.
   
• na zaměstnavatele se vztahuje ustanovení § 25 odst. 1 písm. zn) ZDP, na základě kterého není daňovým výdajem (nákladem) zaměstnavatele hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Tento postup platí i v případě, že zaměstnavatel sjedná poskytování nealkoholických nápojů formou nepeněžního plnění zaměstnancům v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, popř. v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem. Nelze využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

Příklad č. 2:

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům podle kolektivní smlouvy na pracovišti zdarma kávu, kakao a čaj z automatu, v letním období navíc chlazené minerální vody v PET lahvích.

Řešení:

U zaměstnance půjde o nepeněžní plnění zaměstnavatele určené ke spotřebě na pracovišti, které je podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. U zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad ve smyslu znění § 25 odst. 1 písm. zn) ZDP a to i přesto, že jde o právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy.

Související článek:
S pitným režimem pomůže zaměstnavatel. Nejen v horku